ROYAL KATHERINE 1664, vlastní projekt, DOKONČENO

[Stráťa]

Mě spíš přijde že je jenom nějak divně mimo řadu ta předposlední střílna horní paluby. Jako by malíři ujela ruka nebo bylo dělo možná něčím podložené? Ostatní paluby mi přijdou rovný, jenom ta horní paluba vypadá tak nějak divně křivá.

Jinak teda taky tiše závidím modelářské schopnosti, bude to krásnej model.

[VVING]

Jak jsem někde uvedl na svém vláknu, na SR jsou poslední střílny také poněkud níže. Když jsem dělal revizi děl, zjistil jsem že tato děla, t.j děla ve velké kajutě a v místnostech pod, případně nad byly menší ráže. Což znamená nižší lafety a menší otvory střílen. Už samo toto stačí k tomu, aby se zdálo, že na zádi musel být schodek. Nemohl by toto být důvod?

[DORIS]

Ahojte přátelé,
moc Vám všem děkuji za zajímavé náměty a ochotu pomoct. Ty snížené střílny bývají i na dobových obrazech dalších lodí i muzeálních modelech, takže tady předpokládám, že to pan Vale namaloval podle skutečnosti a správně. Více zde: viewtopic.php?f=177&t=110763&start=270#p2092771

Nicméně pozice střílen na horní palubě a (z mého pohledu) poněkud atypický design zadobočních galerií i výšky jejich oken ve srovnání s dalšími anglickými plachetnicemi z daného období mne vybízí k úvaze, že na koncích palub (horní a velitelské) mohly být výškové skoky a taktéž výška zadních kajut byla různá (mnoho relevantních důkazů mi poskytnul Kpt.KL, za což mu velice děkuji).

Z uvedených verzí, které jsem zmínila v předchozím příspěvku, mi jako nejschůdnější připadá toto řešení, i když je s ohledem na posunutí střílen a tedy i nutností řezat do již hotové obšívky dosti drastické:

Je to samozřejmě jen hrubý nástřel a podotýkám, že takto bych to udělala já z pohledu logické úvahy. Než se pustím do samotné realizace, uplyne ještě nějaký čas, takže je dostatek prostoru hledat další a určitě i vhodnější a historicky korektnější řešení. Většina informací, které mám k dispozici, pochází ze zahraniční literatury Lavery, Goodwin, Franklin aj. V české literatuře věnované plachetnicím se o tom bohužel nepojednává vůbec.



Trochu odlehčení..... Jak jsem nedávno psala ohledně posádky RK, že bude i dle skutečných lidí, a kdo mne bude zlobit, že na to dojede, tak manžel už má první výstrahu za provokování, ale protože to dělá často a baví ho to, tak asi skončí takhle :

[DORIS]

A hurá na další výzdobu... Už se to začíná hezky rýsovat i na galerii na pravoboku, kde jsem vymodelovala šestici karyatid na sloupy mezi okna a při jednom také drobnější ozdoby pro nižší patro. Postupně doplňuji různé elementy výzdoby i pod nebo mezi již vymodelované sošky, aby tato tvořila na modelu souvislé pásy, jak jsem vypozorovala z dobových modelů a dalších zdrojů.

Protože mi často píší lidé ohledně rozměrů modelu RK, uvádím některé:

Současná délka 100cm, výška od kýlu k vrcholku zádi 30cm a maximální šířka cca 24cm. Hmotnost modelu i s podstavcem přesahuje 7kg.

[majos]

Doris, to je taka tvoja klasicka nadhera. Perfektne. Ako ta Wasa? Bude niekedy? Ja mam plany a caka, raz by som ale chcel ist do toho.

