Barvě šachet na Messerschmittu se konkuruje špatně, ale zkusím to. Motor je nádherný. První řada přilepená:
Přidaná druhá řada:
A fit test. Motor má na průměru 17 mm, literatura říká 46,45 palců, tj. 16,4 mm v 1:72, já jsem spokojený. Teď jsou na řadě trubky sání, pak zdvihátka ventilů a nakonec výfuky.
Díky! Ale strašně mi to trvá. Já zase obdivuju místní experty, kteří (při pohledu zvenčí) do krabice s modelem (nejlépe od Eduardu) přisypou nějaký ten aftermarket, zatřepou, dvakrát se kolem toho proběhnou se stříkací pistolí (z toho jednou se surfem), a mají hotovo v kvalitě, o které by se mi mohlo jenom zdát.
Miško píše:Jsem rád, že to vidím. Krásná práce Patriku...
A díky ještě jednou. S takhle kvalitními díly na motor je radost pracovat. Skládalo se to málem samo. Pokračování už je teď ale čistě na mně. Tvar trubek sání jsem mírně zjednodušil/přizpůsobil použité technologii.
A se zdvihátky ventilů jsem si prošel modelářským peklem. Je docela frustrující, když tam po boji dostanete číslo 16 a víte, že vám jich pořád zbývá ještě dalších 12.
Teď bude kratší pauza. Zítra jsem až do večera v Praze (chápu, někteří z vás tam jsou do večera den co den), tak tam už zůstanu, v pátek se budu věnovat vnučce (která mi tam se svými rodiči emigrovala), a v sobotu se po pár letech zase jednou otočím na Eday.
Kamaráde, Ty budeš ve skutečnosti hodinář, neříkej, že ne. Moc se mi to líbí. Kvůli Tvým stavbám pořád koukám do police, kde se krčí Wallace, aspirující jednoho dne na Wapiti.
Hodinář sice ne, ale geometr. Takže nimrat se s milimetry mi přijde tak nějak normální. Wallace mám taky, originál od Frogu, a mám taky Wapiti od CMR. Na oba dva se mi ale bohužel pořád nějak nedostává elánu, bude to dřina. Před pár lety jsem se zaradoval, když Dora oznámila jak Wallace, tak Wapiti. Zaštiťovali se spoluprací s Johnem Adamsem, což vzbuzovalo velké naděje (John stál i za vstupy pro Hart family od AMG), jenom to bohužel nestihli, než se John odmlčel. A ještě měly Wapiti v plánu KP, což by nutně nemusel být úplný průšvih, pokud to bude zase kopie CMR (jako třeba DH.9A). Takže já zatím vyčkávám, stavět mám co nejmíň na příštích 20 let.
K dnešku jsem na tom asi takto. Motor je dočasně nasazený, protože teď přijdou na řadu výfuky, a já si úplně neumím představit, jak jinak vydumat jejich správné umístění, než že je otestuji přímo na místě.
Díky, to se čte hezky. Jen se nesmíš nechat zmást. Nátěr štětcem je aspoň u mě docela iterativní proces, a já vás k tomu pouštím nejdřív někdy v předposlední iteraci.
Hvězdicové motory bez krytu jsou na modelu vždycky markant, takže mě docela mrzí, když jsou sice krásné, ale postižené scvrkavkou, jako u Vildebeestu od SH, nebo je to taková zvláštně tvarovaná hrudka resinu, jako třeba zrovna tady u Gordona.
Srandičky... Hlavně, že jsem měl včera čas hledat na netu dvacet minut fotku té správné krávy. Dneska jsem přilepil motor, a jak se tak (docela právem, si myslím) kochám výsledkem a točím si s modelem pod lampičku, abych ho obhlídl ze všech stran, tak ani nevím jak, najednou držím v ruce (pravda, poměrně elegantní) jednoplošník, s horním křídlem a vzpěrama v rozprsku po stole a po zemi. Nakonec naštěstí beze ztrát, když nepočítám dočasnou ztrátu sebeúcty a tak týdenní zpoždění stavby. Fotit to nebudu, takový masochista zase nejsem. I když tentokrát bych k tomu ani nemusel dalších dvacet minut hledat na netu fotku toho správnýho vola. Úplně by stačila selfina z mobilu.