La Couronne 1:100 (scratch)

[hu-pa]

To TomasT: To jsem se vyjádřil nepřesně, kam kladkostroj to vím, ale zajímá mne, kde končí lano kladkostroje.

[Ondras71]

To TomasT: To jsem se vyjádřil nepřesně, kam kladkostroj to vím, ale zajímá mne, kde končí lano kladkostroje.

Příloha parduna-kldkostroj b.jpg je dlouhodobě nedostupná.

Jak Ti Tomas napsal, končí uvázané, zde zřejmě na rohatce uvnitř boku. Najdi fotku nebo video z paluby..

Jinak na replice Duyfken je volný konec omotán a uvázán na laně nad kladkou.. O.

[Kpt.KL]

Dobrý den Kpt.KL, děkuji za Váš rozsáhlý příspěvek, je v něm obrovské množství informací. Cajthamla mám doma také,bible to opravdu pro mne není, do Mondfelda jsem také koukal a ta polovina 18.stol u č.2 mne zarazila, ale vím, že jste tady na nějakém vlákně psal, že i tam je pár chyb, tak jsem rád , že jste to upřesnil.Anderson ve své knize taky uvádí, že se parduny začaly používat až v polovině 17.stol. Pokud se mi podaří napnout stěhy bez ohnutí stěžňů, bude model bez pardun. K nim bych měl dotaz, jejich průměr je stejný jako průměr košových úpon a ty violinové kladkostroje končily na úvazovém kolíku nebo jinde? Pokud je budu dávat, tak jste mě navedl správným směrem, protože jsem je chtěl ukotvit na úponové lavici.
PS: Ab. Hovinga jsem objevil nedávno, a protože chci stavět holanďana okolo půlky 17.stol., tak už mám políčeno na nějakou knihu od něj.

Zdravím,
ano, průměr pevné části košové parduny = průměru košové úpony. Průměr lana violinového kladkostroje činil podle starého takelážnického pravidla 2/3 průměru úpony (=0,67). Nebylo to jediné pravidlo pro vzájemné poměry takeláže, současně se používalo pravidlo poloviny - např. velikost košového stěhu rovná se polovině velikosti dolního stěhu (pně).

Velikost lana se v té době udávala jeho obvodem v palcích, lana se vyráběla obvykle v odstupech po ¼ palce. V dobových seznamech takeláže můžete zjistit, že ne vždy poměr odpovídá 2/3 – obvykle se použil nejbližší vhodný průměr, který se vyráběl. Ab Hoving uvádí pro menší loď z roku 1638 velikost (=obvod) pevné části přední košové parduny 3,5 palce a lana kladkostroje 2 palce, tj. poměr 0,57. Je to dáno jednak tím, jaký průměr lana byl k dispozici ve skladu provazárny, a patrně se také přihlíželo ke kvalitě konopí, z kterého bylo lano vyrobeno. Konopí z baltské oblasti (např. pruské) bylo považováno za kvalitnější, než konopí z Porýní. Rovněž francouzské konopí bylo považováno za o něco méně kvalitní. To jen pro zajímavost, na model LA COURONNE použijte 2/3 pravidlo.

Dostupné dobové prameny o holandských lodích o upevnění volného konce lana violinového kladkostroje košové parduny žádnou informaci neuvádějí.

Ab Hoving pro lodě z r. 1638 a 1639 udává, že lana kladkostrojů byla uvázána pod dolní kladkou kladkostroje. Jedná se o malé lodě o délce kolem 100 stop. Toto řešení použili na replice DUYFKEN.

Anderson uvádí, že jednoduché pohyblivé parduny (tj. lano s jednou kladkou - angl. whip) mohly být uvázány na otevřeném horním zábradlí, nebo rohatce či úvazníku (pacholeti) na vnitřní straně pažení. O upevnění lan violinových kladkostrojů není nic uvedeno.


