Pekingská kachna
Stíhací letoun J7W1 Shinden měl být jednou ze stíhaček, která měla výrazně pomoct japonskému letectvu v boji s americkými bombardéry při náletech na japonskou domovinu. Do konce války však byly vyrobeny pouhé 2 prototypy. Dle oficiálních záznamů byl jeden z nich zničen a druhý odvezen do USA, kde je dodnes v depozitu.
Skutečnost však byla poněkud jiná. Onen údajný prototyp nebyl zničen nadobro. Zachovala se poměrně velká část draku a letoun mohl být po opravách opět uveden do provozu. Američané však už měli kompletní druhý prototyp a o tento poškozený tak nejevili zájem. Na scéně se však nečekaně objevil další zájemce – Čína. Spoustou neoficiálních cestiček, úplatků a pomocí agentů v samém srdci Japonska se podařilo poškozený prototyp rozebrat a lodí transportovat na území Číny. Agenti pak obstarali i zbytek – kompletní technickou dokumentaci letounu a zápisky jednoho z konstruktérů letounu.
Čínští technici se dali do práce a ke konci roku 1945 byl první prototyp opraven. Dle dokumentace byl vyroben i motor Mitsubishi Ha-43. Letoun tak byl opět letuschopný a mohly započíst zkoušky. Současně začala výroba druhého prototypu, který už byl ze 100 % vyroben v Číně a byl v podstatě lehce vylepšenou kopií toho prvního, včetně zástavby 4 30 mm kanonů pro střelecké zkoušky. Zkoušky obou prototypů byly ukončeny v létě 1946 a vojenští představitelé byly s výsledky spokojeni. Letoun vykazoval dobré letové vlastnosti a i přes svoji nezvyklou konstrukci byl příjemný na pilotáž. V době ukončení zkoušek už však v SSSR létal proudový MiG-9 a připravovala se jeho výroba. To přirozeně neuniklo ani čínským zástupcům, kteří se o letoun ihned začali intenzivně zajímat. Vzhledem k dostatku letounů PLAA F a možnosti v dohledné době získat proudový letoun ze zahraničí, byl projekt vrtulového Shindenu zastaven. Čínský Shinden se tak zařadil mezi nadějné projekty, které v podstatě zastaraly přes noc. První prototyp nakonec neunikl svému původnímu osudu a byl sešrotován. Druhý byl rozebrán a v bednách uskladněn na jedné z čínských leteckých základen. V jeden okamžik se zvažovala možnost projekt znovu oživit a vybavit prototyp proudovým motorem licenční výroby, jelikož vyjednávání o dodání MiGů neprobíhalo hladce. Nakonec z toho sešlo a armáda raději počkala na dodání MiG-9 a později i modernějších MiG-15. Projekt Shindenu tak byl definitivně pohřben.
Model zachycuje druhý prototyp před zahájením letových zkoušek. Letoun byl kamuflovaný na horních plochách tmavě zelenou s pruhy olivové a světle šedé barvy. Spodek letounu byl světle modrý. Kromě výsostných znaků na přídi trupu a křídlech nenesl letoun žádné jiné označení ani popisky.
Kuba Jirásek
Beep! Beep!
in progress: Antonov An-225 Mrija
Hotovo v r. 2018 - viewtopic.php?f=6&t=124977 Hotovo v r. 2019 - viewtopic.php?f=6&t=131298 Hotovo v r. 2020 - viewtopic.php?f=6&t=137559
Hotovo v r. 2021 Hotovo v r. 2022 Hotovo v r. 2023 Hotovo v r. 2024
Beep! Beep!
in progress: Antonov An-225 Mrija
Hotovo v r. 2018 - viewtopic.php?f=6&t=124977 Hotovo v r. 2019 - viewtopic.php?f=6&t=131298 Hotovo v r. 2020 - viewtopic.php?f=6&t=137559
Hotovo v r. 2021 Hotovo v r. 2022 Hotovo v r. 2023 Hotovo v r. 2024