Kyushu J7W1 Shinden aneb Pekingská kachna, Hasegawa 1/72
Napsal: 29 pro 2011, 14:57Model zde kdysi načnul ujík, potom se jako temelín v létě dostal ke mně a nedávno uzrál čas na jeho dokončení. Obdržel jsem v podstatě komplentní hrubou stavbu. Model jsem přeryl, zatmelil pár drobností a šel do barvy stylem nějak to dopadne. Původní záměr bylo jihokorejské letectvo, nakonec to dopadlo trochu jinak.
Pekingská kachna
Stíhací letoun J7W1 Shinden měl být jednou ze stíhaček, která měla výrazně pomoct japonskému letectvu v boji s americkými bombardéry při náletech na japonskou domovinu. Do konce války však byly vyrobeny pouhé 2 prototypy. Dle oficiálních záznamů byl jeden z nich zničen a druhý odvezen do USA, kde je dodnes v depozitu.
Skutečnost však byla poněkud jiná. Onen údajný prototyp nebyl zničen nadobro. Zachovala se poměrně velká část draku a letoun mohl být po opravách opět uveden do provozu. Američané však už měli kompletní druhý prototyp a o tento poškozený tak nejevili zájem. Na scéně se však nečekaně objevil další zájemce – Čína. Spoustou neoficiálních cestiček, úplatků a pomocí agentů v samém srdci Japonska se podařilo poškozený prototyp rozebrat a lodí transportovat na území Číny. Agenti pak obstarali i zbytek – kompletní technickou dokumentaci letounu a zápisky jednoho z konstruktérů letounu.
Čínští technici se dali do práce a ke konci roku 1945 byl první prototyp opraven. Dle dokumentace byl vyroben i motor Mitsubishi Ha-43. Letoun tak byl opět letuschopný a mohly započíst zkoušky. Současně začala výroba druhého prototypu, který už byl ze 100 % vyroben v Číně a byl v podstatě lehce vylepšenou kopií toho prvního, včetně zástavby 4 30 mm kanonů pro střelecké zkoušky. Zkoušky obou prototypů byly ukončeny v létě 1946 a vojenští představitelé byly s výsledky spokojeni. Letoun vykazoval dobré letové vlastnosti a i přes svoji nezvyklou konstrukci byl příjemný na pilotáž. V době ukončení zkoušek už však v SSSR létal proudový MiG-9 a připravovala se jeho výroba. To přirozeně neuniklo ani čínským zástupcům, kteří se o letoun ihned začali intenzivně zajímat. Vzhledem k dostatku letounů PLAA F a možnosti v dohledné době získat proudový letoun ze zahraničí, byl projekt vrtulového Shindenu zastaven. Čínský Shinden se tak zařadil mezi nadějné projekty, které v podstatě zastaraly přes noc. První prototyp nakonec neunikl svému původnímu osudu a byl sešrotován. Druhý byl rozebrán a v bednách uskladněn na jedné z čínských leteckých základen. V jeden okamžik se zvažovala možnost projekt znovu oživit a vybavit prototyp proudovým motorem licenční výroby, jelikož vyjednávání o dodání MiGů neprobíhalo hladce. Nakonec z toho sešlo a armáda raději počkala na dodání MiG-9 a později i modernějších MiG-15. Projekt Shindenu tak byl definitivně pohřben.
Model zachycuje druhý prototyp před zahájením letových zkoušek. Letoun byl kamuflovaný na horních plochách tmavě zelenou s pruhy olivové a světle šedé barvy. Spodek letounu byl světle modrý. Kromě výsostných znaků na přídi trupu a křídlech nenesl letoun žádné jiné označení ani popisky.
Pekingská kachna
Stíhací letoun J7W1 Shinden měl být jednou ze stíhaček, která měla výrazně pomoct japonskému letectvu v boji s americkými bombardéry při náletech na japonskou domovinu. Do konce války však byly vyrobeny pouhé 2 prototypy. Dle oficiálních záznamů byl jeden z nich zničen a druhý odvezen do USA, kde je dodnes v depozitu.
Skutečnost však byla poněkud jiná. Onen údajný prototyp nebyl zničen nadobro. Zachovala se poměrně velká část draku a letoun mohl být po opravách opět uveden do provozu. Američané však už měli kompletní druhý prototyp a o tento poškozený tak nejevili zájem. Na scéně se však nečekaně objevil další zájemce – Čína. Spoustou neoficiálních cestiček, úplatků a pomocí agentů v samém srdci Japonska se podařilo poškozený prototyp rozebrat a lodí transportovat na území Číny. Agenti pak obstarali i zbytek – kompletní technickou dokumentaci letounu a zápisky jednoho z konstruktérů letounu.
Čínští technici se dali do práce a ke konci roku 1945 byl první prototyp opraven. Dle dokumentace byl vyroben i motor Mitsubishi Ha-43. Letoun tak byl opět letuschopný a mohly započíst zkoušky. Současně začala výroba druhého prototypu, který už byl ze 100 % vyroben v Číně a byl v podstatě lehce vylepšenou kopií toho prvního, včetně zástavby 4 30 mm kanonů pro střelecké zkoušky. Zkoušky obou prototypů byly ukončeny v létě 1946 a vojenští představitelé byly s výsledky spokojeni. Letoun vykazoval dobré letové vlastnosti a i přes svoji nezvyklou konstrukci byl příjemný na pilotáž. V době ukončení zkoušek už však v SSSR létal proudový MiG-9 a připravovala se jeho výroba. To přirozeně neuniklo ani čínským zástupcům, kteří se o letoun ihned začali intenzivně zajímat. Vzhledem k dostatku letounů PLAA F a možnosti v dohledné době získat proudový letoun ze zahraničí, byl projekt vrtulového Shindenu zastaven. Čínský Shinden se tak zařadil mezi nadějné projekty, které v podstatě zastaraly přes noc. První prototyp nakonec neunikl svému původnímu osudu a byl sešrotován. Druhý byl rozebrán a v bednách uskladněn na jedné z čínských leteckých základen. V jeden okamžik se zvažovala možnost projekt znovu oživit a vybavit prototyp proudovým motorem licenční výroby, jelikož vyjednávání o dodání MiGů neprobíhalo hladce. Nakonec z toho sešlo a armáda raději počkala na dodání MiG-9 a později i modernějších MiG-15. Projekt Shindenu tak byl definitivně pohřben.
Model zachycuje druhý prototyp před zahájením letových zkoušek. Letoun byl kamuflovaný na horních plochách tmavě zelenou s pruhy olivové a světle šedé barvy. Spodek letounu byl světle modrý. Kromě výsostných znaků na přídi trupu a křídlech nenesl letoun žádné jiné označení ani popisky.
-a pěkně postavené 
, vošklivější letadlo už je snad jen F16 
Je vidět, že skončil v dobrých rukách, budu se musit asi zbavit opět nějakého temelínu. 