Záhady okolo letounů S-92/CS-92

[Archivář]

Zdravím kolegové,

při podrobném čtení nové publikace od JaPo "Messerschmitt Me 262s of KG and KG(J)" jsem narazil na zmínky o soustřeďování použitých dílů pro kompletaci letounů S-92/CS-92 pro československé letectvo. Když jsem se touto problematikou začal zabývat podrobněji, narazil jsem na několik záhad, které nikde (alespoň podle mě) nebyly zcela vyjasněny:

a) Autor monografie (Oldřich Soukup) o letounech S-92/CS-92 (která vyšla v L+K a ze které VŠECHNY jiné odkazy většinou čerpají), tvrdí, že se v roce 1946 podařilo v Avii soustředit 18 draků Me 262 (a z toho jeden dvojmístný). Nikdy v odborné literatuře však neexistuje seznam těchto draků ve smyslu jejich identifikace (podle mého názoru MUSELA být ale provedena velmi odborná prohlídka všech draků a z ní MUSÍ existovat záznamy a tyto záznamy mohou obsahovat i původní německé W.Nr., nebo alespoň jiný německý identifikační prvek). Otázka první zní - existuje něco (nějaký dokument), který by umožnil tyto původní německé draky Me 262 identifikovat tak, aby je bylo možno přiřadit k vyrobeným S-92/CS-92 (ve smyslu na tuto konkrétní S-92/CS-92 byl použit drak letounu s tímto bývalým německým W.Nr.)?

b) Prameny se shodují v tom, že byly vyrobeny 3 ks dvojmístných CS-92 - jeden původní a dva předělané z jednomístných draků Me-262. Otázka další - která verze je v současné době vystavena v leteckém muzeu ve Kbelech ? Je to letoun s původním německým dvojmístným trupem (tedy pravděpodobně "žatecké" Schwalbe "černá A", které bylo prokazatelně v soustředěném materiálu) nebo je to jeden z těch "předělávaných" z jednomístných trupů? Jak to, že při poslední změně nátěru tohoto letounu (který je mimochodem proveden na "žateckou" "černou A") neproběhlo jeho zkoumaní ve smyslu zjistit identifikaci původního německého letounu ? Provedl se (před jeho přestříkáním) nějaký rozbor původního nátěru, eventuálně celého letounu? Pokud ano, kde to bylo publikováno? Pokud ne, proč se promrhala příležitost tento letoun odborně prozkoumat?

c) Záhada další - KOLIK bylo přesně letounů S-92/CS-92 vyrobeno ? Podklady se veskrze shodují na počtu tři dvojmístných, ovšem v jednomístné verzi si autoři tak už jisti nejsou - Soukup uvádí sedm jednomístných (ale připouští, že se mohli sestavit další dvě jednomístné, ale to si není zcela jist), na stránkách kbelského muzea se dočteme, že jednomístných bylo sedm až devět (?), v přehledu zkoušených letounů ve VZLU dočteme, že bylo testováno 8 (!) jednomístných a tři dvojmístné (dohromady tedy 11 letounů). Tak kolik jich bylo ve skutečnosti vyrobeno?

d) Další záhada – kdy a kde přesně jednotlivé stroje skončili – nikde se mi v odborné literatuře nepodařilo najít přesný přehled konce jednotlivých strojů. Nejvyšší (mnou dohledané) trupové označení letounu bylo V-40, což by odpovídalo deseti vyrobeným strojům, ovšem pak nesouhlasí údaj v VZLU, kde se uvádí, že letounů zkoušeli 11 (8 + 3) ! Z letounů se (podle všech autorů) nikdy nemělo střílet, ale tomu neodpoví fotodokumentace na stránkách http://www.tnmc.cz/walkaround/s92_cs92.php, kde je jasně vidět, že cvičné střelby proběhli.

e) A poslední věc – na několika zahraničních stránkách jsem narazil na diskuzi k tomuto (například: http://forum.keypublishing.com/showthread.php?t=47199)


I found this gem in Bill Norton's excellent book on the history of the Israeli Air Force "Air War on the Edge" p. 150,

"According to Egyptian and British intelligence, a jet fighter of unknown type exploded in flight inside Israeli airspace during April 1950. The British thought that it might be a de Havilland Vampire of unknown origin, while the Egyptians stated that they had information revealing that the IAF had secretly taken delivery of eight crated Avia S.92 jets. The S.92 was the Messerschmitt Me 262A-1A built in Czechoslovakia following the World War. The Czechs' Russian masters might have approved such a sale in the first half of 1950, and Israel may have felt an urgent need to answer the threat posed by the new Egyptian Meteors, which arrived in October 1949, to buy this, the only jet available to them. However, the Me 262 was hopelessly antiquated in 1950 and the late Second World War technology was of very limited service life. If the story is true, it is odd that the Israelis would not have admitted to operating the Me 262, no matter how briefly and unsuccessfully, in the time since 1950."


