Messerschmitt Bf 109G-6, Tamiya, 1/72

[VojtaH]

EXKURZ Č.1 - kde vzít RLM 74/75/76

Již řadu let jsem příznivcem barev Gunze, de facto od doby, kdy jsem přešel na akryly.
V šuplíku jsem našel celkem rychle RLM 74 a 75, ale 76 ne a ne najít.
Pak mi svitlo: vždyť já ji neměl ani minule a na Ta 183 jsem si ji míchal!
Při pohledu na originály mi bylo jasné, že je nemohu použít tak, jak jsou.
Zlé jazyky tvrdily, že se na to mám vyprdnout, případně že to nedám.
Vzhledem k tomu, že maluji někdy od 5 let, jsem zvyklý si barvy míchat a během desítek boxartů a bokorysů letadel
jsem logicky míchal vše od nuly.
Po delší googlování a procházení knih v PDF jsem shromáždil několik vzorů, které lahodily mému oko
a jal se míchat kýžené odstíny. Výsledek můžete na fotu posoudit sami.

Přílohy

[VojtaH]

Tady máš jinou dimenzi a nebo se mi to jen zdálo, že už máš kamuflážní pole?

Vždyť píšu, že stavím rychleji než fotím, vydrž Prťka, doháním resty.

[Jarek S.]

Jo ták, ty už to máš hotový, jen teď dobíhají fotky

[VojtaH]

EXKURZ Č.2 - jak získat to pravé schema na bílou 9

Mám neuvěřitelný talent si většinu staveb více či méně zkomplikovat.
Nejinak tomu je i nyní.
Začalo to tím, že jsem si vybral kamufláž, kterou nosil stroj, který ze stavebnice nešel postavit.
Chyběly kanony MG 151/20 pod křídla, chyběl tropický filtr, chyběly decaly...
Když bylo toto všechno vyřešeno a barvy namíchány, vyvstala otázka, jak stroj vlastně vypadal?
Messerschmitt Bf 109G-6/R3/R6T/rop od 7/JG27, se kterým měl léta Emil Clade.
Ač daný stroj ztvárnila řada výrobců, plánky se ukázaly být mimo, včetně Eduardu.
Bokorysy z internetu se ukázaly být také zavádějící, navzájem se lišily.
Vrátil jsem se zpět k několika málo známým fotografiím a rozhodl se vyjít z nich.
Porovnáním jsem nakonec zjistil, že plánek čtvrtky Tamiya je poměrně použitelný.
Pro úplnost přikládám i originál kolorované foto (snad ještě z války), ale již při jeho úpravách vznikly změny, takže se jej lze držet pouze orientačně.

Přílohy

[VojtaH]

Po vymaskování bílé SOP a bílého pruhu na trupu přišla na řadu nejdříve RLM 76 na spodních plochách.
Postupoval jsem nástřikem výchozí sytější verze a pak nepravidelným nástřikem zesvětlené verze, abych vytvořil efekt plesnivice.

Přílohy

[VojtaH]

Pokračoval jsem horní šedofialovou RLM 75, jakožto světlejší z obou šedých.
Zde postup tmavá a pak světlá verze byl poněkud krkolomný
a u šedozelené RLM 74 jsem již postupoval obráceně - světlá a pak stínování tmavší verzí.

Přílohy

[VojtaH]

Kamufláže řady befek mají specifikum a tím je vlnitý přechod na náběžné hraně křídla.
Po chvilce laborování jsem vzdal frajeřinu typu "úplně super jemná vlnka v úpadkovém měřítku freehand"
a na pankáče jsem si udělal šablonu. A voilá - fungovalo to. O starost méně.
Většina fotografií byla dosud ilustrativního charakteru na mobil, neb život je krátký a už jsme vyrostl z toho,
abych na každou mezifázi stavěl softy a přetahoval z RAWu.
To ať si dělá někdo do recenzí v Modeláři. Vlastně befka od Eduardu jsou tam také na mobil...tak nic.

Na další fázi jsem již zrcadlovku vytáhl, ale některé prvky plesnivice tam nejdou kupodivu vidět,
takže připojuji ještě dvě fota z mobilu, které počátek patiny zachycují nejlépe.

Přílohy

[VojtaH]

Několik foto po dokončením kamufláže.
Před odmaskováním...

Přílohy

[VojtaH]

...po odmaskování na bílém...

Přílohy

[VojtaH]

...a na černém:

Přílohy

[VojtaH]

Opět stejná situace - stavba pokračuje, ale nestíhám fotit a zveřejňovat zde.
Zásadní krok bylo nabarvení drobotě + zalakování + obtiskové orgie.
Zde byl opět další problém, neboť daná verze byla dostupná pouze ve stavebnici Academy
a ani zbytek decálů nešel vzhledem k pověstné prkennosti/tlouštce Tamiye použít.
Naštěstí pomohli kolegové a nakonec jsem měl na stole i plachtu od Eduardu, zejména kvůli popiskám.
Ad popisky - mnoho psů zajícova smrt - rozdíly tisku jsou dobře patrné na přiloženém srovnání.
Nakonec jsem zůstal u Eduardu a ač by to někdo mohl považovat za pěknou šichtu, já si decálování celkem užil.
Opakovaně mne ovšem zradily roztoky, jak Mr. Softer, tak Hypersol, a na několik místech se prožraly až na plast,
což vedlo k výměně laku, o tom až níže.

Přílohy

[VojtaH]

Během decálování se mimo oprav po vodičkách objevovala ještě další intermezza:
- pozdě jsem si všiml, že daná mašina neměla kruhovou anténu ani bulku za kabinou a bylo třeba zatmelit již po laku (mea culpa)
- stejně tak kožené kryty v šachtách jsem dostříkal dodatečně
- a emblém 7./JG27 jsem musel domalovat ručně, neb Academy měla jablko jen červené, bez stínování (aby mi posléze polovinu sežral Hypersol a já jej opět ručně domaloval již na modelu)

Přílohy

[VojtaH]

Jak jsem již uvedl výše, když nepočítám směsku decálů od různých firem a různých vlastností,
decálování jsme si užil a využil většinu popisek, u kterých jsme vyhodnotil, že v reálu by byly vidět.
Vše jsem porovnával s fotografiemi a překvapilo mne, že čísla přepážek, které asi většina lidí vynechá,
jsou na fotografiích jasně patrné.
Po problémech s lakem (Tamiya X-22), přes který se změkčovací vodičky dostávaly až příliš snadno,
mi Peter Kaminský doporučil laky MRP a jelikož v celé republice neměl na skladě nikdo všechny tři (Gloss, Matt, Semimatt),
objednal jsem přímo u kováře a do konce týdne byly u mne.
Po prvním vyzkoušení mohu doporučit, pouze je příště ještě trochu přiředím, ale možná je to jen můj vnitřní pocit.

Přílohy

[VojtaH]

V laku, připraveno na washovací orgie:

Přílohy

[cencul.sk]

Skvelá a veľmi slušne zdokumentovaná stavba