Makaróni v Africe - Carro Armato M 13/40

[von Gratz]

V září cestou z práce jsem se stavil v opavském modelářském kvelbu fy RK-Tech. Majitel zrovna přivezl novou várku modelů bojovky v 72 od Italerky. Prohlédnul jsem si sloupečky modelů a nejvíc mě zaujal model italského tanku M 13/40. Žádného talošského blátoplaza ještě ve sbírce nemám, cena necelá 2 kila, takže nebylo moc co řešit (i když Sahariana nebo samochodka na stejném tankovém podvozku nevypadaly také špatně). Zároveň jsem chtěl vyzkoušet lepení pomocí Tamiya Extra Thin Cement místo obligátního sekunďáku a konečně nějaký model celý nastříkat, neb až do letoška jsem byl štětečkář. Měla to být pohodová rychlostavba.

Stavebnice obsahuje 2 rámečky dílů z okrového plastiku, které vypadaly velmi slušně a jeden pár pásů z velmi "oblíbené" "gumové" hmoty, která se nedá pořádně ničím přilepit. To jsem ještě netušil, že si právě s těmi pásy užiji spoustu legrace. Potěšující zprávou je alespoň přítomnost figurky italského hrdiny tankisty, který model oživí.

Přílohy

Foto vnitřku krabičky.

Zadek krabičky.

Předek krabičky.

[von Gratz]

Na typ jsem našel jen pár foteček na netu, něco fotek a textu ve Squadronu o italských středních tancích.

V prosinci 1397 byla Italskou královskou armádou schválena stavba prototypu, firma Ansaldo dodala prototyp v říjnu 1939, ale až do března 1940 nebyl typ schválen k zařazení do služby. Armáda objednala 538 kusů a výroba začala v červnu 1940.

Typ M 13/40 byl prvním italským tankem, který měl hlavní zbraň umístěnou v otočné věži. Předchozí typ M 11/39 měl kanón v trupu a ve věži byly pouze 2 kulomety 8 mm. M 13/40 byl vyzbrojen poloautomatickým 47 mm kanónem Ansaldo 47/32 s palebným průměrem 104 nábojů.

První tanky se v Lybii objevily v říjnu 1940 a zúčastnily se akcí proti Britům. Za 2 měsíce byly všechny nasazené stroje ztraceny. Typ byl dále nasazován do akcí nejen Italy, ale ukořistěné stroje i spojenci.

Podle jeho posádek měl tank přesné dělo, velmi dobrou manévrovatelnost a snadnost obsluhy. Mezi jeho další "přednosti" patřil mocný pancíř přidělaný nýty na ocelovou konstrukci, který chránil tak před kulkou z pušky, ale s projektilem 2 librovek a vyšších ráží se moc nepopasoval, podmotorování - s čím souvisí udávaná maximální rychlost 32 km/h. Taktéž časté poruchy se staraly o veselí posádek ve službě.

Přílohy

Fotka tanku z Bovingtonu

Druhá fotečka

[von Gratz]

Další várečka foteček.

Přílohy

m1340a.jpg (5.9 KiB) Zobrazeno 4195 krát

[Rostislav Axmann]

Brambo prosím tě vypusť tu omáčku kolme a hod sem hotový model...

[von Gratz]

Stavba měla být snadnou pohodovou záležítostí. Říkal jsem si, že když jsou u nás v klubu borci schopni zvládnout model za pár hodin nebo víkend, tož nejsem takový levý, abych to nedal. Plán vzal za své při bližším prozkoumání výlisků.

Každá strana podvozku je mj. tvořena 8-mi páry pojedových kol spojených takovým trojúhelníkem po 2 párech. A tem trojúhelník má na sobě takový prolis nebo nějakou tyčku, nebo co to je. Ovšem tam kde měl být onen prolis byla stopa po vyhazovači. Mohl jsem zbytky prolisu odtranit nebo to nějak nahradit. Tak jsem je odstranil, abych tam pomocí toho Tamka super tekutého po acetonu vonícího lepidlového svinstva přilepil nové vytažené z rámečku. Toto mi trvalo déle, než průměrná čtvrtka Rosťovi Kollárovi a s tím padnul i můj plán na rychlostavbu (ale už mám 72 Štukatéra-III B od Trumpety a ten vypadá nadějně ).

