Finále totiž mělo lehce katastrofickou podobu - když byl model nabarvený, zalakovaný a chtěl jsem udělat wash, tak jsem si na něj omylem šáhnul špatným ředidlem a rozpustil si lak, barvu i podkladový surfacer... Potom, co jsem se vynadával, tak jsem to celé umyl a začal nanovo... Což už mě bavilo o něco méně, navíc z některých záhybů se stará barva dostávala těžko, takže jsem to dodělal tak trochu z musu... Navíc jsem netrefil barvy tak jak bych chtěl (chtělo to menší kontrast šedé a modré jako jsem měl předtím). Nechtěl jsem, aby mi to dál na stole překáželo, takže jsem to dotáhnul, nadekáloval a zalakoval a šup s tím do vitríny... Poslední dobou razím praxi, že když se něco takového stane, tak to dodělám do uspokojivé podoby a jdu dál... Když se v tom dlouho vrtám a snažím se to napravit, tak většinou model skončí v krabici nedodělanej a táhne se to, případně ztrácím chuť stavět.
Pro porovnání je tam čtvrtkový Hellcat. Na toho jsem si zase (na křídlo) kápnul kapku debondéru poté, co to bylo nabarvené, odekálované a nalakované... skrvny na slunci zřejmě. Případně taky bordel na stole a poučení, že manipulovat s chemií nad hotovými modely je holt riziko (ale kdo to nedělá?)...