Strojový překled výše uvedeného:

Billa Norton o historii izraelského letectva "Letecká válka na okraji", s. 150,

"Podle egyptské a britské zpravodajské služby, bojové stíhačky neznámého typu explodovala v letu uvnitř izraelského vzdušného prostoru v průběhu dubna 1950. Britové si myslel, že by to mohlo být de Havilland Vampire neznámého původu, zatímco Egypťané uvedli, že informace odhalující, že IAF tajně vzít dodávku osmi kleci S.92 trysky Avia. S.92 byl Messerschmitt Me 262A-1A postavený v Československu po druhé světové válce. Čechů 'ruské mistrů může mít takový schválila prodej v prvním pololetí roku 1950 , a Izrael může mít pocit, naléhavou potřebu odpovědět na hrozbu, kterou nový egyptský Meteory, který přišel v říjnu 1949, si koupit tento, jen jet k dispozici. Nicméně, mě 262 byl beznadějně zastaralý v roce 1950 a koncem Druhá světová válka technologie byla velmi omezenou životnost. Je-li příběh je pravdivý, to je divné, že Izraelci by se přiznali k provozním Me 262, bez ohledu na to, jak krátce a neúspěšně, v době od roku 1950. "

Otázka poslední : Nebylo možné, aby se jeden či dva S-92 do Izraele dostali ? S ohledem na nejasnosti ohledně počtu vyrobených S-92, zmatky ohledně konce jednotlivých strojů a kompletní likvidace materiálů ohledně vojenské pomoci Izraele by tuto možnost zcela (podle mého názoru) nevylučovali.

Možná objevuji objevené, ale třeba mi někdo dokáže – alespoň některé – otázky zodpovědět.

Martin Šíla

[Mirek glock Říha]

Něco by mohlo být v továrnim archivu Avia (IMHO) ale původ "92" se tu již probíral a nevzpomínam si na takovou info.

[Mirek glock Říha]

ad b) teď jsem prolezl forum i server VÁLKA a dvojsic ze Kbel má být CS92.3 což by letoun sestavený z dílů originální dvoumístné 262 (ze Žatce) jejíž kamo v současné době nese...

[Archivář]

Díky za info k té kbelské CS-92, ale tak 100% bych si jist nebyl jelikož:

- muzeum se patrně vůbec nezabývalo myšlenou letoun před posledním nástřikem odborně prozkoumat (vůbec to totiž ze zadání veřejné soutěže na tuto zakázku nevyplývá)
- NIKDY NIKDE se neobjevil žáný identifikační prvek z tohoto letounu, který by ho JEDNOZNAČNÉ zařadil do výrobní serie dvoumístných Me 262 (myslím třeba vyfocenou popisku uvnitř letounu nebo nějaká stopa na výrobní závod kde se trupy Me 262A předělávali na Me 262B - zde myslím identifikace výrobního závodu jak to dělá u jednotlivých letounů JaPo)
- nevěřím tomu, že by se tato stopa CS-92 nenašla - viz výše zmíněná publikace JaPo a zde uvedený "počet stop", které se podařilo po odborném průzkumu najít na australském Me 262 "černá X"
- osobně jsem letos mluvil s odbornými pracovníky z muzea ve Kbelích, ani oni si nejsou 100% jisti, že tato mašina je skutečně ta původní německá (Jejich odpověď: "Je to tak na 33%!)

A poslední věc - dost mě překvapilo, že JaPo otázku původu této mašiny ve své poslední publikaci neotevřeli - dělá to na mě dojem, že ani oni si nejsou 100% jisti, že je to to původní žatecké "černé A" a nebo vědí více a šetří si informace do další publikace (vsázel bych na druhou možnost).

M.Š.

