Díky ještě jednou všem zúčastněným v tématu Rudolf Hess a jeho Me 110 a chtěl bych ještě do budoucna začít stavbu Me-262 od JV 44 a chtěl bych si postavit stroj Göringova oponenta Güntera Lützowa a pokud někdo ví,jestli se už nalezly zbytky jeho letounu,kde byl sestřelen. Dočetl sem se,že 24.4.1945 v prostoru Donauwörth,Bartelse už našly v r.1968,že by Lützowa ne?? Tak nové čerstvé info z Německa-na fóru časopisu Flugzeugclassic jsem se dočetl,že před pár lety při zemních pracech v obci Erding v Bavorsku našly křídlo od turba,našly se i očití svědkové,kteří tvrdily,že letoun letěl v posledních chvílích skoro kolmo a zaryl se hluboko do země,vypovídají,že motory nebylo slyšet-v té chvíly nefungovaly,pilot prý chtěl asi přistát na letišti v Erdingu. Očití svědkové tvrdí,že pilot byl neidentifikovatelný,ale že měl důstojnické holínky a byl údajně pohřben na zdejším hřbitově. Uvádějí,že pravděpodobnost,že se jednalo o Lützowa je asi 90 procent,prověřují sestřelené Me-262-ky a Ar 234 kolem 20.-25.dubna 1945. Takže možná bude někdo vědět víc.NĚCO O TOM MÁ BÝT NAPSÁNO V ČÍSLE 4/2010 ZMIŇOVANÉHO ČASOPISU
Válka není pohádka, v níž všichni zlí hynou, a všichni hodní jsou zachráněni.
E.M.Remarque
otázka kamufláže Me 262 Güntera Lützowa je (zatím) velká neznámá. Takto - v odborně historické literatuře dosud (pokud je mi známo) nikdy nebyla publikována kamufláž žádného Me 262 ne kterém létal a ani jejich W.Nr. Historií JV 44 se zabývám přes deset let, možná jsi četl dvoudílnou historii této jednotky, kterou jsme publikovali před lety s kolegou Bobkem v časopisu HPM. Zajímavé je, že postupem doby se objevují stále nové a nové informace, které korigují a opravují věci dříve publikované. K bojovému nasazení Güntera Lützowa (u JV 44) Ti mohu sdělit přesto pár informací: - k JV 44 dorazil 1.4. 1945 - přeškolení na Me 262 prodělal u této jednotky, tedy ne u III./EJG 2 a pilotáž Me 262 mu (podle vzpomínek pamětníku), činila problémy - na Me 262 u JV 44 měl dva sestřely - JV 44 používala na svých letounech bílá trupová čísla - k bojovému letu JV 44 dne 24.4. 1945:
Dne 24. 4. 1945, mezi 15.25 a 15.30, zaútočila skupina dvace- ti dvou B-26 od 17thBG na muniční sklady ve Schwabmückenu. Ochranou eskortu jim tvořily P-47 od 365thFG. Právě když se Maraudery chystaly odhodit svůj smrtonostný náklad, zaútočily proti nim zespodu zezadu čtyři Me-262. Spodní část doprovodu P-47 nebyla schopna zasáhnout, pouze nahlásila útok německých reaktivních stíhaček výškovému zajištění B-26. "Schwalbe" me- zitím prolétly jako blesky malým svazem bombardérů, nechávaje za sebou střemhlav letící P-47 výškového krytí, které ani takto nebyly schopny dostihnout Me-262. Pouze Lt. Cowan se dostal na dostřel k jednomu z Messerschmittů a nepřátelský stroj poškodil dvěma dávkami ze svých zbraní. Německý pilot však přidal plyn a Me-262 snadno ulétl. Náhle se jeden z útočníků obrátil zpět, aby podnikl druhý útok na bombardéry. Neunikl však pozornosti Capt. Masta, kte- rý ve výšce 6 000 metrů obrátil svůj P-47 do střemhlavého le- tu a chystal se na Me-262 zaútočit. Němec patrně v poslední chvíli vycítil nebezpečí, snad zahlédl přibližující se Mastův Thunderbolt a začal klesat do mraků. Capt. Mast se držel v těsném závěsu za ním. Me-262 náhle udělal prudký obrat ve snaze zbavit se