Diskusní fórum modelářů

Zdravím na fóru.

Začal jsem stavět vikingský karv nalezen v Gokstadu poblíž města Sandefjord v Norsku. Podle dendrologických průzkumů byla postavena 885–892 n.l. V lodi byl pohřben vikingský náčelník mezi lety 895–903 n.l

Vykingské lodě se mi líbí od nepaměti, jako dítě si pamatuju jak jsem si nemohl a nesměl hrát s tátovým drakkarem oseberg od Směru .Proto jsem se konečně rozhodl postavit si pořádnou autentickou vikingskou loď. Moje první volba padla na skuldelev 5, kterou jsem začal připravovat podle dostupných nákresů vraku:



Ale mezitím Tomasz Weremko zpracoval Gokstad jako papírový model, který vydalo výdavatelství WAK a můj Skuldelev šel (dočasně??) stranou. Tomaszův papírový model používám jako nákres jednotlivých dílů. Ty vyřezávám z kartonu. Tomasz vycházel z archeologických nákresů nalezené lodi, takže můj model bude doufám v rámci dostupných informací historicky co nejpřesnější.



Rám je nachystaný na plaňkování


Příprava na barvení. Pokusné vzorky a hledání vhodných odstínů


Protože je to v podstatě moje první vážně myšlený model lodi budu vděčný za Vaše komentáře, rady a zkušenosti k modelářským postupům i historickým (ne)přesnostem.
Děkuji.

Petr

Vítám Tě zde mezi lodičkáři, papírových staveb je tu více, určitě si o práci s tímto materiálem popovídáte!! Já spíše dřevo.. Jinak podkladů k této lodi myslím najdeš ve fórech spoustu. Držím palce ke stavbě, rád se podívám na foto!! O.

Děkuju za přivítání.

Nějaký čas jsem se na model chystal, takže studium podkladů už nějakou dobu probíhá. S papírem docela zkušenosti mám, ikdyž ne přímo na lodích, ale z toho strach nemám. Nové pro mě bude barvení. Sám jsem zvědavý co mi z toho nkonec vyleze

První pokusná plaňka na místě. Zkouším a hledám postup jak věrně ztvárnit dřevo a čím dělat drážky na plaňkách. Kdo najde malou bílou tečku na drážce prkna, tak to je test velikosti hlavičky nýtu.

Zátiší s figurkou, pro představu velikosti lodi.

Protože čekám až budu mít k dispozici knihu o lodi, rozhodl jsem se pustit v mezičase do štítů, které byly po boku lodi a zjistil jsem že podle nejnovějších studií to vypadá, že štíty byly navzdory původním představám potaženy kůží.

Při vykopávkách se žádné stopy po kůži nenašli, takže se předpokládalo ža kůží potahovány nebyly. V poslení době byly znovu podrobně prostudovány štíty z vykopávek z Gokstadu a z Birky a jiných míst. Na štítech z Gokstadu byly objeveny otvory které mají technologicky opodstatnění jedině pokud byly štíty potaženy kůží a přesně odpovídaly otvorům na štítech z jiných vykopávek, které prokazatelně potažené kůží byly. Takže štíty z Gokstadu prý pravděpodobně vypadaly nějak takto, jen nabarvené černě a žlutě:



Ikdyž stopy barev se našli na prknech štítu, tak jsem zvědavý jak se to vysvětli. Asi bude nějak možný že když kůže zetlela, tak se barvivo dostalo na podklad.Uvidíme. Já jsem se rozhodl že takto štíty udělám, připadá mi to pravděpodobný i na základě testů výdrže potažených a nepotažených štítů.

Druhá věc se štítama je, kdy a jak se používali zavěšené podél lodi. Jsou názory že štíty takto dávaly jen při příjezdu nebo odjezdu na místo určení kvůli obraně nebo na efekt a na moři se takto nepoužívali. Tak jak byly nejspíš uvázány na Gokstadu jen provazem, protože nemá postraní lištu,za kterou by se dali strčit, si myslím že by nějakou delší plavbu stejně nemohli ustát, protože při ne uplně klidném moři by se museli nutně překlápět dovnitř lodi a tím ohrožovat posádku. Umím si je takto představit při plavbě na vesla po řece nebo fjordu. Při plavbě s plachtou ale ne.

Na druhou stranu si zase neumim představit, kam by je v dali aby nezavazely. Přece jenom 64 štítů při plné posádce. Snad do "podpalubí" pokud by nemuseli vézt zásoby. Nevim, Pokusim se to nějak otestovat.

Všem potenciálním zvídavým stavitelům lodě doporučuju tuto knihu:


Das Gokstadschiff und seine Boote
Dammann, Werner

Obsahuje vyčerpávající informace a plány získané studiem a měřením objevené lodě. Spekulativní informace založené na analogiích nebo zkušenostech z plaveb replik (hlavně o lanoví) jsou za spekulativní vždy označeny, takže je lze bez problémů odlišit od tvrdých dat.

Pro mě jediná komplikace že kniha je v němčině, a tou já moc nekamarádím. S pomocí online překladačů se to ale zvládnout dá.

Díky za zajímavý námět a tip na dobrou knihu. Moc fandím Tvému odhodlání postavit model co nejvíce podle skutečnosti a přeji mnoho zdaru při realizaci zajímavého projektu.

Děkuju Doris,
co se týče modelařiny tak by mě to jinak asi ani nebavilo, bez toho zkoumání a učení se nových věcí. Sama to jistě dobře znáš, tvůj přístup k modelařině je i pro mě velmi inspirativní.