Věž seděla docela přesně, vršek nástavby trupu o poznání méně, bez tmelení se to neobešlo, i když na mnohé stačilo větší množství toho lepidla, které rozpustilo plastik a po vyprchání zůstaly díry zatmelené.

Po sestavení hlavních částí následovalo stříkání. Vybral jsem si variantu, která je na krabici označena jako 132 oddíl, Lybie , červen 1942. Základ písková syntetika Agama. Sice syntetiky smrdí, ale na rozdíl od akrylů se mi s nimi (a lihovkami) pracuje velmi slušně. Malé zelené proužky jsem měl dělat raději tenkým štětečekem, pistolí od ruky vyšly širší. Ny ty jsem použil nějakou zelenou lihovku. Ale plánoval jsem mohutné zaprášení a také jsem našel fotečky kamufláží se širšími pruhy.

Pak jsem udělal nějaké fitry, wash odřeniny. Vše zbytečně, pod tunou prachu není nic vidět. Vzhledem k tomu, že jsem stříkal odděleně věž a kanón, aby nebylo ve střílně děla moc barvy, bylo nutno zkompletovat věž. Postup jsem nejdřív nevyzkoušel na sucho, takže jsem se pěkně vyjebal. Zastrčím gun, přidělám spodní dekl věže a vyleze ze mě pouze ku.va! Spodek se nelepí do věže, ale na ní, takže napatinovaná věžka měla dole úhledný cca 1 mm široký pruh plastiku, který ne zcela seděl. Takže tmelit, brousit, stříkat, maskovat, až se to podařilo jakž takž zamaskovat.

Po té jsem zkusil model nastříkat pískouvou Valejo, ale vodovka na pololesklém povrchu pouze dělal kapičky. Ke slovu přišel stětec. Ovšem vodovky dlouho schnou, takže model nachytal nějaký ten prach, což je na některých fotkách patrné ( i když jsem se snažil prach z modelu odstranit). Nakonec bylo zaprášení mocnější něž jsem chtět, takže jsem ho mítně odrbal dolů (očista tanku posádkou improvizovanými prostředky jako jsou větvičky, otépky trávy, atd.). A natřel jsem to ještě další vrstvou pískové - prachem (po očistě se zase proháněli v poušti a dost toho nachytali).

Poslední velkou akcí bylo nalepení pásů. Jsou značně tuhé a lepidlo na ně moc nezabírá. Velké problémy s nimi měl i gel Loctite. Na fotkách to je vidět. Tímto mě soudruzi z Itálie moc nepotěšili.

Největší legraci jsem zažil po pár dnech. Nebyl čas na kitařinu, tak jsem se k tomu dostal až po nějaké chvíli a viděl jsem, že vnitřní část pásu na předním levém ozubeném kole praskla. Do druhého dne praskla i vnější, atkže pás byl na 2 části. Navíc na tak debilním místě. Když jsem to uviděl, jako by do mě cyp střelil. Oprava (bohužel trochu viditelná) byla provedena za pomocí sekunďáku - gelu a hlavně pěkně po staru pomocí rozžhaveného šroubováku, kterým jsem plastogumu vesele opatrně tavil ve snaze ji spojit. Už to více jak měsíc drží, snad vydrží i dále.

Jedinými homemade úpravani jsou háky na řetěz a oko na předku z drátku, stupačky na boku z téhož matroše a anténa je fous z kocoura.

Model představuje podobu před otřískáním poklopů a je ještě bez tankisty.

Přílohy

[von Gratz]

Když už je tank, dioráma by nebyla od věci. A když Afrika, tak palma. Pár jsem jich už udělal, ale stále to nebylo ono. Nedávno jsem viděl palmu v provedení od kolegy Lopucha. A v modeláři byly zmíněny rostliny Kamizukuri. Pátral jsem po nich na netu a na http://www.tasca-modellismo.com/english/item4.html jsem našel použitelný odkaz. Spojením těchto věcí vznikla palma viz. fotky. Od od Kamizukuri jsem převzal tvar listů, od Lopucha nosný drátek na list a zůstal jsem u papíru jako materiálu na listy. Podoba je před závěrečným finišem - kmen je pak více barevný.

