Patina je vždy věc, kterou každý modelář vnímá subjektivním pohledem na základě svých zkušeností a znalostí. Přesto si zde dovolím drobnou polemiku na téma výdrž Šturmuviků. Ačkoliv jejich bojové ztráty byly zejména v počáteční fázi války na východní frontě opravdu děsivé, na jejím konci tomu bylo i díky drtivé množstevní převaze sovětů přece jen trochu jinak. Pokud se tedy budeme bavit o jejich životnosti, pak vždy zaleží na konkrétním období. A byly i stroje, které vydržely od výroby až do konce války - viz třeba tato fotka IL-2 s NS-37 z konce války, jejichž výroba skončila v lednu 1944.
A tady ještě jedna notoricky známá fotka IL-2 nad Berlínem s velmi podobně vypadajícím ošlapáním na kořenu křídla - tady určitě nejde o "cvičební pomůcku"
Máš to pěkný, stavba dobrá, příběh tomu dává cosi navíc. Jsem zvědav jestli to dotáhneš do konce, zatím máš pěkně nakročeno. K tomu ošlapání: neřešil bych životnost IL-2, v jedněch vzpomínkách sovětského zkušebního letce jsem četl, že jeho prvním úkolem byl přelet jednomístného ILa od bojového útvaru na letiště zkušebního útvaru. Podotýkám po válce. Taky je třeba vzít v úvahu, že do IL-2 se vzhledem k jejich vytíženosti nastupovalo i několikrát denně (nepočítám pohyb mechaniků) a létaly z polních letišť, A co dokáže bláto a písek na botách asi každý ví.
„Problém současného světa je, že hlupáci jsou si skálopevně jistí, ale lidé inteligentní jsou plní pochybností,“ nositel Nobelovy ceny Bertrand Russell.
Děkuji za komentář, ale do konce to v této podobě opět nedotáhnu Dal jsem lak, obtisky a wash - tady to bylo ještě celkem dobrý, i když jsem zvolil zbytečně tmavý wash.
Pak jsem to ale zabil matným lakem - používám GX114 od Gunze, který mi tentokrát nějak nesednul na předchozí roztírané oleje a nechtěl matovat. Ve snaze spravit to jsem zaexperimentoval se syntetickým lakem od Tamky, který sice udělal tvrdě matný povrch, ale díky přílišnému množství matné báze také nepěkný šedivý povlak. Na několika místech se mi rozrušil povrch, ve spárách leze matná báze, no děs běs.
Měl jsem samozřejmě sto chutí hodit model rovnou do koše. Když už tady ale prezentuji celou stavbu krok po kroku, tak jsem rozhodl vložit sem pro zpestření i tento nepodařený pokus a vezmu si to celé ještě jednou zase od surfu. Napotřetí už to snad vyjde...
Tomu říkám nervy ze železa. Nešlo by to jenom setřít ředidlem když je to syntetika?
...skrz Zabadea, sluhu jeho. A tu se roznesou zvěsti o věcech jež sešly na scestí a nastane veliké zmatení. A nikdo nebude věděti, kde vězí ony věcičky na rafiové bázi s odtokem. V ten čas přítel ztratí příteli kladivo a mladí nebudou věděti, kde leží věci jejich otců, jež tam otcové odložili včera zvečera. Asi v osm hodin....
JJ, setřít ten syntetický lak nebo přelakovat to znovu leskem by jistě šlo. Potíž je ale v tom, že na několika místech se mi rozrušil povrch do hloubky a celkově už by tam bylo moc vrstev.
Takže pro mne bylo snazší stáhnout to celý dolů a začít znovu od začátku.
Naposledy upravil Marcel Matuška dne 30 pro 2021, 01:41, celkově upraveno 2
Tímhle způsobem se dá postavit celá letka. Nastříkat, vyfotit, umýt. Nastříkat, vyfotit, umýt. A ve vitríně to nezabere místo Držím palce, seš borec, tohle už chce fakt koule. U většiny ostatních by to odnesl buď model, nebo modelář
Marceli beru zpět svoji filozofickou připomínku ohledně ošlapání kořene křídla. Souhlasím s "Mistrem Destičkou" - je to ukázka železné vůle. Já bych to vzdal a nechal "zamražené" linky paneláže.
Petr Koliba - KPM Apolo Kopřivnice "Nemo me impune lacessit."
Není to úplně poprvé, kdy se díky své šikovnosti vracím ve stavbě o několik kroků zpět. Má to ale i svá pozitiva, které trefně vystihl kolega "hansp" a jak říká Cimrman: "Někdo přece musí slepou uličku lidského poznání ohledat a ohlásit světu: Tudy ne, přátelé!"
Marceli, držím palce. Tomu říkám statečný přístup! A upřímně, máš dost zmáknutý i to odbarvování. Vypadá to jako po stavbě připravené na barvení (na první barvení)
Než se pustím znovu do barev, tak jsem trochu přemýšlel nad kamufláží. Nechtělo se mi dělat znovu tu stejnou od 621.ŠAP, ale zároveň jsem chtěl dodržet zvolené téma "Boj o zajatce". Vybral jsem si tedy jeden ze strojů od sesterské 154.GŠAP/307.ŠAD.
Měl by to být tenhle stroj s číslem 6 zachycený těsně po válce.
Tady je tento stroj na detailnější fotce. Patrné je atypické rozložení polí běžné pro závod č.18 a zároveň také hranaté kryty křídelních kanonů, které naopak pro tento závod charakteristické nejsou.
A takhle nějak podobně by mohla ta vybraná kamufláž stroje č.6 od 154.GŠAP vypadat .