Frýdecko-Místecko květen 1945 - jednotky/technika

[Tomek1]

Já to vidím na "samodomo" klempířskou záležitost z poměrně slabého plechu, jak je vidět v detailu níže.

Pravda, jsem slepejš

Snažil jsem se najít StuG, který by se co nejvíce podobal stroji z F-M a narazil jsem na jeden exemplář ze stavu StuG.Brig. 203. Přídavné pancéřovování nástavby bylo řečeno velmi podobně. Pancíř byl mírně přetažen až na morový prostor a byla jím zaslapena i mezera z čela (vylito betenem?). Schürzen kryjící vanu byly ovšem už v houpacím provedení.

Vizuálně opravdu podobné znaky ... trochu jsem uvažoval a hledal, co by mohly mít ty různé jednotky společné a napadl mě nějaký Ersatz und Ausbildungs-Abteilung, jen čistě teoretická úvaha.

Tak třeba 190. a 203.StuG.Brig má společný Sturmgeschütz-Ersatz-Abteilung 200... Info zde

Když jsem hledal vztah k jednotkám vyskytujícím se na našem území 4/5.1945 a Sturmgeschütz-Ersatz-Abteilung 200 vypadlo mi z toho při letmém prolítnutí:
vývojem v čase 270.StuG.Brig aka Panzerjäger-Abteilung 152 aka 1.Skijäger Div. valka.cz
vývojem v čase Sturmgeschütz-Abteilung 192 aka Sturmartillerie-Brigade "Großdeutschland" aka v tom čase podřízena Panzergrenadier-Division Brandenburg Stug.Abt.192
a teoreticky do třetice také StuG.Brig.210, spadající snad do podřízenosti 4.pz.armee, jako Heeres jednotka StuG.Brig.210

Co myslíte? Nebo je to úplně mimo mísu?

Bohužel 3.Geb.Div má Panzerjäger-Ersatz- und Ausbildungs-Abteilung 48 a to pro pz.jg.abt.95 a pz.jg.abt.55, který zase spadal pod 2.Geb.Div., takže tady asi spojitost nebude

[David Šolc]

Určitě bych tuhle myšlenku Tomku nezatracoval. Věřím, že každý Sturmgeschütz-Ersatz-Abteilung měl zaběhnutou nějakou praxi, kterou se snažil přenášet na nově vznikající a doplňované útvary. Bezpochyby se to neobešlo bez vydání písemných předpisů a doporučení, ale zatím jsem neměl štěstí takový dokument vidět.

Vlastně jsem se chtěl zeptat, zda existují nějaké zmínky o německých opravnách obrněné techniky v regionu např. Nový Jičín nebo Kopřivnice?

[Tomek1]

Zdravím Davide,

omlouvám se za delší odmlku. Na základě Vašeho dotazu k opravnám v regionu NJ jsem začal trochu pátrat.

Narovinu uvedu, že se mi nepodařilo zjistit nic konkrétního, asi to bude dotaz směrem k někomu erudovanějšímu

Pokusím se alespoň předat pár svých poznatků, třeba to někomu přijde vhod.

Bohužel k tématu různých werkstatt a Instandsetzung jednotek jsem doposud věděl kulové, tak jsem zaobstaral nějakou literaturu a prošmejdil internet.

Samotného mě překvapilo, jak málo je téma zpracováno a jak málo se toho dá dohledat o konkrétních dílenských jednotkách.

Na začátek je asi dobrý celkový vhled do problematiky, k tomu může být fajn odkaz na Panzernetu: Panzernet

Popřípadě kniha Repairing the Panzers - tu jsem zatím ale neprošel důkladně celou, nicméně, nezdá se mi, že by v ní byly uvedeny konkrétní informace k jednotkám, možná je něco v jejím druhém díle, ten k dispozici nemám.

Obecně i na internetu nic moc nalezeno nebylo, našel jsem zmínku o opravně tanků v Odrách, na straně 16 v tomto pdf: PDF a tuším, že jsem něco četl i o FM (zdroj už nedohledám) - nicméně, čistě subjektivně mi přijde, že pomalu "každá" fabrika v jakémkoliv neodborném dobovém zápisu či memoarech opravovala "fašistické tanky" , otázka je jak moc se tomu dá věřit a zda například nedochází v takových zápisech zcela jednoduše se záměnou s opravou polopásů apod.