Z webu viz. výše jsem si sosnul obrysy listů palmy - stejně to v 72 nedělají. Ve Photoshopu jsem si udělal vzor v zelené - zdravé listy a světle hnědé - uschlé listy. V Corelu jsem to rozvrhnul na A4, ať je matroše na více palmiček. Jeden rámeček zelených listů má 10 listů, ten s uschlými 7 kousků. Výsledná palma mohla být košatější, ale i tak jsem zpotřeboval 26 jednotlivých listů (původně 27, ale jeden se během stavby někam zatoulal a našel se až už bylo vše hotovo). Vytisknul jsem to na tenký fotopapír, ať trochu drží tvar, z druhé strany jsem vytisknul pole zelené a hnědé na spodky listů. Barva fakticky není k ničemu, stejně se to dále přestříkává. Důležitý je obrys listů.

Listy jsem pak vyřezal skalpelem Excel, což je docela pakárna, hlavně kvůli časové náročnosti. Jeden list trvá cca 15 minut (10, když to flákám). Dělal jsem to tím nejšpičatějším nožíkem a šlo to dobře od ruky.

Ze spodku nařezaných listů jsem nalepil řídkýk sekunďákem měděné drátky co by řapíky a nosný prvek listu (díky za ispiraci Libore). Navíc měď nebude tak razit, kdyby se oškrábla barva. Drátky jsou z nějakého datového kabelu - něco jako UTP, ale o pár desítek žil více, co mi dal před lety bratranec.

Listy s řapíky jsem zapíchnul do pěnovéno polystyrénu a přestříkal zelenou a suché hnědožlutou vodovkou. Konečně jsem pro ně našel uplatnění. Řapíky jsem natřel světlejší zelenou a hnědou a udělal na horní části části čáru v oblasti jejich výskytu na skutečném listu. Vše jsem ještě přestříknul zelenou a hnědou pro zmírnění kontrastu. U suchých listů jsem použil šedší barvu, protože suché listy mají našedlý nádech. Zelené jsem nastříkal pololeským lakem. Několika zeleným listům jsem přestříkal okraje hnědou, jako že je mají uschlé.

Kmen je oblikátně ze stočených drátů. Nechtělo je mi je kuchat z bužírky, alespoň byl kmen tlustší. Na to jsem omotal proužky toaleťáku pomocí řídkého disprezního lepidla. Toaleťák díky své ohebnosti chytne na vše a po vyschnutí je tuhý. Kmen jsem nechal vyschnout do druhého dne. Pak jsem ho omotal (přilepil disperzním lepidlem) tenkými proužky z okrajů novin - ty které jsou vroubkované. Potom jsem ho přetřel disperzním lepidlem. Pak jsem ho nabarvil zemitě hnědou (v podstatě se dá použít jakákoliv hnědá, okrová, atd.). Po zaschnutí jsem z dvousložkového tmelu Tamiya vytvaroval vršek palmy. Do něj jsem zapíchal listy a nechal zaschnout. Po té jsem kapkami sekunďály dráty listů pojistil.

Po té následovalo namalování vršku palmy hnědou. Po zaschutí jsem trochu natvaroval listy, vršek potřel disperzním lepidlem, posypal statickou trávou (listy palem v reálu rostou z docela tvarově náročného marasu). Po zaschutí následoval přestřik vršku palmy (se statickou trávou) hnědou barvou.

Poslední barvení je suchým štětcem kmenu nějakým jiným vhodným odstínem. Pokud se to nepovede, můžeme vše klidně několikrát opakovat. Já zvolil kombinaci hnědé a šedohnědé. Zbývá jen palmu zasadit do terénu a natvarovat listy.

Přílohy

[von Gratz]

Vzhledem k tomu, že jsem s tankem počítal do nějaké diorámy, zbývalo už jen vymyslet nějakou situaci, která bude dávat trošku smysl a vytvořit krajinku.

Situace představuje italský tank M 13/40, který se někam přesouvá. Má zadělaný lauf nějakou ucpávkou, aby se do něj nedostal prach (viz. fotka výše s tím tankistou). Je v oblasti, ovládané vojsky Osy, kde se nepředpokládá výskyt obrněných sil nepřítele. Kulomet na věži je připraven ke střelbě, neb tu může překvapit italský tančík tlupa zlotřilých domorodců, tu stíhací bombardér Pouštního letectva. Před časem se posádka pokusila o očistu vozidla improvizovanými prostředky od prachu z místních travin a větviček, ale po nějaké době marné snahy zanechali. teď se přesouvali, část cesty vedla i pouští, takže vozidlo je opět zaprášené (neočištěné části obzvášť mocně). Kdo byl v Africe a neválel se jen u hotelu, ví o čem mluvím. Před chvilkou na moment zastavili a vylezli z tanku, takže na pár místech je prach setřený na povrch.

Před pár hodinami tankovali, takže v okolí nádrže je přilepený prach na vyteklé palivo při plnění. Zrovna vjíždějí do oázy aby si odpočinuli, provedli údržbu a doplnili provozní náplně. Oáza je častým cílem vojsk, o čem svědčí četné stopy v okolí. Dioráma představuje moment, když potkali německého vojáka, který tahá butylu s vodou do svého opodál stojícího vozidla nebo postavení (těžko říct, není tam dobře vidět). Vzhledem k tomu, že je to pěšák, tak se bude jednat o auto, kolopás nebo třeba nějaké stanosiště s kulometem.

Italský tankista je oděn ve slušivý černý kožený obleček (plášť, přílba a kalhoty), který je poněkud zaprášen a místy odřený. Zbytek posádky je uvnitř tanku. Příslušník Afrika Korpsu má olivovou blůzu a pískové kalhoty a přílbu plus vybavení jako sumky s náboji, karabina, feldlopatka, gasmaska, atd.

Přílohy

[von Gratz]

Teď pofrčíme z kopce. Podstavec je z lepenky, kostra duny také, potažená obvazem. Na tom je toaleťák s disperzním lepidlem. Písek je z jedlé sody, přestříkáno pískovou Valejo a napuštěno řídkým lepidlem, ať to pěkně drží. Dobře se do toho vyznačují stopy pásů a figur. Dále jsem použil statickou trávu, nějaké křoví z nastříkaného mechu, palma, tank a figurka viz. výše.

Přílohy

[von Gratz]

Poslední dávka foteček.

Poslední práce byla úklid bordelu na stole (a že toho bylo požehnaně) a asi zase budu nělat něco NAMáckého. Třeba bych mohl pohnout s tou 17 PF.

Přílohy

[Draco]

Tak to je paráda! Ta palma je fakt super Je to nějaký konkrétní druh?

[von Gratz]

Konkrétně se jedná o Palmu Univerzal vz. 2007. Když jsem prohlížel fotky palem z netu a dovolené, dospěl jsem k názoru, že se liší zejména bohatostí koruny a stylu kůry na kmenu (kromě tvaru a rozměrů). Většina afrických palem v oázách měla strukturu kůry spíše jako rozpraskané kosoštverce. Ohlodaná šiška nevypadá špatně, ale nedá se tvarovat a ta struktura se mi zdá docela výrazná. Se strukturou kmenu se dá ještě experimentovat (je to sice zase jiný tvar, ale možná by se dalo kmen omotat nějakou tlustší nití). Třeba mnou uvedený postup bude někomu vodítkem pro vytvoření jeho palem. Není to těžké, jen časově náročnější. Nejhorší je nařezat listy, já to dělal na 4 nebo 5 etap. Ale myslím, že výsledek stojí za to. . Diorámy z Afriky a NAMu dělá docela dost lidí, tak to snad někomu pomůže.

[Libor Walach]

Uvidíme na živo (doufám), ale ta palma .

[von Gratz]

Jo, vezmu ho na briefing. Ale mám stejný problém, jako před časem ty. Musím sehnat vhodnou krabičku.

[ceti]

Zdar, na cybermodeler foru jsem nasel super prispevek, tak jsem tam slohnul par fotek a dam je sem. Prvni co udelame je, ze vezmeme vzduchovku a sestrelime holuba. Pak uz to jde samo:

palm_title.jpg (16.2 KiB) Zobrazeno 3197 krát