Vikingský karv Gokstad/ WAK + vlastní / 1:48

[bigpetr]

Moc díky za Váš další příspěvek.

Nákresy jsou z knihy Das Gokstadschiff und seine Boote” od Wernera Dammanna, fotka je z muzejního fotoportálu http://www.musit.uio.no/foto/#/. Je tam mimo jiné plno fotek a plánů Gokstadu a Osebergu.

Zprvu jsem chtěl stavbu provést se všemi konstrukčními detaily ale protože do podpalubí nebude krom odkryté části vidět přišlo mi to jako zbytečná práce, zvlášť s mým tempem a časovými možnostmi pro stavbu. Viditelné části ale budou provedeny tak jak mají být podle mého nejlepšího svědomí a vědomí . Mám fotky repliky z konce 19.století, některé i z plavby. Zaujalo mě tam řešení sezení veslařů - ne na jednotlivých lavicích/truhlách ale na dvou řadách dlouhých lavic:

"Zábradlí" byl nešťastně zvolený pojem, kterým jsem myslel toto zesílení vrchní řady planěk:

Mě příšlo, že by se takto zavěšené štíty už i při mírném naklonění lodi sesypaly dovnitř a veslař by to schytal po hlavě nebo do ramene (to jsem si rozměrově ověřoval na 3d modelu), nebo by mu to popadané minimálně překáželo ve veslování.

Tak na tu takeláž se těším a jsem zvědav, pracnost by roli nehrála, trpělivosti mám myslím celkem dost . Oficiální názor je pořád jen názor. Takeláž mám momentálně v plánu pojmout cca takto, což je asi v mantinelech oficiální verze:

[mesek]

Za prameny díky. Knihu znám ale nevlastním, chyba. Co se týče "Vikingu" tak jeho řešení několikanásobně ověřujte. Chlapi co se s tím tenkrát popasovali měli na plachetnicích takovou praxi jakou nikdo z nás nikdy mít nebude. Ale na druhé straně jako pionýři neměli většinu znalostí jenž máme k dispozici my. Na originálu Gokstadu žádné lavice nejsou (a ani nic co by naznačovalo že tam bylo ještě něco upevněno) a oni prostě nějak sedět u vesel museli. Jako správní námořníci tento problém prostě vyřešili po svém tak aby fungoval dle jejich potřeb (Na spoustě jejich řešení jde vidět že prostě moře znají a řeší vše tak aby loď byla schopná bezpečné plavby v opravdu těžkém moři. No a my zase dnes víme že vikoši nevyplouvali za počasí jenž jim nevyhovovalo, naopak, čekání na podmínky je hojně zmiňováno. Ale musíte vědět kde ty zmínky hledat. Ostatně Viking plul přes Atlantik opásán "záchranným kolem" z korku. Jenž byl připevněn po obvodu lodi /nebyl potřeba, jen překážel a plnil palubu pěnou / také v takeláži měli značné úpravy do podoby plnoplachetníků na stagu-lano vedené od přídi k vrcholu stěžně, měli kosatku./ atd. atd. Prostě pozor, Viking není Gokstad.)
"Zábradlí" bych spíš nazval "vnitřním rellingem". Ve své podstatě je to to samé, jen umístěné uvnitř místo venku a díky tomu nechrání bok před otěrem. Ale to je jen terminologie možného zvoleného řešení (o tom že to byla poslední plaňka stále nejsem přesvědčen, už díky tomu že pokud by byla. Tak ty trojúhelníky by byly vedeny přes celou šířku prkna. Tak to vypadá že jim tam při rýsování něco překáželo... Podle mne plaňka, relling, nebo protikus k rellingu. To aby zesílili okraj jenž je jednou z nejnamáhanějších částí lodi.)
Štíty se nesesypou, loď sama má kolem 3-4tun (metrických) s vybavením a lidmi uvnitř bych to tipnul na 14-15tun pohotovostní hmotnosti.(17 sesse /veslařský oddíl, později lavice/ znamená 68 veslařů /2 na jedno veslo- člověk není motor a musí odpočívat, mimochodem podle pramenů měla veslařská směna cca. 2h/ plus 10 lidí pro řízení lodi a obsluhu veslařů na dvě směny. To dělá 74 členů posádky po cca. 100kg=7400kg+3000kg loď= 10400kg. Plus vybavení, voda a proviant na cestu pro 74 lidí což by včetně zbroje (drátěná košile 8-15kg, přilba cca. 0,5kg, meč cca.750g /sekery a kopí byli těžší/ nějaké prádlo, plášť a bedna...) to takové ty 4 tuny dá bez problému. Taková hmotnost vám na klidné vodě nijak rychle kmitat nebude. Tedy určitě ne tak rychle aby to poshazovalo štíty jenž jsou uchyceny tak že je těžiště daleko za bodem otáčení(těžiště štítu je daleko za bokem lodi - umba /puklice - bobule na středu štítu/ jsou kovové a štít sám o sobě "sedí" polovinou váhy pod bokem lodi. Věřte mi, JE to stabilní a díky tomu že to sedí polovinou štítu na spodních plaňkách. By to pravděpodobně neměl shazovat ani vítr. Ovšem jestli dostatečně? To se bude muset vyzkoušet, díky za další námět. A pokud se vám to zdá stále nedostatečné. Dejte tam i pás normálního rellingu a nebo jen prodlužte úvaz tak aby střed štítu byl POD hranou boku. Tím by se většina štítu ocitla na boku lodi. Jen netuším zda je tam dost místa od hladiny protože ve vodě by okraje štítů rozhodně neměli být.). Veslaři sami sedí kus od boku lodi, takže i v tomto směru má tato možnost své oprávnění. Jen pozor na umístění. Štít musí být přesně MEZI otvory pro veslo (čili na úrovni sedadla). Jedině tam nepřekáží a poskytuje krytí veslaři.
Jediný problém u vesel bych spíš viděl na první sesse /první pár vesel od přídě/ kde končí paluba. Normální bedna se tam nedá usadit protože tam končí paluba (polovinou by "visela" ve vzduchu) ale toto je možné vyřešit pomocí specielně tvarovaných beden. Nebo prostým naložením nákladu a jeho zakrytím prknem.
Co se onoho modelování týče, skvělá věc. Ale pokud vám vyjde konec vesla výš nebo níž než kolem úrovně prsou normálně sedícího veslaře (při poloze listu "v záběru" tedy nejméně 3/4 délky listu pod hladinou). Není možno na takové lodi veslovat.
Co se týče takeláže. Tak nějak takhle http://viking.archeurope.info/index.php ... ture-stone (jedná se o runový kámen k poctě krále Knuta Velikého kde je asi nejdokonaleji znázorněn předmět našeho zájmu. Kámen je z Gotlandu, byl ve Stenkyrka a v současné době je vystavován v muzeu ve Visby. Pochopitelně že se nejedná o jediný pramen. Jen asi ten nejlepší /zobrazován je i jinde a s lepším rozlišením/ ).

