Diskusní fórum modelářů

Děkuji za milá slova, přátelé, moc si toho vážím!
Jj, z kartonu se to staví dobře, akorát je to náročnější připravit pro polepení fóliemi - ten šedý karton má tendenci se rozvrstvovat a tím pádem vyžaduje mnohem účinnější zpevnění a impregnaci. Jinak stavba takového modelu až tak náročná není, jak se povede dobře zhotovit základní tvar trupu, pak už je to spíše takové hraní. Polep fóliemi je jakousi pomyslnou třešničkou na dortu.
Ano, na špičce klounu je kousek červeného papíru pro výstrahu, dost zanikal a pokud by došlo k jeho poškození, už by pak nebylo možné docílit původní pevnosti.

Krásné počasí a spousta povinností mi neumožňuje věnovat se modelářství více, ale po troškách pokračuji dál. No a aby to nevypadalo divně, tak jsem udělala i tu druhou stranu....

Po několika vrstvách světle hnědého filmu už vypadá dřevo mnohem přirozeněji.....

Olejovky, štětcem? Nebo stříkáte ?

Tuto barevnou úpravu dělám vodou ředitelnými barvami od Tamiye - používám několik odstínů hnědé matné + nepatrné množství černé. Barvu ředím pouze origo ředidlem (nikdy ne vodou) a přidávám do ní zpomalovač zasýchání, takže se pak barva lépe roztírá a nanáší ve více vrstvách. Nanáším ji měkkým štětečkem a následně upraveným kouskem molitanu, který pak na povrchu vytvoří autentičtější vzhled "namořeného" dřeva. Olejovky zde nepoužívám, mohly by v místě spárování nasáknout do podkladu, což by zhoršilo adhezi lepidla na fóliích.
Nyní už dělám na poslední etapě obšívky- černé plaňkování v horní části trupu a také wales. Celé to pak přestříkám matným autolakem a začnu s naznačováním treenails a spojů desek.

Absolutní paráda

Už jsem si všiml na Tvých ostatních lodích, když se proužky tapety přetřou tím nahnědlým filmem, tak to vypadá fakt dobře, i ty spáry mezi prkny vypadají věrohodně....

Doris, ten dřevěný odstín vypadá velice věrohodně. Trefila jsi to parádně.

Zdravím, obdivuji a jímají se mně pochybnosti, jestli v tomto koníčku vůbec pokračovat, protože spadám doslova do průměru. Jedete na můj vkus strašně rychle. Já ještě ani nestačil za tu dobu oplaňkovat a obrousit první vrstvu ořecha na Hermioně a vy už finišujete trup. Je to ale nádhera. Už takhle je impozantní.

Jen měl bych jednu drobnou připomínku k ůvodu téma (nikde jsem to nenašel, tak snad budu první). Stavitel Royal Katherine byl Christopher Pett, vnuk Phinease Petta stašího. Vybrala jste si stejné období jako já (lehce, já jsem zase pro změnu zabředl do období první a druhé Anglo-Nizozemské války) a projel jsem skoro kompletní archiv NAVY a z toho jsem zjistil že:
- Phineas Pet starší (postavil Sovereign of the seas) měl syna,
- jméno zřejmě Joseph Pett si teď už si nevzpomínám, ale podle archivu šlo o asistenta hlavního stavitele v docích Chathamu
- ten měl tři syny, jednoho pojmenoval po svém otci (pro změnu) Phineas Pett (v literatuře bývá označován jako mladší), mimo jiné postavil celou řadu nádherných lodí jako třeba Royal Charles (vlastně Naseby) a jeho starší bratr byl Christopher Pett, který postavil Vaší HMS Royal Katherine. A pak ještě Peter Pett (specializoval se spíše na lodě III. třídy).
Ta genealogie je docela brutální věda.

