DH Mosquito Mk.XIX-V PODSTATĚ HOTOVO

[novakow]

a já si říkal že sem to někde viděl

Jo, jsou to laufy. Bude vysvětleno ve story....

Osobně mě taky překvapilo že to nejni zas až tak hrozný...
i když vteřiňák, debondér a nejhrubší brousítko od Pavly dostaly zabrat

[Kubouš]

Ha, britská teda vlastně československá "šrége muzik" , vypadá dost dobře

[ujík]

jo tak schräger music po česku , ty si stím opisováním nedáš pokoj , ale teď mě napadá, jestli oni to vlastně skopčáci neobšlehli od nás

Jó tak vteřiňák, proto vám to jde tak rychle , ale když se to pak náhodou pokouší lítat, tak to jde taky rychle od sebe , já lepím zásadně svařovací tamkou , pokud to ovšem není reziňák

[novakow]

na "normální" modely používám Humbroláckej svařovák nebo zelenou Tamku, ale nedokážu si představit jak bych to měl tmelit/brousit na pozitivním rytí (a když tam toho vteřiňáku narvu hodně tak mám zároveň i vytmeleno )...

[ujík]

to máš zase pravdu , prostě to chce přerejt do negativu a můžeš vyhodit vteřiňák . Humbrolku sem používal taky, ale jednou mi došel a měli jen zelenou tamku a můžu ti říct, že kam se na ní humbáč hrabe, tamka je o třídu výš

[novakow]

používám oba a využívám jejich výhod pro konkrétní potřebu-Humbrol na hlavní a namáhané spoje a zelenou Tamiyu na drobné přesné lepení...

Mno, jdu dekálovat Mossie, takže se možná dočkáte už dnes...

PS: pozitivní nýty Mossině náááááramně sluší

[ujík]

se ví, že jí sluší, taky sem línej přerývat , no já si jí asi prohlídnu až ráno, ale těším se

[novakow]

dej mi 10-15 minut

[novakow]

TEN první sestřel...

9.10.1949; 02:45; výška 1850m; kdesi mezi Frýdkem-Místkem, Rožnovem pod Radhoštěm a Čadcou...
Je chladná podzimní noc. Pod křídly československého Mosquita Mk.XIX ubíhají lesy, pole a spící vesnice...
„Pavle, mám kontakt. Výška stejná jako my, na 11 hodinách, vzdálenost 3500m. Vypadá to na nějakej čtyřmotorák, tipoval bych Pe-8“ hlásí radarový operátor Jan Mikulů.
„Jasně“ odpovídá pilot Pavel Jakše.
„Tady Lovec 2 pro Špilberk, zachytili jsme pravděpodobně čtyřmotorový letoun, tipuju to na Pe-8 s výsadkáři. Žádám o povolení k sestřelu. Lovec 2, konec.“
„Tady Špilberk pro Lovce 2. Povolení uděleno. Smeťte ho z oblohy! Špilberk, konec.“
„Rozumím, útočím!“
„Mno, tak to bysme měli. Honzo, naviguj mě...“
„Toč nalevo.... Ještě... Jo, teď ho máš přesně na dvanáctce... Vzdálenost 3000...“
„2500...“
„2000... Zatoč mírně doprava... “
„1500...“
„1000...“
„750... už bys ho měl vidět!“
„Vidím, vidím, je to Pe-8, raději zaútočím zespodu naší Muzikou, nechci aby mě zadní střelec osolil svou dvacítkou“
Jakše přiškrcuje motor, mírně vytahuje klapky a přitláčí Mosssie o něco níže než letí Pe-8.
„500... 200... 100... Jsme pod ním!“
A opravdu. Přímo nad Mosquitem nerušeně letí Petlajkov. Pilot srovnává rychlost a pečlivě zaměřuje mezi motory na levém křídle své nahoru střílející 20mm kanony Hispano. Ticho noci prořízne krátká kanonová dávka. Trefa byla přesná. Vnější motor vybuchuje, od něj chytá palivová nádrž. Z křídla bombardéru šlehá plamen. Oba letci fascinovaně hledí na svou oběť.
„Doprdele!!!! Padá na nás! Dělej něco!“ řve náhle vyděšený Mikulů na pilota. Funkční motory na pravém křídle přetáčí padající Pe-8 přímo na Mosquito.
Jakše okamžitě stahuje motory na minimum, vysouvá plně klapky a vytahuje podvozek.
Pořád se zdá že je bombardér stáhne s sebou k zemi. Děsivé vteřiny plynou jako roky. Takový pohled si letci budou pamatovat až do smrti. Pořád to vypadá že spadne přímo na ně....
Nakonec proletí 10 metrů před nimi... V kabině panuje hrobové ticho. Oba dva si uvědomují že právě unikli smrti jen o vlásek.
„Měli bysme ho dorazit. Zdá se že to vyrovnal.“ ukončuje ticho Jakše.
Zasouvá podvozek a klapky, motory roztáčí na maximum a následuje hořící Pe-8. První, druhá i třetí kanonová dávka nachází svůj cíl. Za obrovského výbuchu se odděluje velká část levého křídla a letoun se v děsivé spirále řítí k povrchu.
Je konec. Trosky Petlajkova dopadly do lesa. Požár osvětluje noční krajinu...
„Lovec 2 pro Špilberk. Cíl zničen. Vracíme se na základnu. Lovec 2-konec.“
Takto byl získán první sestřel na letounu DH Mosquito v ČSR...