[bigpetr]

Opět děkuji za pro mne velice užitečné informace.

O plavbě jsem něco četl v ságach, a potom něco v psaných zákonicích, např z Bergenu. Jsou to sice zdroje z pozdějšího období ale pokud to není přímo nějakými nálezy vyvráceno, osobně si to vztahuju i na toto období.

Dovolím si moje osobní úvahy proč mi plaňka s trojůhelníkama připadá jako poslední.
Podle Damanna (viz obrázek v předchozích příspěvcích) má plaňka s trojůhelníkama na fotce zachovanou spodní hranu. Horní hrana je nejspíš vidět na horní plaňce na této fotce z muzejního fotoportálu:

Díry po spojovacím materiálu jsou tam pod tím vyškrabaným reliéfem, nikoliv v něm, jak je to při ostatních spojích planěk. Na této fotografi in situ při vykopávkách je patrné zesílení nejhornější dochované zborcené plaňky, to by mohlo naznačovat že je poslední:

Myslíte že paluba opravdu končila u první sesse. Mě to příjde právě i z důvodu který jste popsal (bedna ve vzduchu) nelogické. Také jsou v tom prostoru bez podlahy na všech mi známých plánech krsleny úvazy. K nim by taky byl bez plauby nepraktický přístup. K čemu by se tam mohl hodit odkrytý prostor?

Vybavení a náklad byl uskladněn hlavně v podpalubí? Uskladňovalo se třeba i něco na palubě? K čemu se to případně uvazovalo? Bedny byly předpokládám taky k něčemu uvázané.

Vesla mi vychází ve středu lodi takto, první sesse (uplně nahoře) nevychází dobře viz obrázek. Jsou použity bedny z ossebergu.

Napadlo mě že jste možná myslel tohle lanoví. Původně jsem ho chtěl zkusit udělat, ale s mými nulovými zkušenostmi z plavby a ovládání plachtoví jsem si to nakonec interpretovat netroufl, aby z toho nevznikla úlná blbost. Ale pokud Vás můžu poprosit o pomoc toto interpretovat do nějakého praktického řešení (co,jak, kam) moc rád bych to na modelu zrealizoval.

