Po dnešním Prostějově můj delfín po jedné otravné chybě nuceně spí, budu pokračovat ihned poté, co si ujasním pár věcí...
(Totiž - myslel jsem, že přidám klapky jednoduše tak, že odříznu nevhodné tyčinky, které ustalovaly klapku ve vysunuté poloze. Tak jsem je odřízl, začistil.
Jenže boční výstupky nejde do odpovídajících otvorů již slepených křídel vecpat. Proto jsem je odřízl také. Pak jsem zjistil, že tyto klapky by uvítaly jako nejbezproblémovější pozici - právě tu vysunutou!
Čili zavřená pozice znamená, že se klapka prakticky nikde nedotýká křídla v nejméně problémové pozici, kde by slepení nevadilo. Takže jsem musel zbrousit černou barvu na náběžce klapky, seškrabat barvu na odpovídající pozici v křídle a pokusit se tam dát minimum lepidle, ale zase zároveň tolik, aby to drželo. A to se ukázalo, že je skoro nemožný rébus. Takže jsem zjistil, že je ho málo a trošku lepidla přidal...
Resumé - lepidla bylo moc, "přeteklo", zaplnilo spáru a vyleptalo ten flek. Náprava = počkat alespoň do zítra do večera, aby to zaschlo, vzít jemný šmirgl a sundat to lepidlo. Pak znovu hodit surf. Do té doby se nepohnu...
Teď mě napadlo, že jsem možná mohl postupovat jinak, třeba jsem na každou náběžku klapky mohl nalepit jakési "panty", které by se místo klapky dotkly vnitřní konstrukce v křídle a tím pádem jsem nemusel tam dávat tolik lepidla. Nedá se, trochu zdržení už nezabije.)
Tak jsem si spravil chuť malinkým "vedlejšákem" (ale tímto už tady nebudu zaplevelovat vlákno. Omlouvám se.)
OBTISKUJU. Kolega mi poskytl nevyužité WET Transfery HGW. Díky Laďo! Pracoval jsem s nimi poprvé a musím říct, že výsledek se mi fakt líbí. Nejdřív jsem měl drobný problém s tím, jak po zaschnutí obtisku bezpečně uchopit okraj přenosné folie. Pomohlo mi, nechat si při střihání na jedné straně obtisku větší přesah a ten pak, ještě za mokra, štětečkem nadzvednout nad povrchu modelu. Vznikne tak volný kraj, za který po uschnutí přenosku bez obtíží uchopím a sloupnu. A ještě jedna věc k obtiskům - znaky jsem použil klasické ze stavebnice.
Přílohy
nepřilnutý okraj "přenosky"
obtisk po sejmutí přenosné folie
Znaky jsem raději použil "klasické" ze stavebnice (pro porovnání i verze HGW)
Byl pozdní večer, třetí máj, večerní máj, obtisků čas, ku práci zval delfína hlas, kde plastový zaváněl háj...
Po zdržení způsobené neodkladnými pracovními povinnostmi začínám přenášet obtisky od HGW, je to poprvé, tak uvidíme. Jak už psal René, modrá na těchto kokardách je dost tmavá, až modrofialová. Ale jednou je třeba vyzkoušet novou technologii, tak tedy se vším všudy. V AMK jsou ty kokardy opravdu o 1,5 mm větší a je to poznat. Jenom číslo 1420 bude původní.
Pořizuji souhrnné fotografie a přidávám několik postřehů ze závěru stavby:
a) použité obtisky HGW - práce je specifická, ale v zásadě pohodová. Zprvu jsem aplikoval adhesol pod obtisky, ale potvora lepidlo bylo dost silné, takže některé přenosky jsem už nedokázal odstranit a na modelu zůstaly. Proto jsem jej pak pod obtisky už nedával a výsledek je bezva. Nic nestříbří. Práce je ale trochu zdlouhavá kvůli čekání na zavadnutí obtisků.
b) původní snaha chytat model za náběžnou a odtokovou hranu křídla vzala brzy zasvé, protože se klapka pochopitelně odloupla - celkem asi třikrát; pak jsem ji zalepil dvousložkovým lepidlem a bylo to...,
c) geometrie hlavních noh není problém, i když ty hlavní nohy je potřeba trošku pohlídat, protože po amputaci jedné z pomocných plošek nezůstává v šachtě nic, co by celou konstrukci nohy lépe drželo. Prostě hlídat a pak nechat spoj přes noc vytvrdnout.
d) příďový podvozek je mírně komplikován rozdělením na tři části, ale opět to chce jen pohlídat nasazení příďového kolečka na nohu ve dvou bodech. Jo, a příďový reflektor jsem pochopitelně někdy v průběhu stavby ztratil...,
e) malá zrada - slepíte-li křídla k sobě bez vlepení pozičních světel, počítejte s tím, že je tam následně už nedáte... Já jsem je musel vyrobit jednoduše pomocí několika kapek dvousložkového lepidla,
f) doplnění kokpitu o sedačky s krásnými poutacími pásy skrývá obvyklý problém, že se sedačky s přezkami prostě dovnitř nevlezou - takže na jedné straně odstříhnout a je to tam,
g) pokud nerozšíříte příliš otvory na spodní straně křídel, podaří se vám nádrže do křídla jen nacvaknout a budou držet,
h) aerodynamické brzdy na konci trupu jsem "přilepil" pomocí hmoty tack-it,
ch)velká zrada nakonec - v průběhu stavby jsem do kokpitu nedal skleněnou přepážku do oblouku kabiny mezi sedačkami. I přes zbroušení okrajů došlo při pasování k nevyhnutné tragédii - oblouk praskl... Tady jsem to rozhodl vzdát a dokončit model i s touto poměrně viditelnou chybou. Je-li přiznání prohry výhrou, tak jsem zvítězil na celé čáře.
Všechny chyby padají na mou hlavu, oči a ruce. Stavebnice je moc pěkná, a kdybych v květnu a červnu neměl v práci tolik aktivit, určitě mohla být stavba hotova dříve.
Renku, přeji brzké dokončení, přestože léto svádí spíše k létání, tedy tomu skutečnému v aeroklubu. Těším se na tvého špičkového delfína.
Všem modelářům přeji krásné léto, plné slunce, vody, cestování a pochopitelně také plné vůně toluenu, technického lihu, barev, plastu, pryskyřice a kovu.
Pomerne dobre vystihuje svojho velkého brášku od 1.šlp,ktorého som stretal po taxiway LZPP od r.79.Jeden aprílový deň r. 85 som mu dal prednosť na taxi B a druhý deň večer som stál pri jeho troskách dovezených spod Vtáčnika /kota 1342m/ pri lete do LZKE.Najhoršia bola a je strata oboch kantorov 1.šlp,ktorých som z videnia poznal.To len na okraj.
Děkuju za osobní vzpomínku. Smutné, život letce není jen romantika, ale někdy také nečekaný konec...
Přidám citaci o této havárii:
24.4.1985 Posádka mjr. Osvald Plch, mjr. Pavol Kováč L-29 591420 VVLŠ SNP - 1.lšp. Přelet Piešťany - Košice, osádka letěla ve výšce 300m nad terénem vlevo od povolené tratě, ke které se postupně přibližovala a vlétla do oblačnosti, zakrývající vrcholky hor. Poté ve vodorovném letu letoun narazil do západního svahu kóty Zadný Kĺak.
Použito z Miroslav Irra, Aero L-29 "Delfín" v československém a českém vojenském letectvu 2.díl, JAKAB Publishing Bučovice, č. 16, 2015, s.12.