No a já si zrovna jako předlohu vybral právě Naseby 1655 (pozdější Royal Charles). A myslím, že jsme ve zcela stejné situaci (s plány). Rád bych tedy poprosil o pomoc s nalezením vhodného plánu pro svůj malý počin. Při porovnávání plánů jsem došel k závěru, že stavební plány pro lodě Pettovské dynastie po Sovereign of the Seas jsou chybné. Předně ve většině případů vycházejí z "opisů" lodí postavených v padesátých letech neznámými tvůrci pro musejní arsenály. Druhou doměnkou je, že plány lodí z poloviny 17. stol vycházejí z plánů pozdějších přestaveb (počátkem 18. století došlo k významným přestavbám starších lodí z předchozí éry, mimo jiné například HMS Royal Caroline dostala kompletně novou příď a došlo k výzmané přestavbě zádě), tedy pokud čerpám informace z archivů. Lodě Pettovské éry jsou prvními opravdu obrovskými loděmi nové koncepce (v době kdy se do stavby začíná aplikovat věda). Ale časový rozdíl mezi stavbou Sovereign of the Seas a Naseby je 17 let (26 let v případě Royal Katherine). Pravda jde o práci děda a vnuka, ale přesto v období kdy se znalosti a technika šířila spíše z otce na syna nepředpokládám že mezi nimi bude tak významný rozdíl, jako v případě muzejného exponátu Naseby. I příklady z Nizozemí, nebo Francie ukazují ve stejném období zcela odlišnou konstrukci přídě (je rozložitější, spíše bachratá, než aerodynamicky "učesaná" - mluvím hlavně o 1-5 žebru podle nákresu níže). Našel jsem snad jediný ekvivalent, který by dle mého názoru měl více odpovídat dobovým reáliím (s výjimkou kdy je zřejmě galion z pozdější přestavby). Jedná se o stavební plány HMS Prince (viz obrázek níže), ale absolutně se nemohu dostat k těmto plánům. Prosím nemáte někdo v archivu, případně nevíte kde by se dal tento kousek sehnat?

Moc se omlouvám za vložený Off topic. Doufám že autorka promine. Pro představu přidávám i fotografii muzejního exponátu HMS Loyal London (1666) Jamese Taylora, který se mi zdá konstrukčně zapadá do tehdejší doby.

Záď jste Doris vybrala dobře. Pettovci mladší používali tuhle oblou záď pod zrcadlem už minimálně od roku 1650.

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

Nádherná stavba a navíc takového macka, to už je pořádný kousek nábytku.

Měl bych dotaz, po dlouhém zvažování jsem koupil první papírový model lodi od
Shipyardu, HMS Enterprize ani neuvažuju o tom že bych se k tvé preciznosti byť jen
přiblížil ale uvažoval jsem o tom že bych nahradil potisk trupu folií a tu je dotaz
jaké folie jsou na to dobré? Kde se dají nejlépe sehnat? Díky za radu M.

Děkuji za Vaše komentáře a náměty.
Blamage: Pro stavbu RK mám jen kusovité informace a těžím z jakéhosi "shodného prvku", který pozoruji u lodí z tohoto období a rovněž z informací z odborné literatury. Vzhledem k absenci přesných podkladů nejsem schopna posoudit, zda je mnou zvolený tvar trupu, rozvržení střílen apod. v pořádku, nicméně pokud se model bude ve finále podobat malbě RK + muzeálním modelům, budu spokojena.
Bohužel s plány Prince jsem na tom podobně, mám jen tento jediný ne zrovna dobře ofocený nákres - částečně jsem z něho vycházela a upravila ho. Jinak s komerčními plány mám špatné zkušenosti, často je v nich tolik chyb, že je to až hanebné vzhledem k pořizovací ceně.
Mrzí mne, že Vám v tomto ohledu nemohu pomoct.

mmaacc: Používám běžně dostupné samolepicí fólie (D-C Fix, Alkor, Friedola), lze je sehnat třeba v OBI, Hornbachu nebo speciálkách včetně prodejen nábytku apod.

https://www.google.cz/search?q=samolep% ... d%C5%99evo
Postup aplikace uvádím třeba zde:
http://www.mazdaclub.cz/clanek/promeny-interieru-12

Nyní v létě se ve volném čase ( kterého ani tak moc nezbývá) věnuji hlavně detailingu na autech, takže práce na RK téměř stojí. Na podzim a v zimě se určitě polepším.