[mesek]

Opět děkuji za podnětné připomínky a pro mne nové materiály.
V prvé řadě vás znovu poprosím ještě jednou o adresu na onen portál. Mnou otevřený odkaz píše že stránka je neaktivní a odkazuje mne na jinou stránku jenž je pro mne zcela nepřehledná. Děkuji a nyní k vašim poznámkám.
Ohledně horní plaňky asi máte pravdu v tom že další prkno tam s největší pravděpodobností nebylo připevněno, Ty díry po nýtech jsou opravdu umístěny dost ledabyle a ona interpretace zhrouceného boku JE vhodnou. Ale... Pokud se podíváte na ony prkna i v okolí děr všimnete si chybějících otlaků od hlav nýtů či hřebů (nýty spojující obšívku vikingských lodí byly v podstatě hřebíky s širokými hlavičkami, mají dost tenké dříky.) a celkově chybějící stopy po čemkoli co by zajistilo nýt z venkovní strany. To znamená jen jedno, nad otvorem z této strany BYLO dřevo. No a protože i ony trojúhelníky nejsou vedeny přes celé prkno (jak už jsem psal - něco tam překáželo) je nejpravděpodobnějším řešením to že Gokstad prostě relling měl zesílený jak z venku, tak zevnitř. Prostě přes díry byly položeny kousky prken a na nich byla upevněna lať tvořící pružinu rellingu tak jako zde na Skuldelevu V https://www.thevintagenews.com/2016/04/ ... ip-museum/ jenž je řešena stejně i včetně onoho "drážkování" horní části pod rellingem (foto dole, Skuldelev 5 source. Kde i tato fotografie dokládá umístění nýtu tak že štít nelze zasunout tak aby bylo funkční veslo, takže hurá zpátky na stromy a zapomeňte na vše co jsem psal o zasouvání štítů za relling. Buď to bylo jen vázané, nebo... Je krásné jak takovéto "výpomoci" dokážou rozhýbat věci dané a zcela "jasné". Opět vám děkuji za další podnět.). Tak jako tak, nějaké kousky opracované latě požadovaných rozměrů se na oné fotce z výkopu válí. Ale jen bohové vědí co to přesně je.
Tak bych to viděl já. Ovšem, stavíte vy a už několikrát jste mi prokázal že vaše vývody jdou nejsou liché a jdou opravdu "na tělo". Plus to že na Gokstad máte podstatně lepší podklady než to co jsem sehnal já. No a stavíte také vy.
Co se paluby před první sesse týče. Být tam mohla. Pokud je v předním žebru polodrážka i od přídě pak ano. Pokud ne, pak prostě není kam potencionální palubu strčit. Jenže stejně tak budete muset i vyřešit sedadlo-místo kormidelníka. Na obšívce lodi rozhodně nestál a tato partie se viditelně moc nedochovala. Snad něco dáme dohromady s pomocí jiných pramenů.
Co se nákladu týče. Tam vám můžu posloužit pouze svými zkušenostmi. Materiály na toto téma zcela mlčí a není známa ani žádná zmínka, jen indicie a fyzikální zákony jenž se naštěstí nemění. Tedy, v prvé řadě je nutno si uvědomit podmínky na lodi. Vždy tu bude vlhko, často stojící voda v různé úrovni. Namočené se nedá vysušit (občas dá, ale přednost má oblečení posádky a plachta) a ničemu v nákladu nezvládnete věnovat nějakou specielní péči (pokud musíte /dobytek, koně a jiné/ je nutno tomu přizpůsobit celou plavbu). Nic nesmí být rozbitelné, rozmočitelné či vodou zničitelné (a pokud ano pak se to musí zabalit tak aby nebylo) a hlavně. Po uložení se během přepravy naprosto NIC z nákladu nesmí pohnout. Pokud ano, je v háji stabilita se všemi důsledky. Proto se už od dávnověku pro lodní dopravu užívalo skladování v sudech (ty vikingské jsou velmi dlouhé a poměrně úzké viz.https://cz.pinterest.com/pin/298293175304911609/ a je dost dobře možné že tyto lodě měli své vlastní sudy (bedny) udělané přesně na míru plavidlu. (Ostatně značení "TUNA" je původně mírou britského námořnictva jenž, jak jistě víte, své lodi zařazovalo podle nostosti v BRT čili Brutto registred tons což znamenalo kolik TUN je schopna daná loď uskladnit prostorově při čemž TUNA /dnes tzv. "Imperiální tuna" nebo také "dlouhá tuna"/ není nic jiného než sud standartní velikosti udané britskou admiralitou /jen pro zajímavost, 1 dlouhá tuna naplněná vínem měla průměrnou hmotnost 1016,047kg a BYLA vzorem