Kašperk r. 1378 1:160

[KarelLh]

Pokus o vizualizaci části hradu Kašperku. Hrad s původním názvem Karlsberg založil v r. 1356 Karel IV jako pohraniční pevnost. V královské správě zůstal jen do roku 1365, od té doby byl až do počátku 17. století v zástavě a poté již zůstal opuštěný. Vzhledem k tomu, že podobu části hradu, tzv. dolní hrad nelze věrohodně rekonstruovat, budu stavět dosud zachovaný tzv. horní hrad, tj. palác ukončený na obou stranách hranolovými obytnými věžemi, dále nedochovanou, ale předpokládanou kuchyň a šíjový příkop s cisternou. Modelem chci zachytit jeho hypotetickou podobu ke dni úmrtí Karla IV. tj. 29. listopadu 1378, to je v jeho první stavební fázi. Vzhledem k tomu, že hrad leží v nadmořské výšce 885 metrů, chci se pokusit o zimní variantu, tj. s popraškem sněhu.
Získání podkladů pro stavbu bylo poprvé za dobu co modelařím absolutně bez problémů: část materiálu a rad jsem obdržel od kastelána, pana Mgr. Václava Kůse, další podklady mi ochotně zaslal Ing. Jan Anderle, který vyhotovil stavebně historický průzkum hradu.

01 Kašperk

Kašperk ještě před zakrytím torza původní střechy západní věže

02 půdorys

Půdorys kopce a části hradu v měřítku 1:160. Vybral jsem plochu 96 x 128 metrů (60 x 80 cm)

03 řezačka

V poslední době přibývá dotazů na postup prací na modelech, proto tentokrát podrobněji: pro řezání styrodurových ploten jsem si sešrouboval ze tří prkének řezačku. Vlastní žhavicí odporový drát (ND pro různá topidla nebo žehličky) má na koncích očko, z jedné strany je zachyceno hřebíkem, z druhé pružinkou: drát se při rozžhavení prodlouží tak moc, že bez napínání pomocí pružinky by neřezal rovně. Žhavím to trafem z Piko autodráhy, délku odporového drátu jsem stanovil systémem „pokus-omyl“. Kromě toho mám i řezačku koupenou, ruční, avšak s ní nejde řezat ze styroduru destičky
Pro měřítko 1:160 ZJEDNODUŠENĚ platí: 2 cm = 3+ metry, 3 cm = 5 metrů a 5 cm = 8 metrů atd.

04 lepení vrstev

Lepím modrým Duvilaxem jednotlivé vrstvy a nechám pořádně zaschnout.

05 základní tvarování kopce

Po slepení jednotlivých vrstev tvar řežu nejdříve elektrickou řezačkou, potom ostrým nožem. Tvar kopce upravuji podle jeho předpokládaného tvaru v době kterou chci v modelu zachytit (pro mě ve středověků), tj. zasypané příkopy, hromady suti po zřícení částí staveb apod.

06 odlévání skal

Skály: materiál vybírám podle podoby horniny, nejčastěji odlévám sádru do formy. Pro ten účel sbírám zajímavě tvarované kameny, ztrouchnivělá torza pařezů apod. ty slouží pro otisknutí do plastelíny (tu pak podle potřeby tvarují, ohýbám, abych dostal potřebný tvar. Jinak je to s imitací čedičových skal: pro ně užívám kůru starých bříz. Abych kůru „umrtvil“, vařím ji. Pro Kašperk jsem vybral kameny posbírané na Slovensku (div že mi tehdy váhou neroztrhly batoh…)

07 tvarování kopce

Jednotlivé kusy skal připevňuji do vyhloubených dolíků a kopec dotvaruji pomocí kousků styroduru. Zbývající nerovnosti, napojení jednotlivých kusů vyplním „papírmaší“ (směs zředěného lepidla 1:1, a na drobno rozstříhaných ubrousků, někdy přidám třeba i trochu sádry nebo prachu)

08 lepení ubrousků

Povrch tvořený Styrodurem polepím ubrousky: ubrousky jsou obvykle tvořeny ze dvou nebo tří vrstev, lepím po jednotlivých vrstvách a to tolik vrstev, jak dané místo bude v budoucnu zatěžováno.

[KarelLh]

Na kopci Kašperku vystupuje na povrch suť a volné kameny. To vyrábím pomocí náhodně objeveného jevu, kdy do nenasyceného roztoku sádry (= moc vody) po špetkách sypu sádru. Kontaktem sypané sádry s vodou se vytváří náhodné tvary, ne nepodobné kamenům. Chce to vyzkoušet, natrénovat si to. Model kopce se pro ten účel musí podle potřeby nahnout, aby voda neodtekla, případně z plastelíny vytvarovat okraj. Dopředu počítám s tím, že nepodařené části odstraním a ze zbývajících použiju jen ty podařené části. Obvykle využiju jednu třetinu, zbytek odstraním nebo překryju hlínou.

