Pak už jen kousek pěnového polystyrenu, kočkolit, 5 cm2 balsy a přecejen drobný výlet do venkovní břečky na zahradu pro vhodný kus větve (+ další rabování manželčiných zásob: tentokrát to odnesl obsah kořenky se skořicí a dózy na bylinkové čaje)… Není to modelářská klasika, ale právě naopak: zkouška co to udělá, jsme–li nuceni ve válečném stavu rekvírovat zásoby nepřítele a přežít jen s tím co prostě zrovna je… Klasický plast zastupují pouze zatím nebarvené helmy z domácího vrakoviště (na původní fotce se jich na zemi válí víc než těch křížů) a pindík: taktéž nedobarvený a po dovolené na ruském německém heldenfriedhofu
nastupující do služby v úplně jiné dio. Prezentovat celou věc na této stránce mě nutí pouze skutečnost, že předmětnou vinětu teď musím vzít a zakopat ve sklepě pod uhlí, aby se nepřišlo na moje shora zmíněné provinění proti manželskému soužití a já nemusel po večerech místo modelaření trpět pod bičíkem, okovanou botou a černými podvazky protektora v rámci odvetné akce deset(krát) za jednoho.
No a další otřesné foto možná časem, protože mě to vždycky s každým vložením obrázku odhlásí a já můžu začít nanovo...
Naposledy upravil Glenn dne sob úno 23, 2013 12:52 pm, celkově upraveno 1


Takto nevypadá ani čerstvě nařetané dřevo. Minimálně napustit washem a třeba naznačit na spoje hřebíky.




