pro metrickou tunu.../ Zde je také nutné si uvědomit že archeologické nálezy starších kultur pokrývají max. 3,5% dané hmotné kultury /věcí co se v oné době běžně používali/ a tak trochu se i vžít do problémů jenž zcela jistě leželi před těmito lidmi při plánování jejich činností.) Bedny-sudy byly vždy pevně přivázány k plavidlu. A dle mých zkušeností, prostor mezi nimi sám "vyplněn" takovými osobními věcmi posádky jenž dokázali odolat podmínkám na lodi. Tímto způsobem zaplňujeme podpalubí tedy my. Zásadní podmínkou je že vše uložené musí být odolné vůči pohybu posádky PO nákladu (na nákladu je vždy natažen kus celtoviny - proti vodě a možnému "vypláchnutí" věcí z paluby vlnou.) tedy s výjimkou věcí pod palubními prkny (a že tam toho vždycky je!). Kolem kýlu na středu lodi by se měla ještě nacházet zátěž z kamenů. Kolik, to je dnes na kapitánovi, množství nákladu a chování lodi na vodě (někdy není potřeba žádná). Prostory pod veslařskými lavicemi by měli umožnit uschování bedny (při plachtění není dobré mít cokoli na palubě, a už vůbec ne něco co se může pohnout při náklonu, ale například na "Saga Oseberg" jsem je viděl i přivázané k bokům lodi. Otázkou je kolik toto řešení snese a při jakých příležitostech jej volí/další skutečností je že "Saga Oseberg" má motor a je otázkou kolik volného prostoru v podpalubí zabírá motorová instalace/.). S největší pravděpodobností jednu na jedno veslo. Apropos - Většinový zvyk komunity kolem replik vik. lodí je ony bedny dávat kolmo k ose lodi, nikoli podél. Ale není to ničím podloženo, snad jen posezem na lodi z Nydamu a dalších lodích s lavicemi v žebrech. Snad jen nutností toho aby si veslař měl kde "zašprajcovat" nohy. Bez tohoto detailu se dá veslovat jen rukama (vesluje se zády /tedy zapojením zádových svalů/ ruce jsou vždy daleko slabší, dlouho nevydrží a tento způsob neskutečně zatěžuje předloktí) To sice jde i u beden "podél" ale budete muset dost vytáčet šlapky aby jste je dostal pod bednu toho před vámi. To se dlouho vydržet nedá. A ještě jedna praktická, veslaři se zobrazují v "kolmém" zobrazení (lýtka kolmo k hladině, stehna vodorovně, trup kolmo, paže kolmo a předloktí vodorovně. V tomto zobrazení by veslo s listem 20-30cm nad hladinou "mělo" vycházet cca. do dlaně) Postavy pod úhlem klamou ohledně vzdáleností a skutečných pozic. Co se týče pozice vesel na lodi, žádná sesse není stejná a každá má svá specifika. Správné proporce jsou plánovány pro místa uprostřed lodi- je jich nejvíc a jsou nejčastěji obsazována. Veslaři sesse na přídi a zádi se s tím vždy nějak poperou (dá se "vyladit" i tato pozice, ale člověk musí vědět čeho přesně chce dosáhnout.). Ale zpět k nákladu.
Takže ne, na naložené lodi NENÍ volně otevřený prostor do lodi (a je to logické - vždy se snažíme minimalizovat prostor jenž můžou vlny zaplavit) s jedinou výjimkou a tou je místo pro vybírání vody. Jen tam je potřeba volný prostor. Ale i ten je zadeklovaný (většinou máme toto místo uprostřed lodi kde je nejhlouběji a kam stéká všechna voda jenž se do lodi dostane) a jen se pravidelně kontroluje výška hladiny uvnitř lodi (každá loď teče i ponorky). Paluba samotná, při plavbě pod plachtou, by měla být volná bez čehokoli co by se motalo lidem pod nohy, jediná výjimka v případě Gokstadu budou vesla při plachtění. Na Osebergu jsou pro tento případ úžasné vidlice (jsou dobré jen k tomuto účelu, při všem jiném jen neuvěřitelně překáží) do kterých vesla vložíme a díky tomu máme prázdnou palubu (tedy prázdné prkna "plné posedávající a polehávající posádky /s výjimkou lidí u lan/ jenž je plnně "zaměstnána" vyvažováním lodi ve větru ) Gokstad je nemá. Tam bych to osobně řešil naskládáním vesel na příď tak aby co nejméně překáželi a nenarušovali vyvážení lodi. Ale toto vše je s naprostou většinou jen moje zkušenost, s žádným pamětníkem jsem nemluvil a tehdejší doby byli tak kruté že je nikdo nepřežil ...

