Marder píše:Zimmerit se na tank lepil lepidlem, které po odpadnutí zimmeritu zanechávalo šedou stopu. Je možné diskutovat o odstínu.
K tomu hned první, během pěti vteřin nalezený odkaz (Wikipedie):
Zimmerit byl materiál pastovité konzistence používaný za druhé světové války k ochraně tanků proti magnetickým minám.
Vyráběla jej firma Chemische Werke Zimmer AG v Německu. Zimmerit byl podobný jemnému betonu, nanášel se zubovou stěrkou, která vytvářela charakteristický povrch. Po chemické stránce byl Zimmerit směsí síranu barnatého (40 %), polyvinylacetátu (25 %), okrového pigmentu (15 %), sulfidu zinečnatého (10 %) a deseti procent dřevěných pilin. Hmota tedy neobsahovala žádnou antimagnetickou látku, princip její funkce byl ve vytvoření odstupu mezi kovem tanku a magnetickou minou, která z vozidla spadla díky vlastní váze nebo vibracím. Z obavy že odražené střely způsobují vzplanutí pasty Zimmerit byla v září 1944 pozastavena tovární nanášení (v polních podmínkách se Zimmerit nanášel až do října 1944). Obavy se nakonec nepotvrdily, ale již nedošlo k obnově továrního nanášení, protože to prodlužovalo výrobu pancéřových vozidel a hrozba magnetických min byla na frontě pro německé tanky minimální.