[Mirek glock Říha]

Díky za info k té kbelské CS-92, ale tak 100% bych si jist nebyl jelikož:

- muzeum se patrně vůbec nezabývalo myšlenou letoun před posledním nástřikem odborně prozkoumat (vůbec to totiž ze zadání veřejné soutěže na tuto zakázku nevyplývá)
- NIKDY NIKDE se neobjevil žáný identifikační prvek z tohoto letounu, který by ho JEDNOZNAČNÉ zařadil do výrobní serie dvoumístných Me 262 (myslím třeba vyfocenou popisku uvnitř letounu nebo nějaká stopa na výrobní závod kde se trupy Me 262A předělávali na Me 262B - zde myslím identifikace výrobního závodu jak to dělá u jednotlivých letounů JaPo)
- nevěřím tomu, že by se tato stopa CS-92 nenašla - viz výše zmíněná publikace JaPo a zde uvedený "počet stop", které se podařilo po odborném průzkumu najít na australském Me 262 "černá X"
- osobně jsem letos mluvil s odbornými pracovníky z muzea ve Kbelích, ani oni si nejsou 100% jisti, že tato mašina je skutečně ta původní německá (Jejich odpověď: "Je to tak na 33%!)

A poslední věc - dost mě překvapilo, že JaPo otázku původu této mašiny ve své poslední publikaci neotevřeli - dělá to na mě dojem, že ani oni si nejsou 100% jisti, že je to to původní žatecké "černé A" a nebo vědí více a šetří si informace do další publikace (vsázel bych na druhou možnost).

M.Š.

NJN tak když ani ve Kbelích nevědí, tak kdo jiný že. Probral sem všechna témata na 262/92 tady a nikde žádný důkaz toho či onoho.
Na čem se se snad všichni shodnou (ale kdo ví) je to že označení naší armády jsou V-34 a V-35.

Jinak přehled témat na tohle téma

viewtopic.php?f=1&t=14846&hilit=schwalbe

viewtopic.php?f=1&t=33424&hilit=schwalbe

viewtopic.php?f=1&t=45744&hilit=+Avia

[Pavel Klouček]

Každopádně za sebe bych vyloučil tu teorii o Izraeli. Myslím že vznikla právě kvůli těm rozporům s posledními dvěma kusy, u kterých není jisté zda byly nebo nebyly vůbec dokončeny. Vzhledem k problémům s provozem, choulostivostí motorů apod. by bylo od Izraele sebevraždou do nich jít, když by to chtěli pojmout jako gesto "hele my už máme prouďáky", tak by to bylo zase náležitě rozmáznuto, ale neexistuje jediná zmínka o S-92 v Izraeli. Nehledě na to, že by se na ně u nás museli piloti a mechanici přeškolit (a o výcviku na S-89 a S-199 se všeobecně ví). U Kbelské spárky byly jisté pochybnosti s původem, jeden čas totiž nesla ve Kbelích označení V-31 a po další repasi ji údajně identifikovali jako V-35, takže nějaké pokusy o určení původu proběhnout musely. To že existuje jakýsi seznam draků svezených jako základ pro stavbu Avií bych nebral moc vážně. Doba byla hektická a tak se prostě svezlo co bylo alespoň na oko použitelné na jednu hromadu a z toho se vybíralo co bylo potřeba. Dle mého ty naše stroje vznikly totálním mixem dílů z několika různých mašin, nejprve se logicky vybralo to nejzachovalejší a na další kusy pak to co zbývalo ještě použitelné. Je otázkou zda by pak šlo o nějakém určení původu vůbec uvažovat.

[Archivář]

Abych do toho vznesl ještě trochu záhad. Letadel bylo vyrobeno minimálně 10 ks:
S.92.1 - rok 1945 - (asi) bez trupového označení - zničen 5.9. 1946
S.92.2 - rok 1946 - označení V-33 (dle monografie Oldřicha Soukupa v LK)
CS.92.3 - rok 1946 - označení V-31 (dle monografie Oldřicha Soukupa v LK + foto)
S.92.4 - 1946 - označení V-34 (stroj ve Kbelech), výrobní číslo 51104
CS.92.5 - 1948 - označení V-35
S.92.6 - 1948 – označení ???
CS.92.7 - 1948 - označení V-37
S.92.8 - 1948 – označení ???
S.92.9 - 1948 - označení V-40 (podle JaPo - http://www.revi.cz/cz/revi/40_1.html)
S.92.10 – 1948 – označení ??
Závěr k tomuto – nikdo zatím nedokázal ke každému z vyrobených strojů přiřadit trupové číslo

Ve Kbelech „spárku“ napřed označovali jako V-31 (což byla pravděpodobně původní Me 262 "černá B" ze Žatce), pak se téměř všude uvádí, že je to V-34 (což má být přestavěný jednomístný letoun). Podle mě neexistuje jednoznačný důkaz která to přesně je mašina - škoda, že se neprovedl odborný průzkum, než se znovu nastříkala.

