Diskusní fórum modelářů

Vážení kolegové

po letech se navracím vážněji k modelaření a protože se mi vždy líbili éra první světové tak můj zrak i peněženka padly na dvaatřicetinky Nieuportů od Special Hobby.

Kvalitu hodnotit příliš nechci, odborníkem nejsem, ale nepochybně je vylepšení žádoucí.

A nyní mé dotazy,

a/ lze použít na naznačení šití portů některé sady od Eduardů ? Nebo od někoho jiného ? Neb to pustit zcela za hlavu ?

b/ kde byl spojován plátěný potah na trupu, na spodku jako u Fokkerů ?

c/ plátěný potah křídel byl dělán z jednoho kusu (ale moc tomu nevěřím), pokud ne jak byl pruh plátna nastavován ? V portech nebo někde v ploše ?

Až se prokoušu ke kamuflážím, nepochybně padnou další dotazy.

Model 16 je jasný - eskadra Ni.124 Laffayette ve vícebarevné kamufláži, ale jedenácku bych velmi rád buď jako Itala, Belgičana nebo Brita.

Prozatím studuji podklady, něco mám i objednaného od Windsocku.

Díky za pomoc předem.

s pozdravem

Jindřich N.

Za dva dni ti nejako nikto neodpovedal, tak aspoň ja trošku, v miere mojich znalostí bez toho, aby som pozeral v podkladch, asi som už dosť lenivý. A z mojich skúseností viem, že stačí jeden niekomu novému na fóre poradiť - odpísať, a potom sa už s radičmi roztrhne vrece, dúfam, že to bude aj tentokrát.
Niesom nejaký od/b-p/orník na Nieuporty, takže :
a/ asi áno, ja osobne používam aj PARTy, a dá sa použiť 1/72 miesto 1/48, a podobné mixy, no je dobré si to aspoň trochu prepočítať a hlavne podľa podkladu.
b/ na boku trupu, je potrebné si pozrieť podklady, nájdu sa aj u mr.Googla.
c/aspoň ja som nejaké spoje nevidel, asi pod portami

http://mars.ark.com/~mdf/nieuport.html
http://mwmiller.theaerodrome.com/index.htm

a na týchto odkazoch by si si aj niečo dobrého našiel, určite.

Tvoje otázky vyžadovaly průzkum knih proto odpověď až nyní.
Pokud chceš použít v budoucnu šití leptané, klidně ber Eduarda 1/48 oni to mají trochu větší nežli má být - je na 1/32 použitelné.Čtvrtkaři dávají přednost šití ve 1/72.Na Nieporta však žádné šití na trup nepotřebuješ-viz foto žádné tam není.Je jedině vpředu u motoru a to má stavebnice ztvárněné dobře.
Literatury je na Nieuporty relativně dost s poměrně dobrým obsahem informací.U nás seženeš u Artura Windsocky na webu koupíš i ty dvě knihy např. na http://www.aviationbookcentre.com.

Díky moc za pomoc,

z minulého modelářského období mi zůstaly datafile na sedmnácku i dvacetosmičku, oba Speciály mám již objednány a Escadrile Lafayette jsem zakoupil u Artura. Po srovnání cen jsem se zařekl, že již nikdy více a jen napřímo. Pod stromečkem se mi ještě objeví jako dárek od ženy velká 28 od Rodena a velmi pravděpodobně i na tento typ zaměřená kniha od Schifferů (pšš, je to velké tajemství). AEF totiž patří mezi mé srdeční záležitosti.

Na obě publikace (služba u Anglánů a Nieuporty ve první světové) jsem v rámci internetové rešerže již narazil, prozatím ještě váhám. Jedná se jen o text s fotkami, případně kamuflážemi, neb tam naleznu i detaily ? Byly stroje opuštějící továrny Machii a Dux identické s originály nebo docházelo v rámci licenční výroby ke změnám, ať již drobným či ne ? Jedenáctka mě velmi zajímá právě v italských barvách.

Mimochodem, pořád mi nejde do hlavy ta absence šití na trupu. Jak jinak bylo plátno připevněno k trupovým podélníkům ? Lepení není moc pravděpodobné, tak tedy . . . . . . ?

Šití v plechu od Eduardů ve dvaatřicetině mám již doma, a zdálo se mi takové nadměrečné. Takže musím znova a lépe,-).

Chápu, že se mohu zdát jako detailista, ale ten model ve dvaatřicetině je jaksi dost chudý, a naopak dostatečně velký pro případná vylepšení.

s pozdravem

Jindřich N.

K těm knihám: Nieuport Aircraft-je to kniha s fotografiemi i detailními, bez kamufláží či výkresů.Na druhou stranu jsou tam fotky, které se jinde nevidí.


Ta druhá Nieuporty ve službách Anglánů je perfectní, detailní foto, výkresy i kamufláže.Jsou tam technické kresny Marka Millera co nejsou na webu.Jinak
se koukni na http://www.wwi-models.org kde je alespoň část kreseb Marka Millera a rozhodně stojí za to.Konstrukce Nie 11/16 a 17 je v principu stejná.