Druhá otázka pak vyvstává, zda se jednalo o nějaké větší týlové jednotky, které v továrnách měly dílny a nebo o werkstatt kp./zug jednotlivých pz.abt, které se zkrátka pohybovaly jistým způsobem spolu s frontou/jednotkou.

V Kopřivnici, pokud to nepletu, docházelo k válečné výrobě Tatrovek, nic o opravnách pásové techniky se mi zjistit nepodařilo - existují však fotografie Bergehetzeru s pokusnou instalací tatrováckého motoru, tuším právě z Kopřivnické továrny?

Další vhled do problematiky může vnést publikace Armáda č.12 - České, Moravské a Slovenské zbrojovky pro bojiště 2.světové války od nakladatelství Jakab - zde mě zaujala informace o tom, že se více poškozené tanky Pz.38 vracely zpět do BMM k opravě či sešrotování.
Předpokládám, že podobná logika mohla platit u všech vyráběných typů v továrně, včetně Hetzerů. Minimálně to může být varianta ke zvážení, se Stugy nám však moc nepomůže

Ke konkrétním jednotkám na našem území, jedna zmínka je na straně 46 v AFV Photo Album 2, kde se hovoří i Kfz.Inst.Rgt.128 ze Svitav a Pz.Kpfw.Werkst.Kp.931 z Olomouce.

Informace o werkstatt jednotce divize Felderrnhalle - ve Ždáře: Panzer-Werkstatt-Zug Panzer Division Feldherrnhalle

Poslední zajímavé informace, které se mi podařilo dohledat, najdeme v tomto odkaze H.Gr. Mitte/Kraftf.Park-Tr. & Pz.Inst.Dienste, který hovoří o opravárenských jednotkách v rámci H.Gr.Mitte k 1.11.1944

Užitečné v dalším pátrání mohou být také informace zde: Kraftfahrzeug-Instandsetzungs-Abteilungen a zde: Kraftfahrzeug-Instandsetzungs-Regimenter

[David Šolc]

Moc děkuji za obsáhlou odpověď Tomku. Část informací mi byla úplně neznámá. Do publikací Repairing the Panzers jsem vkládal hodně nadějí, ale konec války tam je velmi stručný, ještě se v nich pokusím pohrabat. Mile mě překvapil příspěvek z Panzernetu.

V mezidobí mi kolega poslal velmi zajímavý snímek z nádraží ve Frýdku-Místku. Kromě vraků SU-76M tam byl i jeden Hetzer

https://m.facebook.com/photo/?fbid=2878 ... oAjTBOE1Tj

[Tomek1]

Zdravím, téma neumřelo, snad pro Vás budou mé další příspěvky zajímavé.

@Davide díky moc za nové foto z F-M

Protože jsem nenarazil na publikaci nebo článek, který by mnou sledované téma popisoval, věnoval jsem poslední měsíce ve volném čase hledání informací a velmi amatérskému bádání - nepracuji v archivech a nemám přístup k dobovým dokumentům a ani nejsem napojen na buňku domácích či zahraničních odborníků.

Abychom si udělali co nejpřesnější obrázek o tom, které německé jednotky se mohly v kritickém a sledovaném období pohybovat v oblasti Frýdecko-Místecka, je potřeba se podívat na pohyb fronty v širším geografickém kontextu.

Při svém amatérském bádání jsem se tedy zaměřil na prostor vytyčený městy - Fulnek - Bílovec - Klímkovice - Ostrava - Karviná - Skoczow - Sczyrk - Žilina - Vsetín - Valašské Meziříčí.

V tomto prostoru se mezi 30.4. - 6.5.1945 pohybovala fronta v samém závěru druhé světové války. Problém nastává v tom, že v německých zdrojích je oblast Oberschlesien, s nadsázkou, prostor kdekoliv od Hohe Tatra po Breslau a většina neodborných zdrojů s tímto vágním popisem pracuje dále a to ztěžuje možnost konkretizovat lokaci divizí.

