Spitfire Mk. Ia
Napsal: 21 bře 2011, 15:58Po odmítnutí Mnichovské dohody nastalo podivné období, později nazvané Dráždění hada. Původně předpokládaný masivní útok na naše hranice se nekonal, ale probíhalo průběžné vzájemné a oboustranné popichování. Díky tomu jsme získali čas k urychlenému dovyzbrojení armády i letectva. Přestože bylo proti nám i Německu vyhlášeno mezinárodní embargo, a to i ze strany tzv. spojenců, podařilo se sehnat a zajistit výzbroj i výstroj z nejrůznějších zdrojů a nejpodivnějšími cestami.
Asi největší partyzánskou akci spustili průmysloví magnáti v čele s Baťou, kterým se podařilo zajistit ve Velké Británii dodávku nejnovějších strojů - Spitfirů. Jejich první objednávka z listopadu 1938, kterou platili z vlastních kapes, urychlila zavedení a nasazení Spitů i v samotné RAF, což se později ukázalo jako dost důležité i pro obranu Anglie.
Spity pro naše letectvo byly vyexpedovány v rozebraném stavu lednu až dubnu 1939 v bednách námořní cestou přes (v té době nerozhodné) Polsko a s ohledem na embargo deklarovány jako sportovní letouny pro rumunské aerokluby. Nepodložené informace hovoří i cestě přes Řecko. Aby tato lest bylo dokonalá, rozebrané Spity neměly vojenskou kamufláž a byly ponechány v barvě kovu a červenými a modrými doplňky a byly bez výzbroje. Po přeložení z lodí pak bedny putovaly vlakem a jakýmsi (předem domluveným a zaplaceným) nedopatřením skončily na letištní vlečce v Krakowě-Rakowicích, kde byly oficiálně podrobeny kontrole s ohledem na embargo, ale na které zde již čekali naši letci a technici vyškolení koncem roku 1938 v Anglii.
Tato kontrola spočívala v zkompletování strojů a jejich zalétnutí - přesněji přelétnutí na 125km vzdálené letiště v Ostravě-Hrabůvce. Celkem se k nám touto cestou dostalo 38 strojů.
Čs. Spitfiry byly rozděleny do tří skupin Morava, Čechy a Slovensko v poměru 12 - 16 - 10. S ohledem na rostoucí německou agresivitu a alibismus spojenců bylo nutno okamžitě přikročit k nasazení Spitů do služby a výcviku dalších pilotů, během kterého byly stroje dozbrojeny našimi kulomety.
Otázka označení a kamufláže byla odložena na pozdější dobu, na kterou již však z časových důvodů nedošlo a tak Spity dostaly pouze naše označení (s atypickým umístěním na trupu) a plukovní znak pod kabinu dle místa určení. Tento nouzový krok se později ukázal jako velice prozíravý - zajatí nepřátelští piloti vypověděli, že v takto barevném stroji spatřovali eso za kniplem a nepouštěli se moc ochotně do soubojů. Proto bylo nadále upuštěno od řešení otázky zbarvení a naopak byla vypracována taktika tří- až čtyřčlenného roje, kdy se kolem čáry viditelně poflakoval samostatný letoun, krytý dalšími z převýšení. Vznikl tím dojem, že eso je na lovu a nepřítel se dal snadno vyprovokovat. Díky snadné zaměnitelnosti strojů pak na druhé straně mysleli, že máme jen tři kusy. Vrcholem zpravodajských her pak bylo označení našich Spitů v oficiálních materiálech a zprávách - Avia B.535.
Letci na Spitfirech dosáhli v období dráždění 13 doložených a 9 pravděpodobných sestřelů při nulových ztrátách v boji (2 stroje poškozeny, jeden zničen při přistání z cvičného letu). Od konce října 1939, kdy konečně došlo k oficiálnímu útoku, až do červnového podepsání příměří v roce 1940 si Spity připsaly 92 jistých a 23 pravděpodobných sestřelů při celkové ztrátě 13 strojů a 8 pilotů.
Důležité bylo, jsme ubránili republiku až do doby, kdy se Hitler otočil proti našim spojencům a o Československo dočasně ztratil zájem. Celkem se v letech 1938-40 na Spitfirech vyškolilo a prošlo bojem 256 čs.pilotů.
