le Phénix

[Kpt.KL]

Zdravím, možností je více. Plány Le Phénix a popis takeláže přímo uvádí následující:

Přední brámový stěh č. 323
vede z hlavy brámové čnělky (oko je spletené, bez myši) prochází kladkou č. 324 na za hlavou čelenové košové čnělky, dále přes další kladku č. 325 dole v čelenovém koši, odtud podél čelenu dozadu přes čelenovou průvlačnici podkovovitého tvaru č. 332 a konec je uvázán na zadním čelenovém ovazu č. 329. Pokud by bylo nutné přední brámový stěh více napnout, stačilo konec lana navázat na nějaký provaz, protáhnout nahoru na přední palubu a pomocí vratidla nebo jen ručně, pomocí tuctu námořníků, prostě „došponovat“. Další možnosti – stěh byl často jednoduše uvázán přímo v čelenovém koši, nebo měl na konci jednokotoučovou kladku někde nad úrovní čelenové ohlávky č. 335 a oba konce napínacího lana byly upevněny na podélných vzpěrách čelenového koše.

Hlavní brámový stěh č. 272
prochází kladkou č. 273 dolů k přednímu koši. Zde byl buďto jednoduše uvázán k zadní části podélné vzpěry předního koše če. 277, nebo podobně jako přední brámový stěh – stěh měl na konci jednokotoučovou kladku někde nad úrovní ohlávky předního stěžně č. 280 a oba konce napínacího lana byly upevněny na podélných vzpěrách čelenového koše. Případně jeden konec napínacího lana mohl mít tzv. trojný kladkostroj (tj. dvě jednokotoučové kladky – horní byla uvázána na napínací lano, dolní na vzpěru předního koše – lano kladkostroje bylo uvázáno na smyčku horní kladky, odtud vedlo dolní kladkou zpět nahoru přes horní kladku, a odtud dolů, kde bylo uvázáno kolem vzpěry. Podobně jako u předního brámového stěhu, pokud bylo nutné stěh dotáhnout, na konec lana se přivázal jiný, manipulační provaz, spustil na palubu, kde byl napnut provlečením přes kladku zaháknutou do jednoho ze železných kruhů kolem stěžně a odtud na vratidlo, nebo přímo skupinou námořníků ručně, bez vratidla.

Trojný kladkostroj (three-part tackle) vypadal takto (obr. 35 vlevo):
[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

Kromě trojného kladkostroje se mohl použít tzv. čtverný - horní kladka byla houslová se dvěmi kotouči - lano vedlo ze smyčky dolní kladky přes menší horní houslovou kladku, dolů přes kotouč dolní kladky, nahoru přes větší kotouč horní houslové kladky a volný konec dolů na koš.

P.S.: jj, kdyby Cajthaml sáhl po odborné literatuře, našel by v předpisech Československého lodního registru, Státní plavební správy, technických normách a technické dokumentaci čs. loděnic, např. v Mělníku, mnoho odborně správných názvů a nemusel by přebírat a co hůř, vytvářet vlastní pseudolodní názvosloví.

Podobně pokroucené pseudonázvosloví mají také jachtaři - zatímco oficiální lodní definice a technická dokumentace popisují průvlačnice zcela jasně, na jachtařských webech nazývají průvlačnicí i rohatinky (také se používá název rohatka).

Cajthamlův vodící límec námořníci nazývají čelenová průvlačnice. Francouzský název croissant de beaupré je ovšem půvabnější - doslovně přeloženo to znamená čelenový půlměsíc.

Čs. technická literatura hovoří takto:
Průvlačnice - vhodně upravený otvor nebo kruh nebo jiné samostatné palubní zařízení pro vedení lan nebo řetězů. Průvlačnice bývá pevně spojena s palubou přímo nebo umístěna na základu nebo zabudována do štítnice, popř. opatřena kladkami. Podle tvaru se rozeznávají průvlačnice otevřené nebo zavřené, podle konstrukce zavírací (s horní odklopnou částí), kladkové (s jednou nebo více kladkami zmenšujícími tření lan), válečkové nebo otočné (umístěné v otočném rámu ve štítnici nebo v rámu pevně spojeném s palubou, které se tahem lana natáčí do nejpříznivější polohy). Spolu s rohatinkami, průvlaky, pacholaty, manipulačními a přitahovacími navijáky jsou součástí palubního uvazovacího zařízení.