Díky za radu snad někdy bude čas a odhodlám se k tomu modelu z papíru

Dobrý den Doris,
děkuji za předchozí zpprávu. Máte pravdu s těmi plány. Je jich málo a ještě jsou špatné až hrůza. Zrovna ten Essex mne uhodil do očí, protože bude zcela jistě chybný. Koukal jsem se do historie tématu a v podstatě jste na to přišla sama už dřív. Škoda, je to skoro prvotina Phinease Petta mladšího a proto zcela určitě nesla shoodné znaky typické pro Pettovskou dynastii. To proč jsem Vás oslovil je že jsme ve zcela totožné situaci. Chceme postavit lodě, které byly navržené a postavené jako dvojpalubníky, aby byly posléze přepracoovány na trojpalubníky. Základní rozměry obou lodí ( HMS Naseby a HMS Royal Katherine) jsou si v zásadě hodně podobné (d=39,9/36,9 ; š=12,8/12,1 ; výtlak=1258/1108 - pozor jde o údaje před dostavbou Royal Katherine na trojpalubník 1673).
Podle dochovaných záznamů byly obě lodě stavěny jako dvojpalubní lodě třetí třídy pro maximálně 60 děl (Naseby byla součástí programu 4 jednotek třetí třídy jejíž součástí byl Essex 1652). Naseby 1654 byla ale v průběhu stavby přeplánována na 86 děl a jako taková už spuštěna. Royal Katherine byla jako dvojpalubní provozována až do roku 1673 s malou přestávkou kvůli potopení při Holandském přepadení loděnic v Medway v roce 1666. Dostavěna byla tedy v roce 1673 z třetí třídy na loď první třídy se 100 děly už na třech palubách.

A teď se vrátím zase k Naseby, která byla překonstruována ještě v průběhu stavby. To se provedlo přidáním třetí otevřené paluby a doplněním děl do galerie (zřejmě stejně jako později u RK). To sebou ale vždy nese značné nároky na požadovaný výtlak lodí a změnu vyvážení. Loď u které se zvýší boky o další nástavby a palubu spolu se zvýšenou váhou nesené výzbroje musí nutně změnit těžiště a trochu se zhoupnout v ponoru. Jinými slovy stane se excentrickou/vratkou asi podobně jako Wasa. Aby se tato vlastnost u takové lodi kompenzovala bez náročné přestavby, prováděly se dvě kompenzační metody zvýšení výtlaku a snížení "kymácivosti" podle potřeby:

• Belting - jak už zde uváděl Kapitán KL, šlo o metodu kdy se loď na úrovni ponoru přepláštila pásem (Belt) další obšívky (zdvojená, ztrojená obšívka) což částečně vytlačilo více vody. Ale nešlo o metou, která by se dala aplikovat za všech případů. Někdy bylo nutné sáhnouzt po větším výtlaku či kompenzaci průřezu trupu a pak přišel na řadu

• furring - od slova furr (kožešina). Zde šlo o metodu kdy byla ze žeber až po spodní střílny odebrána obšívka a na původní žebra byla přidána z vnější strany žebra další, která plynule přecházela do původního trupu. Teprve pak byla přepláštěna novou obšívkou. Tedy došlo k výraznému rozšíření trupu na úrovni čáry ponoru a pod ní.

Obě metody se používaly v celé evropě docela často. Dokonce Phineas Pett starší byl z furringu obviněn kolegy při stavbě své první trojpalubní lodi (Prince Royal 1610, pozor neplést s HMS Prince 1670) kvůli enormní spotřebě dřeva při stavbě a trojnásobnému překročení původního rozpočtu.Šlo o poměrně rychlou úpravu lodí bez nutnosti zásahů do vlastní konstrukce, která trvala jen několik málo měsíců v docích (RK bojovala v letech 1672 i 1673 a při tom prošla úpravou - rozšířením). Tato úprava se obvykle označovala jako dostavba, zatímco rozsáhlejší práce se zásahy do konstrukce jako přestavba. V obou případech ale panuje zmatek, protože oba výrazy se mezi sebou zaměňovaly. A to i u furringu / beltingu. Nicméně u HMS Naseby šlo o furring konstrukci. U Royal Katherine je sice označní v roce 1673 belting, ale vzhledem k úpravám si spíš dovedu představit že byla "překožená"... i když.... V roce 1680 byla u ní snížena dělová výzbroj ze 100 na 84 až 86 děl na třech palubách. Což může být důsledek špatných nautických vlastností snížením váhy nesené výzbroje. A jsme u jádra pudla:

Před časem jste v diskusi žádala o názor, zda boky lodi osadit výzdobou podle předlohy, nebo zda ji ponechat podle kresby Van der Velde der Elder. Pokud se pozorně podíváte na oba obrazy a dáte si práci se spočítáním lodních děl zjistíte, že:

• obě lodi jsou trojpalubní, takže nejde o kresbu/malbu před rokem 1673

• kresba Van der Velde má jen (+/-) 43 děl na jedné straně, tedy jde s nějvětší pravděpodobností o kresbu po roce 1680, tedy po redukci kanónové výzbroje která nutně musela znamenat přepláštění horních palub (bez záruky). Jde o to že se oba malíři dostali k lodi v rozdílných obdobích přestaveb.

