Beaufighter TF.X vs Fw-190A-8 “Black Friday”, 1/72

[Marcel Matuška]

Zdravím všechny! Zakládám si zde další tematickou stavbu. Tentokrát mi bude námětem poměrně známý příběh neúspěšného útoku na německý torpédoborec Z 33 ukrývající se v proslulých norských fjordech. Tento útok se odehrál dne 9.2.1945 a díky vysokým ztrátám mezi útočícími Beaufightery britského Pobřežního velitelství si vysloužil přídomek Černý pátek.

O oblíbenosti tohoto tématu svědčí i to, že sama společnost Airfix použila námět Černého pátku pro speciální dvojité vydání Dogfight Doubles, ve kterém najdeme kromě Baufightera i jejich Focke Wulfa FW 190A-8, zatímco Eduard použil tentýž námět pro box art premiérového vydání svého dvaasedmdesátinového FW 190A-8. S ohledem na tyto okolnosti bych chtěl následně stavbu pojmout jako duel s Eduardím Fw-190A-8 v markingu od JG5 a před samotnou stavbou bude následovat ještě obvyklý historický úvod.

Naposledy upravil Marcel Matuška dne 03 říj 2023, 08:08, celkově upraveno 4

[hans dlouhán]

Těším se, Marceli. Zase parádní výběr tématu.

[Otto Oťák Flégr]

Neuvěřitelné, Ty mě bavíš Marceli.

[Marcel Matuška]

Děkuji za projevený zájem, pánové
Brzy doplním úvodník a pak už hurá na stavbu.

[Marcel Matuška]

V úvodníku budu tentokrát o něco stručnější, protože tohle téma je v češtině velmi pěkně zpracováno v Eduardím Info magazínu (Info eduard 2015-10,11). Zájemce o podrobnější informace odkazuji právě na zmíněné vydání Info magazínu, nebo na anglickou verzi wikipedie, či případně na knihu “The Strike Wings: Special Anti-Shipping Squadrons 1942-45”.

Black Friday 9.2.1945
Kvůli postupu spojenců ve Francii a ve východní Evropě byla německá námořní přeprava do konce roku 1944 do značné míry odkázána pouze na baltské a norské vody. Když pak Balt v zimě 1944–45 zamrzl, bylo Německo nuceno zajistit životně důležitý dovoz švédské železné rudy z přístavu Narvik v severním Norsku. V reakci na rostoucí význam německých námořních přepravních tras přes norské vody přesunulo britské Pobřežní velitelství v průběhu září a října 1944 celkem sedm perutí specializovaných na napádání hladinových plavidel ze základen ve východní Anglii do severního Skotska. Tři perutě vybavené stíhacími bombardéry Mosquito byly rozmístěny na základně Banff, zatímco křídlo tvořené čtyřmi perutěmi s letouny Beaufighter TF Mk.X operovalo ze základny Dallachy (Sqn 144.RAF, 404.RCAF, 455.RAAF, 489.RNZAF). Časté letecké údery donutily Němce přesunout námořní přepravu na noční hodiny s tím, že přes den se nákladní i eskortní plavidla ukrývala v hlubokých norských fjordech, což Britům značně ztěžovalo provedení úspěšného útoku. Jemu pak obvykle předcházela pátrací mise, kdy dvojice letounů pročesávala průletem nad pobřežím norské fjordy a v případě objevení nepřátelských plavidel následoval úder hlavní útočné skupiny.

Beaufightery od 144.sqn na letišti v Dallachy připravené k bojovému vzletu.

Nejinak tomu bylo i 9. února 1945, kdy dopolední průzkumný let dvou Beaufighterů od 489.sqn Wingu v Dallachy objevil zakotvená německá plavidla hned v několika fjordech. Z hlediska efektivity leteckého útoku se nabízela jako nejvhodnější volba cíle skupina pěti obchodních lodí objevená ve vodách Nord Gulen. Z důvodu jednoznačně definované strategie Pobřežního velitelství, která preferovala útoky na vojenská plavidla, dostal přednost úder na torpédoborec Z33 třídy Narvik, který byl spolu s jednou minolovkou a dvěma protiletadlovými plavidly ukotvený poblíž ústí fjordu Førde. Od počátku bylo jasné, že půjde o velmi riskantní operaci s možnými ztrátami, přesto však zkušený Wing Commander Colin Milson velení útoku přijal, i když s jistými výhradami. Nejednalo se však o první operaci tohoto typu a v rámci předletové přípravy byli piloti a navigátoři Beaufighterů seznámeni s podrobným plánem útoku, který měl probíhat ve směru z vnitrozemí. Byla to odzkoušená taktika, díky které měly útočící letouny relativně dost prostoru ke kordinaci úderu a zároveň mohly ve vysoké rychlosti opustit nebezpečný prostor fjordu průletem jeho ústím a nad volným mořem pokračovat v letu zpět na základnu.

