KingTiger Henschel Dragon 1:35

[Štěpán Los]

jak sem psal vypada to super.
ale jen takovy detail ktery stejně nebude vidět, to prazdne misto uprostřed věže kde bude rytiř na koni bylo tak zimmeritovane akorat v něm nejsou vroubky ale jak řikam to nikdo nepozna

[korča]

Díky. Bylo to myšleno nějak takto?

Přílohy

[Štěpán Los]

jj přesně, sem nečekal že to budeš dodělavat

[Dolin]

A jaké bude konkrétní označení - myslím čísla na štítu a laufu
Dolin

[Štěpán Los]

ja sem na svem dělal 122jku a rytiře na koni
nezapomen že rytiř na koni je v te barvě jake budou flake takže žadny červeny jak je větčinou v obtiskach

[korča]

Stavím to z krabice takže tam asi bude sPzAbt 505, číslo 201 a richtig, bude tam ten rytíř a just červenej. Jinej obtisk stejně nemám.
Barvení se stejně odsunuje na pozdějc, protože ho absolutně nesnáším

[Štěpán Los]

barvení je v pohodě. obtisk rytiře bych měl ale je určeny na Tigra jedničku tak nevim jestli by seděl velikostně

[korča]

Už jsem se stavbou skoro hotov, zabrousím lauf, vyrobím ztracený madlo a ještě nějaké drobnosti. Pak to zase rozeberu a budu stříkat .... fuj, já to tak nenávidím (ehm, tedy stříkání barev)

Učinil jsem pokus se zpevněním sklenářskýho tmelu nátěrem zředěným epoxydem a ono to funguje. Vytvoří to pevnej tenkej film, kterej nejde dolů. Nanasení je otázka 10 minut.

2 štěpán: rytíř na obtisku má rozměr 14mm (šířka) na 9 mm (výška).

Přílohy

Pokus s epoxydem na testovacím kusu věže

[korča]

Ještě malé matematicko-fyzikální zamyšlení:
Vyzkoušel jsem si neplatnost zákona zachování hmoty - spadl mi na podlahu článek pásu a už ho nikdo nikdy neviděl.
Platí ovšem zákon zachování energie, protože veškěrá energie obsažená ve ztraceném článku pásu bylo spotřebována při jeho hledání. Vzhledem k empirickým pozorováním se dá toto zobecnit do věty: "čím se ztracená součástka menší, tím se při jejím hledání spotřebuje větší energie", resp. pokud tuto větu uvodíme do času, pak "čím je hledaná součástka menší, tím je potřeba k jejímu nalezení více času a tím i více energie". Pokud toto převedeme do rovnice, kde X je velikost součástky v cm a T je čas v minutách potřebný pro její hledání, pak X/X²=T. Např. součástka velikosti 0,05 mm bude hledána 20min. Vzhledem k tomu, že v mém případě by čas hledání dle této rovnice měl být 0,45 min, ale součástka nebyla po tomto čase nalezena (a nebyla nalezena vůbec), lze pouze dovodit, že rovnice má určitá omezení a to zejména v oblasti čistoty a pořádku prostředí, kam součástka upadla. Po zobecnění tedy logicky dostávám závěr: "čím je hledaná součástka menší, tím je potřeba k jejímu nalezení více času a tím i více energie, zejména pak ve vztahu k bordelu do kterého součástka upadla". Matematicky pak zapíšeme X*B/X²=T, kde B je koeficientem bordelu a v případě, že bordel je nedefinovatelný či nevíme do kterého bordelu nám součástka upadla, pak můžeme definovat, že koeficient B se limitně blíží nekonečnu. V tomto případě je moje zkušenost zcela v souladu v výše uvedeným závěrem.

[Jan Pavlik]

Z tohoto důvodu rovnou ztracené součástky začínám vyrábět znovu a nic nehledám.
Jinak moc pěkný modýlek.

[Štěpán Los]

Ještě malé matematicko-fyzikální zamyšlení:

na toho rytiře se ti mrknu

[korča]

Tak tady jsou fotky po prvním nástřiku. Foťák nějak zkresluje, barva je pokaždé jiná
Zítra dostříkám zbytek a pak kamo.

Přílohy

[Samin]

Ještě malé matematicko-fyzikální zamyšlení:

Ještě dodat druhou rovnici o náročnosti výroby nových součástek a hodit do soustavy ...a pak ti vyjde co je lepší

[Aleš Stejskal]

Moc pškné pojezdy.Mohu návod jak jste to dělal.Díky

[korča]

Ještě dodat druhou rovnici o náročnosti výroby nových součástek a hodit do soustavy ...a pak ti vyjde co je lepší)

Pracnost nové součastky je na umu každého soudruha , ale pokud se bordel blíží nekonečnu, tak se vyplatí dělat novou součástku vždy. Zde ovšem platí zákon schválnosti, protože po čase Č je ztracená součástka vždy nalezena, ovšem jen za podmínky, že je vyrobena nová. Tedy Č = Y²/N, kde Č je čas, po kterém se ztracená součástka sama nalezne, Y je čas potřebný pro výrobu nové součástky a N je koeficient vyrobení nové součástky (je vyrobena N=1, není vyrobena N=0).

Moc pškné pojezdy.Mohu návod jak jste to dělal.Díky

No nevím, mě se moc nelíbí , ale je to umbra přírodní s trochou paynovi šedi (Umton) rozředěno v S6006, napuštěno do spáry. Po lehkém zaschutí očištěno ušátkem navhlčeným v ředidle. Plocha kol jezdící po pásech je našmrdlána grafitovým pastelem (11,-Kč v uměleckých potřebách). Pásy jsou nastříkaný barvou pásů (Agama) a pak pošmrdlaný grafitovým pastelem. Pastel je přeleštěnej ušátkem.
Ještě to pak přijde celý nějak zaprášit.