[DORIS]

To majos: Ahoj a děkuji za slova uznání.
Ad Vasa - nakonec jsem do ní nešla, pouze jsem postavila plastovou od Revellu 1/150 (ještě na ní nemám hotovou takeláž). Když si uvědomím, že na pořádném projektu strávím pár tisíc hodin práce, tak hledám takovou předlohu, která mne skutečně nadchne. A rovnou přiznávám, že mám ráda velké výzvy, které mi v těle rozproudí krev (a to nejen v modelaření). Vasa je výborně zdokumentována + existuje skutečná předloha, takže stavba by byla daleko snadnější, než třeba scratch build bez pořádných plánů, jaký nyní realizuji. Moji dávnou volbu změnil fakt, že modelů Vasy jsou mraky a stává se z ní tuctová záležitost. Já ale preferuji jedinečnost = neokoukané lodě a nádherným designem, navíc mne čím dál víc lákají projekty zaměřené na co nejpřesnější rekonstrukci skutečného vzhledu dané lodě. To, že k dané lodi neexistují přesné plány, nepovažuji za zásadní překážku pro svou práci, jsou k dispozici i jiné zdroje a podklady, z nichž se dá vycházet a vytvořit hodně solidní maketa. Jako tomu bylo třeba u stavby modelu Sovereign of the Seas.

můj projekt:
viewtopic.php?f=177&t=43575
rešerše Kpt.KL:
viewtopic.php?f=183&t=46754

Každopádně pokud se do stavby Vasy pustíš a budeš ji prezentovat, určitě to bude super a ráda budu Tvou práci sledovat.

Moje záměry do budoucna, pokud mi to dovolí zdraví a budu mít stále dostatečný elán, budou směřovat k podobným lodím, jako je RK;

uvažovala jsem například o lodi HMS Royal Charles/Naseby 1655

https://cs.wikipedia.org/wiki/HMS_Royal_Charles_(1655)
https://en.wikipedia.org/wiki/HMS_Royal_Charles_(1655)
Pozn: odkazy na wiki se bohužel zobrazují chybně, nutno doplnit poslední závorku za letopočtem!

nebo HMS Royal Sovereign 1701

https://commons.wikimedia.org/wiki/File ... e_Nore.jpg
https://en.wikipedia.org/wiki/HMS_Royal_Sovereign_(1701)

ale pokud bych si chtěla trochu odpočinout, sehnala bych si plány lodi HMS Lenox a postavila model dle kompletní dokumentace. Vypadá taky parádně, kór například takto ztvárněný jako diorama a navíc v maličkém měřítku:

http://www.shipmodel.com/models/hms-len ... rline-mode

[Kpt.KL]

Paluby lodí 17. stol. na zádi - část 1.

Následující příspěvky jsou určeny zájemcům o konstrukci skutečných lodí 17. století a v souvislosti s modelem ROYAL KATHERINE se primárně věnují lodím vícepalubovým. Někteří lidé při prohlížení zejména dobových obrazů zaregistrovali v oblasti zádě u řady lodí jakési "podivnosti" - paluby neprobíhaly v rovině a poslední dělové střílny některých palub byly níže, než by - zdánlivě logicky - měly být. Prodloužení palub pak "podivně zasahovalo" doprostřed oken kajut na záďovém zrcadle.

Jedním z poměrně rozšířených mýtů je, že lodě měly vždy průběžné paluby, vedoucí od přídě k zádi. Nejhorší publikace a plány lodí pak dokonce prezentují tyto paluby jako naprosto rovné. Ve skutečnosti byly paluby lodí 17. století v oblasti zádě také přerušené, stupňovité, zalomené pod různými úhly a výška mezipalubí se u velkých kajut směrem k zádi obvykle zvětšovala; výška důstojnických kajut o „patro“ výše se někdy směrem k zádi naopak dokonce snižovala. Dokazují to nálezy vraků, dobová pojednání o stavbě lodí, dobové dokumenty a loděniční modely. Problematiku členitých palub v oblasti zádě představím nejprve na ukázkách holandských lodí, o kterých je k dispozici více informací (především vizuálních), než o lodích anglických.

Jako sekundární důkaz slouží dobové obrazy a kresby malířů-marinistů – tj. malířů, kteří se specializovali na obrazy lodí. V tom vynikali především holandští a angličtí malíři, kteří měli možnost zakotvené lodě dostatečně dlouho pozorovat a hodnověrně zachytit jejich vzhled. K předním malířům-marinistům 17. století patří otec a syn van de Veldeovi, Holanďané, kteří se později usídlili v Anglii a zanechali stovky kreseb a obrazů holandských a anglických lodí všech typů. Willem van de Velde starší proslul také tím, že byl přímým svědkem řady námořních bitev – na palubě své jachty vytvářel skicy různých momentů bitvy, které pak později v ateliéru se svým synem přenášel na plátna. Velde rovněž dělal skicy lodí poškozených v bitvě.