Na plachetnicích jsou průvlačnice navíc k obsluze plachet a to jak samostané, tak tzv. sdružené, s několika otvory. Vyskytovaly se také na čelenu nebo na koších.

Naposledy upravil Kpt.KL dne 26 srp 2011, 07:42, celkově upraveno 4

[Kpt.KL]

V souvislosti s tím mám Kapitáne další dotaz - podle originál francouzských plánů k Phénixu je zadní košový stěh řešen tak, že nejprve vede jedno lano od vrcholku zadní košové čnělky, a to se zrhuba v jedné třetině až jedné polovině délky celého stěhu dělí kladkou na dvě části, z nichž každá pak (za dalšího "větvení") směřuje k jedné straně hlavních úpon.
U SR je vedení podle helleráckých plánů trošku odlišné - zadní košové stěhy jsou v podstatě dva samostatné, každý začíná samostatným lanem a rozvětveně pak vede ke své straně hlavních úpon.
Jedná se o dva možné rozdílné způsoby vedení zadních košových úpon v té době, chybu v helleráckém plánku, nebo rozdíl mezi troj a dvoupalubníkem?

Udělejte to podle plánu Le Phénix - tam je to přesně podle rytiny v Colbertově albu (Album de Colbert). Z toho, co je mi známo, tak existovaly vedle sebe oba způsoby vedení zadního košového stěhu, a to v různých variacích počtu kladek.

http://www.activcom.org/octaam/illustra ... nconnu.jpg
http://www.henri-iv.culture.fr/medias/c ... /293_4.jpg
http://farm4.static.flickr.com/3061/305 ... e72e_o.jpg
http://www.modelships.de/Museums_and_re ... G_2670.jpg

[ronniejames]

Děkuji za obsáhlé a vše-vysvětlující odpovědi Kapitáne.
Přiznám se, že jsem si od těch originál plánů na Phénixe sliboval, že se budu v jednotlivých detailech více orientovat - a prostě v nich nějak neumím hledat.
U předního brámového stěhu jsem se dostal ke kladce 324, kladku 325 jsem už ale nenašel..
U hlavního brámového stěhu mě láká varianta s trojným kladkostrojem, bohužel v prostoru mezi ohlávkou a podlahou koše je zhruba 1,5 cm místa, což je pro alespoň trochu reálné zhotovení příliš málo, to bych musel kladku na konci stěhu umístit přibližně do 1/3 výšky čnělky, nejméně 1cm nad ohlávku...
No, zkusím si s tím ještě pohrát, ale nevím nevím..

No a k názvosloví p. Cajthamla už se snad ani nemá cenu vyjadřovat, od dob "kolenovité kleče" jeho kniha pouze vyplňuje místo na polici..

[Kpt.KL]

Podle plánu by se měl hlavní brámový stěh vejít na přední koš bez problémů.

ad přední brámový stěh - kladku 325 jsem na plánu také nenašel, ale je popsána v instrukci na str. 11.


ad Cajthaml - i když ne všechno je v jeho knize špatné, obrovské množství chyb a nepřesností ji degraduje na podřadnou příručku pro nenáročné modeláře. Vzhledem k tomu, že jsem na žádost/prosbu několika lidí rozebral několik desítek chyb (při kritice je nejlepší poukázat na konkrétní nedostatky a uvést, jak to má být správně) a mám tak hromadu připomínek již sepsanou nebo ve fázi pracovních poznámek, dávám tyto poznámky příležitostně k probíraným tématům, tam kde je vhodné na Cajthamlovy nedostatky upozornit. Rozsáhlou recenzi plánuji dát později na web jako samostatný příspěvek. Např. při čtení str. 12 se mi protočily panenky (žlutě jsou označeny chyby, nepřesnosti a vyložené nesmysly):

[ronniejames]