P.S. když budete u těch animací, zkuste na palubu (a ostatní volné prostory) bez čehokoli nacpat oněch 74 lidí. Docela by mě zajímalo jak s tam vejdou, my jsme při plných stavech posádek spíš jako konzerva sardinek. Pokud to nebude možné, bude třeba upravit platnost dalších dogmat.

[bigpetr]

Mě odkaz funguje ok. Co takto? Funguje Vát toto? http://www.musit.uio.no/foto/#/search?q=gokstad

S rellingem jste mě nahlodal, popřemýšlím jestli ho tam nakonec neudělám. Toho uchycení rellingu bránící v možnosti veslování při zasunutých štítech na skuldelev 5 jsem si nikdy nevšiml. Když teď na to koukám má to tak i replika Helge Ask i muzejní model. Zajímavé.

Paluba před první sesse na jedné straně kde sedět má, tam polodrážka je ale blíž k přídi právě není. Jak píšete, stejný problém je s palubou i na zádi ale tam je logické aby paluba byla. Na zádi mám v plánu palubu udělat všude, na přídi ji asi udělám i před první sesse a od předního žebra do přídě už ne. Nebo i tam by to mělo být z logiky věci raději zadeklováno kvuli zaplavení? Oseberg má palubu zadeklovánu všude.

Uvádí se že ma lodi byla zavíkovaná káď s vodou ze které si posádka nabírala vodu. Myslíte že byla na palubě (na zádi?) nebo taky spíš v podpalubí? Na příď se údajně chodilo vyměšovat do kbelíku. Ten asi taky nestál na palubě ale po vykonání potřeby se vylil a schoval do podpalubí. Vodu nejspíš dneska vozíte balenou a kam chodíte na záchod ?
O které repliky se staráte/plavíte se?

Chtělo by to sehnat někoho kdo se v minulém životě plavil na skandinávských lodích, nebo je dokonce stavěl. Jenže on byl podle všeho každý Napoleon, Caesar nebo Kleopatra .

Zkusil jsem nacpat 74 lidí na palubu v poloze na palubě sedící a vešli se. Moc osobního prostoru nemají a kdyby měla jedna směna veslovat nevim nevim jestli by se tam všichni poskládali. Přeci jenom veslující veslaři asi nesedí tak blízko u kraje.

[bigpetr]

Ještě jsem se chtěl zeptat:

Jaku funkci mělo těch 10 lidí co řídilo loď a veslaře? Co jsem o tom četl tak mi z toho vyšlo toto: Kapitán, kormidelník, jeden člověk ve středu lodě, který dává dál rozkazy a potom lidi u lan ale to prý byli někteří z veslařů, protože při veslování se prý neplachtilo a naopak.

[mesek]

Ne nezobrazuje stále píše toto: Fotoportalen er nå lagt ned. Bruk Unimusportalen på http://www.unimus.no This page is depricated. A na uvedené adrese je taková dost nepřehledná změť (komprimované fota bez označení a spousta dalšího materiálu z několika muzeí, asi nezbyde než se tím nějak prokousat) Jste tam nějak přihlášen nebo něco takového?