Takto vypadal koordinovaný útok Strike wingu za ideálních podmínek na volném moři.

Podmínky při útoku na Německý torpédoborec Z33 ukotvený ve fjordu Forde však byly velmi odlišné.

V 13:55 vzlétlo ze základny v Dallachy celkem 32 strojů Beaufighter TF Mk.X - jedenáct ze 455.Sqn a jedenáct ze 404.Sqn vyzbrojených 20mm kanony a 25 lb raketami spolu s devíti ze 144.Sqn a jedním ze 489.Sqn vyzbrojených pouze 20mm kanony - ke kterým se připojil stíhací doprovod deseti mustangů Mk.III od 65.Sqn a dva záchranné stroje Vickers Warwick od 279.Sqn. Když tato formace doletěla k norskému pobřeží, vyrazily na průzkum dva Beaufightery od 144. a 489.sqn., které však torpédoborec Z33 s doprovodnými plavidly na původní pozici nenalezly. Ten objevila až hlavní útočná formace pod vedením WCdr Milsona, když se při průletu nad fjordem dostala pod silnou palbu protiletadlových zbraní německých plavidel. Němečtí námořníci totiž dopolední objevení průzkumnými Beaufightery zaznamenali a přeskupili plavidla tak, aby byla formace co nejlépe připravená na očekávaný útok. Využili při tom i krytí příkrými pobřežními svahy fjordu, čímž nepříteli znemožnili provedení úderu ve směru od vnitrozemí. Po prvním neúspěšném pokusu zaútočit dle původního plánu tak nezbylo Milsonovi než vést útok v tom nejhorším možném směru, kdy musely jednotlivé letouny nalétávat jeden za druhým úzkým hrdlem fjordu ve směru do vnitrozemí a byly tak vystaveny soustředné palbě německých plavidel. Ke vší smůle pilotů Beaufighterů se navíc právě při zahájení útoku v 16:10 objevilo na scéně 12 Focke Wulfů od 9. a 12.Staffel JG5, které po vyhlášení poplachu vzlétly z nedalekého letiště Herdla. Za těchto okolností se z útočníků rychle stala lovná zvěř a než stačily zasáhnout doprovodné Mustangy, nárokovali němečtí piloti od “Eismeerjäger” hned několik sestřelů. Další Beaufightery se k zemi poroučely po zásazích soustředěné protiletadlové palby, kterou jeden z přeživších pilotů později popsal tak, že obláčky flaku vytvořily na nebi souvislou vrstvu kouře, na které by snad šlo po vytažení podvozku i přistát.

A takto vypadal útok zachycený kamerou jednoho z Beaufighterů.

Nouzové přistání jednoho z Beaufighterů od 144.sqn po návratu z útoku na německý torpédoborec Z33.

I přestože bylo Pobřežní velitelství i vlastní posádky Strike wingů zvyklé na vyšší riziko sestřelení při útoku na vojenská plavidla nepřítele, tentokrát byla vystavená karta opravdu vysoká. Z akce se nevrátilo celkem devět osádek Beaufighterů, padlo čtrnáct letců, čtyři byli zajati a řada britských strojů se vrátila na základnu s poškozením. Doprovodní stíhači přišli o jeden Mustang, jehož pilot zůstal nezvěstný. Ani na německé straně ale nebyl důvod k velkým oslavám. Ačkoliv vlastní torpédoborec i doprovodná plavidla přestála útok bez většího poškození, sestřeleno bylo celkem pět Fw stodevadesátek. O život přišli dva piloti JG5, přičemž jedním z nich byl i všemi oblíbený velitel 12. Staffel, letecké eso Rudi Linz. 9. únor 1945 se tak zapsal do historie druhé světové války jako Černý pátek a to nejen pro jednotky String Wing britského Pobřežního velitelství.

