Správným SMĚRem

[standaslechta]

Tak pánové co se týče té lomené odtokové hrany tak jak to vidím křidelka jsou hnutý a dělá to ten váš lom odtokovky. A vůbec proč by natahovali rozpětí, nešli do výškového rekordu. Zesilení trupu a podvozku chápu že díky tý nádrži byla Avka těžší a řešilo se to možná jenom naklížením kusů překližky na přepážky.

[Dr. zvied]

S tím výškovým rekordem je to zábavné, protože o výškový rekord nešlo ani u Avií B.H.11.17 a 18, a jak známo, ty zvětšené rozpětí určitě měly. Jenže Stando, ono nejde jen o porovnání délky křídla podle fotografií. Jde o změření rozměrů mezi žebry a rozpočítání počtu žeber na délku křídla (viz foto B.H.9 z NTM). A na té fotografii Jírovy Avie zezadu je vidět, že ten počet žeber musí být větší. Ostatně mrkni na str. 202. Tam ta debata začala. Co se týče té odtokové hrany, tak ono to "zlomení" zas až tak moc vidět není. Jako např. u L-BONK , resp. OK-IZZ (viz foto). Nezávisle na tom, jestli jsou nebo nejsou rozpohybovaná křidélka. Ale je tam. I když to nevidíš.

A ještě dvě malé poznámky. To, že křidélko u B.H.9.11 má zakulacenou hranu a B.H.11.18 ostrou hranu je zcela zřetelný, ale pro mě těžko pochopitelný detail. A k té VOP. Zmínil jsem, že Avia B.H.9.11 L-BONG měla pravděpodobně zvětšenou hloubku pohyblivé části VOP, což je z fotografie Jírovy Avie zřetelné. Jestli měla i změněnou hloubku pevné části, to už nevím, ani si nejsem jistý. To z té fotky nedokážu určit. V žádném případě netvrdím, že měla stejně změněnou (tvarovanou) VOP jako B.H.11.18!

Jak jsi myslel to naklížení kusů překližky na přepážky? To jako kvůli zpevnění trupu?

Přílohy

B.H.9.9 - počet žeber (pravé křídlo zakrývá ochoz!).

B.H.11.18 - odtoková hrana a VOP.

Naposledy upravil Dr. zvied dne 09 úno 2022, 21:13, celkově upraveno 4

[pepsini]

tady to jede ,ta fotka izz je parádní ,koukám jako blázen

[Dr. zvied]

To, že křídlo Jírovy Avie L-BONG je podobné, ne-li stejné jako u B.H.11.18, a to, že jsem do toho zatáhl i Ludvíka, alias KLuKa, tak to je možná jen můj "a na truc jo". A možná se mýlím, resp. mýlíme. Ale to, že na přiložené fotce má Avie L-BONG zvětšené rozpětí, tak to mi nikdo nerozmluví. A pokud by se ta podobnost křídel nějak potvrdila, tak mě by to vůbec nepřekvapilo.

Ta mezera mezi písmenem L a bílým polem praporového znaku je jen mezera mezi písmenem L a bílým polem praporového znaku. Obrys žebra se skrývá v písmenu L.

Přílohy

[KLuK]

V pohodě Radku, já jsem pro každou srandu a tahle konspirativní teorie se mi moc líbí

...možná bych o jednom důvodu proč zvětšovat plochu křídel (a tím i to rozpětí) věděl. Někde jsem četl, (pravděpodobně v knize Letadla Avia ...) že na dálkové lety se motory Avií seřizovaly na chudou směs kvůli úspoře paliva. A pokud vím, tím se i částečně sníží výkon motoru. A tak mě napadlo ... přetížené letadlo ... nižší výkon motoru ...to by se mohl nějaký ten vztlak navíc hodit ... ale jak říkám, to mě tak napadlo

Pokud se týká té lomené odtokové hrany. Na to už stihl odpovědět Radek. To zalomení je jen o pár stupňů a není moc vidět a fotkách strojů, které to křídlo měly se lehce přehlédne. Uznávám, že vychýlené křidélko může dojem lomené odtokové hrany navodit. Na druhou stranu - díval jsem se na tu fotku ještě jednou a porovnával ji s fotkou křídla s lomenou odtovou hranou Avie BH.11.18 z muzea, na které je taky "hnuté" křidélko. Křídlo je focené z druhého konce (od trupu) a lomená odtokovka je na něm vidět.