Opět další posun - dodělány všechny brámové úpony i příčky k nim, docela spokojen jsem i s hlavním a předním brámovým stěhem. Není tam moc místa a špatně se to fotí, ale snad půjde na fotkách poznat, že se mi u hlavního brámového stěhu povedl vměstnat i ten trojný kladkostroj. Přední brámový stěh je zatím provizorně uchycen na předním zábradlí, na zadní čelenový ovaz jej upevním až po natažení předních brámových bulin - po zkušenostech s SR očekávám, že bude třeba stěhy ještě trochu dopínat.
Neodolal jsem a vlepil na místo i galionové obrubnice (ač je mi jasné, že při instalaci horní i dolní čelenové plachty ještě budu sám sobě nadávat. ).
Stejně tak má Phénix už i lucerny, jejich tvar se hellerákům docela povedl a po "zasklení" Clearfixem a začmoudění olejovou Gunze vypadají docela dobře.
Zbývá ještě vyřešit problém s hlavními pardunami, přední už jsou nataženy, kvůli nedostatku místa bude přední i hlavní košová parduna jen jedna, ač správně mají být dvě. No a pak navázat nějaké kladky a hurá na ráhna a plachty, stejně jako Doris bych byl s prací rád hotov do Vánoc.

Nějaké foto:

le phenix

le phenix

le phenix heller

le phenix heller
le phenix heller

ad recenze p. Cajthamla - když tak Kapitáne koukám na to žluté moře na jediné stránce, tak by p. Cajthamlovi z jeho knihy po Vašich opravách zůstala jen velmi útlá (a značně nesouvislá) brožurka..

No a rád bych se Vás ještě zeptal, jak je to na "frantících" ve druhé polovině 17. století se stěhy přední a hlavní vlajkové žerdi. V originál plánu Phénixe nejsou, Heller je v plánu k SR má, stejně tak je má i model Royal Louis 1692 - Louis Qiunze v Pařížském muzeu. Takže na Phénix spíše patří, nebo spíše nepatří? Pokud patří, pak předpokládám, že ukotvení bude velmi jednoduché, v příslušném koši.
Edit: Všiml jsem si, že model Royal Louise 1692 má úpony (bez příček) i ke všem vlajkovým žerdím.
Ne snad, že bych toužil přidávat si další práci - nicméně třeba u čelenu bych s jejich pomocí možná dosáhl lehkého stažení vlajkové žerdi směrem kupředu, což by se zřejmě hodilo (ohebnost plastových dílů je tady poněkud mínusem)

Naposledy upravil ronniejames dne 17 pro 2011, 02:03, celkově upraveno 5

[Kpt.KL]

Tato lana se používala jen někdy, nepatřila ke standardnímu lanoví, možné je obojí - vynechat nebo instalovat. Pokud je chcete udělat:

Lano z vrcholu hlavní vlajkové žerdi vedoucí na hlavu přední královské čnělky 0,1 mm – pevné zapletené oko na hlavním stěžni, prochází očnicí za hlavou přední královské čnělky a vede dolů, na brámový koš, kde je konec uvázán na podélné vzpěře (trestle-tree). Podobně lano z vrcholu přední vlajkové žerdi - vede přes očnici za vrcholem čelenové košové čnělky dolů na koš.


Pokud byly na dlouhých vlajkových žerdích instalovány úpony, byla přední lana ukotvena před žerdí (na rozdíl od čnělek s ráhny, kde musely být úpony vzadu, aby umožňovaly zvedání, spouštění a natáčení ráhna). Tyto úpony byly vždy bez příček a sloužily pouze k vyztužení dlouhých žerdí.

[ronniejames]

Děkuji za odpověď i za rady s instalací, Kapitáne.
Ty úpony k vlajkovým žerdím zkusím - i kdybych hned nedosáhl toho lehkého stažení čelenové vlajkové žerdi, tak model to aspoň trochu obzvláštní.
A ze stejného důvodu zkusím i ty stěhy vlajkových žerdí - podaří-li se mi ovšem "ukroutit" náležitě malé očnice, v rozměrech modelu je to práce pro kardiochirurga...