• malba od H. Vale má 50 děl (pokud se započítají i střílny v zádi a přídi lodě), tedy se jedná o verzi lodě z období 1673-1680 což má dokazovat i nápis v horní části obrazu. Jen škoda že se odkazuje na část období roku 1672, kdy lodi velel Mulgrave a byla tedy ještě dvojpalubní (a druhá Anglo-Holandská válka byla ve skutečnosti třetí). Malbu ale může shodit i fakt že ve střední dělové palubě chybí jedno dělo (13 místo 14ti střílen = správně Van der Velde) a fakt že obraz byl namalován až někdy kolem roku 1705, tedy v době kdy Royal Katherine už byla tři roky po významné přestavbě s výtlakem 1400 tun a délkou 48 metrů a pod novým názvem Ramillies. Přesto ale může jít o hodnověrnou malbu, malíř zřejmě pracoval na základě nějaké dřívější skicy. Ta malá loď vedle ní je ve skutečnosti královská jachta Katherine (1661), která se potopila v roce 1690. tedy dříve než ji autor mohl vůbec vidět.

Takže asi bych rozhodování zjednodušil. Pustila jste se do rekonstrukce Royal Katherine podle malby H. Vale, v konfiguraci z období 1673-1680, tedy bych ji dokončil přesně podle předlohy bez ohledu zda jde o reálný stav, nebo ne, protože to dnes už stejně nikdo neví. A s ohledem na to jak ty lodě v tomto období Britové přestavovali sen a tam, vůbec bych se nedivil kdyby byly pravdivé oba a ta chybějící střílna byla jen důsledkem redukce výzbroje po roce 1680. Za mne tedy vyzdobit! Jestli mohu hlasovat

Ten furring, je ale hodně zajímavé technické řešení. Někde jsem už narazil na čelní portrét SoS z období po přestavbě někdy kolem roku 1670 od Van der Velde. Na ní má Sovereign (jako Royal Sovereign) už moderní příďový galion a boky jak paňmáma. Zřejmě jako důsledek furringu (to se jen domnívám), protože hruškovým průřezem by porazila nejednu francouzskou fregatu. Zkusím to ještě někde najít.
I když jsem pevně rozhodnutý postavit Naseby, docela mne zviklal ten roznorodý proces přestaveb. Co takhle postavit loď ve všech jejích variantách? Třeba například Royal Prince 1610 jako typická galeona ze staré Alžbětínské éry a stejná loď v roce 1653 jako typický zástupce Pettovské konstrukce z poloviny 17.stol? Přijde mi to jako dostatečná výzva,,,, ale jak jsem zjistil tak to bez CADu asi nepůjde.

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]
Royal Prince 1610

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]
Royal Prince 1666 (po třetí přestavbě)

Blamage: Zdravím Vás a děkuji za spoustu zajímavých a podnětných informací. Obdivuji Váš rozhled a výbornou dedukci. Ten námět postavit i starší typ galeony Royal Prince 1610 je skvělý, byť opět by se zde muselo mnohé improvizovat kvůli absence přesnějších podkladů a hlavně na to najít dostatek odvahy a času. S RK mi to trvalo několik let, než jsem usoudila, že tohle by mohla být ta pravá lodička do mé flotily, která by mne nadchla podobně jako SoS. Už se těším na delší podzimní a zimní večery, jak se zase rozparádím a stavba bude pěkně odsýpat. S výzdobou jsem tak nějak počítala už na začátku stavby a chci ji na modelu ztvárnit - ostatně i to je jeden z důvodů, proč si takové předlohy vybírám. Sochaření mne baví. Ty lodě se v průběhu kariéry mohly upravovat a měnit vícekrát, i na současných lodích to pozoruji, takže člověk se pak přikloní k některé variantě a tu ztvární - pro mne je zde největším magnetem atraktivní vzhled, který třeba RK na malbě od H. Vale bezpochyby má.
Opásání trupu na RK považuji za krok správným směrem, líbí se mi odlišení od ostatních modelů a větší posun k historické přesnosti. Ono stavět model přesně dle kvalitních plánů ušetří dost času, protože není třeba hledat chybějící info o vzhledu. S RK mi právě to dohledávání a simulace možného vzhledu bere skoro 80% času + když to pak na modelu zrealizuji, ani tam to ještě nemusí být končená verze a občas to předělávám nebo nahradím zcela novými díly.
Nyní jsem třeba narazila na odlišnosti v poloze a šíři bočních/ozdobných lišt (wales už mám O.K.), ale ty užší lišty, které jsou situované výše mezi jednotlivými patry střílen, bývají na mnoha dobových modelech i nákresech stejně široké jako plaňky obšívky a jindy jsou naopak užší - což vychází i mne a připadá mi to tak i při pohledu na dobovou malbu....
Jinak teď po chvilkách dělám na menších modelech z plastu (Honda NSX, plachetnice od Helleru a také si hraji s úpravou jedné moderní jachty), jedná se spíše o jednoduché relaxační modely, kde to rychle přibývá. Nicméně nyní přes léto většinu volného času sportuji, abych se zase dostala do formy a výborné kondice.

