P-39/P-400 vs A6M2/3 “New Guinea 1942”, 1/72

[Marcel Matuška]

Na novou Airacobru od Arma Hobby si brousím zuby od jejího vydání, až teď jsem si ale našel i zajímavé téma pro stavbu. Jako obvykle bych ji chtěl totiž pojmout ve stylu “duel” s nějakým soupeřem a inspirací mi byla i v tomto případě stejnojmenná publikace od Osprey Publishing. Souboj Airacober se Zery od Tainan Kokutai by se dal samozřejmě postavit i přímo z aktuálního Deluxe Setu “Cactus Air Force”, ale Bitva o Guadalcanal mi přijde natolik profláknuté téma, že by mne to asi nebavilo. Před samotnou stavbou sem v následujícím příspěvku napíšu pár úvodních vět k prvnímu bojovému nasazení Airacober na Nové Guinei.

[Szwarc.Robert]

Tohle hodně zajímá. Držím palce při stavbě.

[Jindřich Bernt]

Taky ji mám doma. Budu sledovat.

[Marcel Matuška]

Díky za zájem, pánové
Před stavbou tedy ještě nezbytný historický úvodník.

[Marcel Matuška]

Port Moresby 1942
Obrana přístavu Port Moresby na Nové Guinei se odehrávala v době, kdy hodiny osudu odbíjely nejtemnější hodinu pro Spojence v Pacifiku. Japoncům se od útoku na Pearl Harbor dařilo vše, na co jen sáhli a zdáli se být ve svém tažení v Asii i Pacifiku neporazitelní. V bezprostředním ohrožení se tak na počátku roku 1942 ocitlo území samotné Austrálie a bylo jasné, že případné obsazení přístavu Port Moresby by Japoncům poskytlo odrazový můstek pro invazi na kontinent. Pokud měla být Austrálie zachráněna, tak nezbývalo nic jiného, než se “postavit zády ke zdi” a nenechat Japonce postoupit už ani o píď. V tomto epickém momentě se do historie zapsala 75.Sqn RAAF, která byla jako první stíhací jednotka vyslána na obranu přístavu Port Moresby. Vyzbrojena letouny Kittyhawk Mk.IA bránila hrdinně přístav od března 1942 až do příchodu amerických posil.

Prvními americkými jednotkami, které pak měly vyčerpané Australany vystřídat, byly 35.FS a 36.FS od 8.FG USAAF. Ty do Austrálie připluly vyzbrojené vzhledově a koncepčně netradičními letouny P-39D Airacobra. Jednalo se také o první bojové nasazení těchto strojů, které vypadaly tak trochu jako z jiného světa - motor v za kabinou v těžišti stroje, vrtule poháněná přes hřídel, pilotní kabina s dveřmi jak od limuzíny a příďový podvozek určitě nebyly standardní konstrukční prvky v době vzniku této stíhačky. Ačkoliv si tyto letouny velkou oblibu u amerických pilotů v Jihozápadním Pacifiku nevysloužily, obzvláště pak po příchodu P-47 a P-38, tak v prvním měření sil s japonským letectvem nedopadly zas tak zle. Nasazení na Nové Guinei zvládly jednotky 8.FG a později 35.FG obstojně a splnily svůj primární úkol - ubránit vzdušný prostor nad přístavem Port Moresby. Když k tomu pak vezme v úvahu, proti komu bojovali, jednalo se o heroický výkon.

Získání vzdušné převahy a umetení cestičky pro útočící bombardéry bylo na japonské straně v té době svěřeno elitním letcům suchozemské složky Japonského císařského námořního letectva od slavné “Tainan Kokutai”. Tato jednotka byla po svém po svém přesunu do oblasti Nové Guinei sloučena se zbytky předchozími boji zdecimované 4. Kokutai a po místním vyzbrojení aktuální verzí obávaného Zera A6M2 model 21 zahájila ihned bojové operace.