09 výroba kamenité sutě

Všechen povrch který bude zatravněn nabarvím zemitou barvou. Používám směs černé a kávové (odstín umbra) barvy určené pro barvení fasád domů. Stříkám airbrushem, nebo natírám štětcem. Skály a kamení barvím samostatně vodou ředitelnými barvami (aby se neleskly), do požadovaného odstínu barvy přidávám i kapičku Jaru: zruší povrchové napětí a tím ochotně zateče do všech prohloubenin a i vzlíná do vlásečnicových trhlin a tím zdůrazní plasticitu skal.

10 barvení podkladu

Povrch určený pro zatravnění ještě polepím modelářským prachem, odstín namíchám podle potřeby. Po zaschnutí ještě přetřu ředěným lepidlem + kapka Jaru. Pokud neuvedu jinak, lepidlo používám POUZE dispersní (Herkules, Duvilax).

11 nanesení hlíny

Snažím se ponechat jen ty nelesklé části skal. Lesklá místa buď odstraním, nebo přilepím modelářský prach.

12 detail skaliska

Ještě upravím barvu skal a kamení a hradní kopec je připraven k setí trávy. Při focení použito boční osvětlení.

13 připraveno k setí trávy

[rudovlas]

No teda Vy nezahálíte, další velkolepý projekt nás čeká Kašperk je jeden z nejkrásnějších hradů u nás, podle mě, zasazený v jedinečné krajině a nejvýše položeným královským hradem. Byli jsme tam před dvěma roky. Kdybych tam bydlel, chodil bych tam každé roční období. Když jsem viděl název tématu, tak jsem si říkal, v jaké šíři ho asi uděláte, jestli tam náhodou nebude i ten Pustý hrádek, ze kterého je tak nádherný výhled na samotný Kašperk. A to by mě vlastně zajímalo, jestli víme jak ta předsunutá bašta vypadala?

[KarelLh]

... Když jsem viděl název tématu, tak jsem si říkal, v jaké šíři ho asi uděláte, jestli tam náhodou nebude i ten Pustý hrádek, ze kterého je tak nádherný výhled na samotný Kašperk. A to by mě vlastně zajímalo, jestli víme jak ta předsunutá bašta vypadala?

Kašperk jsem vybral co by typologickou ukázku hradů Karla IV. Rád bych také vytvořil ukázku přerodu hradu na zámek, nabízí se mi Krakovec. Uvidím, zdali se to podaří realizovat.
Je pravda, že spěchám. Čas jde proti mě a plánů mám na mnoho let dopředu...
Modelařím v kuchyni, jsem omezen rozměry modelu cca 75 cm (šířka) a cca 100 cm (délka). Pokud bych chtěl stavět i dolní hrad, potřeboval bych na délku celkem cca 2,5 metru, a pro realistické ztvárnění Pustého hrádku bych potřeboval dalších 2,5 metru. Po podobě Pustého hrádku jsem nepátral, v SHP jsou jen zmínky, víc je na Wikipedii. Ing. Anderle publikoval v r. 1987 v ročence Klubu Augusta Sedláčka na str. 49-52 práci "Předsunuté opevnění hradu Kašperku", tu ročenku ale nemám.

[loloped]

Super, tento návod na tvorbu krajiny prišiel práve včas.
V blízkej dobe sa chystám na tvorbu krajiny na svojom hrade tak mi tvoj návod prišiel vhod.
Dúfam, že takto podrobne urobíš aj výsev trávy
Už sa na to teším, a držím palce nech sa dielo podarí.

Ak by to nevadilo prikladám link na hmotovú rekonštrukciu Kašperku a Pustého hrádku pre rudovlasa
https://www.youtube.com/watch?v=OkGeGRpsFjs

[KarelLh]

Díky, Fero, za link na rekonstrukci Milana Novobylského, zajímá mě to také. Je to rekonstrukce z období pozdně gotického (o Pustém hrádku je nejstarší zmínka, tuším, z r. 1618). Jedinou připomínku bych měl k tvaru střech nad věžemi: měla prokazatelně tvar jehlanu a ne valby, jak se chybně kreslí již od dob D. Menclové.

[cencul.sk]

Krásne téma
Tiež ďakujem za návod s podrobným popisom stavebných krokov, to je veľmi cenné

[KarelLh]

Krásne téma
Tiež ďakujem za návod s podrobným popisom stavebných krokov, to je veľmi cenné

Protože dostávám stále nové žádosti kolegů modelářů o informaci, o návod, jak postupují a modelařím já, rozhodl jsem se vytvořit na facebooku stránku věnovanou tomuto téma. Měla by obsahovat i pokusy které mi nevyšly, nalézání „slepých uliček“ a také nějaké vzpomínky a zkušenosti spojené s modelařením. Měla by obsahovat hodně fotek, které často nahradí stovky slov. Brzy, až stránku alespoň částečně naplním, uvedu její FB název a pak můžeme společně hledat řešení, vyměňovat si zkušenosti, a to snadněji než přes toto Modelforum.

