Kraghovo obludárium

[kragh]

Dornier Hb-404 Himmelrad
Ve 2. polovině roku 1946 proběhla v Antarktidě pod vedením admirála Byrda operace US Navy High Jump. Oficiálně šlo o rozsáhlé manévry. Teprve nedávno vyšly najevo skutečnosti ukazující, že šlo o přísně utajovanou akci, mající za cíl eliminaci nacistické základny Neuschwabeland, známou také jako Festung 211 v Zemi královny Maud, která byla vybudována nacistickým Německem v létech 1940-1945. Operace nakonec byla úspěšná, byť za cenu vysokých ztrát. Proti americkým silám vzlétlo mj. i několik diskoplanů, vykazujících vysokou rychlost, mohutnou výzbroj a mimořádné manévrovací schopnosti. Jeden stroj padl do rukou Američanů téměř nepoškozený, ostatní zmizely neznámo kam. Výslechem posádky bylo zjištěno, že se jedná o konstrukci ing. Habermohla, Mietheho a Bellonza, označenou jako Hb-404. Všechny dokumenty a záznamy z výslechů byly zapečetěny a uloženy v depozitu na AFB Nellis, známější jako Area 51, kde skončil i ukořistěný stroj. Další osudy dokumentů, stroje jakož i osádky nejsou známy a není jisté, zda někdy budou plně odtajněny. TTD nejsou známa, výzbroj tvoří zřejmě 2 pohyblivé kulomety, 1 pohyblivý a 2 pevné kanony ráže nejméně 47 mm a 1 kanon ráže 75 mm v otočné věži (vzniklé úpravou tankové věže). O způsobu pohonu není známo nic, spekuluje se o vysokovýkonném dmýchadle poháněném neznámým zdrojem energie nebo dokonce o antigravitaci. Přiložené kamuflážní schéma stroje červená 5 je rekonstrukcí podle vyprávění účastníka operace, který si z pochopitelných přál zůstat v anonymitě. Zmíněný stroj byl na horních plochách zbarven kombinací pruhů světlé šedé (patrně RLM 76) a bílé barvy, doplněnou bílými skvrnami na šedých plochách. Spodní plochy v kombinaci barvy kovu a šedé. Zda šlo o oficiální "polární" kamufláž, není známo. Znak na přídi (dvoubřitá sekera metající blesky) je zřejmě znakem jednotky (podle všeho občas zmiňované ale nedoložené KG.500 "Valküra" spadající přímo pod velení SS).

[acerol]

Dost dobrá obluda.

[kragh]

Objekt 279
Až donedávna se mělo za to, že sovětský experimentální tank, dle tehdejších předpisů označený šifrou Objekt 279 byl postaven pouze jako prototyp a nebyl zařazen do služby. Až teď se ale objevily dokumenty naznačující, že bylo vyrobeno nejméně 10 předsériových strojů, které byly zařazeny k nejmenovanému dálněvýchodnímu útvaru Sovětské armády, zřejmě pod neoficiálním označením T-61. Nelze ani vyloučit, že byly i bojově nasazeny, neboť nejméně 1 stroj (věžové číslo 120) byl v roce 1969 spatřen na dvoře kasáren pohraničních vojsk u řeky Ussuri a to právě v době probíhajících šarvátek s čínskou armádou. Nezachovala se žádná fotografie, ale podle vyprávění pamětníka byl opatřen zimní kamufláží sestávající z kombinace nepravidelných polí (dosti nedbale nanesených) bílé a hnědé barvy. (Viz přiložené trojrozměrné kamuflážní schéma)

[karlik]

velmi povedené, včetně maníka v atombordelu

[PantherG]

[Tonny]

ten atom bordelák vypadá dost dobře taková lepší pláštěnka do deště

[Lucas234]

Připojuji se k pochvalám

[fireman]

Zajímavá obluda

[kragh]

T-99 Novgorod
Když se koncem 20. století objevily a fotografie a velmi kusé zprávy o novém ruském tanku, známým pod jménem Черный орел (Black Eagle resp. Černý orel), mělo se za to, že jde pouze o technologický demonstrátor nového tanku, resp. nové věže na podvozku T-80. Těmto spekulacím nahrálo i později zveřejněné označení T-80UM2. A zcela nedávno vyšlo najevo, že do této podoby bylo přestavěno nejméně 30 strojů a pod označením T-99 Novgorod prošlo vojskovými zkouškami a následným zařazením do služby u nezjištěného útvaru někde v severních oblastech Ruské federace (soudě podle zimní kamufláže viditelně trvalejšího rázu nanesené patrně již ve výrobním závodě). Bližší informace zatím nejsou k dispozici, TTD budou pravděpodobně podobná T-80, změnilo se uložení munice a tedy i způsob nabíjení. T-99 je vybaven mj. novou optoelektronikou a jednoduchou zbraňovou stanicí s kulometem NSVT. Zobrazený stroj č. 053 byl viděn i s gardovým označením.
Pokud jde o označení jménem města (čímž zřejmě začala tradice pojmenovávaní tanků, viz T-90A Vladimir, T-90MS Tagil), traduje se, že na dotaz přebírajícího důstojníka "Proč zrovna Novgorod ?" odpověděl zástupce výrobního závodu suše "No protože Kamenec Podolskij nebo Chanty-Mansijsk či Naběrežnyje Čelny se nám zdálo moc dlouhé"