Dobrý den Doris,

děkuji moc za pochvalu, ale není na místě, přiznávám že se moje vědomosti absolutně nemohu poměřovat s kolegou Kapitánem Kl., který je v mnoha ohledech studnice informací, které i mne nakoply k hlubšímu průzkumu v terénu (sám jsem navíc v předchozích příspěvcích naflákal pár chyb jako záměna Essoexu se Sussexem apod.). Já z psané literatury prakticky nevycházím, ale snažím se hledat informace po akademickém prostředí, jako jsou například diplomové a odborné práce námořních archeologů, kteří se mnohdy dostanou hlouběji do archivu (to ani nemluvím o dnu oceánů), než kam ruka modelářova dosáhne. Zde přikládám link na odbornou práci Cate Wagstaffe z katedry námořní archeologie v Dánské Kodani o aplikaci furringu a beltingu u britských lodí 16tého a 17tého století, včetně případových studií. Věřím že ji shledáte velmi zajímavou. http://www.maritimearchaeology.dk/downl ... gn_web.pdf

S těmi historickými modely ale musím to musím trochu postavit na reálnou úroveň. Jediný a nejstarší historický model v Anglii (jehož vznik se dá datovat do poloviny 17. stol.) byl právě Loyal London, na který jsem odkazoval výše. Žádný jiný z admiralitních modelů nepochází z období před rokem 1730. Loyal London byl jediným zástupcem britské konstrukční školy poloviny 17. stol. Byl říkám hlavně proto, že byl zničen při letní bombardovací kampani Luftwaffe v průběhu Bitvy o Británii v létě roku 1940 a zbylo po něm několik relativně vágních černobílých fotografií pořízených přibližně v roce 1920. Já osobně vím pouze o 2, ale je možné, že ještě někde existuje několik dalších. Žádné nákresy, žádné plány. Nic.

Jediné co zbylo je tzv. Sheldonův model ve Stockholmu. Sheldon byl do roku 1658 pravá ruka Phinease Petta mladšího a spolupracoval na konstrukci většiny jeho lodí v Chathamské loděnici. Roku 1658 ale uprchl před roayalisty do Švédska, kde pak působil jako samostatný lodní konstruktér a stavitel. Jeho prvním počinem ve švédsku je stavba admiralitního modelu na zakázku švédského krále o kterém se dlouho tradovalo (od roku 1943), že jde o kopii Royal Charles (1655) a že ji do Švédska sám přivezl, ale rozměrově nesouhlasí, byť značná část lodi je koncipována jako Royal Charles, včetně výzdoby, kterou si Sheldon vypůjčil, nebo ji možná přímo navrhoval ještě v Chathamské loděnici. Nicméně jde o typického zástupce konstrukce anglických lodí z poloviny sedmnáctého století. Obsahuje několik zvláštností, které ale potvrzují některé z kreseb Van der Veldeho (jde zejména o "kokpit" na čtvrtpalubě a některá další konstrukční řešení). V roce 1890 při kategorizaci depozitáře Švédského námořnictva byl model objeven poškozený (byl na 3 kusy) a byl opraven. V roce 1943 se o jeho existenci dozvěděl jeden britský archivář, který jej překreslil a na jeho základě v padesátých letech postavil britskou kopii pro námořní muzeum v Londýně (mimochodem je to ten model, který sem v úvodu tématu vložil kapitán, ten s tím zajímavým podstavcem). Sheldonův model v současnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí ve Wasa muzeu (zde je několik dosud publikovaných fotek: http://warshipvasa.freeforums.net/threa ... model-1660) a jak se dočtete připravuje se o něm samostatná publikace. Nicméně trup je podle odborníků neadekvátní době (zejména průřezy trupem pod čarou ponoru) a rozměrově nesedí s dochovanými záznamy k Royal Charles. Trup Londýnské kopie například vykazuje značné nedostatky v průřezu a je příliš nízký, loď by podle něj měla ponor pouhé 4 metry proti udávaným 5,5 metru. Někde jsem dokonce četl komentář jednoho z britských odborníků, který tvrdil, že Sheldonův model vznikl pouze jako model pro panovníka, který se jimi rád obklopoval. Tedy nikoli jako studie konstrukčního řešení, ale pouze jako dekorace/hračka. A proto si s přesným průřezem nedělal Sheldon příliš velké vrásky.
Takže tak je to s historickými modely. Jsou také nepřesné a prakticky většina se nedá brát ani jako reference. A i když se na publikaci o Sheldonově modelu těším, bude to ale jen další dílek do skládačky s částečnou referencí. Jako skutečný model britské školy lze brát pouze fotografie zničeného Loyal London. A ten vykazuje značné odlišnosti od ostatních profláknutých modelů lodí 17. stol.

