Vroutek 1:160

[KarelLh]

Výroba palisády je zdlouhavá a nudná. Podobně je to se setím trávy. To proběhne v několika vrstvách

38 výroba palisády

39 setí trávy

Zajímavější je tvorba objektu velmože, který inicioval a financoval stavbu kostela. Ve Vroutku byla nalezena pouze část základů objektu velmože, takže neni známá ani velikost základů, natož jeho podoba. Protože získat jakoukoliv použitelnou radu natož konkrétní představu (vizualizaci) od profiků-památkářů je prakticky nemožné, rozhodl jsem se vytvořit hned několik variant - k těm se už (snad!!!) vyjádří.
Přízemí jsem vytvořil roubené, patro rámové konstrukce s proutěným výpletem omazaným hlínou a druhé hrázděné. Střechy tři: sedlovou šindelovou (románskou), valbovou šindelovou a valbovou doškovou (obě ranně gotické).

40 objekt velmože

41 patro

42 šindelová střecha

43 románská verze - taková chata, nic moc

44 stavba 2. patra

45 hrázděná verze

46 2 první patra vedle sebe

[KarelLh]

Nejvíce dotazů mám na výrobu doškové střechy. Není to zrovna pěkná práce.

47 výroba doškové střechy I.

48 II.

49 III.

50 IV.

51 V.

52 verze s doškovou střechou

53 výroba šindelové střechy

54 verze s šindelovou střechou

[KarelLh]

8. 10. jsem na FB stránky "Hmotové rekonstrukce hradů" umístil tři varianty - fotografie objektu velmože a požádal o vyjádření. Potěšilo mě, že tu vznikla velká diskuse (celkem 194 příspěvků!) a to především od profi-památkářů. Nejblíže mému pojetí a nejvíc přínosné mi byly příspěvky od Ing. arch. Jana Pešty. Na základě toho jsem vytvořil čtvrtou verzi, "románskou": omítnutý roubený patrový objekt s pavlačí (s přístupem i na emporu kostela), sedlovou střechou s úhlem 45°, pavlačí krytou stříškou na námětcích, zdobné ostění dveří i sdružených oken, tvarosloví ozdob vycházející z dochovaných kamenných románských staveb.

55 varianta IV

56 od J

57 od Z

58 od S

59 - "chaloupka na dlani"

[Jarda Mládek]

Příteli-naprostá bomba!Hubu nezavřu ještě dlouho.Obdivuju nápady na využití těch netradičních materiálů.Provedení naprosto super,velmi reálné.

[Mikuláš]

Tak ta verze IV je naprosto parádní. Na celý projekt se hezky kouká, tak ať se podaří!

Jenom otázka - jak je v objektu řešeno topeniště? Ptám se kvůli prostupu střechou či zdí...

[Víťa Výmola]

Je to opradvdu fantastické!
Co mě dostalo, je výroba šindelů. Teprve až z fotek postupu jsem si uvědomil, že nejde o jednotlivé šindely, ale celé pásy. Teď už to samozřejmě trochu vidím, ale ta iluze šindelů je přesvědčivá.

[KarelLh]

Jenom otázka - jak je v objektu řešeno topeniště? Ptám se kvůli prostupu střechou či zdí...

To je otázka k věci. Žádný reálný objekt se z té doby nedochoval, takže má odpověď je pouze v rovině dohadů, předpokladů a logického uvažování. Vzhledem k tomu, že obytné (a v části vytápěné) bylo až patro, které mělo tři místnosti, jihozápadní vstupní, jihovýchodní hlavní sál a severní - místnost určenou pro spaní, pak zdroj tepla a zimní přípravy potravy musel být uvnitř obytné části. Předpokládám, že odvod kouře byl veden přes půdní prostor a kruhovými otvory štítových stěn. A teď musím k předchozím větám přidat řadu otazníků ????????

[KarelLh]

Co mě dostalo, je výroba šindelů. Teprve až z fotek postupu jsem si uvědomil, že nejde o jednotlivé šindely, ale celé pásy. Teď už to samozřejmě trochu vidím, ale ta iluze šindelů je přesvědčivá.

Myslím, že mnou používaný způsob vytváření šindelových střech je vhodný pouze pro měřítka od 1:120 po 1:250. To "mé" měřítko, tj. 1:160 je ideální.

[KarelLh]

Z 99,9% je hotovo. Přiložené fotky jsou stále "pracovní", tedy ne definitivní. Konečné focení bude v květnu 2021, až bude příroda opět zelená.

60 pohled od jihu

61 od JV

62 od JZ

63 od Z

64 od S

65 od V

66 od S

67 detail od JZ

[RadovanŠ]

Nádhera!!!

[rudovlas]

Tohle je prostě absolutní paráda ...čuníci v přikopu

[klimeji]

Perfektní! Já jen sírám.

[Ondras71]

S potěšením zjišťuji, že stále tvoříš Karle!!!!! Prostě skvělé stavby, ta historie z toho stále čiší.. O.M.

[KarelLh]

Stále jsem čekal na lepší podmínky pro focení, ale ty nenastaly. Takže několik - těch použitelnějších - fotek. Všímaví si určitě všimnou několika disproporcí: různé pozadí, u jedné fotky (76) svítí slunce od severu, na některých fotkách chybí křížek a makovice.
Připomínám, že na diorama je hypotetická podoba Vroutku těsně po r. 1300, kdy objekt velmože již patrně sloužil jako fara a předpokládá se již i existence příkopu a palisády. Zastřešení kostela je ranně gotické, věž má (mojí chybou, kdy jsem to blbě slepil!) obdélníkový půdorys a proto valbové zastřešení, nevešlo se ani okno na V straně věže.

68 půdorys

69 celkový pohled

70 od J z úrovně očí

71 od J detail

72 celek od JV

73 od JZ

74 od JV

75 od S proti slunci

76 od Z

[KarelLh]

77 detail od S

78 pohled do dvora a na hřbitov od J

79 detailní pohled do dvora

80 v jiném světle od V

Řez kostelem ve Vroutku v jeho hypotetické románské podobě ve stavu k r. 1250 s pohledem na emporu (je v bílé barvě). Střechy mají "správný" sklon (45°), věž kryje jehlancová střecha. Konstrukci krovu jsem vědomě předimenzoval, vstup na tribunu je (tak, jak se u Vroutku předpokládá) pomocí dřevěného schodiště.

81 od JV

82 od SV

83 od SZ