D-day Typhoons
Bylo tomu téměř na den přesně rok před samotným vyloděním v Normandii, kdy byla v Británii za účelem vzdušné podpory plánované invaze zformována samostatná letecká složka 2. Tactital Air Force (2.TAF). V předvečer invaze disponovala tato letecká armáda celkem 18 letkami Typhoonů, které byly seskupeny do dvou operačních skupin: 83. Skupinu tvořila letecká křídla č. 121, 124, 129 a 143, zatímco 84. Skupinu tvořila křídla č. 123, 136 a 146.
Jako první šly v den „D“ do akce Typhoony 143. křídla, které byly vyzbrojeny pumami se zpožděným časovačem. Jejich útok byl naplánován tak, aby proběhl v souběhu se stanoveným časem vylodění v 7:25 a na předchozím brífinku dostaly jednotlivé letky seznamy určených cílů. Zároveň dostali velitelé také rozkaz kontaktovat před provedením útoku velitelství konvoje pro případnou změnu požadavků na urgentnější cíle útoku. K tomu však nedošlo a tak byl za velmi špatné viditelnosti (nízká oblačnost spojená s kouřem a zvířeným prachem) proveden útok na původně stanovené cíle. Také ostatní letecká křídla 2.TAF dostala své určené cíle, mezi nimiž byly mimo jiné i dvě hlavní velitelství Wehrmachtu v oblasti Normandie. Útoky na sídla velitelství Wehrmachtu se následně staly jednou z typických misí pro jednotky vybavené Typhoony po celé období této kampaně. Během dne se ještě vyskytlo několik ojedinělých požadavků na likvidaci speciálních cílů, jako byl například radar na řízení palby pobřežních děl v Le Havre. Nicméně již v pozdních ranních hodinách bylo jasné, že v rámci přímé podpory vylodění nebude k dispozici dostatek cílů pro působení všech vyčleněných letek 2.TAF. Část jednotek byla proto přesměrována na ozbrojený průzkum za účelem narušení přísunu posil nepřítele do oblasti vylodění. Tyto mise probíhaly také po celé odpoledne za velmi sporadického napadání ze strany Luftwaffe. Celkově bylo Typhoony vyzbrojenými jednotkami za první den invaze vykonáno okolo 400 vzletů a ztráty čítaly pouhých osm strojů a pilotů. To bylo mnohem méně, než se předpokládalo, přičemž na těchto ztrátách se rovným dílem podílely jednotky Luftwaffe a protiletadlová obrana nepřítele.
Hned další den ale naznačil, že tak snadné to zase nebude a ukázal na největší nebezpečí, se kterým se budou jednotky přímé vzdušné podpory potýkat po celou dobu svého působení. Od ranních hodin se Typhoony 83. a 84. skupiny opět účastnily ozbrojeného průzkumu, přičemž každé skupině byla přidělena samostatná oblast působení. Díky nízké souvislé oblačnosti vyskytující se mezi 500-1000m musely být všechny tyto mise prováděny ve výšce, ve které byly Typhoony v přímém dosahu lehkého flaku. Zničeno tak bylo značné množství nepřátelské techniky (zejména neobrněných vozidel), ale významně také vzrostly ztráty. Na konci druhého dne invaze postrádala 2.TAF celkem 15 Typhoonů.
Od 7. Června začaly být na zajištěném předmostí Normandie postupně budovány polní letiště, přičemž první z nich byly připraveny k použití už od 10. června. To už je ale jiný příběh, neboť spolu s postupem spojeneckých jednotek pak postupně zmizely také invazní pruhy z označení všech letadel taktických vzdušných sil – nejprve byly odstraněny z vrchní části křídel a trupu až pak zmizely úplně.
Onoho 10. Června se stále ještě v Anglii dislokované Typhoony podílely na další významné operaci, která měla nezanedbatelný vliv na úspěch invaze v Normandii. Na tento den byly naplánovány další tři útoky na velitelství Wehrmachtu. První dva útoky byly neúspěšné, ale v podvečerních hodinách šly do akce všechny tři perutě 124. Křídla spolu s 245. Letkou. Celkem 42 Typhoonů podniklo úspěšný nálet na hlavní velitelství „Panzer Gruppe“ západ v Chateau La Caine, situovaného jihozápadně od Caen. Jejich práci pak dokončil nálet 71 Mitchellů, a ačkoliv materiální škody na vlastním zámku nebyly nijak významné, tak byl zcela zničen přilehlý sad s kompletním vozovým parkem velitelství. O život přišel náčelní štábu, generál Von Dawans a několik dalších výkonných důstojníků, což znamenalo vyřazení ústředí této divize z akcí až do 28. Června. To také velmi pravděpodobně znemožnilo zorganizování okamžitého protiútoku dislokovaných obrněných jednotek v době, kdy by takovýto útok měl fatální dopad na budovaná předmostí spojeneckých jednotek. Obdobný útok s podobným výsledkem uskutečnilo 146. křídlo Typhoonů opět ve spolupráci s Mitchelly 27. Června. Tentokrát bylo cílem velitelství pěší divize generál poručíka Dohlmana, který padl při útoku. Od této chvíle už žádný německý frontový generál nebyl ve svém hlavním stanu v bezpečí…
Pro tento úvodník jsem čerpal především z publikace „Typhoon Wings of 2nd TAF 1943–45“ od Osprey Publishing.
Naposledy upravil Marcel Matuška dne 17 čer 2019, 12:11, celkově upraveno 1
Rozestavěno: Bf-109F-4, Bf-109G-5 a Fw-190A-7, Bf-109G-14 vs P-47D-27, Fw-190D-9 vs Spitfire IXe
2023: P-39D-1, Kittyhawk III, Spitfire Vc, Macchi C.202, Fw-190A-8
2022: Sd.Kfz.7/2, Il-2m3, Fw-190F-2, Fw-190A-8R2, P-51C, Ki-84, Spitfire VIII, Beaufighter TF.X
2021: Fw-190F-8, P-47C-5/D-28/D-30, Mirage F.1 EQ-2/5
2020: Hellcat I/II, Typhoon Ib, B-26F-1, AH-1G, Mig-21PFS
2023: P-39D-1, Kittyhawk III, Spitfire Vc, Macchi C.202, Fw-190A-8
2022: Sd.Kfz.7/2, Il-2m3, Fw-190F-2, Fw-190A-8R2, P-51C, Ki-84, Spitfire VIII, Beaufighter TF.X
2021: Fw-190F-8, P-47C-5/D-28/D-30, Mirage F.1 EQ-2/5
2020: Hellcat I/II, Typhoon Ib, B-26F-1, AH-1G, Mig-21PFS