Balous (viz Balous/Rajlich, Me-262, vydání Sagita, rok 1995) uvádí 18 ks draků a z toho několik (!) dvojmístných (ne jeden, jak uvádí Soukup v monografii L+K). Tohle všechno celou otázku ohledně toho zda kbelská spárka je původní Me 262B či předělané jednomístné provedení pořádně zamotává. Ani ve Kbelech o tom nemají zcela jasno.

Další záhada:
Československé letectvo převzalo tyto stroje:
Dvojmístné: V-31, V-35, V-37
Jednomístné: V-33, V-34, V-36, V-39, V-40
(Balous/Rajlich, Me-262, vydání Sagita, rok 1995)

Dohromady je to osm letounů, deset bylo vyrobeno, jeden byl zničen (S.92.1). Co se stalos posledním desátým kusem ? Nikdy nikde jsem se nedočetl, že by si ho ponechala jiná instituce – například VZLÚ.

A to nejlepší nakonec: v roce 1993 vyšel Jurnal LHS (Album 3/93), kde je popisována historie S-92/CS-92. 95% je čerpáno monografie z LK (Soukup), ale zajímavý je uvedený výpis letů z deníku generál majora Ing. Zdeňka Kamenického června 1950 – mimo jiné je zde uveden let 6.6. 1950 a let 14.6. 1950. Letěl se strojem CS.92. To by nebylo nic tak zvláštního, kdyby letoun nenesl označení V-33. A podle všech ostatních pramenů V-33 byla jednomístná !

[Pavel Klouček]

I v pilotních denících té doby se objevuje řada překlepů a chyb. Mám například kopii stránek pilotního deníku francouzského pilota, který se účastnil leterckého dne v Praze v roce 1946 a celý ten víkend si datumově o den posunul. Potom je klidně možné že mohlo dojít k přepisu S/CS a nebo V-33 a třeba 35 (ostatně trojka psaná postaru a pětka se někdy špatně rozlišuje). Každopádně V-33 nebyla jednomístná jen podle pamětníků, ale je i na fotkách, např. L+K 1976/19. Jinak si povšimněte, že v jinak ucelené řadě našich devadesátdvojek jaksi chybí V-32 a ani jiný mě známý typ tohle označení nenesl. Žeby onen desátý chybějící kus?

[Pavel Klouček]

Ostatně co tahle foto od třebíčáků, je to poslední číslo trojka nebo spíš dvojka?

Přílohy

[Martin Janoušek]

Na té kbelské švalbě se skutečně žádná identifikace nenašla.
Jenom dotaz, kde je na třebíčských fotkách důkaz o střelbě?

[Archivář]

K těm střelbám: špatně jsem se v tom úvodním dlouhém textu vyjádřil, měl jsem napsat, že podle dané www stránky střelby proběhli (nemělo tam být slovíčko "jednoznačně"). Omlouvám se. Upřímně - vy se vážně domníváte, že by si "ani jednou z těch Mk.108 nevystřelili"? To není pravděpodobné.

K leteckému deníku generálmajora Kamenického: souhlasím, že by mohlo jít o chybný přepis originálu, ostatní lety v tom červnu 1950 měl na strojících CS-92, trupové označení V-35 (což byla spárka) a V-40 a V-36 (což byl jednomístné verze S-92). Zde nic záhadného není.

Označení V-32 jsem nikde nedohledal. U mašin vyrobených v roce 1948 jsem logicky uvažoval, že označení V - .. bude odpovídat výrobnímu pořadí, t.j. čtvrtý výrobený kus bude mít označení V-34, pátý vyrobený kus V-35, atd. Ovšem není tomu tak, např. podle JaPo (a jim bych celkem věřil) má devátý vyrobený kus označení V-40. Toto značení patřilo VLÚ a (jak jsem zjistil) letouny tam byly přiděleny až PO ZÁLETECH jednotlivých strojů továrním pilotem A.Krausem - jinak řečeno, Avie vyráběla letouny, ty byly zalétány Antonínem Krausem na "na přeskáčku" (viz data záletů v monografii L+K) a teprve poté byly předány do VLÚ, kde jim bylo přiděleno trupové označení V - ..