Pokud bychom porovnávali jen výkonnost obou letounů a předchozí bojové zkušenosti jejich pilotů, pak by nám vyšlo, že toto střetnutí mělo skončit jednoznačným vítězstvím Císařského námořního letectva. I zde se však začal postupně projevovat efekt takzvaného “probuzení spícího obra”. Přestože ztráty mezi jednotkami převážně nově nasazených “zelenáčů” s P-39/P-400 byly jistě větší, než ty mezi ostřílenými Císařskými orly, dokázala je americká válečná ekonomika nejen bezpečně sanovat, ale i zajistit postupné navyšování vojenské přítomnosti v regionu. Naopak Japonsko bylo po velmi rychlém záboru území v Asii a Pacifiku na hranici svých logistických možností - na náhrady ztrát válečného materiálu se v případě letadel čekalo v řádu měsíců.
Dalším významným faktorem neúspěchu Japonců v tomto střetnutí byla bezpochyby i neschopnost zajištění protiletadlové obrany a včasné výstrahy pro vlastní letiště, neboť spousta japonských Zer byla zničiněna na zemi, nebo při vzletu jen díky neočekávanému útoku Airacober.

Nakonec ještě jedno porovnání. Když jsem se v publikaci Osprey Publishing dostal ke kapitole “Statistic and Analysis”, tak mne i přes výše popsané překvapila uvedená čísla. Dle jejich statistiky přišli Američané do konce roku 1942 celkem o 44 Airacober, ale pouze 15 z nich bylo sestřeleno japonskými Zery. Američtí piloti nárokovali za stejné období 95 sestřelů A6M2/3, přičemž realita byla dle autorů publikace rovných 15 - totožné množství jako u Airacober.

Naposledy upravil Marcel Matuška dne 25 zář 2023, 14:42, celkově upraveno 1

[Marcel Matuška]

A teď už z čeho budu stavět. Airacobra bude od Arma Hobby, jak už jsem naznačil v úvodu. V kitníku mám jeden kousek od RS models a jeden kus staré Academky, takže jsem uvažoval i nad porovnávací stavbou. Po zběžném zhlédnutí obou těchto stavebnic to ale zatím vidím jen na tu Arma Hobby, takže alespoň krátké slovní porovnání - Academka je hodně zjednodušená a tvarově nepřesná, ale stavba by byla zřejmě v pohodě. RS models je na tom mnohem lépe pokud jde o tvary a detaily, ale jakožto běžná shortrunová stavebnice je bez kompletního přerytí prakticky nepoužitelná a stavba asi taky nebude žádný med. Pokud jde o Arma Hobby, je na první pohled jediným problém jen její pořizovací cena. Nejsem žádná držgrešle a nemám problém s pořízením jednoho kousku, ale pokud bych si měl např. kvůli stavbě více verzí pořídit další kousek, tak už bych se asi cukal.

S ohledem na zvolené téma jsem si zakoupil jedny z aktuálních obtisků od DK decals, jinak zatím plánuji stavbu více méně z krabičky.

Naposledy upravil Marcel Matuška dne 20 bře 2023, 09:48, celkově upraveno 1

[Marcel Matuška]

Zero bude ve variantě A6M2 model 21 od Tamiya a s ohledem na kvalitu stavebnice budu i tady stavět s minimem doplňků.

S načasováním tohoto tematického duelu jsem se shodou okolností trefil do aktuáního vydání obtiskového aršíku "Tainan Kaigun Kokutai" od Rising Decals, takže jsem si ho hned pořídil. Trošku mne tam překvapily ty černé pruhy na SOP, které jsem doposud na interpretacích ze všech různých zdrojů viděl jen v modré.

[Marcel Matuška]

S ohledem na zakoupený aršík "P-39/P-400 Airacobra over New Guinea" jsem uvažoval, že bych si ke stavbě Arma Hobby přece jen přidal alespoň jednu ze stavebnic Academy/RS-models. Vycvakal jsem jsem tedy hlavní výlisky s tím, že se podívám, co by bylo menší zlo. Klady a zápory jednotlivých stavebnic jsem zjednodušeně popsal už v předchozím příspěvku, ale když už jsem měl všechny tři modely vycvakané, tak jsem udělal i srovnávací foto a důkladnější popis.