Na replice KALMAR NYCKEL 1638, rovněž malé lodi, mají volný konec lana violinového kladkostroje hlavní košové parduny vedený přes kladnici úvazníku (pacholete) na vnitřní straně pažení/boku lodi (angl. kevel):

Přední košová parduna na úvazníku (pacholeti) s kladnicí:

https://pbs.twimg.com/media/BsnoDhvIEAAdXIi.jpg:large

Hlavní košová parduna na úvazníku (pacholeti) s kladnicí:

https://images-wixmp-ed30a86b8c4ca887773594c2.wixmp.com/f/bc4c074c-6277-4cc8-8499-154d7f8d73db/dbmwsau-70f9c554-e437-48f0-a52c-cbf7415387e8.jpg?token=eyJ0eXAiOiJKV1QiLCJhbGciOiJIUzI1NiJ9.eyJzdWIiOiJ1cm46YXBwOjdlMGQxODg5ODIyNjQzNzNhNWYwZDQxNWVhMGQyNmUwIiwiaXNzIjoidXJuOmFwcDo3ZTBkMTg4OTgyMjY0MzczYTVmMGQ0MTVlYTBkMjZlMCIsIm9iaiI6W1t7InBhdGgiOiJcL2ZcL2JjNGMwNzRjLTYyNzctNGNjOC04NDk5LTE1NGQ3ZjhkNzNkYlwvZGJtd3NhdS03MGY5YzU1NC1lNDM3LTQ4ZjAtYTUyYy1jYmY3NDE1Mzg3ZTguanBnIn1dXSwiYXVkIjpbInVybjpzZXJ2aWNlOmZpbGUuZG93bmxvYWQiXX0.XuVx4EIW4nCSmJTLq-Irh2_On9FFjDrS1IQHSp716nU


Parduna na zadním stěžni se v první polovině 17. stol. nepoužívala, tu si na replice KALMAR NYCKEL přidali patrně z praktických důvodů. Zde je lano kladkostroje rovněž uvázáno na úvazníku (pacholeti) s kladnicí, na pažení (štítnici): Konstruktér repliky si byl vědom, že lana pod silným tahem se na kolíky nevážou - a zásadně ne tak, aby byl tah na kolík směrem nahoru. Předpokládám, že tyto informace se v modelářských knihách nenacházejí - jeden z modelářských mýtů je vázání každého lana na samostaný kolík v úvazníku, bez ohledu na funkci lana, jeho namáhání, o odlišnostech v různých staletích nemluvě (Mondfeld sice upozorňuje, že vázání všech lan na kolíky se objevuje až v 19. stol., ale neuvádí, proč). Na MF jsem na to už kdysi upozorňoval.

https://i.redd.it/9vdicy6kthi31.jpg



Doporučení pro LA COURONNE:

Pokud budete košové parduny dělat – po jedné na boku na předním a hlavním stěžni, delší kladkostroje zaháknuté samostatně do železných ok v bočnicích, dále za úponovými lavicemi. Na velké lodi jako LA COURONNE tvořily kladkostroj košové parduny violinové kladky nahoře i dole, na rozdíl od menších lodí, kde byla violinová kladka jen nahoře.

Na dostupných dobových obrazech není uvázání lan kladkostrojů nikde vidět. Na jednom z nejdetailnějších obrazů holandské lodi – EENDRACHT z r. 1655 od van de Veldeho – to vypadá, že lana kladkostrojů jsou uvázána pod jejich dolní kladkou.
https://www.modelforum.cz/download/file.php?id=1586785

Jelikož v silném větru byly košové parduny hodně napnuté, určitě se se lana nevázala na kolíky. Když se košové parduny instalovaly na lodi, nemusely být silně napnuté, jako úpony. Stačilo je napnout jen zlehka – parduny se samy silně napnuly jako struny při ohýbání stěžňů pod náporem větru. Parduny jednou ručně napnuté nebylo třeba nějak často dolaďovat, takže lana kladkostrojů nemusela být vázána na nějaké úvazné zařízení. Osobně bych je uvázal pod dolní kladkou violinového kladkostroje (o čemž jsou dobové zmínky). Uvázání na rohatku či úvazník (pachole) s kladnicí na vnitřní straně pažení je z logického hlediska možné, ale důkazy pro to chybí. Mně osobně - stejně jako konstruktérovi repliky KALMAR NYCKEL - se z technického i praktického hlediska jeví jako nejrozumnější uvázání volného konce lana violinového kladkostroje košové parduny na úvazníku (pacholeti) s kladnicí na vnitřní straně boku lodi.