Pravděpodobný průběh frontové linie k 30.4.1945:

Mým cílem tedy bylo pomocí laické veřejnosti dostupných zdrojů - zejména internet - diskuze, dostupné dobové materiály, odborné a neodborné články k tématu jak v polštině, slovenštině, tak němčině, knihy odborné novějšího data, tak memoáry aktérů, knihy věnované historii konkrétních divizí (k nákupu všech, které by mohly být užitečné bohužel nemám rozpočet), různé diplomové práce, nadefinovat “výchozí” rozmístění divizí k datu 30.4.
Dále díky knize Květnová Vítězství z map můžeme vyčíst jejich pozice k datu 6.5.

Tímto vzniká časový a polohopisný rámec,se kterým jsem pracoval.

Zatímco u některých jednotek se můžeme bavit o poměrně přesných, a z více zdrojů ověřených informacích, v některých případech se jedná spíše o (ne)kvalifikovaný odhad založený na kusých a nekonkrétních podkladech a počítám s tím, že ne všechny mnou uvedená tvrzení budou 100% správně.

Zajímavým faktem také je, že se často v různých zdrojích objevují různá data osvobození konkrétních obcí či měst.

Budu tedy rád za jakékoli případné doplnění či upřesnění.

Materiálu jsem nakonec nashromáždil poměrně dost, a kdyby měl den 80h, asi by to na několik desítek stran dlouhou práci stačilo.

Sem se podle zájmu pokusím dostat jen to, co s tématem souvisí nejvíc.

S čím trochu bojuji jsou dobové mapové podklady pro zakreslení pohybu fronty - některé německé mapy z válečných let jsou dostupné ke stažení na internetu, nicméně nepokrývají celou oblast nebo nejsou v dostatečném měřítku. Na úkor “autentičnosti”tedy budu operativně využívat mapy.cz, pro amatérské účely snad dostačující.

Konec tlachání.

K 30.4.1945 na lini fronty cca Bytča - Ostrava identifikuji tyto jednotky (postupně):

153.Inf.div - 320.VGr.Div - 304.Inf.Div. - 253.Inf.Div - 3.Geb.Div - 715.Inf.Div - 154.Inf.Div - 97.Jäg.Div. - 544.VGr.Div - 371.Inf.Div+K.Gr.18.SS.PzGr.Div.- 78.VSt.Div - 4.Geb.Div

Pohybuji se na úrovní divizí, menší jednotky jsou pod mou rozlišovací schopnost. Výjimku tvoří v jednom zdroji uvedený 555.Bewährungsbataillone (Strafbataillone). Je taky možné, že jsem někde vypustil nějaké maďarské jednotky, ale o těch se mi nepodařilo zjistit celkem nic.

Zajímavé je, že tyto vybrané jednotky 1.Panzer Armee mohly dohromady na přelomu dubna/května teoreticky stále disponovat nižšími desítkami vozidel Hetzer nebo StuG III a vyššími desítkami děl 75mm Pak ať už taženými nebo na podvozcích.

Pouze okrajově se zmíním o 153.Inf.Div, k niž nalezneme konkrétnější informace například v knize Poslední výstřely, která se ke konci dubna/začátkem května pohybovala z větší části již na mnou nesledovaném území (Javorníky -Vsetínsko) a k 6.5.se nacházela na linii Branky - Jankovice mezi Valašským Meziříčím a Holešovem. A tvoří tak pravé křídlo sledované linie.

Stejně tak o 4.Geb.Div, která se ve třetí dekádě dubna 1945 pohybuje na frontě na Opavsku (linie Háj ve Slezsku - Podvihov) a ustupuje směrem k Ostravě, ke Klimkovicím a dále na levém břehu řeky Odry, pravděpodobně se podílela na obraně Pusté Polomi, Čavisova, Klímkovic, Bílovce, Studénky a Fulneku, aby se k 6.5. nacházela na linii Suchdol nad Odrou - Odry - řeka Odra a tvoří tak levé křídlo sledované linie.


Pokračování příště

[jenda58]

Tady z toho by se něco nehodilo? https://www.jakab.cz/15-boje-na-morave- ... 45-o-kolar

[Tomek1]

Po dlouhé době téma oživím. Na jaře 24 jsem totiž udělal zásadní “chybu”, nespokojil se s dohledanými informacemi a začal se vrtat v primárních pramenech - BAMA, TsAMO, NARA, kroniky.... nejvíce konkrétních informací nabízí TsAMO, kde jsem dnes na více jak 1300 stranách informací relevantních k událostem mezi Olzou a Odrou v období od 30.4. do 5.5.1945
Ruštinu jsem měl pouze tři semestry, takže azbuka mně dává pěkně zabrat.
Nicméně jsem nyní ve fázi průběžných překladů, skládání střípků do smysluplných informací a velmi vážně si pohrávám s myšlenkou jednou z toho všeho sesmolit něco “čitelného”, jak to všechno dopadne, uvidíme... pracovní název zatím “After Ostrava - finální fáze Ostravské operace”

Textu je tedy nasbíráno fest, s fotografiemi je to horší, ale primárně se teď chci zaměřit na sepsání čtiva.

