Avia BH-9 pokus o přehled

[Pavel Klouček]

Jojo, budoucí L-BONG. Časem k tomu napíšu víc, momentálně pročítám domácí tisk a během dvou let na různé rekordní lety třikrát předělávali, rozuměj zvětšovali, nádrže paliva a oleje. Ta mašina byla v permanentní přestavbě.

[Pavel Klouček]

Včera mi poslal Pepa Studený výtah z továrních knih, prozatím na BH-9. Krom toho postupně pročítám dobové ročníky Letectví a vytahuju veškeré zmínky na téma Bosky. Takže jsem zatím doplnil nějaká technická data do prvního příspěvku a veškerá nová zjištění ke kusům v.č. 1 a 2 a v průběhu týdne dojedu zbytek devítek.

[Pavel Klouček]

Tak vzhledem k tomu, že mě děti stáhly do karantény, se podařilo dokončit rozsáhlou aktualizaci u všech devítek.

[zbyna]

Prototyp BH-9 (tedy B.9.11 L-BONG) měl být údajně zalétán už 25. listopadu 1923 Zd. Lhotou, který s ním dokonce ještě v prosinci (26.) podnikl první neúspěšný rekordní pokus na trati Praha-Pardubice-HK-Praha.
https://www.aeroweb.cz/clanky/575-motor-walter-nz-60
https://www.aeroweb.cz/clanky/1049-prvni-boska-avia-bh-5-a-ty-dalsi

Hezké fotky bosek má v E-archivu také olomoucký aviatik.
https://drive.google.com/drive/u/0/folders/0B6xCppZ86PUpflkxLXdPMFotdEdxYndhS3dGMFBPaHBvM1ZLMUFUNEpUTXZGWXJfM3VxLUE?resourcekey=0-NyKwxfVOpoK_77qiC-8-DQ

[Michal Dub]

Zálet prototypu BH-9 potvrzuje kniha letů továrny opravdu v neděli 25. 11. 1923, ale termín pokusu o vytvrvalostní rekord nemá Ivoš v článku o NZ-60 asi správně, poněvadž Národní listy oznámily Lhotův útok na vytrvalostí rekord 1000 km ještě v den záletu prototypu na pondělí 26. 11. 1923. Kniha letů továrny Avia uvádí k datu 26. 11. 1923 dva zkušební lety v časech 8:26 až 11:30 a 16:00 až 16:10 s poznámkou letadlo poškozeno. Rekord se povedl o pár dní později, viz níže něco z mého dosud nepublikovaného šuplíku na Aero A-12, nicméně tyto lety kniha letů továrny Avia pro změnu neuvádí! Kde ovšem berete tu jistotu, že se v případě prototypu jednalo o B-9.11? Měsíční hlášení továrny za leden 1924 uvádí jako hotové na letišti pouze létadlo B-9.1 s motorem Walter NZ č. 1.

Čs. Aeroklub vypsal v létě roku 1923 čestné ceny za nejlepší výkony dosažené čs. letci na motorových letadlech čs. původu na výšku, na rychlost a na vytrvalost. Podmínkou získání čestné ceny bylo vykonat předem ohlášený rekordní let do 30. listopadu 1923 za dohledu Sportovní komise Čs. Aeroklubu. V poslední možný den odstartoval v 7:48:10 Zdeněk Lhota na letounu Avia B-9 a za několik minut po něm v 8:11:52 Josef Novák na letounu Aero A-12. Oba se v nepříznivém počasí vydali na trať Praha – Pardubice – Hradec Králové – Praha s cílem ulétnout tisíc kilometrů. Nad kbelské letiště z prvního 200km okruhu se vrátili v 9:28:47 Novák a v 9:35:07 Lhota. Při druhém okruhu musel pilot Josef Novák při zpáteční cestě nouzově přistát u Počernic, zatímco Zdeněk Lhota po dokončení druhého okruhu v 11:25 přistál ve Kbelích pro drobnou závadu na motoru. Oba Lhotovy výkony na vzdálenost 400 km a vytrvalost 3 hodiny a 37 minut byly uznány Sportovní komisí Čs. Aeroklubu za národní rekordy.

Prameny:
Klubovní zprávy. Československý Aeroklub. Letectví. 1923, roč. 3, č. 7, s. 127-128. Klubovní zprávy. Československý Aeroklub. Letectví. 1924, roč. 4, č. 1, s. 19. Denní zprávy. Denní zprávy. Pokusy o čs. vytrvalostní rekord letecký. Lidové noviny. 1923, roč. 31, č. 603, s. 5. Vyšlo 1. prosince 1923. Sportovní věstník. Vzduchoplavba. První pokusy o traťový a vytrvalostní rekord. Národní listy. 1923, roč. 63, č. 330, s. 4. Vyšlo 1. prosince 1923.

