Použité pomůcky
Opět jsem používal svoje staré tupovací nástroje vlastní výroby a vážím si jich čím dál více. Tmavý je z tenkého jemného lidského vlasu a světlý z hedvábně jemné psí srsti. Velikost je asi taková že malá, protože jsou oba nasazeny na bambusovém párátku. Rovněž jsem použil tenký štětec velikost „0“.
.
Při volbě odstínu barvy jsem se chtěl vyhnout okrům a tak jsem sáhnul po sieně přírodní, přesněji po Abteilung 093 basic earth ,která se jeví méně olejová než stejná barva Umton. Ředil jsem ředidlem na syntetiku Humbrol.
Postup – klasický
Základ pod olejové barvy je namíchán z gunze barev a je světlý a žlutavý – polomatný. Na něj jsem nanášel mírně naředěnou barvu tmavým hrubším tupovacím štětečkem. Asi tak, že o papír natřepím chlupy a odsaju barvu až roztřepený štětec je schopný dělat společně delší tenké čárky na podklad. Potom nechám mírně zavadnout (minuty) a rozetřu jemným bílým tupovacím štětcem tak aby zůstaly na podkladě tenké jemné rovnoběžné šmouhy připomínající vlákna ve dřevě. Zde je možné končit a mnozí to tak dělají. Výsledek připomíná dřevo ale spíše v měřítku 1:1. Po zavadnutí(minuty až hodina) na menší plochy pak stačí dodělat tenkým štětcem tmavší šmouhy a zapracovat a zjemnit je tupovacím štětcem do podkladu. Ovšem na velké panely překližky na trupu je to dost málo, jelikož s odstupem nevidíme na překližce vlákna a strukturu, ale spíš to jak po řezání dýhy vystupují na povrch vrstvy tmavších vláken střídané vrstvami světlejších, tak jak přirůstají postupně na kmen stromu. Proto se snažím pokračovat dál dalšími způsoby.
Styl A:
Použitý už na Lloydu C.V. Do zavadlého podkladu tenkým štětcem dodělám kresbu – většinou křivky, které zanechávají na dýze tmavší letokruhy při loupání kmene. Po zavadnutí je třeba rozetřít a zapracovat kresbu do podkladu aby se zmírnil kontrast. Takto jsem začal dělat panely na Albatrosu a dospěl k mínění že to chce nějakou změnu.
Styl B: Při roztírání podkladu jemným tupovacím štětcem se mně před nástrojem začala vytvářet silnější vrstvička barvy, kterou jsem začal vytvářet jakousi spojenou nahrnutou „frontu“ či „val“. Skládaním takto vytvořených křivek za sebe jsem pak vytvářel obměnu kresby se zajímavým přechodem do tmavších šmouh. Způsob je velmi pracný a několikrát jsem se přistihnul, že se s kresbou zoufale přetahuju semtam a ztrácím kontrolu, protože jednotlivé křivky musí zůstat spojité. Navíc mně vznikal při práci jakýsi „ski efekt běžek“, kdy barva šla hrnout před tupovacím štětcem pouze jedním směrem, v protisměru totiž štětec vitíral barvu úplně pryč z podkladu a poškozoval vzniklou práci.
Styl C: Nejsnadnější, nejrychlejší a efektivní. Kombinací obou výše uvedených metod vytvořit jen flíčky a „kazy“ ve dřevě. Pracovně jsem si pojmenoval jako „bedýnková překližka“, podle přepravek z méně kvalitního dřeva plného suků a kazů. Na letadlo bych takovou překližku nikdy nedával, ale některé dobové fotky potvrzují použití. Je to nakonec líbívé zpestření na celé mozaice trupu
Naposledy upravil Jirkun dne 19 čer 2012, 17:18, celkově upraveno 2