Jediné označení z "třicítkové řady" u VLÚ nalezneme na kořistním stroji He-219. VLÚ testoval dva stroje. Jeden nesl trupové označení 34, u druhého značení neznám. Je ovšem otázkou, zda toto třicítkové označení nějak souvisí s třicítkou řadou na strojích S-92/CS-92.

Podle mě by bylo zajímavé nahlédnou do leteckého deníku Antonína Krause, jelikož on v podstatě všechny letouny S-92/CS-92 zalétával (narozen 17.8. 1908, zemřel při letecké nehodě 5.4. 1951 na letounu S-199.219)

Tak či onak, když si odmyslíme ty dvě (možná) vyrobené S-92 (pořadové číslo 11 a 12), tak mi stále chybí jeden kus S-92. Jednoduché počty: 10 vyrobeno, jeden zničen 5.9. 1946, osm převlalo československé letectvo. Kde je ten desátý?

Co se komplatace týká, moc se mi nezdá představa, že svezli z letišť co kde našli a pak to "pasovali" do sebe. Podle mě - minimálně u strojů vyrobených v roce 1945 (1 ks) a 1946 (3 ks) sloužili za hlavní základ trupy letounů. Každý trup letounu - už při výrobě - obdržel W.Nr. . Určitě to ale nebyla "žádná legrgace", na našem území byly stroje z jednolivých výrobních serií Me 262 a je zde předpoklad, že stejné díly vyrobené u různých výrobců nemuseli být úplně shodné (znovu cituji "JaPo" - na letoun nejlépe "seděl" díl který tam byl zamontován při kompletaci ve výrobním závodě). Bohužel, o samotné stavbě C-92/CS-92 toho nevíme skoro nic.

Nakonec přídám ještě jednu malou záhadu. Zmíněná momografie od Soukupa vyšla v L+K v roce 1976, v čísle 19 a 20. Její součastí byla k podrobná kamufláž S-92 (od M.Balouse) na zadní straně. Jednalo se o standartní zelený nátěr letounu, ovšem letoun měl mít symbol Micky Mouse. Ta postavička tam byla vyvedena v detailu. Nikdy jsem neviděl fotku, že by S-92/CS-92 nesla nějaká symbol (tedy mimo známého červeného blesku, když - ve stříbrném nátěru - sloužila jako učební pomůcka). Pikantní na tom je, že tem Micky Maus, tak jak ho Balous nakreslil, jako by "z oka vypadl" Micky Mousům, které měl na svých letounech Horst Carganico , eso JG 5. Celé to na mě dělá dojem, že tento symbol je vymyšlený. Třeba tomu tak ale není a někdo fotku této S-92 s Micky Mousem vlastní.

[Pavel Klouček]

Ohledně přidělování kódů ve LVÚ to zbytečně komplikujete. Fungovalo to bez nějakého složitého systému, prostě přišla mašina na zkoušky a pokud byl některý z kódů volný, tak ho dostala. Třeba kód V-10 nebo V-11 nesly po sobě čtyři různé typy mašin. Je pravda, že švalbiny asi odskočili do nového bloku čísel, protože od jiných typů znám nejvyšší označení V-28 pro Heinkela 111 a výše už nic (proto mi stále vrtá hlavou ta absence V-32). Uhu neneslo označení V-34 ale jen 34. Kódy byly přidělovány až ve LVÚ a to asi tak, jak mašiny přicházely. Tovární zálety probíhaly jen se znaky bez označení. Proto taky mohlo vznikat přeházené pořadí výrobních čísel a označení, podle toho jak byly mašiny uvolňovány z továrních zkoušek k LVÚ.

V záznamech nehod jsem našel jen nouzové přistání CS-92 výrobního čísla 7 v roce 1949 s posádkou Kraus, Štoček po vysazení motoru ještě v rámci továrních letů.

Jedna z jednomístných mašin byla předvedena na leteckém dnu na Ruzyni v září 1947, pilotoval ji Maňák. Podle fotek těžko říct, jestli nesla nějaké označení. Tu nejkvalitnější přikládám.