Takže z vrchu dolů:
Academy - pěkné rytí, ale to je tak všechno. Tvarově trup i křídla úplně mimo, neshoduje se ani rytí, především na křídlech a tvar centroplánu kolem výstupů z chladičů je kapitola sama pro sebe. Pro stavbu "do vitrínky" to asi stačí, ale víc se od tohoto modelu opravdu očekávat nedá.
RS models - nebýt toho mělkého rytí, tak by to nebyl vůbec špatný model. Neporovnával jsem to na setiny milimetrů s výkresy, ale všeobecně lze říct, že se modely RS-models i Arma Hobby tvarově shodují s originálem. To platí i pro tvar jednotlivých panelů a krytek. Bohužel je ale rytí zejména na křídlech tak mělké, že bez kompletního prohloubení je to opravdu nepoužitelné. Pro stavbu modelu věrného předloze je tedy RS-models určitě menší zlo, ale člověk se fakt nadře.
Arma Hobby - jednoznačný vítěz, ale ta cena...
A závěr - nakonec jsem modely od Academy i RS-models vrátil zpět do krabiček a stavět tady budu jen model Arma Hobby. A pokud bych chtěl přidat další kousek, tak si se skřípěním zubů koupím ještě jednou Arma Hobby.

Naposledy upravil Marcel Matuška dne 14 bře 2023, 22:59, celkově upraveno 2

[Víťa Výmola]

Mně u stavebnice RS Models vadí zejména ty vystupující panely krytů zbraňového prostoru a snad i motoru. Nevím, snad se nechali inspirovat nějakým walkaroundem, na kterém měly kryty nedotažené rychlošrouby. Mám za to, že Airacobra to takto normálně nemá. No a pak to při stavbě opravujte...

[Marcel Matuška]

JJ, ty kryty zbraní i motoru jsou u RS models opravdu vystouplé. Z mého pohledu by ale tohle nebyla zas taková tragédie, horší je ale fakt to mělké rytí. Zkusil jsem to na křídlech prohloubit, ale zrovna tam se alespoň na mém modelu původní rytí místy úplně ztrácí a obnovovat všechny ty krytky (kterých je zrovna u Airacobry požehnaně), na to nemám morál.

[Marcel Matuška]

Takže stavím jen Arma Hobby a to konkrétně z prvního vydání verze P-39Q. S ohledem na stavbu ranné verze (P-39D/F nebo P-400) bude třeba provést pár drobných úprav, kterým se ale nevyhnete, ani když koupíte Deluxe Set “Cactus Air Force”. Na rozdíl třeba od Eduardu se Arma takovými drobnostmi na hlavních výliscích vůbec nezabývá, jen v návodu popíše, co zatmelit/obrousit. Níže jsem to naznačil na fotkách a vesměs je to opsáno z návodu na P-39D/P-400. Pokud jsem se ale dobře díval, tak mi v návodu chybí obroušení dodatečného větrání trupových zbraní na předku trupu, které se vyskytovalo jako dodatečná úprava až na pozdějších verzích. Na samostatném dílu s ústím zbraní pro ranné modely toto větrání správně není.

Naposledy upravil Marcel Matuška dne 14 bře 2023, 23:01, celkově upraveno 2

[Šedivák]

Super ..budu sledovat.Včera mi přišel balíček s kobřičkou a k tomu jsem vzal Alison V-1711 od Airesu takže ji odkryju hřbet.Arma sice není levná,ale za ty peníze na rozdíl od jiných firem nabízí opravdu luxusní stavebnici.

[Franta Šrédl]

Chtělo by to jasně si definovat konkrétní stroj. Rozdíly jsou mezi P-39D a P-400 a také mezi P-39D a P-39D-1/2. Cca shodně vypadá P-39D a P-39F. Ale to odvětrání na přídi musí pryč tak jako tak.

[Marcel Matuška]

Moc děkuji za zájem, pánové

Konkrétní verzi zatím vybranou nemám a budu se rozhodovat v průběhu stavby. Nějaké ty rozdíly P-400/P-39D/F jsem si v mezičase nastudoval, ale pokud by byl k mání konkrétní popis a třeba i s malůvkami, určitě bych ho přivítal - ať už tady veřejně, nebo soukromě do SZ.

[Marcel Matuška]

Tak teď už něco konkrétního ke stavbě.
Křídla mám onýtované a opravené pro rannou verzi P-39D/F/P-400. Při nýtování a úpravách se mi na dvou místech oddělila vrchní vrstva plastu, jako by tam byla nějaká bublinka. Oprava vyřešena surfem 500.

Trochu jsem upravil hlavní podvozkové šachty. Po nabarvení a slepení obou polovin křídla tam přibydou ještě tenké hydraulické trubičky. Není to sice 1:1 oproti originálu, ale v rámci měřítka 1:72 mi to takto stačí.