U nejstarších vícepalubových lodí, které měly tzv. kormidelnu (steerage) s dlouhou kormidelní tyčí (whipstaff), byla střední paluba před kormidelnou přerušena a paluba za kormidelnou pokračovala k zádi v jiné výšce a pod jiným úhlem – nejlepším příkladem je VASA z r. 1628, viz plán zádi skutečné lodi.

Plán zádi švédské lodi VASA: zeleně označená horní paluba končí před kormidelnou, navazující paluba zadních kajut je vyšší a stupňovitá; všechny paluby na zádi výrazně stoupají vzhůru. Pozice (9) označuje kormidelnu s dlouhou kormidelní tyčí:

VASA – foto oddělené kormidelny - vlevo je standardně vysoké mezipalubí, vpravo výrazně vyšší hlavní kajuta na zádi::

Větší rozlišení: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vasa-steerage-1.jpg


Stejné řešení jako VASA má replika velké holandské východoindické lodi BATAVIA. Vlevo je vidět nižší, standardně vysoké mezipalubí, vpravo výrazně vyšší hlavní kajuta na zádi:

http://www.modelships.de/Museums_and_replicas/Batavia/gPICT0543.jpg
http://www.modelships.de/Museums_and_replicas/Batavia/Photos_Batavia.htm


Takto vypadá různý výškový rozdíl palub a kajut na zádi na dobovém modelu holandské lodi PRINS WILLEM z r. 1651, po sejmutí záďového zrcadla:

Plán zádi výše zmíněné lodi PRINS WILLEM 1651 a další holandské lodi z roku 1690. Tyto lodě již nemají kormidelnu, dlouhá kormidelní tyč prochází přes dvě paluby. Plány byly zhotoveny podle dobových modelů:

Plán zádi holandského dvojpalubníku 1660-1670, který zhotovil Heinrich Winter podle dobového modelu (tzv. Hohenzollernmodell). Všechny paluby jsou průběžné, výška kajut na zádi různá:

Na plánu holandské fregaty WAPPEN VAN EDAM je vidět, že dolní dělová paluba má schod, k zádi pokračuje snížená a klesá pod jiným úhlem (na plánu označena C). Ostatní paluby k zádi stoupají:

Rekonstrukce plánu holandské pinasy z r. 1671. Zde je dolní paluba "zalomená" před zadním stěžněm, k zádi pokračuje pod menším úhlem. Horní paluba má "schod", k zádi pokračuje pod menším úhlem. Kajuty mají různou výšku.

Vybraná literatura o holandských lodích:
Hoving A. J.: Nicolaes Witsen and Shipbulding in the Dutch Golden Age. Texas A&M University Press 2012.
Hoving, A.J., and C. Emke: The Ships of Abel Tasman. Hilversum Verloren 2000.
Ketting, Herman: PRINS WILLEM. Ein Ostindienfahrer des 17. Jahrhunderts. Hinstorff Verlag Rostock 1981.
Winter, Heinrich: Der holländische Zweidecker von 1660/1670. Hinstorff Verlag Rostock 1985.


V dalším pokračování představím informace o anglických lodích, včetně několika dobových obrazů.

[DORIS]

Vynikající příspěvek a neocenitelné informace, které se budou mnohým z nás hodit. Za mne velký dík, Kapitáne!

Když na to koukám, je to docela věda, jak byl řešen interiér v lodích 17. století. O spoustě věcí jsem neměla ani tušení. Uvidíme, jak nakonec bude vypadat vnitřek mojí RK, ale už nyní tuším, že ta výše navržená varianta ještě projde výraznějším reparátem.



Dnes jsem dokončila základní/obvodovou výzdobu na zádi a galerii na pravodoku. Opět jsem přizpůsobila tvary karyatid optickému zaoblení galerie, aby vzhledově co nejvíc odpovídala vyobrazení na Valeho malbě. Vykoumala jsem dokonce i lepší techniku, jak modelovat některé detaily, takže na levoboku dozná původní výzdoba ještě určité změny.
Nyní na chvilku opustím sochaření a dotáhnu veškeré římsy a chybějící parapety kolem oken.

