Pokus o vizualizaci části hradu Kašperku. Hrad s původním názvem Karlsberg založil v r. 1356 Karel IV jako pohraniční pevnost. V královské správě zůstal jen do roku 1365, od té doby byl až do počátku 17. století v zástavě a poté již zůstal opuštěný. Vzhledem k tomu, že podobu části hradu, tzv. dolní hrad nelze věrohodně rekonstruovat, budu stavět dosud zachovaný tzv. horní hrad, tj. palác ukončený na obou stranách hranolovými obytnými věžemi, dále nedochovanou, ale předpokládanou kuchyň a šíjový příkop s cisternou. Modelem chci zachytit jeho hypotetickou podobu ke dni úmrtí Karla IV. tj. 29. listopadu 1378, to je v jeho první stavební fázi. Vzhledem k tomu, že hrad leží v nadmořské výšce 885 metrů, chci se pokusit o zimní variantu, tj. s popraškem sněhu.
Získání podkladů pro stavbu bylo poprvé za dobu co modelařím absolutně bez problémů: část materiálu a rad jsem obdržel od kastelána, pana Mgr. Václava Kůse, další podklady mi ochotně zaslal Ing. Jan Anderle, který vyhotovil stavebně historický průzkum hradu.
Kašperk ještě před zakrytím torza původní střechy západní věže
Půdorys kopce a části hradu v měřítku 1:160. Vybral jsem plochu 96 x 128 metrů (60 x 80 cm)
V poslední době přibývá dotazů na postup prací na modelech, proto tentokrát podrobněji: pro řezání styrodurových ploten jsem si sešrouboval ze tří prkének řezačku. Vlastní žhavicí odporový drát (ND pro různá topidla nebo žehličky) má na koncích očko, z jedné strany je zachyceno hřebíkem, z druhé pružinkou: drát se při rozžhavení prodlouží tak moc, že bez napínání pomocí pružinky by neřezal rovně. Žhavím to trafem z Piko autodráhy, délku odporového drátu jsem stanovil systémem „pokus-omyl“. Kromě toho mám i řezačku koupenou, ruční, avšak s ní nejde řezat ze styroduru destičky
Pro měřítko 1:160 ZJEDNODUŠENĚ platí: 2 cm = 3+ metry, 3 cm = 5 metrů a 5 cm = 8 metrů atd.
Lepím modrým Duvilaxem jednotlivé vrstvy a nechám pořádně zaschnout.
Po slepení jednotlivých vrstev tvar řežu nejdříve elektrickou řezačkou, potom ostrým nožem. Tvar kopce upravuji podle jeho předpokládaného tvaru v době kterou chci v modelu zachytit (pro mě ve středověků), tj. zasypané příkopy, hromady suti po zřícení částí staveb apod.
Skály: materiál vybírám podle podoby horniny, nejčastěji odlévám sádru do formy. Pro ten účel sbírám zajímavě tvarované kameny, ztrouchnivělá torza pařezů apod. ty slouží pro otisknutí do plastelíny (tu pak podle potřeby tvarují, ohýbám, abych dostal potřebný tvar. Jinak je to s imitací čedičových skal: pro ně užívám kůru starých bříz. Abych kůru „umrtvil“, vařím ji. Pro Kašperk jsem vybral kameny posbírané na Slovensku (div že mi tehdy váhou neroztrhly batoh…)
Jednotlivé kusy skal připevňuji do vyhloubených dolíků a kopec dotvaruji pomocí kousků styroduru. Zbývající nerovnosti, napojení jednotlivých kusů vyplním „papírmaší“ (směs zředěného lepidla 1:1, a na drobno rozstříhaných ubrousků, někdy přidám třeba i trochu sádry nebo prachu)
Povrch tvořený Styrodurem polepím ubrousky: ubrousky jsou obvykle tvořeny ze dvou nebo tří vrstev, lepím po jednotlivých vrstvách a to tolik vrstev, jak dané místo bude v budoucnu zatěžováno.