14) Stavba paláce – přípravné práce. Zvětšení plánků do stavebního měřítka. Půdorysy jednotlivých pater, bokorys od jihu. Získal jsem starší plánek vyhotovený SÚRPMO obsahující řadu chyb: tvar střechy, okenice, sklon střech nad věžemi atd. Úprava plánků dle SHP a připomínek památkářů.

14 zvětšování plánků

15) Podle dalších plánků jsem vytvořil boční pohled paláce od severu. (Na druhém patře mám chyby!)

Přílohy

[KarelLh]

16) Nakreslil jsem dvě varianty nedochovaného úseku vstupu do paláce. Vyjádření ani připomínky od památkářů jsem z pochopitelných důvodů neobdržel. Veškerou budoucí kritiku proto beru na svoji zodpovědnost

16 dvě varianty vstupní části

17) Nakreslil jsem fiktivní podobu nedochované vstupní části z dolního do horního hradu a předpokládané původní kuchyně. Pohled od východu a od západu.

17 návrh podoby zaniklé části

18) Nakreslil jsem fiktivní půdorys šíjového příkopu, nedochované vstupní části a kuchyně.

18 půdorys kuchyně a příkopu

19) Nakreslil jsem zjednodušený tvar velkých oken paláce – podklad pro vyříznutí laserem a 3D tisk

19 plánek velkých oken

20) Stavba paláce: již v první stavební fázi byl krytý sedlovou střechou a prejzy. Odlévám sádrové formy a připravuji dvě verze: z moduritu a ze sádry. Použiju tu lepší

20 výroba formy prejzové střechy

21) Střecha z moduritu se zdá být pevnější, praktičtější. (Sádrové výrobky jsou háklivé na oděrky, musí se neustále opravovat). Možná se divíte proč nepoužiju hotovou folii. Protože takovou střechu mít nechci: výsledek by vypadal jako dokonalá plastová hračka.

21 prejzová střecha

22) Střecha paláce připravena k zaspárování a barvení. V místech lomení sklonu střechy – přechod z krokví na námětky vznikla nepříjemná spára, bude těžké ji opravit. Vádí mi i ten lesk: už jsem to patinoval matnou barvou, stále to není ono.

22 střechy

[KarelLh]

23) Hranatý tvar paláce a jeho velikost; tentokrát to zpevní dřevěná kostra.

23 dřevěná kostra

24) Na dřevěnou kostru přilepím dvě vrstvy lepenky: podkladovou o síle 1,5 až 2 mm se zvětšenými okenními otvory, a plášť o tloušťce 1 mm s co nejpřesnějšími okenními otvory.

24 základní vrstva pláště

25) Velká okna v 3D provedení. Na paláci jsem napočítal celkem 60 otvorů, převážně oken.

25 3D okna

26) Střechy nad věžemi: Do dnešních dnů se dochovala část původní střechy z cihel. Více než 660 roků!

26 cihlové střechy

27) Jednotlivé části připravené k lepení

27 stavebnice

28) Kompletace: bez kolíčků na prádlo by modelařina byla o něco ochuzena

28 kompletace

29) Náznak podoby

29 náznak podoby

30) Ochozy a střechy

30 ochozy a střechy věží

31) Je mi jasné, že budu předělávat. Takto to vypadá jako nepovedená plastová hračka.

31 Fuj, nepovedlo se a budu předělávat

[KarelLh]

32) Vytvořil jsem z plechu (z víčka od rybí konzervy) „tvořítko“, kterým jsem vymačkal něco jako kamennou strukturu do 2 milimetrových plátků Styroduru.

32 ochoz, verze č. 2

33) Barvení: Nejdříve natírám celou plochu základním odstínem, tj. barvou kamene. Po zaschnutí „napouštím“ zředěnou černou (+ kapka JARu!) zářezy, aby vynikla plastičnost povrchu. Čím tenší jsou ty zářezy, tím je tento efekt účinnější. Plech tvořítka byl příliš tlustý, efekt slabý. A potom naopak opravuji polosuchými barvami s „kamennými“ odstíny vypouklé části. A to opakuji tolikrát, až to je použitelné.

33 barvení ochozu č. 2

34) Potom jsem začal pochybovat o tom, zda ochozy zůstaly neomítané. A k tomu se přidaly i pochyby o neomítnutých cihlových střechách. Oslovil jsem tři památkáře o jejich názor, dostal dvě odpovědi, a z nich jeden názor. V úvahu připadají tři varianty krytin: režné cihly, cihly omítnuté vápennou maltou, a do omítky navíc přilepené prejzy. Vytvořil jsem všechny varianty umožňující celkem šest kombinací.

34 dva ochozy, troje krytiny střech nad věžemi

35) Verze první

35 verze 1.

36) Verze druhá

36 verze 2.

37) Verze třetí

37 verze 3.

38) Verze čtvrtá. Pro představu to stačí. Až bude hotovo, všechny verze nafotím a vystavena bude jedna z nich.

38 verze 4.

39) Kostra hradby

39 základní kostra hradby

40) Komíny

40 komíny