Na modelu se mi podařilo udělat toto:


Vím, z fotky to nevypadá jako velký postup, přibyla jedna plaňka , ale pro mě to byl v postupu docela pokrok, protože jsem si ujasnil a vyzkoušel postupy jejichž výsledkem je tato x-tá verze jedné plaňky s ozdobným rýhováním. Toto rýhování bylo na lodi skoro u každé hrany, takže toho si užiju dosyta.

Postup mám v plánu tento:
- plaňky po jedné natřu štětcem hustší bílou akrylovou barvou, jednotlivě proto, aby se mi barvou nazalily/ nevyhladily/ nezaoblily spáry a hrany a nevypadalo to jako plastový model. Hustší bílá barva vytvoří jemnou texturu, která snad po nabarvení vodovými barvami pomůže vytvořit tu správnou iluzi dřeva.
- narýhuji ozdobné rýhování
- plaňky nalepím na trup a naznačím spáry podle dochovaných částí lodě.
- až budou plaňky na místě, nabarvím/napatinuji vodovými barvami (na tento krok jsem sám zvědavý, nějaké pokusy jsem dělala, tak uvidím jak to dopadne ve větším a naostro)

Jestli už teď tušíte v tomto postupu nějaké záludnosti, dejte mi prosím vědět a nenechte mě dělat blbosti

Přibyo pár planěk

Napojení planěk naznačuji podle originálu. Tvar a průběh planěk ve spodní části lodě se lehce liší od originálu. Počet řad sedí a konstrukčně to špatně není, tak přemýšlím, že to tak nechám.

Příprava "řeziva"


V případě vikingských lodí přesněji štípaných desek, protože se desky neřezaly ale štípaly.


Tím zůstala zachována strukturální integrita dřeva a desky byly pevnější.

Pěkně pokračuješ. Jako stavitele lodí s karvelovou obšívkou mě trochu zarazily spoje Tvých prken mimo žebra, ale na klinkerové to asi nebyl problém. Na fotce z muzea jsou spoje mimo žebra vidět.


Držím dále palce!! O.

Díky moc, trochu bojuju s vybraným materiálem - papírem.
Nesmim se moc koukat na vaše parádní stavby, protože to pak mám chvílema chuť to hodit do koše a začít znovu ze dřeva. Ale to dám .

Co se týká spojů, nevím jestli se tak klinkerové lodě staví i dnes, ale vikingové nejdřív sestavili kýl, příď a záď a potom připevnili prkno po prknu plášť lodě, který tak držel tvar sám o sobě a žebra se instalovala až náasledně. Spoje (scarf na obrázku) dělali tak jak jim vycházeli podle toho jak dlouhá a široká prkna měli k dispozici a žebrům se ba naopak bylo záhodno vyhnout, protože spoj v místě žebra by zavazel jeho uchycení dřevěným hřebem (treenail na obrázku).



Spoje prken dělám podle archeologických nákresů z vykopávek a fotek rekonstruovaného originálu z muzea, takže to nebude model nové lodi ale lodi po opravách provedených za celou dobu její aktivní služby vikingskému náčelníkovi.

Zdravím kolegové,

dnes jsem se s plňkováním dostal ke kontrolnímu bodu a zjistil jsem, že mi plaňkování vůbec nevychází jak má . Na vině je dle mého úsudku lepidlo (Herkules) používané na podlepování dílů. Díly byly tišťěny na kancelářský papír (80gsm), který po nanesení lepidla při podlepování není velikostně stálý díky vodě v lepidle. To způsobilo překvapivě velké natažení kýlu. Mělo mě to trknout když uplně neseděla "falešná" paluba kostry lodě, ale netrklo. Všimnul jsem si tohoto chování papíru až při podlepování planěk (to už kostra byla slepená) a od té chvíle si na to dával pozor, ale nemyslel jsem si. že to mohlo tak hodně ovlivnit kostru, protože ta má díly rozměrnější.

A dnes mě to doběhlo. Takže zpátky na stromy a začínáme znovu. Taky silně uvažuju, že už nevyužiju díly ze stavebnice ale budu stavět z plánů (respektive si to podle plánů vymodeluju ve 3d a rozložím na šablony), protože stavebnice nemá plaňkování tak přesně jak bych si představoval.

Ještě uvidíme až se uklidním.

Už mám rozhodnuto - budu model dělat znovu od začátku podle plánů. Momentálně se probírám plány a informacemi o lodi a začínám modelovat loď na počítači ve 3d. Z tohoto modelu si pak vygeneruju plány a šablony pro stavbu. Plány a nákresy co mám k dispozici si navzájem moc přesně neodpovídají, proto nejdřív vymodeluju části u kterých vím jejich rozměry a plány potom napasuju aby odpovídaly vymodelovaným částem. Jsem sám zvědav jak to dopadne.

Začátek 3d modelu, křivkami vynesený tvar podle plánů:

Som zvedavy ako sa tento projekt vyvrbi. Zatial to vyzera dost profesionalne

Trochu jsem pokročil s plaňkováním. Dlouho mi trvalo probrat se a srovnat jednotlivé zdroje informací, ze kterých vycházím - Nicolaysenovy plány (archeolog který loď vykopal), Dammannovy plány z jeho knihy, plány z muzea v Oslu, která tam měli k dipoziciv roce 1999 a z fotek rekonstruované lodi vystavené v muzeu. Mezi těmito zdroji jsou rozdíly i v základních datech jako je délka, šířka a výška lodě, takže jsem si vybral a zkombinoval rozměry které se mi zdály ok, takže 100% přesnost zaručena není.

Pokud by jste někdo věděl, které plány jsou nejpřesněnší, moc by mi to pomohlo.

Mám udělány čtyři řady plaňkování ze šestnácti a zatím to vypadá dobře. Body označují ukončení jednotlivých řad. Celý to ještě poupravuju až budou všechny řady hotové aby to odpovídalo vizuelně fotkám originálu.