Situace našeho nočního stíhacího letectva bezprostředně po 2. světové válce byla velmi tíživá. Přesněji řečeno, žádné noční stíhací letectvo u nás neexistovalo. Ve velkém spěchu se podařilo uvést do provozu několik He-219 které na našem území zanechali němečtí okupanti, ale bylo jasné, že toto je pouze krátkodobé řešení tohoto tíživého problému.
Dá se říci že o typu letounu bylo od začátku jasno. De Haviland Mosquito se během 2. světové války v této úloze velmi osvědčil, a proto se československá armáda v únoru 1948 obrátila na Anglii s žádostí o zakoupení 40 letounů verze Mk.XIX/30 s odpovídající radarovou avionikou.
Jednání proběhla rychle a již ve druhé polovině roku téhož roku jsme obdrželi všechna Mosquita verze Mk.XIX.
Neprodleně byl zahájen výcvik nových pilotů a radarových operátorů. První část výcviku probíhala přímo v Anglii, druhou část letci absolvovali v ČSR.
V tomto mezičase tvořili čs. noční letectvo pouze veteráni z války, např. M. Mansfeld, J. Bobek, J. Hanuš, M. Štandera, K. Bednařík, K. Šeda a další...
První várka posádek ukončila svůj výcvik na jaře 1949 a ihned byla zařazena k bojovým jednotkám. Mezinárodní (a nejen ta) situace začala být velmi tíživou...
Sověti, nespokojení s vývojem situace v naší zemi po únoru 1948, kdy československá armáda úspěšně potlačila komunistický puč, se rozhodli, že komunisté v naší zemi musí převzít moc silou. Československo totiž vytvářelo v „rudém“ bloku velmi nepříjemný vlom. Přímá vojenská intervence samozřejmě nepřicházela v úvahu a tak bylo rozhodnuto používat partyzánských praktik.
Po prvních incidentech v létě 1949 které měly na svědomí komunistické jednotky společně se speciálními jednotkami NKVD zavedla ČSR mimořádné bezpečnostní opatření. Státní hranici obsadila armáda, proti partyzánům zasahovaly speciální jednotky četnictva, musíme zmínit že úspěšně.
Tyto opatření měly negativní vliv na sovětskou snahu. Dříve byli partyzáni bez problému zásobováni po zemi, nyní bylo možné pouze vzdušné zásobování.
Vzhledem k tomu, že SSSR se snažilo „pomáhat“ velmi nezištně, byla vytvořena speciální letka dopravních Pe-8 která měla za úkol zásobování a dopravu partyzánů do naší republiky. Letouny byly zbaveny veškerého výsostného označení a posádky i partyzáni měli rozkaz se vyhnout zajetí za každou cenu (i za cenu smrti). Tato jednotka působila ze severního Polska.
V prvních dnech a týdnech tato taktika slavila úspěch. Komunistický „odboj“ oživl a opět o sobě dával vědět.
Po zjištění, že partyzáni jsou zásobováni ze vzduchu, bylo do Slezska přesunuto 15 nočních stíhačů. V rámci akce „Špilberk“, jak byla tato protiakce nazvána, sestřelili naši noční stíhači celkem 26 dopravních Pe-8. Zpočátku zaujal SSSR k našim protestům pozici „mrtvého brouka“, později prohlásil že s tím nemá nic společného, což mu na mezinárodní prestiži rozhodně nepřidalo.
V reakci na to přerušila ČSR se SSSR veškeré diplomatické styky a vyhostila z republiky všechny jeho občany. Občané SSSR také nebyli vpouštěni na naše území. Tato situace trvala až do konce 50. let kdy začalo postupné „roztávání“...
Po ukončení leteckého zásobování na podzim 1950 se komunistický „odboj“ velmi rychle zhroutil. Část, hlavně jednotky NKVD, uprchla s těžkými ztrátami přes hranice do Polska nebo SSSR, z těch co zůstali v ČSR se část zastřelila sama a zbytek byl postřílen při zatýkání či po odsouzení soudem.
Mosquita dále sloužily do poloviny 50. let kdy byly nahrazeny nočními verzemi Meteorů. Jedno letadlo bylo umístěno do muzea v Praze-Kbelích, zbytek prodán do Izraele, Turecka a Řecka.
Model postihuje letoun posádky Jakše-Mikulů na konci roku 1950. Toto Mosquito neslo standardní československou kamufláž pro tento typ-světle šedou, okrovou a hnědozelenou na horních plochách a černou na plochách spodních, která vlnovkou zasahovala na náběžné hrany křídel a VOP.. Naše Mosquita také nosila přídavné nádrže pod křídly. Ty byly narychlo natřeny černou barvou a podle toho také vypadají. Tento letoun má navíc pod kabinou vyznačeny 3 rudé hvězdičky symbolizující 3 sestřely které tato posádka získala během operace „Špilberk“. Modré motorové kužely jsou označení letky. Čs. znaky jsou na šesti obvklých pozicích. Jediným označením bylo evidenční číslo z boku na trupu a zespodu na čumáku.
Anomálií čs. nočních Mosquit je zesílení útočné hlavňové výzbroje pomocí šikmo nahoru střílejících kanonů, podobně jako u německých nočních stíhačů za 2. sv. v. kde byla nazývána Schräge Musik. Tyto kanony nebyly umístěny v pumovnici, protože nad ní se nacházely palivové nádrže, ale byl pro ně vytvořen prostor těsně za pumovnicí. Přístup k nim umožňovaly dvojitá dvířka na levé straně trupu. Munice byla umístěna v zadní části pumovnice, dlouhé pasovody byly vybaveny pomocným pohonem nábojových pásů. Konstrukce trupu byla zesílena, do přední části letounu byla umístěna menší zátěž pro vylepšení vyvážení. Tato zbraň, mezi našimi piloty familiárně nazývaná „Muzika“, se v boji s Pe-8 osvědčila. Téměř dvě třetiny sestřelů byly získány touto zbraní...