Na odkazu ale naleznete hodně zajímavých prvků řešení pro model RK, zejména v oblasti zadní galerie, která se zdá být autenticky řešená a velmi podobná u všech lodí Phinease Petta mladšího i jeho přestaveb dědových lodí (SOS apod.). Byť je záď modelu podle restaurátora nejvíce poškozenou částí modelu. A pak mne zaujalo relativně atypické umístnění stíhacího děla na první (spodní) dělové palubě. U RK jsem ho na kresbách nehledal, musel bych si dotáhnout relevantní zdroje. Na druhou stranu musím uznat že jsem je nalezl téměř u všech lodí z této éry a to včetně Loyal London.

Tím ukončuji svůj Off topic k Vašemu dílu. Rozhodl jsem se, že tuto a další informace uveřejním v samostatném vlákně spolu s monografií Royal Charles (Naseby) a budu rád pokud mi ji Vy, Kapitán i ostatní obohatíte svým odborným komentářem. Rád bych dal časem dohromady relevantní průřezy trupem, s aplikací všech referenčních informací a došli bychom tak k ideálu konstrukce britských lodí 17. stol. Kdo ví, třeba někdy dáme dohromady dioráma čtyřdenní bitvy. Říkáte 1:55?

Držím palce!

Blamade: Zdravím Vás,
těch historických modelů, z nichž čerpám inspiraci, mám vcelku dost, ať už ty, které mi doporučil Kpt.KL, tak i další, které jsem našla na stránkách muzea. Shodné prvky beru jako referenční i pro můj model a hlavně pozoruji výrazné rozdíly mezi dobovými modely a tím, jak nyní staví modeláři RK. Vím, že se od nich značně odchýlím,protože můj model bude vypadat jinak - víc jako dobová malba i ty muzeální modely, což ale považuji za cestu správným směrem. Ostatně některé prvky, které na současných modelech pozoruji, absolutně nekorespondují s popisem v odborné literatuře a působí na mne podobně, jako třeba komerční modely a la Mantua a spol.
Jinak ráda Vám přispěji svými postřehy z modelaření, pokud se pustíte třeba do stavby Royal Charles ( ten by se líbil i mne), byť moje rady mohou být spíše technologického charakteru - nemám většinou problém najít vhodný postup, jak cokoliv na modelu zhotovit, nicméně odbornost, jak by to mělo vypadat, aby to odpovídalo skutečnosti, v mé kompetenci není - na tohle jsou zde jiní borci. Také vzhlížím k mimořádnému rozhledu a odborným znalostem Kpt.KL, jehož rady považuji za nejvíce fundované a hlavně podložené jasnými důkazy i fakty. Hodně mne v mé práci posunul dál. A určitě nejen mne.

Děkuji za užitečný odkaz - již ho mám v PC od kolegy, ale je dobře, že jste ho tady vložil, určitě pomůže i dalším zájemcům.

Jj, RK stavím v měřítku 1/55. Když tak píšete o té diorámě s čtyřdenní bitvou, to abych začala už pořádně zbrojit, ať mne neosolíte hned po připlutí do nepřátelské zóny....