[Kpt.KL]

V tomto měřítku je zhotovení očnice prosté. Jednoduchá očnice (=závěsná smyčka lana s očnicí) - konec tmavohnědé/černé nitě o stejném průměru jako stěh 0,1 mm roztřepit v délce asi 4-5 mm. Obtočit kolem drátku o průměru 0,1 mm, na roztřepený konec kápnout lepidlo a prsty zatočit - tím se napodobí splet. Po stažení z drátku konec oka napustit bezbarvým matným lakem, čímž oko ztvrdne. Druhý konec se uváže na hlavu čněly. Imitaci spletení je možné přetřít tmavohnědou barvou, aby neproráželo lesklé lepidlo. Samotnou dřevěnou očnici je možné znázornit po zaschnutí laku tak, že do oka vsuneme špičku špendlíku nebo párátka se středně hnědou barvou, možno z obou stran oka, ale stačí jen z horní viditelné strany. V tomto případě doporučuji otvor oka o trošku větší, než průměr provlékaného stěhu.

[ronniejames]

Díky za rady i za výborný tip Kapitáne, určitě vyzkouším hned jak budu mít první lodičkovou chvilku.

[ronniejames]

Práce na Phénixu je momentálně pozastaveny, čekám na zhotovení plachet, hned jak budu mít první z nich, ke stavbě se vrátím.

[ronniejames]

Práce pokračují velmi pomalu - nicméně i tak už mám navěšenu přední košovou a brámovou plachtu. Nějaké fotky dodám později, ale měl bych další dotaz na Kapitána. Zajímala by mě alespoň přibližně tloušťka halží, případně jejich přibližný poměr ke stěhům.
P. Cajthaml se sice ve své všeobsažné (alespoň takto anoncoval její druhé vydání - ..."vše, co pro stavbu lodí potřebujete vědět" ) knize jednou větou zmiňuje, že "halže byla tlustá lana" - nicméně jak tlustá si pod pojmem tlustá má čtenář představit, to už zjevně nepovažuje za důležité čtenáři přiblížit.
Dá se Kapitáne alespoň přibližně určit poměr mezi halžemi a otěžemi přední a hlavní plachty a zároveň jejich vztah k příslušnému stěhu?

Edit: Pokud vycházím z originál francouzských plánů k Phénixu, pak průměr hlavní halže = 1 a k tomu průměr otěží hlavní plachty = 0,7, u přední plachty pak to je průměr = 0,9 a k tomu průměr otěží přední plachty = 0,6.
Nepatrné rozdíly mezi přední a hlavní plachtou bych v měřítku 1:150 neřešil, jen jsem nějak nevykoumal, k čemu se ten průměr vztahuje, nebo lépe - v porovnání s čím se jeho tloušťka odvozuje.

Edit 2: Tak jsem dnes vypustil všechno jiné a věnoval den lodičkám, povedlo se mi už navěsit i přední plachtu - ještě bez halží a otěží. Zbytek úvazů je zatím fixován jen těmi "klipsnami", kdyby bylo případně ještě třeba něco někde povolit, či přitáhnout.
No a tady je aktuální stav Phénixe:

le phenix heller

le phenix heller

le phenix heller

le phenix heller

Hlavně na předním zábradlí je místy sloupnutá barva, jak už jsem některá lana musel povolovat, navíc místa je nechutně málo a oproti originál plánům už jsem musel i improvizovat - tak třeba sdružený kladkový sloupek na čelenovém ovazu je o něco větší, než by měl být, díky tomu se bez nějakého ostrého zalomení nedostanu ke spodním otvorům v čelenové průvlačnici a mám obavu, že mi pochybí místo pro lana při instalaci čelenové (dolní) plachty. No, snad to nějak dopadne...

Naposledy upravil ronniejames dne 17 pro 2011, 02:04, celkově upraveno 2

[Kpt.KL]

Podle dobových takelážnických pravidel a zvyklostí se průměry šotů (nikoli otěží) a halsů/halží určovaly v poměru k úponám patřičného stěžňového pně, tj. k dolním úponám.

Hals/halže (fr. amurre, angl. tack, něm. Hals) - průměr se rovná průměru úpon.

Šot/škot (fr. ecoute, angl. sheet, něm. Schott) - průměr se rovná 3/4 průměru halsu, tj. 3/4 průměru úpon.

Mimochodem třetí lano, připevněné k rohu dolní plachty - rohový kasoun/gejtava - má průměr rovný 1/2 průměru halsu=úpony.