"Helge Ask" i muzejní modely byly dělané podle originálů a dost bych se divil kdyby na nich něco bylo naprosto jinak (díky zajištěnému financování a podpoře vy tvářeného muzea mohli být všechny repliky dělány s maximální pečlivostí a původními technologiemi. Což v našem případě prostě nehrozí, finančně, časově a materiálově jsme prostě naprosto jinde. Což ale neznamená že máme vše špatně, například váhově jsme na tom cca. stejně jako originály /repliky v Roskilde mají značnou "nadváhu" pravděpodobně díky rozsáhlému použití dubu a naddimenzování součástek. Ale v tom se jim moc nedivím, originály jsou opravdu strašlivě subtilní./ )
Ohledně paluby by asi bylo nejlépe sehnat co nejvíce fotek muzejního exponátu (na tom co mám k dispozici jde vidět že expozice se v průběhu let mění od odkryté konstrukce, přes částečně zakrytou, až po plně zadeklovanou palubu. Přičemž zcela jistě paluba u kormidelníka JE (se stupněm a lehce zvýšená) otázkou je jen nakolik jsou prkna originály. Ovšem v tomto případě - lépe nepodložené něco /čili archeologicky řečeno- metoda kvalifikovaného odhadu/ než historicky věrné nic. Případná výpomoc fotkami replik není od věci. Taky je nějak museli udělat funkční a pokud se konstrukce shoduje, pak je dost možné že měli k dispozici něco co vy nemáte.
V každém případě, co není zakryté palubními plaňkami. Musí být zakryto jinak (s největší pravděpodobností plachtou - tu v žádném případě nedělejte celistvou. Velkorozměrná plátna jsou v této době naprostým nesmyslem, naprostá většina látek byla vytvořena na poměrně primitivních vertikálních stavech a ty s naprostou většinou produkují obdélníky o hranách cca. 60x90cm /tenhle údaj se může dost lišit v rámci desítek centimetrů, ale nikoli v řádu 0,5m/ a nebo také mohla být sešita z kůží mořských tvorů jejichž kůže si dokážou zachovat ohebnost i při působení mořské vody /spousta nalezených lan z té doby je vytvořena spletením z kůže mořských savců. Za nejlepší byla považována kůže z mrože, používala se běžně až do 19. stol. i s jeho zuby. Jenž byly často označovány mořskou-severskou slonovinou se stejným použitím/ a tehdy se jednalo o levnější variantu než by bylo užití látky /ta aby mohla plnit funkci "celty" musí být dostatečně kvalitní a tím i drahá- nebo spíš příliš náročná, tehdy se věci pořizovali o dost jinak než jsme dnes zvyklí my a díky tomu i hodnotové žebříčky byli dost odlišné od toho co známe my dnes/)
Ano, Oseberg je pečlivě zaplaňkován po celé délce paluby a to je také jedna z věcí jenž Gokstad "usvědčuje" z univerzálního užití. Oseberg byl řešen jako královská reprezentační jachta s exrémním důrazem na zdobnost a pohodlí. Zatímco Gokstad je řešen přísně účelově s důrazem na co nejlepší nautické a užitné vlastnosti jako přepravní a bojový prostředek.
Co se týče sudu na vodu, rozhodně ANO!!! Byl nalezen na obou lodích (Gokstad i Oseberg a je velmi dobře zdokumentován a u obou plavidel měl být nalezen na zádi), široký, dubový, s víkem a sině vyztužen obručemi. Uvnitř by mělo být ještě malé vědérko s tisového dřeva (tisové dřevo dokáže desinfikovat vodu). Sudy byly nalezeny na palubě stojící na zádi (pokud je to jen trošku možné je vhodné loď vyvažovat tak aby měla hlouběji zanořenou záď. V prvé řadě to zvětšuje účinnost kormidla/má větší účinnou plochu/ a v druhé to má příznivý vliv na rychlost lodi a to při všech režimech plavby), já osobně bych je sice nejraději viděl zapuštěné částečně do paluby a zajištěné proti pohybu. Ale je dost dobře možné že byli prostě přivázány k boku paluby. Přece jen je tam opravdu málo místa a vše je nutno stále někam posouvat aby jste se dostal k tomu co bylo zaskládáno a uklizeno před chvílí jako momentálně nepotřebné. Voda je na veslici nejdůležitější surovinou. Motory jedou na palivo, veslař na vodu a nedá se to nijak obejít. Prostá skutečnost ve které máme dnes výhodu vodotěsných plastových lahví a barelů, jenž se díky svému tvaru velice dobře uskladňují v podpalubí. Vědro na vyměšování je skutečností již dnes provozujeme my , jak to dělali před tisícem let netuším. Ale dost by mne překvapilo kdyby to bylo jinak. Pokud hodláte znázornit tuto činnost , pak postup je následující: Vyjmout vědro z podpalubí, omotat šňůru s okem ,uvázanou na uchu vědra (velmi důležité, už nám jich pár utonulo), kolem zápěstí a nabrat trochu vody do vědra (to aby se výměšky naředili, případně nenalepily na stěny vědra). Vykonáte potřebu (je jedno či velkou nebo malou), a vedro i s obsahem vylijete do vody z co nejmenší výšky (pouze v případě velké potřeby hlásíte kormidelníkovi svůj úmysl - to aby hovna nebyly rozmazané po veslech, trupu a kormidle neb o vyčištění lodi se postará viník ), pak vědro opakovaně vypláchnete, uvolníte šňůru ze zápěstí a vrátíte vědro zpět pod palubu. My samozřejmě užíváme nerezové vědro což je určitě naprosto nehistorické. Ale s tím jsme se po všeobecné shodě smířili všichni. Přece jen kov nasákne podstatně méně než dřevo... Ale vážně, vědro jednoznačně identifikované jako záchod nebylo nalezeno. Tedy pokud je mi známo, ale je fakt že výzkumy stále pokračují a i po stu letech z těchto lodí zjišťujeme velmi překvapivé skutečnosti.
