Kamufláže použité na Mc 202
Napsal: 20 črc 2008, 12:42
Mc 202 je z pohledu použitých kamufláží dosti zajimaví stroj. Do služby vstupoval na přelomu platnosti starého a nového systému schémat používaných RA, byl vyráběn více než dva roky ve třech různých továrnách. To vše přispělo k velké variabilitě kamufláží které Mc 202 "nosil". Dnes umisťuji první část věnovanou Mc 202 vyráběným továrnou AerMacchi. Těchto bylo cca 400 kusů.
První použité schéma (objevilo se na cca 40 strojích a to serie II a III) je schéma dle "starého MIMETICO předpisu" - tzv "rozkleplá vejce" (obrázek 1). Spodní plochy byly v barvě Grigio Mimetico (FS 36241), na vrchních byl základ v barvě Verde Mimetico 2 (FS 34109) na kterém byly fleky z barvy Giallo Mimetico 4 (FS 30266) a do nich (přes ně) fleky Brunno Mimetico (FS 30219 podle jiných zdrojů FS 30215) Provedení fleků (jejich překryv i tvary) nebylo jednotné a proto je dobré řídit se fotografií. Tyto stroje byly převážně dodány 9 stíhací skupině. Nejnižší výrobní číslo bylo 7709, nejvyšší mě známé 7744.
Cca v říjnu 1941 došlo ke změně na "metropolitní schéma (obrázek 2). Horní plochy v barvě Verde Oliva Scuro 2 (FS 34052) a spodní v Grigio Azzuro Chiaro 1 (FS 36307). Kolik bylo těchto strojů není jisté, ale zřejmě ne více než 30-40. Nejmenší známé
výrobní číslo je 7752 nejvyšší 7768. Letouny byly přiděleny 17 stíhací skupině. V té době ale začalo být stále jasnější, že těžiště bojových operací bude v Africe. Metropolitní schéma pro toto bojiště nevyhovovalo a proto bylo u jednotek upraveno (obrázek 3) variabilním nástřikem Nocciola Chiaro 4 (FS FS 30145) .
Výroba zareagovala cca od listopadu 1941, kdy byly zavedeny zelené fleky (VOS2) na hnědý (NC4) podklad (obrázek 4). První známá čísla jsou 7764 a 7767. To ukazuje na skutečnost, že letouny nebyly dokončovány dle výrobního čísla, případně také na možnost přestříkání dle továrního vzoru přímo u jednotek.
V únoru 1942 (stále v rámci serie III) bylo vyrobeno 30 ks Mc 202 v "inverzním provedení" - hnědé (NC4) fleky na zeleném (VOS2) základu (obrázek 5). Letouny sloužily u 9 (Afrika) a 155 skupiny (oblast Sicílie a Malty). Poté se vrátila výroba na standard z listopadu, ale fleky vypadaly spíše jako "malé nudle" - toto schéma obdrželo ne více než cca 10-15 strojů.
Poslední (a konečná) změna nastala v dubnu 1942, kdy byly místo fleků zavedeny kouřové obláčky (smoke-rings). Byly takto kamuflovány letouny VII, IX a XIII serie (obrázek 6). Schéma bylo používáno až do srpna 1943 (souběžně od listopadu 1942 i na Mc 205).
Na příkladu strojů serie III je dobře dokumentovaný vývoj kamufláží, ale i stav leteckého průmyslu v itálii. Serie čítající 140 kusů byla vyráběna více než 7 měsíců. Bylo to dáno výkonností průmyslu a nedostatkem motorů DB601, které byly nejdříve dováženy a poté v licenci vyráběny. Nedostatek motorů byl zůsoben výrobou Mc 202 v dalších továrnách a navíc se Mc 202 o DB601 "dělil" s Re 2001.
Příště popíšu kamufláže z továren Breda a SAI.
První použité schéma (objevilo se na cca 40 strojích a to serie II a III) je schéma dle "starého MIMETICO předpisu" - tzv "rozkleplá vejce" (obrázek 1). Spodní plochy byly v barvě Grigio Mimetico (FS 36241), na vrchních byl základ v barvě Verde Mimetico 2 (FS 34109) na kterém byly fleky z barvy Giallo Mimetico 4 (FS 30266) a do nich (přes ně) fleky Brunno Mimetico (FS 30219 podle jiných zdrojů FS 30215) Provedení fleků (jejich překryv i tvary) nebylo jednotné a proto je dobré řídit se fotografií. Tyto stroje byly převážně dodány 9 stíhací skupině. Nejnižší výrobní číslo bylo 7709, nejvyšší mě známé 7744.
Cca v říjnu 1941 došlo ke změně na "metropolitní schéma (obrázek 2). Horní plochy v barvě Verde Oliva Scuro 2 (FS 34052) a spodní v Grigio Azzuro Chiaro 1 (FS 36307). Kolik bylo těchto strojů není jisté, ale zřejmě ne více než 30-40. Nejmenší známé
výrobní číslo je 7752 nejvyšší 7768. Letouny byly přiděleny 17 stíhací skupině. V té době ale začalo být stále jasnější, že těžiště bojových operací bude v Africe. Metropolitní schéma pro toto bojiště nevyhovovalo a proto bylo u jednotek upraveno (obrázek 3) variabilním nástřikem Nocciola Chiaro 4 (FS FS 30145) .
Výroba zareagovala cca od listopadu 1941, kdy byly zavedeny zelené fleky (VOS2) na hnědý (NC4) podklad (obrázek 4). První známá čísla jsou 7764 a 7767. To ukazuje na skutečnost, že letouny nebyly dokončovány dle výrobního čísla, případně také na možnost přestříkání dle továrního vzoru přímo u jednotek.
V únoru 1942 (stále v rámci serie III) bylo vyrobeno 30 ks Mc 202 v "inverzním provedení" - hnědé (NC4) fleky na zeleném (VOS2) základu (obrázek 5). Letouny sloužily u 9 (Afrika) a 155 skupiny (oblast Sicílie a Malty). Poté se vrátila výroba na standard z listopadu, ale fleky vypadaly spíše jako "malé nudle" - toto schéma obdrželo ne více než cca 10-15 strojů.
Poslední (a konečná) změna nastala v dubnu 1942, kdy byly místo fleků zavedeny kouřové obláčky (smoke-rings). Byly takto kamuflovány letouny VII, IX a XIII serie (obrázek 6). Schéma bylo používáno až do srpna 1943 (souběžně od listopadu 1942 i na Mc 205).
Na příkladu strojů serie III je dobře dokumentovaný vývoj kamufláží, ale i stav leteckého průmyslu v itálii. Serie čítající 140 kusů byla vyráběna více než 7 měsíců. Bylo to dáno výkonností průmyslu a nedostatkem motorů DB601, které byly nejdříve dováženy a poté v licenci vyráběny. Nedostatek motorů byl zůsoben výrobou Mc 202 v dalších továrnách a navíc se Mc 202 o DB601 "dělil" s Re 2001.
Příště popíšu kamufláže z továren Breda a SAI.