[Connie]

Zdravím Doris, pěkně se ti ty galerie zaplňují.

[BestDrifter]

No nazdar, tak to je mazec jak koukám na ty schémata palub. Je požitek sledovat nejen stavbu tohohle skvostu ale i profesionální přístup a podnětné příspěvky od kpt. KL. V pohodě by jimi smetl kde jakou odbornou publikaci. Neskutečné. Už se těším na další takové příspěvky.

A Tobě Dori přeji co nejmenší komplikace při stavbě a ať Ti dílo krásně roste.

Pavel

[DORIS]

Děkuji Vám za komentáře a podporu, přátelé!

Konečně se mi povedlo dotáhnout všechny římsy i parapety kolem oken na zádi a obou galeriích. Jsou zhotovené ze dřeva ovocných stromů. Výška oken na skutečné RK, jak ji ztvárnil pan Vale kolem roku 1696 (v té době už měla jinou podobu), je o dost větší ve srovnání s výškou oken u dalších anglických lodí z tohoto období, nicméně těžko říci, zda u RK šlo o výjimku a nebo malíř ty proporce trochu upravil. Na svém modelu jsem okna upravila, jsou o něco nižší; v reálu by měly výšku cca 110cm (oproti přibližně 140cm dle Valeho vyobrazení RK).
Průběžně také dělám i drobná vylepšení a retušování.

[DORIS]

Drobnou, ale vcelku důležitou úpravu jsem ještě udělala na sloupcích záďového zrcadla, aby okna vypadala více zapuštěná dovnitř, jak mi před časem poradil Kapitán:

...Závěr:
Pokud chcete okna na modelu RK předělat, doporučuji přesnější provedení diamantového vzoru olověné mřížky s osovou souměrností v souladu s dobovými zdroji a okna posunout trošku dovnitř trupu, aby byly patrné vertikální trámy (sloupy) pod karyatidami, a také římsy a parapety. Zvažte, zda nějaké okno na zádi neudělat otevřené, dle inspirace dobovými anglickými okny (panty, zajištění háčkem...) - měřítko RK 1:55 za takový detail již stojí.

Sice jsem již nemohla změnit pozici skleněných výplní oken - konstrukce byla původně přizpůsobená pro vlepení skel až téměř k okraji, ale sloupky jsem zvenčí zesílila a tím pádem docílila požadovaného efektu. Nyní je provedení nejen lepší, ale i více odpovídá reálu. Kromě toho sošky/karyatidy měly až moc zapuštěné hlavy v horní římse ( porovnejte například s poslední fotkou v příspěvku výše), což se mi vůbec nelíbilo. U obou zadobočních galerií jsem tento nedostatek vyřešila již dříve podobným způsobem.

Můj papoušek si moc oblíbil podstavec RK, kde zpravidla po chvilce usne.....To je teda pomocník..... No jen na mne tak nekoukej, lumpíku, na podstavci budou lodičku podepírat sošky stylizovaných ryb místo tebe.....

[DORIS]

Dnes mi dorazila nádherná reprodukce Valeho malby (120x100cm) z NMM (tímto moc děkuji BRadkovi za pomoc a skvělou spolupráci a také zajištění potřebných doplňků ke stavbě modelů).
Obraz má velmi solidně vykreslené detaily včetně výzdoby, což mi umožní další posun modelu RK k větší historické přesnosti. Kvalita tisku i použitý papír mají vynikající kvalitu.

To se to bude nyní modelařit... Jupíííí!

[honza čižule]

Ta reprodukce je nádhera!!! A realizace RK se Ti opravdu skvěle daří. .
To, že člověk se musí vracet a opravovat je normální, tedy pokud chce vytvořit DÍLO. (Díval jsem se do složky svého Norske løve - 6,28Gb vytvořených dat ve 3D programu-nakresleno posouzeno, a znovu a znovu, než je člověk spokojen, tedy skoro spokojen). Ty tvoříš a trápíš se fyzicky, a já digitálně, ale je to jediná šance, jak tvořit po stovkách let z toho mála, co nám předkové zanechali.
Moc se mi Tvá práce líbí.

Přílohy

3D data norske løve

[Connie]

Zdravím Doris, obraz je nádherný. To ti teď práce pojede jako po másle.