Co se týče počtu lidí, vlezli by se i při veslování. Samozřejmě že by kol veslařů muselo být daleko více místa pro jejich práci. Ale ten zbytek by pravděpodobně ležel namačkán na sebe po celé ploše lodi. Každý z chlapců je totiž znázorněn na poměrně velkém kusu plochy se spoooustou místa kolem sebe . Ležící přitisknutí k sobě a naskládaní i na místa jenž jste nevyužil zaberou daleko méně plochy(o to se postará nejen nedostatek místa ale i zima - vikingové jako snad jediná rozsáhlá civilizace má v pekle zimu. A věřte mi že moc dobře ví proč.). Opět jste mne překvapil. Osobně bych řekl že maximum Gokstadu bylo o 15-20 lidí méně. Ale zde pravděpodobně promlouvají mé zkušenosti se současnými posádkami. Takovéhle sardinky mi možná skouslo jen pár opravdu skalních nadšenců. Zkrátka dnes jsou nároky na prostor pro jednotlivce naprosto jinde. (navíc historicky je počítáno s tím že cestou zpět jich bude méně)
Co se oněch 10 lidí týče, je to poněkud zmenšený počet jenž vychází z historických písemných pramenů o zaznamenaných počtech posádky. Je v tom sice docela chaos ale pár dat se použít dá. Např. při 100 lidech pro loď o 20 sesse (ovšem z 11 století). Kdy prostým výpočtem přijdeme na "družstvo" o velikosti 20 lidí (V této době je nutno brát ohled na skutečnost že společnost se v rozsáhlém království už specializovala a na veslařských pozicích většinou sedí sedláčtí synci jenž sice o veslování a plavbě na člunech ví mnohé, ale o obsluze takto velké lodi téměř nic - proto o tolik zvětšené "družstvo" zkušených. V 9stol. /aktivní době Gokstadu/ byla posádka takovéto lodi poměrně stabilní skupinou v podstatě "královské" osobní gardy /ona království tehdy zahrnovala strategicky umístěný ostrov nebo kus krajiny s cestou jejíž kontrola znamenala stálý příjem daní od projíždějících/ a která měla vše potřebné pro své aktivity a mohla se plně oddávat tréningu čehokoli. Takže ano, je v tom bordel a bez dalších znalostí člověk snadno dojde k mylným závěrům. /což ale neznamená že s nimi se vám to stát nemůže /). A jejich funkce? Kormidlo je dobré střídat co hodinu (při klidné plavbě člověk bez problémů zvládne daleko víc). Pokud jsou podmínky velmi složité (mlha, mělčiny, šero, tma, obtížná navigace, těžké moře aj.) Tak i co půl hodiny, je to kvůli pozornosti. Jen výjimečně je někdo schopen se udržet ve stavu s dostatečně rychlou reakční dobou (při spánkové depresi /nedostatku spánku/ se na palubě začínají dít hodně zajímavé věci) Dobré na tom je, že ten co opouští kormidlo je použitelný pro jiné práce. Dále je nutno tu hromadu lidí nakrmit a říci jim "tady je jídlo berte si" je přímou cestou do průseru. Takže kuchař nebo dva (i pro studenou stravu a i tito jsou použitelní k jiným pracím pokud zrovna "nevaří". My tohle odbýváme jedním člověkem jenž si k sobě bere na vaření nevytížené lidi z posádky.) Dále je potřeba někdo na roznášení čehokoli po lodi (nechcete aby se vám posádka přesunovala po lodi dle svého rozmaru - vyvážení) "Oko" na přídi zádi a nejlépe i bocích (lidé jejichž jediným úkolem je pozorovat plochu kolem lodi a vše podezřelé okamžitě hlásit. No a v této době i navigátor (bez něj doplujete tak akorát na dno, býval jen jeden za to zcela mimo posádku a její povinnosti s pravomocemi téměř kapitána/pokud se nejednalo o tu tu samou osobu/ jeho jediným úkolem bylo dopravit loď ze startu do cíle). Všechny tyto činnosti (z výjimkou navigace) lze vykonávat kýmkoli z posádky (pokud má dostatečnou kvalifikaci) ale prostě není možné je motat dohromady s veslaři. Pak by se vám mohlo velmi rychle stát že veslař odpadne proto že se prostě neměl kdy vyspat (tedy pokud to vydrží).
Co se týče onoho veslování- plachtění. Kdysi jsem to prosazoval i já, v současné době... Vesla a plachtu současně na lodi uvidět můžete a smysl to dávat bude. Jen je skutečností že pokaždé toto nastavení znamená nějaké problémy, nejčastěji s větrem. Na druhé straně je fakt že pokud by jste se pokoušel veslovat na lodi plující ve slušném větru jen pod plachtou. Buď zlomíte veslo, nebo zničíte bok lodi. Prostě život je příliš barevný pro černobílé vidění...