Pro porovnání - na horním snímku Avia BH.9.11, křidélko lechce vychýlené nahoru, na dolním snímku křídlo s lomenou odtokovou hranou z Avie BH.11.18 , křidélko lehce vychýlené nahoru. Opravdu jde jen o optický klam a na horním snímku má křídlo rovnou odtokovou hranu?

[Jindřich Rosa]

Abych to ještě zašmodrchal: A co takhle křídlo z B.H.11E? (ale ne, hned to popřu...)

To byl speciál (pře)stavěný pro závod Copa d´Italia v roce 1925. Větší rozpětí (P. Klouček uvádí 10,2 m), větší nosná plocha (15,6 m2 oproti 13,6 m2), už také jiné profily křídla než sériové "bosky". A v závodě tak Karl Fritsch zvítězil, neboť zvládl i požadovanou minimálku 70 km/h. Por. Jíra startující na B.H.9 L-BONG ovšem ne (75 km/h). Proto se domnívám (ale je to jen můj dohad), že tehdy měl L-BONG ještě sériová křídla.

Právě zkušenosti z ročníku 1925 vedly ke konstrukci "Céček" (rozpětí 11,1 m, plocha 16,6 m2) pro účast následujícího roku. Přičemž se stihla i soutěž ve Francii v srpnu 1926. Najděte si článek Ivo Pujmana v Hobby Historii č 36 (listopad 2017) "Poslední vítězství JUDr. Lhoty". Do Paříže tehdy startoval i por. Jíra, opět na L-BONG, ovšem nikoli do závodů, ale se záměrem realizace dálkového letu bez mezipřistání Paříž - Brusel - Praha - Paříž (což se vzhledem k nevyhovujícímu počasí po celou dobu závodů, včetně několika dní poté, bohužel nepodařio). Právě ony známé fotografie L-BONG v řadě s oběma "céčky" byly podle Pujmana pořízeny před odletem celé skupiny do Paříže. (Tuhle epizodu Pavel Klouček ve svém životopisu B.9.11 vynechal). Po návratu z Paříže 20. srpna pak alespoň za jedenáct dní realizoval už povedený let "na otočku" nad Paříž a zpět do Prahy.

Z toho tedy logicky vyplývá, že když se Avia rozhodla kromě soutěže rovněž pro onu podpůrnou reklamní akci v podobě pokusu o rekordní let, tak byla i B.H.9 L-BONG opatřena novými křídly, a to pochopitelně ne z důvodu dosažení minimálních rychlostí, ale prostě se líp hodila (s uvážením vyšší hmotnosti letounu) pro dosažení režimu ekonomického letu a vytvoření dálkového rekordu.

Další možností bylo vybavit L-BONG křídly z B.H.11E, která byla také delší než u sériovek (na to jsem narážel v úvodu), ale z fotografie, kterou uveřejnil v příslušném přehledu P. Klouček, vyplývá, že u tohoto stroje byla křidélka "krátká", tedy nedosahující až k žebru o nejvyšší tloušťce s uchycením vzpěr. Takže tato variantní hypotéza se zamítá.

[KLuK]

Protože se mi naše teorie prodlouženého křídla zamlouvá a přijde mi dost pravděpodobná, zahájil jsem přípravy na jeho výrobu. Nejdříve jsem chtěl udělat dřevěné kopyto a s jeho pomocí díly na křídlo vytáhnout z plastové destičky, ale pak jsem si uvědomil, že bych musel dělat kopyta dvě a to se mi moc nechtělo. Tak jsem si řekl, že vyzkouším zase něco jiného zkusím křídla postavit podobně, jako se dělala ta skutečná. Nejříve si vyrobím kostru křídla, jen místo dvou podélníků mi bude stačit jeden, na něj přilepím žebra a místo překližky budu křídlo potahovat tenkou plastikovou fólií.