Myslím že nebylo ještě ani úspěšně rozlousknuto která z mašin byla později v Olomouci jako PL-01, nejspíš to ale byla jiná mašina než ta ve Kbelích. Protože PL-01 dochátrala na aeroklubovém letišti v Kroměříži.

Přílohy

[Martin Janoušek]

Předně, nedá mi to, ale věta "... střelby proběhli..." je fakt hrozná . Když tak "...proběhly".
Myslím si, že střelby proběhly tak maximálně jednou. A byla to taková událost, že to dokonce nafotili. Myslím, že tak jeden let a konec. Odškrtli si v seznamu zkušebních letů "odzkoušení zbraní" a našroubovali zpět záslepky. A nic bych za to nedal, že vymontovali a uložili i kanony. Přeci lehčí letadlo lépe létá. Jako třeba naše L-39ZA, které v devadesátých lech létaly bez kanonů, jen s krytem. Navíc, když si člověk představí, že se zbraně běžně vymontovávaly i ze Spitfirů. Životnost motorů se počítala v jednotkách hodin a náš průmysl nikdy uspokojivě nezvládl výrobu lopatek turbín. Takže životnost motorů se šetřila hlavně pro výcvik.

Jak píše Pavel Klouček, označení ve VZLÚ se přidělovalo "operativně".

Záhada s malůvkou Micky Mouse je celkem jasná. Pan Balous si to vymyslel. V té době nic nenormálního. Fotky nejsou, jen se to traduje v ústním podání, ale z toho samozřejmě není jasné, jak ty malůvky vypadaly.

Ta kbelská S-92 je původem z NTM, jiná než PL-01.

[Josef Studený]

Kolem Micky Mause jsem měl s autorem monografie Oldou Soukupem debatu, tuším, že to bylo při příležitosti mojí služební cesty do Prahy. Seděli jsme v restauraci hotelu Beránek a Olda už měl nějaké to pivo. Přiznal, že fotografie neexistuje a že malůvka byla nakreslena jen na základě vzpomínky pilota Osvalda. Potutelně se usmíval a tvrdil, že se jedná o "zodpovědnou rekonstrukci". Když odmyslím, že na čtvrté straně obálky pan Balous namaloval postavičku na levou stranu trupu a uvnitř čísla v poznámkách k barevným kresbám je uvedena strana pravá, tak kresba má stejnou úroveň hodnoty informace, jako další konstatování, že ostatní letouny měly zase jiné obrázky.

[Archivář]

Tak bych si dovolil prozatímní závěry naší diskuze sesumarizovat.

Víme, že prokazatelně bylo vyrobeno 10 letounů:
(typ – datum záletu – trupové označení)

S-92.1 – 27.8. 1946 – bez (zničen při nouzovém přistání 5.9. 1941)
S-92.2 – 24.10. 1946 – V-33 (předán Československému letectvu)
CS-92.3 – 10.12. 1946 – V-31 (předán Československému letectvu)
S-92.4 – 18.6. 1947 – V-34 (předán Československému letectvu) – zachován ve Kbelech
CS-92.5 – 4.7. 1948 – V-36 (předán Československému letectvu) – zachován ve Kbelech (?)
S-92.6 – 17.6. 1948 – V-35 (předán Československému letectvu)
CS-92.7 - ??.??. 1948 – V-37 (předán Československému letectvu)
S-92.8. – 20.7. 1948 - ??? (osud neznamý, trupové označení neznamé)
S-92.9. – 24.9. 1948 – V-40 (předán Československému letectvu)
S-92-10 - 24.9. 1948 – V-39 (předán Československému letectvu)

Letouny s trupovými označeními V-31, V-33, V-34, V-35. V-36, V-37, V-39, V-40 jsou doloženy buď na fotografiích nebo v různých dobových záznamech.

Nikdy není doložen ale letoun s označením V-38 (logicky se ale nabízí, že by to měl být letoun S-92., ovšem (a to je zajímavé) číslo V-38 nemá VZLÚ ve svém přehledu zkoušených letounů (takže v přehledu chybí nejen čísla V-32, ale i V-38)

Trupový znak Micky Mouse na S-92 publikovaný v L+K byl vymyšlen, fotka neexistuje, pan Balous se inspiroval malůvkou na Bf 109 Horsta Carganico