Diskusní fórum modelářů

Název tématu vypadá tak nějak podivně, ale na dalších řádcích se pokusím vysvětlit, že ne tak docela. Kapitulací Itálie v září 1943 historie italského letectva nekončí. Ba právě naopak. V zásadě se dá napsat,že je to takový JIH proti SEVERU. Došlo totiž ke vzniku dvou italských letectev. Jedno zůstalo věrné původním spojencům - němcům a druhé se přidalo na příkaz krále, který uprchl na jih k západním spojencům. A tak nám zde vzniklo na severu ANR - Aeronautica Nazzionale Republicana a na JIHU CoBAF - Co-belligerent Air Force.
Pro modeláře je to situace zaslíbéná, protože "staré známé" typy jako C.205 nabo SM.79 si může postavit v barvách obou těchto letectev, některé jen jednoho (spojenecká Z.1007 či Re.2002) a fašistická G.55 či Re.2005. Obě letectva nakonec přešla přezborjením na techniku dominnatního spojence i když ne z identických důvodů. A tak si můžeme postavit v barvách ANR Bf.109 a v barvách CoBAF Spitfire, P-39 či Baltimore. Mít tedy kompletní sbírku italských letectev vyžaduje velkou rozmanitost typů a kamufláží a o to přece jde že.

Z modelářského hlediska začnu ANR. Hlavní operační typy představovaly u stíhačů C.205, G.55 a Bf.109. Torpédová jednotka používala SM.79 a První transportní skupina SM.81. Existují fotky SM.82 ve zbarvení ANR od druhé transportní skupiny, ale ta nikdy nebyla operační a byla rozpuštěna díky operaci Phoenix. Dalo by se to označit za nudu, ale díky tomu, že C.205 a G.55 vystřídaly několik typů kamufláží si myslím, že si modelář dokáže přijít na své Co se týká olétání a další patiny, vetšinou se jednalo o nové stroje z výroby které vydržely ve službě několik týdnů, možná měsíců. Vyjímky se samozřějmě dají najít, ale španělskou školu zde nehledejme, spíš kačenky

CoBAF naproti tomu používala letadla v původní kamufláži, zpočátku značně olétané. Spojenecká technika byla z druhé ruky
snad kormě Baltimorů a také značně "jetá". Jak italské tak americké či britské stroje prošly opravou a to včetně kamufláže.
Stíhačky představují C.202, C.205, Re.2001, P-39 a Spitfire Mk.V. Bombardovací/bitevní Baltimore a Re.2002. Jako transportní
CoBAF používalo Z.1007, SM.79, SM.84, SM.82. Námořní pátrací jednotky měly ve výzbroji Z.501. Z.506 a RS.14.

Znaky ANR představují fasces ve čtverci na křídlech a známkové znaky na trupu a SOP. Fasces byly aplikovány v různých variantách (bez pozadí, s bílým pozadím) stejně tak známky mají různé velikosti a umístění. Proto je dobré se řídit fotografií konkrétního letadla nebo aspoň letadla ze stejné jednotky a období. Na Bf.109 nejdřív nebyly ponechány německé kříže (do srpna 1944) poté byly kříže minimálně na spodní straně křídla. Opět je nutné se řídit fotografií. Například 6 letka II Gruppo přestala a v březnu 1945 používat jakékoliv italské znaky a tak lze vidět na jejcih Bf.109 kompletní němeký marking.

CoBAF se vrátilo ke kokardovým znakům jaké se používaly již v období velké války. Rozmístění na 6 pozicích na křídelch a trupu. Na několika P-39 byly kokardy malovány na místo znaku USAF a tak to vypadá jako kokarda "s křidélky". Tyto P-39 se používaly k výcviku a zatím vím o třech takových. Kamufláže na P-39 (Olive Drab, Neutral Grey) Spifirech (Tropical Land Scheme) a Baltimore byly ponechány, jen u Spitfirů došlo k přemalování pouštního vzoru na kontinentální. Baltimore působily jak v pouštní tak kontinentální kamufláži

A malá historická

CoBAF byla z podstaty útočná jednotka. Působila nad Balkánem a okolníma ostrovama. I stíhači působili spíš jako stíhací bombardéry, soubojů s LW nebylo mnoho. Často působili jako doprovod transportních Z.1007 a SM.84. P-39 byly vyzbrojovány bombou.

ANR naproti tomu měla spíš defenzivní úkoly, pokud pomineme torpédové bombardéry. Často se objevuje názor, že spojenci byli překvapeni kde a kolik se těch italů objevilo. Poprvé sem s tím myslím setkal před 30 lety v PKR. Skutečnost je ale jiná. ANR měla dvě stíhací skupiny (třetí se nikdy nepodařilo uznat bojeschopnou). Tj cca 60 letadel. Jenže prakticky po celý čas její existence od ledna 44 do dubna 45 byla schopna bojově nasadit jednu skupinu (tak nějak na střídačku) Operovalo se v síle jedné dvou, letek maximálně. Ztráty na technice a personálu byly velké (I skupina během půl roku ztratila 100% stavu lidí a dvakrát tolik letadel). V srpnu a září 1944 ANR neoperovala vůbec. kvůli operaci Phoenix. Piloti byli dobrovolníci (narozdíl od CoBAF) a řada z nich sotva dokončila výcvik. Spojenci měli prostě nad Itálií obrovskou převahu a ANR s tim nemohla nic udělat.

K souboji mezi ANR a CoBAF dík jiné operační oblasti nikdy nedošlo.