Zatím jsem ve fázi přípravy jednotlivých dílů:

[KLuK]

Abych to ještě zašmodrchal ...

Velmi zajímavé informace

Díky

[driver306]

Já se vetřu mezi Avie, sehnal jsem tento přebal od Směru z "devadesátek" Supermarine Walrus 1/48. Vždycky jsem ho chtěl postavit a až teď jsem ho jednou večer spontánně koupil na Aukru. A hned jsem se do něj pustil. Nejdřív zatmelil vyryté označení na trupu a začal jsem si hrát s interiérem. Pár fotek kokpitu jsem našel a zbytek zařídí moje fantazie Jelikož stavím "72ky" tak interiér většinou moc detailně neřeším, protože z toho stejně moc vidět není. Tohle je ale moje první "48ka" a tady mě to nějak baví, asi je to tím, že je to větší. Takže ještě pár maličkostí a bude interiér hotový, přehánět to nebudu Ještě se chci zeptat jak silný "výplet" používáte v tomto měřítku? Mám tu vlasec 0,35 mm a řekl bych, že by to mohlo být akorát.

Přílohy

[Dr. zvied]

Však ono to tady není jen o Aviích. Na Mrože vyšel před mnoha a mnoha lety článek v L+K v rubrice Malé letectvo, kde tuhle čtvrtku popisovali. Také nějakou tu historii o letadle. Někdy by tu měla být. Mám za to, že to sem vložil PantherG.

Třeba by Ti krapet pomohlo tohle:

Přílohy

[KLuK]

Jen se vtírej, alespoň to tu nebude tak monotóní

Interiéry vypadají opravdu moc dobře

Na výplety pro osmačtiřicetiny používám muškařský vlasec 0,14 mm. Ale stavím převážně jedno nebo dvoumístné stroje a to jsou proti Wallrusovi drobečci. Na nich by ta 0,3 byla jako pěst na oko.

Tady je malá ukázka. Omlouvám, že to není Směr, ale od něj nic vydrátovaného nemám

[Dr. zvied]

Tak já tady celou dobu melu B.H.9.11 a ona nosí vojenské označení B.9.11. Tak mi ten překlep, prosím pěkně pánové, promiňte. K tomu snímku s Avií B.9.11 s kruhovými kokardami... Nemyslím si, že by vychýlení křidélka způsobilo takový optický klam, aby vyvolalo "zlomení" odtokové hrany. Vezmu pravítko, přiložím k fotce na hranu a... Třeba primitivní technika, ale já to tam prostě vidím. Možná proto, že chci. Možná proto, že o tom chci přesvědčit i ostatní. Ale což! Co mě na tom snímku opravdu zaujalo je křidélko. Je to to samé křidélko na levém křídle (a vůbec nebudu pochybovat o tom, jestli je to to samé nebo jiné křídlo), ale vypadá to, že jeho hloubka se nemnění tak, jako u Avií L-BONK a BONI. Nebo jestli to dělá ten zaoblený konec?

A co se týče samotné hloubky křídla jako takového, Ludvíku, ještě jednou se koukni na polohu písmene L na levém křídle. Tím myslím dílku písmene a jeho poloha vůči křídlu a křidélku. Možná by pomohlo porovnat písmena (jejich velikost) s tvarem křídla. Je to sice hóóódně chabá nápověda, ale třeba by to pomohlo. Ještě než do toho stříhnu, pošlu Ti scan písmen.

[KLuK]

Na stříhání je času dost, sken mi zatím úplně stačí

[PantherG]

Opáčko..... "Mrož" z L+K ...

Přílohy

[driver306]

Super, díky za vložení článku. Je zajímavé, že v článku zmiňují verzi Walrus MkI. ale na krabici od Směru je uveden MkII.