Když jsem se do modelu L.E.D. Mirage pouštěl, tak jsem si předsevzal, že ho stihnu do E-day. Což se kupodivu stalo, byť to bylo o prsa korejské ženy. Protože jsem nestíhal lepit, už vůbec jsem nestíhal fotit progres.
Konstruktér modelu byl totiž regulérní magor. Stavebnice je totiž koncipována tak, aby pokud možno co nejvíc věcí bylo pohyblivých pomocí vinylových čepů, takže všechny významné klouby končetin (pata, koleno, kyčel, rameno, loket) a také spousta dalších součástek (hlava, trup, ruce, křídla, součásti výzbroje a různé jiné dílčí součástky) byly pohyblivé a/nebo vyměňovací (k opasku tak lze připnout dva typy jakýchsi raketometů, nebo dva meče s pochvou (samosebou, že pochva a meč jsou oddělené, respektive meč se zasunuje do pochvy) nebo větší meč bez pochvy. Podobných vychytávek je tam víc.
O co je to technicky obdivuhodnější, o to je to větší martyrium pro modeláře. Jednak model musí jít v kritických místech pomocí kompromisů ve smyslu pohyblivosti na úkor modelovosti. Tohle kupodivu není ale to hlavní, konstrukčně je to docela promyšlené a při zběžném pohledu je většina konstrukčních prvků umně skryta a musíte je hledat. Stavbně je to ale děsně složité, zvlášť, když se pohyblivé části skládají z více částí (příklad: malý kus brnění = slepit, zatmelit, nabarvit pak vlepit dovnitž velkého kusu brnění, to zatmelit, nabarvit (malý kus brnění nezasvinit!) a to celé do ruky, kterou zatmelit a nabarvit...atd.). Tohle mě po nějaké době hodně lezlo na nervy.
Stavebně je to pak hodně jiné, než na co jsem zvyklý - celé podsestavy se barvily a patinoval zvlášť a pak se to tak nějak secvakalo dohromady. Kupodivu to ale fungovalo. Poměrně krátce před dokončením model vypadal pořád takhle:
Na to, jaké to bylo stavebně a konstrukčně hardcore to ale k sobě pasovalo velmi dobře, plastové díly v podstatě znamenitě a tmelení se dělo skutečně jen na dílčích podsestavách. Soft vinylové díly byly horší, zřejmě v důsledku použité technologie tam byla přesnost logicky horší a soft vinyl je materiál, který se k rozumu běžnými modelářskými postupy přivádí dost špatně, zejména se blbě tmelí a brousí. Slabší byl taky návod, který nás stavbou provádí za pomoci japonské hatmatilky a je třeba hodně lícování nasucho, než člověk pochopí, jak díly mají přijít dohromady. V některých partiích (připojení Boomerang unit na batoh) je vysloveně nenázorný až matoucí...
Hodně jsem se bál toho, že to nebude držet pohromadě, ale engineering modelu je fakt promakaný, že na poměrně malé a křehké tělo robota se nalepí výrazně větší a těžší batoh s Boomerang Unit a kupodivi to do sebe pasuje excelentně a drží to. Skoro k neuvěření!
Barvení modelu bylo asi klíčové martyrium, protože stříkací seánce měnily byt v lakovnu. Rozhodl jsem vyzkoušet jako podklad pod bílou černou, resp. navy blue (Gunze) a kupodivu to funguje velmi dobře. na vlastní kůži jsem si ověřil na první pohled nesmyslné tvrzení, že nejlepší podkladovka pod bílou je hodně tmavá barva (černá, v mém případně i hodně tmavá modrá (navy blue), která je sice taky matná, ale oproti matné černé mi dělala jemnější povrch). Bílou jsem stříkal úmyslně tak, abych pomocí podkladu tvořil stínování. Jako bílou jsem použil barvu Gunze GX 1, což je nejlepší bílá barva, se kterou jsem kdy pracoval, co se kryvosti týká.
Obtisky byly perfektní, návod tady v některých ohledech opět příliš nepomohl a tak jsem se inspiroval přebalem a vlastním rozumem.
Patinu obstaral opatrný wash a stínování olejovkami. Nechtěl jsem to přehnat, ale nechtěl jsem z toho mít zase hračku.
Na závěr přestříkáno matným lakem Gunze. Kovy jsou Alclad.
Drátky a hadice k plamenometu byly součástí stavebnice.
Podstavec je taky ze stavebnice - poctivý kus železa s tyčkou (na závit), která se zasune hluboko do čepu robota mezi nohama (nejvýraznější nemodelová věc, nicméně nezbytná - míněn ten čep).
Model jsem dodělal v pátek navečer a rozhodl se ho odvézt na E-day už večer, abych tam nemusel v sobotu ráno. Obával jsem se toho, že cesta bude problém, protože jsem model nerozebíral a říkal si, že to nějak ustojí. Neustál. Cesta po kočičích hlavách v některých částech Prahy, zejména kolem staveniště proslulé Blanky, dala modelu zabrat a došlo k oddělení některých vetších podsestav (uvolnění čepů - jedna z výhod této konstrukce - uvolněný vinylový čep se jednoduše zase zasune zpátky, není to lepené). Jenže snaha o sestavení v garážích u výstavní plochy skončila tím, že se klíčová část modelu, kde se sbíhají všechny důležité spoje (hruď - spojení rukou, hlavy, pasu a zad) rozpadla a po snaze udělat ze čtyř součástek zase jeden model jsem jich měl najednou dvacet. V tu chvíli jsem byl blízko toho se zase sbalit a odjet, ale překonal jsem prvotní hysterii a za pomoci vteřinového lepidla dal všechno během asi třičtvrtěhodiny zase dohromady.
Bál jsem se toho, že to model nevydrží a bude se poroučet, ale výstavní shon ho neudolal, byť k tomu údajně bylo blízko (jakési dítě to málem shodilo ze stolu).
Na transportování tenhle model opravdu není. Zpátku už jsem našel fígl, jak to převážet, aby poškození dosáhlo zanedbatelné úrovně.
Celkově jsem rád, že to mám za sebou, v závěrečné fázi jsem si stavbu už moc neužíval, ale na druhou stranu je to neokoukaná záležitost, navíc monumentálních rozměrů. Do mé sbírky podivností zapadne dobře, až na to, že se nevejde do vitríny, to ale nějak časem pořeším.
Fotky hotového modelu zde:
Napsal: pát srp 26, 2011 6:13 pm
. Taky pouzivam teda hlavne na figury a podstavce. Otazka je jak bude drzet na rezinovych scifi modelech, tam strikam nejdriv primer pro resin, ackoliv na rezinovych figurkach a bejskach to drzi dobre, jinak na oba, bily i cerny velka chvala