Něco mi říká, že i tento kousek by mohl být od 3.Geb.Div.(viz srovnání se strojem z Krucemburku, blatníky, samodomo štít MG, náhradní pásy):

Jinak Davide, k Přelouči :

Bavíme se sice o informaci z Q1 nebo Q2 1944, nicméně minimálně v případě Hetzeru si myslím, že byla tvoje domněnka správná.
Sázel jsem na knihu: Tanky pro Hitlera, traktory pro Stalina, Jaromíra Balcara, mimochodem velmi zajímavé a podrobné čtení k BMM, nicméně tuto skutečnost potvrzuje, ale nezmiňuje konkrétní podnik. Navedla mě tak alespoň na správné místo v BAMA.

Další pravděpodobná místa oprav pásové techniky ( BAMA):

Picture3.png (103.24 KiB) Zobrazeno 990 krát

Trochu offtopic, byť z části související, dával jsem si dohromady informace k 42.G.T.Br., jejíž části také působily na začátku května na východním břehu Odry:

a) “116”
stejný stroj? Podle tvaru a umístění čísla, bych tipnul, že ano.
Ostrava vs kde? Zkoušel jsem dohledat něco k “Václav Grubhoffer”, což by mohlo být vodítko, ale marně.
Podle slunečného počasí tipuju určitě na nebo po 6.5. - přesun ku Praze.
Zajímavé je, že mezi “pražskými” kousky se mi jej identifikovat nepodařilo = nedojel (?)

b) Zajímavé je, že jak dle deníku brigády, tak podle hlášení pro velitelství obrněných jednotek 38.Armády po 5.5.1945 již nedošlo k žádným ztrátám tanků IS-2 a pouze 1 stroj byl ze stavu “lehká oprava” přesunut do “bojeschopný”, v knize AFV 1 však najdeme fotografie zničených strojů z obce Benátky, Březce a Hnojic, je zde sice uvedeno 42. gardový pluk, ale předpokládám, že je myšleno 42.brigáda.
Co se týče obce Hnojice, tam je to ještě zamotanější, protože datuje zničení stroje na 6.května, což potvrzuje kronika, nicméně 6. května se tanky brigády nacházely v boji u Kletné (vzdálené 50km), potažmo část se soustředila ve Fulneku. A do prostoru severně Olomouce dokončily přesunuly až nad ránem 8.5.

Někdo, kdo by mi dokázal do problematiky vnést trochu světla? Celkově i v primárních pramenech je celkem guláš v číslech a místech.

Mám pracovní tabulku, ke které bych časem chtěl přiřadit dostupné fotografie:

výběr1.png (8.19 KiB) Zobrazeno 989 krát

c) Zajímavé jsou také celkově změny označení tanků IS-2 brigády v poměrně krátkém čase, od velkých 3-místných bílých čísel (např stroje na opavsku, Hrabyně, po menší bílá/černá čísla u nově dodaných strojů z konce dubna (série z Ostravy), potažmo bez čísel (sekvence videa před Ostravou), až po čistě černá čísla (viditelná pod novým označením na strojích z přehlídky v Praze).
Německé hlášení z konce dubna pak udává, jako znak brigády bílého slona, nicméně ten jsem viděl jen na nových strojích SU-122, na fotografii IS-2 ze Štítiny tuším v druhém díle AFV je pak vidět hvězda.

(časem zde doplním koláž s označením)

Mimochodem, není zde někdo, kdo má doma tuto knihu?

@Jendo, sešit od Jakabu samozřejmě mám, ale období popisuje jen povrchově. Oproti stavu před rokem jsem ale dnes v již mnohem větším detailu, pokud to prameny dovolí, tak až na úroveň regimentů, bataillonů, různých jednotek volkšturmu, landeschutzu apod.