[MACHR TOM]

Tady je zaděláno na knihu. Kdy vyjde ?

[Pavel Klouček]

Tak poslední doplnění u strojů B.9.8 až B.9.10 o postřehy vyčtené z Letectví a protože mám dočteno a Pepa Studený poslal další výpisy k jedenáctkám, začnu pomalu řádit tam.

[Jindřich Rosa]

V rámci "brainstormingu" kolem "devítky" L-BONG v sekci Správným SMĚRem jsem si vzpomněl, že Ivo Pujman napsal do Hobby Historie č. 36 (listopad 2017) článek "Poslední vítězství JUDr. Lhoty". Je to o závodech lehkých sportovních letadel v Paříži "Tour de France des Avionettes" v srpnu 1926, kterých se Avia zúčastnila tak trochu nad plán vzhledem k tomu, že se stihly včas dokončit obě B.H.11C. Ale spolu s nimi tam letěl i por. Jíra na B.H.9 L-BONG se záměrem (mimo soutěž) propagovat letouny Avia pokusem o uskutečnění dálkového letu bez mezipřistání Paříž - Brusel - Praha - Paříž (což se vzhledem k nevyhovujícímu počasí po celou dobu závodů, včetně ještě následného několikadenního vyčkávání, bohužel nepodařio). Po návratu 20. srpna tak alespoň jedenáct dní poté uskutečnil jako náhradní akci onen non-stop let Praha - Paříž - Praha. Další podrobnosti zde vypisovat nebudu, předpokládám, Pavle, že ten časopis nejspíš máte či budete mít snadno k dispozici a výtah z textu týkající se por. Jíry a L-BONG si zpracujete podle svého.

A podle Pujmana ty známé fotografie L-BONG v řadě s oběma "céčky" byly pořízeny před odletem skupiny právě do Paříže v srpnu 1926. Vy máte u příslušné fotky chybně uvedeno, že jde o odlet do Itálie v roce 1925.

[Pavel Klouček]

Dobrý den, díky za upozornění. Článek si u bratra v archivu určitě vyhledám a prostuduji. Nicméně ta skupinová fotka bude pořízena ještě jindy, zřejmě čerstvě po dokončení obou Céček, protože při odletu do Paříže už obě Céčka nesla startovní čísla a na těch skupinových fotkách je nemají.

[Jindřich Rosa]

Tak právě jsem zjistil, že jakousi zajímavou shodou okolností je ten výše zmíněný článek Ivo Pujmana nyní opět "zrecyklován", a to ve Flying Revue (2022/1 - první část, pokračování bude příště v březno-dubnovém čísle).
Kdyby to někoho zajímalo, tak že nemusí shánět ten starý časopis Hobby Historie...

[Vlastic]

Dobrý den,
existují k této BH-9 s lyžovým podvozkem další fotky nebo informace ohledně kamufláže a označení?
Dle fotky bych odhadoval (podle křídelních vzpěr), že trup byl pravděpodobně natřen hnědou barvou a křídla z obou stran hliníkovou.
Na křídlech je vidět kruhový výsostný znak a na směrovce praporový. Což je velmi neobvyklé. Nebylo to nějaké zkušební zbarvení? Jaká pak bude vlastně barva ocasních ploch? Na boku letounu není vidět plukovní označení. Pokud tam je, tak je zakryto křídlem. Kromě plukovního označení mě zajímá i sériové číslo.

Děkuji všem za případnou odpověď

Přílohy

[Pavel Klouček]

Mašina je téměř jistě už v posledním nátěru, tj. shora zelená/khaki a odspodu hliník. Rozhraní barev na náběžce křídla je jasně patrné. SOP asi byla vyměněna za kus z trojbarevných mašin ještě s praporovým znakem. Výrobní číslo bohužel není jak vyluštit, respektive vypadá, že na trupu ani nebylo. Plukovní znak byl cca pod zadním pylonem, takže ho přesně zakrývá křídlo... Mimochodem když jsem teď projel fotky v tématu, tak horní fotka na B9.8 ukazuje stejnou anomálii - kulaté znaky na křídlech a praporový na SOP.

Přílohy

[Vlastic]

Níže je fotka BH-10 (dokonce taky s lyžemi) a to prakticky ze stejného úhlu. V popisu fotky BH-10 je uváděn hnědý trup a stříbrná (hliníková) barva křídel.
Je tam trochu vidět taky určité rozhraní (byť méně kontrastní) mezi horní a spodní stranou křídel. Křídelní vzpěry jsou rovněž výrazně světlejší (mohly být však jiné světelné podmínky). Jaký je Váš názor ohledně zbarvení BH-9 při porovnání fotek obou letounů.
Předem děkuji za odpověď

Přílohy