Tvůj dotaz na připevnění plátna na Nieuportech - Nieuport nepoužíval šněrování, lepil a přibíjel plátno na dřevěnou konstrukci.Zvláště na Nie 11/16 jsou vidět pásky na podélných dřevěných nosnících-překrývají hřebíčkování.Údržba trupu u Nieuportech probíhala jinak než na třeba britských britských strojích, kde se plátno sundavalo.U Nieuportů se vyjmulo sedadlo a mechanik se musel vsoukat do trupu a provést kontrolu.Této údržby se ostatně dožilo jen pár strojů.Průměrná životnost stíhačky té doby byla 2-3 měsíce a tak se žádné údržby nedožila ale plátno přilepené a přibité ke konstrukci trupu zpevňovalo celkovou pevnost trupu.Všimni si, že na Nieuportech jsou jen zřídka vidět varhánky na plátně jako je tomu na britských strojích, které mají šnerování.Varhánky prozrazují opravu na stroji v polních podmínkách.

Díky,

za ukázky obou knih.

A je jasné že do té o nasazení u anglánů půjdu stopro, vypadá moc a moc dobře.

Pokud vyjdu s rozpočtem tak mě nemine brzy i ta druhá. Mimochodem, jsou v ni alespoň uvedeny všechny výrobní série dle typů a termínů přejímek pro vojenskou službu ?

s pozdravemn

Jindřich N.

No výrobní čísla Nieuportů v knize jsou uvedená ale ve spojitosti se službou v jednotlivých eskadrách.Není to moc přehledné ale určitá fakta se dají vystopovat.Lépe by vyhovoval klasický rejstřík na na konci knihy.Jinak je však kniha dost pěkná, určitě nadprůměrná v oblasti ér na WW1.

Mohu-li pomoci, pak dávám odkaz na stránky o Nieuportech
http://mars.ark.com/~mdf/nieuport.html

..když se podíváš důkladně na tuhle fotku,tak je na ní částečně vidět přišití plátna na podélníky,které je pak následně přelepené portou..(za pilotem)..zde je porta v barvě ostatního materiálu,ale dost často je v jiné barvě,tak,že to pak tvoří to optické orámování trupu,popřípadě křídel. Což se vysvětluje tím,že se dle těchto tmavých lemovacích port kontrolovala geometrie letadla..

..ty tmavší porty ukazuje tento RNAS Nieuport... Je zajímavý markingem..nese totiž jak francouzký,tak anglický "serial"..a další zajímavostí je,že ho pohání 100k Gnome,místo standartního LeRhone..(je i v té knize,kterou ukazuje Rosťa)

..když už budeš nakupovat..(jak ses zmínil)..ještě dalšího,tak si kup dva a můžeš si zablbnout na belgické šestnáctce..ty byly vyzbrojené Vickersama a to jejich příslušenství bylo krásně důmyslně rozvěšené "povenku"..na rozdíl od sedumnáctek,které to měly už zastrkané do trupu..(co to,dělalo s letovýma vlastnostma,bylo asi pro otrlé povahy..když už šestnáctka s Lewisem byla těžká na nos..?! )

včera mi přišla další dokumentace na Nie 10 a z ní Ti mohu ukázat jak je to s tím šněrováním.Konstrukčně je Nie 10/11/16 podobné a tak myslím, že i šněrování je stejným způsobem a je přelepené krycí páskou.

Z tech fotek je ale videt daleko dulezitejsi vec ...
A sice tvar a velikost napinaku f pomeru k dratum ...

Ještě bych se vrátil k problematice kouření/nekouření rotačních motorů.Fotografie letounů s běžícími rotačními motory jsou vzácné a pro nás jejich existence je důležitá jen z důvodu tvorby patiny.


Toreticky a skvěle se patinou na Nieuportech zabýval Mark Müller ve svých PC animacích.Přiložené foto představují letouny které měly to štěstí a létaly delší dobu (např. na italské frontě) ale i nové letadlo neslo alespoň minimální zašpinění ricinovým olejem a spalinami.

Ještě k důvodu proč rotační motory hlavně za studena tolik kouřily-nejlepší je nahlédnout do starých manuálů k těmto motorům:

Překlad: Jednou z věcí, která byla společná pro všechny druhy rotačních motorů byl způsob mazání.Vzhledem k tomu, že rotovalo celé těleso motoru nebylo možné do něj instalovat jakýkoliv oběžný rozvod mazacího systému.Olej a palivová směs se do motoru (do prostoru klikové skříně) dopravovaly dutým hřídelem klikovky a bylo důležité aby se olej nerozpouštěl v palivu a neztratil své mazací schopnosti a tak promazával jak mechanismus klikového klikového hřídele, tak i pronikal do válců.Olej odcházel z motoru spolu se spalinami výfukovým ventilem (jedná se tkzv. ztrátové mazání).V té době toto jako jediný dobře splňoval ricinový olej.
Pozn.: Nedostatek ricinového oleje v Německu v r. 1918 a jeho náhrada nekvalitní syntetickou náhradou způsobovala zadírání Oberurselů ve Fokkerech Dr.I a tím bylo dramaticky sníženo jejich operační nasazení a až na vyjímky jejich aktivita skončila v červenci 1918.Je zajímavé, že francouzské motory LeRhome byly odolnější vůči zadírání a piloti Dr.I je jako kořistní rádi používali.



Závěrem nezvyklý pohled na rozebraný motor LeRhome 80 HP: