Napsal: sob pro 10, 2005 10:51 pmSoudě podle fotek, nebyla Čajka pro Finy až tak vzácný éro. Asi se jim jich podařilo ukořistit dost. 
Jarda Rankl píše:Soudě podle fotek, nebyla Čajka pro Finy až tak vzácný éro. Asi se jim jich podařilo ukořistit dost.
Máš pravdu, Jardo, Čajek, které na finském území nouzově přistály, havarovaly, byly sestřeleny a opraveny, popř. byly odkoupeny od Němců, bylo v provozu ve finském letectvu celkem 21 kusů. Jejich označení bylo IT-11 až IT-31. IT-11 až IT-19 nosily na počáktku původní označení VH-11 až VH-19, poté bylo již u všech I-153 unifikováno na IT-XX, tedy "IT a dvouciferné číslo 11-31.
Píšete "ukořistěno", ale 10 jich bylo od Němců odkoupeno- ty Němci získali na území SSSR a poté je opravili, poslali na generálku, kde získaly nové vybavení, výstroj a novou kamufláž (celou kamufláž tvořila žlutá barva doplněná tzv. Balkenkreuzem a Stammkennzeichen). Fini je přelétali z Vídně 7. prosince 1942. Žlutě natřené I-153 s německým označením a Stammkennzeichen (např. budoucí, mnou již zmiňovaná, IT-31, v které sejmul Kers. V. Rinkineva jednu P-39
) nosila na bocích trupu a dolních křídlech při přeletu Stammkennzeichen H4+MB) byly přelétány z Vídně, přes Olomouc, Rigu a dne 12. 12 přistávaly již "Saikky" doma na finské půdě.
Možná Vás bude zajímat, že s IT-24 (č. 6627) při pojíždění na olomouckém letišti Fini dne 8. 12 narazili do bunkru u letiště a postavili nebohou Saikku na nos. Mimo poškození motoru a vrtule to odskákala i křídla. Nakonec však po opravě nalétala ve službách chladné ale nádherné země celých 57 hodin 15 minut.
Jinak ve Finsku se I-153 říká Tsaikka nebo Saikka.
