Diskusní fórum modelářů

Nedá mi to abych se s Vámi nepodělil o sice ne čerstvou, ale u nás zatím málo viděnou, říjnovou novinku firmy Dragon. Omlouvám se za fotky. Bohužel jsem byl nucen je dělat velmi improvizovaně, ale snad na nich bude to podstatné vidět.
Zde je tedy první část:
Obal: Měkká krabička s bočním otvíráním v podstatě standardních rozměrů pro dragonní stočtyřiačtyřicetiny. Mimochodem je v podstatě stejně velká jako krabička na Tamiyáckou 1/72 s níž má stavebnice, jak si ještě řekneme, dost společného. Na efektním obrázku je zobrazen stroj krátce po opuštění mateřské B-29. Na bocích krabičky a na její zadní straně jsou obrázky obtiskového aršíku a díly počítačového 3D modelu z přípravy stavebnice, jak je ostatně u této firmy zvykem. Na zadní straně jsou zobrazena barevná schémata pro dva stroje. Respektive pro jeden stroj, ale ze dvou různých časových období.
Návod: Jeden list rozměrů přibližně 14,5 x 25,7cm. Na přední straně je titulní obrázek, rozkres umístění součástek v rámečcích, tabulka doporučených barev Gunze (C i H) a ModelMaster. Škoda, že jejich použití je vyznačeno pouze u barevných schémat na krabičce. U návodu vlastní stavby chybí a tak není jasné jakými barvami máme vybarvit vntřní části modelu a jeho detaily. Na druhé straně návodu je v šesti krocích znázorněno sestavení modelu. Obrázky jsou celkem přehledné snad s výjimkou umístění podvozků, kde není nakresleno do kterých otvorů, která součástka přijde. Přístrojová deska je oproti skutečnosti zobrazena vzhůru nohama a v návodu chybí upozornění, že pokud chceme model umístit na přiložený stojánek, je potřeba pro něj v trupu připravit otvory.
Obtisky: relativně malý obtiskový aršík obashuje označení pro dvě zbarvení stejného stroje. Je vytištěn firmou Cartograf, má přesný soutisk a práce s ním nečiní potíže. Možným nedostatkem jsou chyběbjící nápis US.AIR. FORCE nad sériovým číslem u stroje v ve zbarvení č.1 a další dvě červená loga BELL Aircraft, která byla umístěna na trupu pod výškovkami. Pro variantu zbarvení 2. jsou tato loga v bílé barvě, ale podle některých pramenů by měla být také červená. Je ovšem možné, že letoun létal i v podobě zobrazené ve stavebnici neboť na něm byly prakticky stále prováděny nějaké změny.
O výliscích si povíme příště.

Část 2:
Výlisky: Stavebnice je, což je opět pro Dragon v tomto měřítku tradiční, vlastně takové „dual combo“ . Tedy balení obsahuje kompletní dva modely, což je na krabičce znázorněno označením 1+1. Výlisky pro jeden model jsou umístěny do dvou rámečků ze světle šedé hmoty jež obsahují křídla, výškovky, interiér, nádrže, motor a další detaily podvozků a vybavení. Díly trupu a prosklení kabiny nalezneme v rámečku z čiré hmoty. Rámečky jsou samostatně zataveny v polyetylenových sáčcích, aby nedošlo k jejich poškození. Jak už bylo řečeno, každý z těchto rámečků je zde dvakrát. V jednom provedení je zde stojánek pro dva modely. Ten je tvořen plastovou základnou, kovovým ramenem a příčkou. Dle mého není stojánek příliš vkusný a navíc jsou na hranách kovových částí patrné stopy po opracování, což působí trošku humpoláckým dojmem.
U zpracování dílů trupu nám Dragon připravil překvapení tím, že pomocí tzv. slide mold technologie (forma s pohyblivým jádrem) vylisoval poloviny trupu jako dva tubusy. Trup je tedy dělen příčně a ne podélně, jak jsme zvyklí. To je na jednu stranu výhodné, protože je možné zvolit rovinu dělení trupu v místě skutečného spoje a není potřeba začišťovat podélný spoj, na druhou stranu zde vzniká prostor pro chybu, která je velmi nepříjemná. Tedy, když má jedna polovina jiný průměr než ta druhá. Vzniklý schod se pak jen obtížně eliminuje. Trošku předběhnu, když prozradím, že toto potkalo i tuto stavebnici. Přední část trupu má o nějakou tu desetinku mm menší průměr než zadní a není to díky průhlednosti materiálu na první pohled patrné. U většího měřítka by to nebyl zase až tak velký problém, ale u stočtřiačtyřicetiny je to přece jen znát. Dalším poněkud zvláštním počinem je zpracování průhledných částí, lépe řečeno, jejich průhlednost. Sestavený interiér nasunujeme do zadní i přední části trupu. Očekával bych, že když si někdo dá tu práci a vytvoří kompletní sestavu interiéru, umožní ji také učinit viditelnou. To však díky krupičce v dílech trupu je poněkud omezené. Je vidět spíše jakýsi stín. Nepříjemné ovšem je, že krupička je i na prosklení kabiny a v podstatě se nedá bez obroušení rámování odstranit. Paneláž je provedena rytím dovnitř, které je ostré, dostatečně hluboké i jemné. Na dílech jsem nenalezl otřepy jen velmi jemnou linku po dělení formy, která však jde snadno odstranit. To platí i pro díly z šedého plastiku. Jediné stopy po vyhazovačích jsem objevil v hlavních podvozkových šachtách. Naštěstí do nich po nalepení podvozků a jejich krytů není příliš vidět.
Porovnáme-li znázorněné detaily interiéru a podvozků se stavebnicí Tamiya v měřítku 1/72, zjistíme, že jsou, až na pár detailů (oddělené vstupní dveře, nádrž v přídi, nůžky na přední noze), téměř identické. Je jasné odkud vzal Dragon svůj vzor. Drobnou vadou je již zmíněné otočení přístrojové desky v návodu a mírně naddimenzovaný pylon řízení. Množství a kvalitu zpracování detailů by mohly závidět i některé současné stavebnice 1/72.
Závěr: I přes drobné nedostatky velmi povedený model, který v daném měřítku působí až roztomile.

Na doplnění pár fotek detailů

Díky za preview. Další na řadě jsou třeba X-15, U-2 a 1/200 XB-70, Dragon se dal do zajímavých typů...
Shodou okolností mi dnes dorazila 1/72 raketa Redstone-Mercury a je na ní jasně vidět rukopis stejné nástrojárny. Všechny díly tubusu rakety jsou tam taky duté z dělené formy, je na nich viditelný šev. Na všem je taky krupička, ale tam naštěstí nejsou čiré díly.
U X-1 ta krupice na průhledných dílech vypadá dost divně. A myslím, že se měli udělat dělení trupu klasicky jako Tamiya a bylo by to mnohem lepší.

Na tyhle kousky se taky těším. Škoda, že ta Valkýra je 1/200. Ještě by byla pěkná taky SR-71 ve 1/144.

Jak bude možnost doplním k X-1 poznatky ze stavby, která byla celkem rychlá. tady to je:
viewtopic.php?f=57&t=64238