Co se týče mé praxe s replikami. Měl jsem to štěstí a čest že mi mimo mojí Świetoslawa II (12m replika Oseberg 1:2) bylo opakovaně svěřeno vedení i pár dalších replik. Konkrétně Morag (18m replika Skuldelev V. 1:1. Shodou okolností foto této lodi naleznete na wikipedii pod hesly drakkar i snekkar.) Orzel Jumne (12m replika slovanské nákladní lodi z Kamień Pomorski 1:1), Miroslawa (7m člun z Gislinge), Sigrida (malý člun z Gokstadu). Jako člen posádky (leckdy jen na "zkoušku" jako veslař pro srovnání s jinými loděmi) Welet (12m replika Orunia II) a Freya (replika Skuldelev III). Ale mohu vědět k čemu vám tato znalost bude?

[bigpetr]

Vypadá to že zrušili starý fotoportál a vyvyjí nový. Zkuste toto:
https://www.unimus.no/portal/#/search/p ... ue=gokstad

Díky za další vhled do chodu lodi. Jestli to chápu dobře tak k lanům se při plachtění použili veslaři.

Ohledně Vašich replik, jen mě zajímalo, jestli znám nějakou repliku na které operujete. Informace mi prakticky k ničemu nebude:), snad jen jestli se k nějaké nachomejtnu tak jestli Vás tam potkám:)

[bigpetr]

Ještě bych se rád zeptal jak je na replikách řešeno horní uchycení kormidla. Co jsem zatím načetl tak na jednom konci měl ten kožený (pletený) pás zarážku z dřevěného kolíku ale nejsem si jistý jak se uchytil jeho druhý konec po obtočení kormidla a jeho vracení zpátky do lodi druhým otvorem? Viděl jsem jeho uchycení kolíkem do žebra lodi ale gokstad žádný otvor pro takový kolík v okolí kormidla nemá, nebo o něm nevím. Někdo navrhoval že ten druhý konec má díru, kterou se zahákne za kolíkovou zarážku na prvním konci pásu. Co si o tom myslíte? Je to tak praktické?

[mesek]

Děkuji moc, už se povedlo to zobrazilo. Snad už s tím nebudou dělat další hlouposti...
Co se plavbách na replikách týče. Co si to tak vyzkoušet sám na vlastní kůži? Plavby pro jednotlivce pořádám na přelomu prázdnin, sice uvidíme jak do toho nakonec promluví epidemiologové. Ale plánovat budeme tak jako tak. Volné místo se určitě najde.
Ano, chápete to dobře a nejen tam. Vikingské veslice snad jako jediné lodě tohoto typu (válečné lodě, kombinovaný pohon - vesla, plachta) nerozlišují mezi zařazením lidí na palubě. A to nejen rozdělením na veslaře a posádku, ale ani mezi veslaři a bojovníky. Všichni jsou bojovníky, alespoň dle písemných podkladů (podle nálezů lze vystopovat snahu o rozlišení mezi veslařem a někým kdo dokáže zastat vícero funkcí/prací viz. nálezová situace v Saaremaa.) Ale i tak, na rozdíl od antických pramenů, či pramenů k novověkému užívání galér, nikde nejsou výslovně zmiňováni veslaři, bojovníci, námořníci. Čili, pravděpodobně každý vykonával to co bylo potřeba. Málo kdo si dokáže představit jakou výhodu toto "univerzální" zařazování mužů posádky mělo. A jak ohromnou výhodu toto dávalo oproti jiným veslicím.
Co se týče onoho uchycení, my to máme řešeno zcela odlišně protože máme jiné potřeby (často plujeme na řekách a tam je leckdy potřeba velmi rychle kormidlo "sklopit" aby nedošlo k jeho úhoně. Proto je naše uchycení řešeno tak aby šlo velmi snadno povolit. Ovšem na moře jsme byli nuceni udělat "druhou sadu" upevnění - podobnou originálu.) Tak jako tak, podle toho co vím je spodní uchycení provedeno kolíkem jenž je zaklínkován z obou stran. Aby bylo kormidlo volně pohyblivé je onen kolík "zhoužven". Čili je s ním točeno tak aby se dřevní vlákna na středu proměnila v "houžev" (čerstvá větev daných dřevin je stáčena ve své podélné ose tak že se roztřepí ale zachová si celistvost. Takto je vyroben velice pevný "provaz" jímž lze pevně a trvanlivě svazovat dřevěné konstrukce.) Horní je jak píšete sám spleten z... Kůže? Nemám podklady na to o jaký materiál se jedná. Jen bych byl docela opatrný, neb všechny kožené nálezy z mohyly byly poměrně dost poškozeny. Na rozdíl od dřevěných součástek. A tento pásek vypadá jako typický výrobek z lýka. Co se týče jeho upevnění, nemám k tomu žádné podklady. Jen to co lze vidět z vnějšku trupu (tedy jako podklady beru buď foto z vykopávek, nebo ještě popisy a perokresby z téhož zdroje. Vše ostatní je více či méně zpochybnitelné). V každém případě se jedná o pleteninu, ta je vždy natažitelná, užitou na součástce jenž musí vytvořit pevné otočné spojení s trupem pro kormidelní osu. Z toho důvodu není možné aby druhý konec tohoto upevnění měl "jen" pevné oko. Vždy tam musí být nějaký prvek jenž umožní "napnutí" onoho pásu. Klín s deskou, páka, vypínání pomocí zkrutu lanového svazku... Víte, u obou lodí (Gokstatd, Oseberg) byla nalezena hromada neobvykle opracovaných a evidendtně užívaných kusů dřeva. Páky, rohatinové kladky, aj. Je dost dobře možné že jedno z onoho zakončení (nebo systému vypínání) je tam.
K samotnému vypnutí bych osobně použil výztužné položebro kormidla. Je tam jen díky němu a je to jediný dostatečně pevný bod konstrukce (na kormidlo působí opravdu velké síly a oním pásem je řešen v podstatě "horní čep" kormidla).