Jednu z útočících Fw stodevadesátek pilotoval velitel 9.Staffel JG5 Rudolf Artner, který si po útoku nárokoval sestřelení dvou Beaufigfterů.

Naposledy upravil Marcel Matuška dne 29 zář 2021, 00:55, celkově upraveno 1

[Marcel Matuška]

Teď už pomalu ke stavbě. Tu bych chtěl pojmout zároveň jako ukázku toho, co vše se dá na základní model od Airfixu doplnit. Výčet zakoupených doplňků pro stavbu tedy bude poněkud rozsáhlejší:

Základní model od Airfixu.

Kompletní sada BIG ED s lepty a maskami od Eduardu.

Resinová kola Eduard.

Resinové výfuky Eduard.

Sada pro kokpit od CMK. Ta bohužel řeší jen pilotní prostor, k čemuž se pak ještě vrátím při stavbě.

Dinghy Set od CMK.

Pozičky a antény od Quickboost.

Masky na efekt plátna od Airone Hobby.

A dvakrát obtisky, takže po stavbě nabídnu zas něco k odprodeji.

Krom toho všeho zvažuji ještě rakety od Plus Model, které ale mají 60lb hlavici, zatímco já potřebuji pro stavbu rakety s průraznou hlavicí AP 25lb. Nejspíš je ale dokoupím také a hlavice pak nějak upravím.

[Szwarc.Robert]

Tak na tohle se opravdu těším držím palce

[hans dlouhán]

Parádní nálož, Beaufighter je krásnej stroj. Palce držet já.

[David Maier]

Když si vezmu množství doplňků, tak kolik tam z tý stavebnice potom zbyde ?
jinak tenhle ti tam chybí ...

Přílohy

[Marcel Matuška]

Moc děkuji za zájem, pánové

Když si vezmu množství doplňků, tak kolik tam z tý stavebnice potom zbyde ?
jinak tenhle ti tam chybí ...

JJ, vypadá to, že tam toho z původního modelu moc nezbyde, ale opak je pravdou Už teď vím, že v jistých partiích si budu muset vypomoci i se "scratch building" metodou. Ty motory jsou od Vector Resin? Jsou moc pěkné, ale byla by škoda utopit je v krytech a otvírání motorů neplánuji.

[Marcel Matuška]

Tak teď už hurá na stavbu. Začínám samozřejmě kokpitem, který má Airfix řešený poměrně skromně, zejména pokud jde o vnitřní prostory mimo pilotní kabinu. Nelíbí se mi ani ztvárnění spodního nástupního poklopu pilota, které také vypadá poněkud "hračkoidně".

Spodní vstup pro pilota, který sloužil také jako evakuační výstup pro nouzové opuštění letounu na padáku, vypadal ve skutečnosti takto.

Rozhodl jsem se proto pro úpravu vstupního otvoru, který pak bude v otevřené poloze. Vyřezal jsem příslušný otvor na spodním dílu trupu a v přední části jsem vlepil polystyrénovou destičku. Zároveň jsem si odvrtal díry na kanony.

Na díl s podlahou jsem si přeznačil příslušný otvor, vyřízl jsem ho a vymodeloval jsem stěny šachty.

Stěny šachty jsem záměrně nechal delší s tím, že je pak seříznu až při finálním sestavení trupu.

Do pilotního prostoru jsem osadil resiny od CMK.

Jak jsem již psal u popisu doplňků, řeší set pro kokpit bohužel pouze pilotní prostor a nic víc. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl řešit úpravy interiéru pouze v kabině a nástupním prostoru pilota. Pracoviště navigátora/střelce nechám bez úprav, nebudu ho otvírat a neřeším tedy ani nástupní otvor v zadní části podlahy. Co jsem naopak řešil a po slepení trupu bude jen stěží vidět, jsou nábojové schránky pro 20mm kanony.

Zároveň s další drobotinou jsem si předpřipravil i různé "krabičky" pro znázornění radiostanice a zdrojů, které byly instalovány v prostoru nástupního otvoru pro pilota.

Naposledy upravil Marcel Matuška dne 30 srp 2021, 09:53, celkově upraveno 1

[lovcicak]

[Marcel Matuška]

Děkuji

[Marcel Matuška]

Pár fotek kokpitu v barvách, než vše nenávratně zmizí v útrobách trupu.

[MARABU]

Paráda.
Škoda,že toho fakt moc vidět nebude.