Jinak průměr hlavních úpon se rovnal 1/2 průměru hlavního stěhu a ten měl obvod roven 1/2 největšího průměru hlavního pně (zjednodušeně průměr hlavního stěhu = 1/6 průměru hlavního pně). Vše souvisí se vším. Píšu si další námět do knihy - popsat jednoduchá dobová pravidla pro takeláž. O pravidle poloviny jsem se již zmiňoval. My námořnící jsme v podstatě primitivové, že je něčeho půlka se dá zapamatovat i po tom největším alkoholovém deliriu


ad Le Phénix - uvedené průměry halsů a šotů jsou v mm pro model v měřítku 1:75, stačí přepočítat. Plán uvádí průměr hlavních i předních úpon stejný, ve skutečnosti mezi nimi byl malý rozdíl, na modelu Phénixe nepodstatný - v tak malém měřítku se dělá lanoví předního a hlavního stěžně stejné. Podle plánů Le Phénix vychází průměr šotů 2/3 průměru halsu. Nevím, odkud to mají, ale menší rozdíly byly v té době možné. Poměr lanoví předního stěžně k hlavnímu býval kolem 0,9, jak píšete.

[ronniejames]

Děkuji moc za objasnění Kapitáne, Vaše znalosti a hlavně ochota poradit jsou opravdu obdivuhodné .
Tohle všechno jsou informace, které se hodí nejen mi v tuto chvíli, ale i všem dalším modelářům, kteří se do plachetnic pustí.)
A aby to bylo vše pohromadě - můžete mi ještě objasnit průměry ráhnových otěží - nejlépe opět ve vztahu k hlavnímu stěhu?
A pokud poměr lanoví předního stěžně k hlavnímu býval kolem 0,9, pak lze nějak podobně určit poměr lanoví zadního (besanového) stěžně k hlavnímu?

P.S. Mohu být tak smělý a zeptat se, jak daleko jste s plány na svou vlastní knihu?

[Kpt.KL]

Zadní úpony: 0,8 průměru zadního stěhu, jinými slovy 0,5-0,6 průměru úpon hlavního stěžně.

Poměr zadního k hlavnímu stěžni cca 2/3

Ráhnové otěže
- krátký závěs ráhnové otěže (fr. dormant de bras de vergue, angl. pendant) = 1/2 průměru úpony
- lano ráhnové otěže (fr. bras, angl. brace) = 2/3 průměru úpony

Takelážnická pravidla se vztahují vždy k danému stěžni a v průběhu let se měnila. Poměr takeláže ostatních stěžňů vůči hlavnímu stěhu je Mondfeldova modelářská metoda, to bych musel přepočítávat, na což nemám nyní čas. Pro model Phénixu použijte přepočty z plánů z námořního muzea - tam jsou sice uvedeny již v mm pro měřítko 1:75 a zaokrouhlené na desetiny mm, ale pro model 1:150 to bohatě postačí.

P.S.: Zatím stále sbírám náměty. Projekt knihy jsem odložil, včetně vlastního webu, jsem zavalen jinou prací. Pro milovníky plachetnic - v nakladatelství Talpress má pokračovat vydávání dalších dílů ságy Patricka O'Briana z napoleonských válek na moři - nyní pracuji na odborné korekci námořní terminologie pro 6. díl "Válečná štěstěna", práce na 7. dílu bude následovat po vánocích. Odbornou námořnickou korekci jsem dělal již pro 5. díl - "Pochmurný ostrov"
http://www.talpress.cz/na-trhu/patrick- ... ny-ostrov/
Momentálně překládám do češtiny technickou knihu o Titaniku a zápasím s poněkud jinou terminolgií. Včera jsem se umouněný vyhrabal z hořícího uhelného bunkru Titaniku a nyní se plácám v názvech součástí parních kotlů. Co česká odborná kniha, to jiné názvy pro totéž. Kotelní šroub = kotevní šroub = kotelní rozpěra = rozporník = rozpěrací svorník. Taky stejné názvy, které v knihách označují různé součásti, člověka nepotěší - např. přímovod křížáku parního stroje v jedné knize označuje oboustranné vedení křižáku na stojanu, v druhé je to pohyblivá konstrukce se smykadly přímo na hlavě křižáku. Aby se v tom čert vyznal
http://www.amazon.co.uk/RMS-Titanic-Man ... 303&sr=8-1

[BRadek]

Opravdu znovu musím říct "ještě že vás tady máme Kapitáne" teď už vím, co mám chtít na vánoce.
Radek