flyingrabbit píše:Doloženo to je - viz foto plus komentář k fotce v Prienově III. a IV./JG 27. Ale není znám zbytek mašiny.
Bartels v tomhle nebyl sám, další případy jsou doloženy u JG 11, JG 52, jen tak jak lovím v paměti.
Ale takových lidí, kteří by si to troufli udělat bylo opravdu velmi málo.
Problematika Luftwaffe vs. Strana (míněno NSDAP) je velmi zajímavá. A v mnoha ohledech ne nepodobná tomu, co jsme měli my u nás po roce 1948.
Podobně tomu bylo asi u všech branných složek, např. i u U-Bootwaffe. Asi to sem nepatří, ale pro zajímavost uvedu, že je zdokumentován návrat vynikajícího ponorkáře, nositele rytířského kříže, dubových ratolestí a mečů, ponorkového válečného vyznamenání s diamanty, Reinharda Sührena, který po návrat s U-564 křikl z věže na molo, kam jej přišly přivítat stovky vojáků a civilistů, zda jsou ještě nacisti u moci. Poté, co mu dav nadšeným křikem toto potvrdil, zakřičel "Scheiße" (překladu netřeba), velel "beide Maschinen AK zurück" a vycouval z rejdy:-) Je jedno, u jaké zbraně kdo sloužil, vždy jde o nějakou osobní zkušenost dotyčného, která se promítně v jeho chování, a to dříve či později. Tak tomu bylo v případě R. Sührena (v Berlíně prodělal několik zvláštních setkání, které v něm zanechaly nesmazatalné stopy) nebo W. Henkeho (další vynikající ponorkář, nositel nejvyš. něm. vyznamenání), který rozbil "ústa" důstojníkovi SS, jindy seřval přímo na velitelství Gestapa, kam nakráčel značně rozohněn (nasrán, chcete-li), velitele Gestapa, když hájil své známé apod. Ne vše však prošlo dotyčným bez důsledků. K absenci svastiky na letadle. Jsou i fotograficky doloženy příklady, kdy kapitán ponorky ostentativně nenosil na své brigadýrce orlici Kriegsmarine s hákovým křížem. Mnohdy to však mělo i velmi vážné důsledky, kdy na základě žaloby od své posádky (!) byli pro zbabělost před nepřítelem obžalováni a souzeni. Na druhé straně jsou zase známy příklady ponorkářů až neuvěřiteleně zapálených pro režim, někteří z nich jako např. Servais Cabolet (mimochodem persóna s velmizajímavými osudy) přispíval k vítězství Říše, když nenalezl jiný cíl, tak, že chtěl napadnout neozbrojené rybářské kutry, čemuž zabránil jeho přímý podřízený, navigátor, který získal na samém konci války 28. 5. 1945 rytířský kříž. Z toho Cabolet usoudil, že se na něj a na Říši chystá zrada a chtěl svou vlastní ponorku i s částí své posádky potopit...