(P.S. Ta kamo není úplně vycucaná z prstu, viděl jsem video s ukázkami nové ruské BT a jeden vehikl - jakýsi dvoudílný transportér na způsob švédského Bv206 - měl kamo dost podobnou)

[kragh]

Tak si taky zabilancuji rok 2015

TT-47 Svarog

T-15 Bivoj

Shinden

Seedrache

Objekt 279

Lippisch P.20

Landkreuzer Ratte

L-239 Attack Albatros

Dornier Himmelrad

[Lucas234]

Výborné, chválím!

P.S. Automatické nabíjení je u "Černého orla" řešené podobně jako ve francouzském Leclercu, je to tedy pásový podavač. Věž tanku T-90MS Tagil vypadá zdánlivě podobně, ale tam je vzadu jen prostor pro uložení dodatečné munice, nikoli přímo součást automatického nabíjecího mechanismu, který zůstává stejný jako u T-72/90 (z té zádě věže se to tedy musí do toho automatu nalifrovat opět ručně). Tank "Černý orel" byl asi jediný ruský flirt s pásovou koncepcí nabíjení, jinak se u nich (včetně T-90) uplatňuje výhradně karusel, resp. v horizontální rovině rotující systém, v čs. armádě kvůli své proslavené spolehlivosti a snadné obsluze (míněno samozřejmě ironicky) přezdívaný mj. "zk***enej kolotoč".

P.P.S. Dneska to pseudo-pouštní camo dávají Rusové na exportní exempláře kdečeho, zřejmě chtějí uchvátit bohaté arabské zájemce (a podle posledních zpráv z trhu se to i celkem daří).

[ujík]

Pěkne, Tomáši, pěkné. A bilance taky parádní, myslím, že jsi nejproduktivnější člen SIGu.

[fireman]

Pěkně plodný rok 2015

[kragh]

Valmet VL-109 Korppi
Poté, co Luftwaffe odmítla projekt Me-109 s hvězdicovým motorem (Bf-109X), zvažovalo RLM co s vyrobenými prototypy a dokumentací. Bylo rozhodnuto nabídnout obojí německým spojencům. Nabídku využilo Finsko s tím, že Bf-109X bude vyrábět podle dodané dokumentace částečně s využitím dílů (pohonná skupina, podvozek) dovezených z Německa. Výsledný letoun, kompletovaný v továrně Valmet, dostal označení VL-109 Korppi (havran, krkavec) a v omezeném počtu byl zařazen do služby na frontě v oblasti Karélie. Přes své obstojné výkony a slušnou výzbroj nebyl mezi piloty Suomen Ilmavoimat příliš oblíbený pro svou snadnou zaměnitelnost s tehdy do služby ve VVS SSSR zaváděným La-5. Došlo k několika "přátelským sestřelům" z nichž k nejbizarnějším patří zřejmě dosud ne úplně objasněný incident z podzimu 1943, kdy soudě podle neúplných záznamů došlo k napadení jednoho Korppi dvojicí německých Me-109. Do souboje se připletl jeden sovětský La-5 a výsledkem poněkud zmateného souboje byl sestřel jednoho, těžké poškození druhého Messerschmittu a šťasný návrat obou vítězů na základnu (každého na tu svou). Celá záležitost je zdokumentována jen částečně. Z toho co se podařilo zjistit, vyplývá, že sovětský letec (npor. Jefim Zacharovič Burbulis) nárokoval onen den sestřel, resp. poškození dvou Me-109. Pilot jednoho z nich (feldwebel Hans Krampus se zachránil na padáku, padl do sovětského zajetí a jeho stopy mizí někde na Sibiři, pilot druhého (lieutenant Ruprecht von Katzenburg zahynul při pokusu o přistání s těžce poškozeným strojem. Finský pilot, patrně por. Veli Pekka Rautionaho o celém incidentu z pochopitelných důvodů taktně pomlčel. Celá věc měla dohru u npor. Burbulise, který se při oslavě dvojího sestřelu nedopatřením pochlubil, že "toho Fina nechal letět", dostal místo slíbeného vyznamenání na vybranou mezi polním soudem a ztrátou hodnosti spojenou s převelením k proviantní službě u leteckého útvaru "někde na Dálném východě". Co si vybral je nasnadě...

Přiložené kamuflážní schéma zobrazuje stroj "žlutá 6", který v době zmíněného incidentu pilotoval právě V.P.Rautionaho. Stroj nesl tradiční černo-zeleno-světlemodrou kamufláž s výraznými rozlišovacímu žlutými prvky. Tlama a oči na krytu motoru je zřejmě individuálním markingem některého z pilotů na "žluté 6" létajících.

[ujík]

Letadlo je to stále děsně škaredý , ale ta kamo mu sedí, včetně tlamy. A s přihlédnutím k tomu, z čeho jsi to sochal, Tomáši, tak nelze než .