EDIT-opraveny chybky

Naposledy upravil novakow dne pon čer 30, 2008 7:51 pm, celkově upraveno 1

[ujík]

moc pěkný článek

Naposledy upravil ujík dne pon čer 30, 2008 7:51 pm, celkově upraveno 1

[Raptor]

Dost dobrý

Akorát jedna drobná technická.Myslím že veterán 68.sqadrony RAF se jmenoval Mansfeld a ne Manfeld

[novakow]

a fotešky....
ještě časem doplním patinu, stříknu lakem, nabarvim podvozky a tak...

Přílohy

[Olda Homola]

Podle podkladů co mám doma, jsme měli jednu letku namíchanou z korzárů a mustangů , tuhle na mě totiž vykouk mustang od gawy

Nechci vám do toho pánové kecat, ale Mustangy jsme neměli, i když jsme se rozhodovali mezi jimi a Spity..
Nakonec byly Mustangy zamítnuty z důvodu vysokých nákladů (hlavně potřeba lodního prostoru)..
Toto je oficiální info z archivů - viz poslední L+K

[Bud]

Čoveče ty teda jedeš, fakt obdivuju tvou rychlost a množství modelů které stíháš stavět
A to co máš v plánu na prázdniny já bych měl tak na rok a půl
Ale máš to móóc hezky vošéfovaný, jen tak dál držím palec, sleduju a beru si mustr

[ujík]

no je nádherný , myslím, že nás s přírustkamá předeženeš všechny, máš pěkně našlápnuto