Když pak koncem léta 1940 byla napadena Británie, byli naši piloti pro RAF velice vítanou posilou, která rozhodla Bitvu o Británii, ale to už je jiná pohádka...
Asi největší partyzánskou akci spustili průmysloví magnáti v čele s Baťou, kterým se podařilo zajistit ve Velké Británii dodávku nejnovějších strojů - Spitfirů. Jejich první objednávka z listopadu 1938, kterou platili z vlastních kapes, urychlila zavedení a nasazení Spitů i v samotné RAF, což se později ukázalo jako dost důležité i pro obranu Anglie.
Spity pro naše letectvo byly vyexpedovány v rozebraném stavu lednu až dubnu 1939 v bednách námořní cestou přes (v té době nerozhodné) Polsko a s ohledem na embargo deklarovány jako sportovní letouny pro rumunské aerokluby. Nepodložené informace hovoří i cestě přes Řecko. Aby tato lest bylo dokonalá, rozebrané Spity neměly vojenskou kamufláž a byly ponechány v barvě kovu a červenými a modrými doplňky a byly bez výzbroje. Po přeložení z lodí pak bedny putovaly vlakem a jakýmsi (předem domluveným a zaplaceným) nedopatřením skončily na letištní vlečce v Krakowě-Rakowicích, kde byly oficiálně podrobeny kontrole s ohledem na embargo, ale na které zde již čekali naši letci a technici vyškolení koncem roku 1938 v Anglii.
Tato kontrola spočívala v zkompletování strojů a jejich zalétnutí - přesněji přelétnutí na 125km vzdálené letiště v Ostravě-Hrabůvce. Celkem se k nám touto cestou dostalo 38 strojů.
Čs. Spitfiry byly rozděleny do tří skupin Morava, Čechy a Slovensko v poměru 12 - 16 - 10. S ohledem na rostoucí německou agresivitu a alibismus spojenců bylo nutno okamžitě přikročit k nasazení Spitů do služby a výcviku dalších pilotů, během kterého byly stroje dozbrojeny našimi kulomety.
Otázka označení a kamufláže byla odložena na pozdější dobu, na kterou již však z časových důvodů nedošlo a tak Spity dostaly pouze naše označení (s atypickým umístěním na trupu) a plukovní znak pod kabinu dle místa určení. Tento nouzový krok se později ukázal jako velice prozíravý - zajatí nepřátelští piloti vypověděli, že v takto barevném stroji spatřovali eso za kniplem a nepouštěli se moc ochotně do soubojů. Proto bylo nadále upuštěno od řešení otázky zbarvení a naopak byla vypracována taktika tří- až čtyřčlenného roje, kdy se kolem čáry viditelně poflakoval samostatný letoun, krytý dalšími z převýšení. Vznikl tím dojem, že eso je na lovu a nepřítel se dal snadno vyprovokovat. Díky snadné zaměnitelnosti strojů pak na druhé straně mysleli, že máme jen tři kusy. Vrcholem zpravodajských her pak bylo označení našich Spitů v oficiálních materiálech a zprávách - Avia B.535.
Letci na Spitfirech dosáhli v období dráždění 13 doložených a 9 pravděpodobných sestřelů při nulových ztrátách v boji (2 stroje poškozeny, jeden zničen při přistání z cvičného letu). Od konce října 1939, kdy konečně došlo k oficiálnímu útoku, až do červnového podepsání příměří v roce 1940 si Spity připsaly 92 jistých a 23 pravděpodobných sestřelů při celkové ztrátě 13 strojů a 8 pilotů.
Důležité bylo, jsme ubránili republiku až do doby, kdy se Hitler otočil proti našim spojencům a o Československo dočasně ztratil zájem. Celkem se v letech 1938-40 na Spitfirech vyškolilo a prošlo bojem 256 čs.pilotů.
Když pak koncem léta 1940 byla napadena Británie, byli naši piloti pro RAF velice vítanou posilou, která rozhodla Bitvu o Británii, ale to už je jiná pohádka...
. A story taky 
- a šup s ní na 