protivníka, ale P-47 se ho stále držel. "Schwalbe" prudce zamířila střemhlav k zemi, neustále proná- sledována osmi tunami Mastova Thunderboltu. Na úrovni země ztratil pravděpodobně vládu nad svým strojem a v rychlosti okolo 900 km/h narazil kolmo do země. Tryskáč okamžitě explo- doval. Capt. Mast ho téměř napodobil, na poslední chvíli se mu těsně u vrcholků stromů podařilo jeho P-47 vyrovnat do vo- dorovného letu. Mezitím se vrátil další Me-262 a znovu zaútočil na bom- bardéry. Lt. Byron Smith na něj zahájil střelbu, ale podařilo se mu pouze vetřelce odehnat. Na jeho dostižení neměl dosta- tečnou rychlost a tak mu nepřítel snadno zmizel v mracích. Při těchto útocích se německých stíhačům podařilo sestře- lit dva B-26 pilotované Lt. F. Harmsem a Lt. L. Sletesem. Z jejich posádek se zachránil jediný muž. Útočníci patřili k JV 44. Není vyloučeno, že Me-262, kte- rý v souboji havaroval, pilotoval Oberst Günther Lützow, je- den z největších "Expertů" Luftwaffe. Spojení z jeho letounem bylo přerušeno náhle, což by odpovídalo teorii "prudkého dopadu"
Toť vše. Ještě mohu ale konstatovat toto: - například dlouhá léta se věřilo, že letoun Me 262 na kterám Galland vykonal 26.4. svůj poslední let ("bílá 3") byl jeho osobní letoun a po tvrdém přístání (kdy byl odstřelován letouny USAAF tak, že mu zničili palubní desku a ovládní turbin) byla toto Me 262 ihned odepsána. A ejhle - vloni se objevilo svědectví Franze Stiglera, pilota JV 44, který velmi podrobně popsal historii tohoto letounu, jak ho získal pro JV 44 a i to, že to byl jeho osobní letoun, který si Galland pouze půjčoval. A aby to "tak říkajíc dorazil", tak popsal konec tohoto letounu - vůbec nebyl odepsán po posledním letu Gallanda, naopak byl opraven a byl zničen jiným pilotem až 27.dubna. A v návaznosti na to se objevila fotka osobního letounu Me 262 Adolfa Gallanda s trupovým označením "jednoduchý vinkl" Tím chci říci, že nic není ztraceno a v budoucnosti se určitě dočkáme dalších překvapení ohledně JV 44. Teď už například vím, že badatelé porovnávají letové deníků příslušníku JV 44 a snaží se sestavit seznam kdo kdy na kterém letounů letal. S dobře informovaných zdrojů vím, že se jim podařilo už určit jaký Me 262 měl Steinhoff (na kterém 18.4. 1945 havaroval), zjistili i W.Nr. Gallandových Me 262. Jenom si to prozatím nechávají pro sebe aby to "vypustili na veřejnost" v pravý čas. Musíme si holt chvíli počkat.
Ještě co by mohlo někoho třeba zajímat je to, že zmiňovaná 17. BG(Bomb Group) je ona slavná jednotka která se účastnila s letouny B-25B Mitchell náletu na Japonsko z letadlové lodě USS Hornet společně s Jamesem Doolitlem. V červnu 1942 se jednotka přezbrojila na B-26 Marauder a byla převelena k 12. AF (Air Force) do Afriky. Poté putovala k 15.AF ve Středomoří a nakonec k 8. AF v Evropě. Těsně po válce přezbrojila na A-26 Invader.
Děkuji panu Šílovi za plnohodnotnou odpověď.Existuje plno nezodpovězených otázek,v případě lÜTZOWA mně to hodně zajímá .Dle dochovaných dokumentů to byl výborný stíhač a nebyl fanatický nacista,něco jako Heinz Bär a takoví stíhači si zaslouží obdiv,i když bojovali jak se říká na špatné straně. Pokud budete něco vědět,napište na vlastik.reznicek@seznam.cz
Válka není pohádka, v níž všichni zlí hynou, a všichni hodní jsou zachráněni.
E.M.Remarque