ad modelářské knihy:
R.C. Anderson patří mezi průkopníky vědeckého (tzv. archeologického) přístupu a pečlivého bádání na základě důkazů. Když něco nevěděl, přímo to ve své knize napsal - na rozdíl od Cajthamla, který mnohé domněnky a odhady často uvádí jako fakta, mnohdy navíc popletená - to, co je v Cajthamlově knize, je často mnohem horší, než v Andersonovi a také Mondfeldovi, z kterého hodně čerpal). Ačkoli Andersonova kniha byla vydána již v r. 1927, tj. téměř před 100 lety, obsahuje pro některé detaily takeláže mnohem více podrobnějších informací, než Mondfeld, o mizérii v Cajthamlově knize nemluvě. Anderson tak stále dodnes patří k základní literatuře pro modeláře, jen je třeba mít na paměti, že od doby vydání knihy přibylo dost informací - k realistickému provedení modelu lodi je nutno mít k dispozici novější informace. Nelze vyloučit, že při rešerších takeláže pro stavbu replik holandských lodí první poloviny 17. stol. - DUYFKEN, KALMAR NYCKEL a BATAVIA byly mezi jiným nalezeny nějaké dobové informace o pardunách, dosud nepublikované, tj. neznámé. V různých archívech jsou stále tisíce neprobádaných dokumentů.

Pro zajímavost srovnání údajů povrchní modelářské literatury (Mondfeld a především Cajthaml) a kvalitních zdrojů, včetně dobových. Nyní procházím zdroje o takeláži anglických lodí rané Restaurace pro ROYAL KATHERINE 1664 - všechny anglické dobové prameny z období 1625-1670 a odborná literatura (počínaje Andersonem v r. 1927) uvádí délku hlavního stěžňového pně v rozsahu 2,4 B (šířka lodi), max. 2,5 B. Cajthaml uvádí obecně pro lodě 16.-17. století délku 2,65 B, bez rozlišení zvyklostí v různých zemích či určitého období. Rozdíl délky hlavního pně pro RK mezi anglickými zdroji a Cajthamlem tak činí minimálně 6,15 stopy = 1,87 m. Na modelu RK v měřítku 1:55 to je 3,41 cm. Od délky hlavního pně se odvozuje jeho průměr, délky čnělek a ráhen, rozměry stěhů atd. Cajthamlův hlavní stěžeň by byl na modelu RK o celých 6 cm vyšší, než by měl být podle anglických dobových zdrojů. Cajthaml chybný údaj 2,65 B pro anglické lodě převzal z Mondfelda. Nebo hlavní košová čnělka - Cajthaml na str. 98 vůbec neuvádí, že před zavedením refovacích pásů na anglických lodích byla délka hl. košové čnělky rovná polovině délky hl. pně - zatímco Anderson to v knize z r. 1927 popisuje. Další z mnoha chyb, pro které Mondfeldovu (a už vůbec ne Cajthamlovu) knihu serióznímu modeláři, který chce postavit historicky přesnější model, důrazně nedoporučuji.

[hu-pa]

Koukám, poslední příspěvek je starý přes dva měsíce, hrůza. Sice jsem stále u stěhů, ale určitě je dělám už naposledy, těch pokusů už bylo dost.Rozhodně lanoví bude bez zadních stěhů(backstay).Pustil jsem se do kotev, protože jsem měkota, ne jako Elkan, dělám je z hliníku. Výhoda- dobře se opracovává. Nevýhoda- je trochu choulostivý.Hlavně se mi nechce fotit, takže, jak se donutím, fotky přidám. Především se chci pochlubit novým přírůstkem do knihovny, konečně dorazil.

Knížka útlejší, ale ten balík plánů vypadá skvěle. Sice finančně darda, ale myslím, že to za to stálo.

[Ondras71]

To je parádní sbírka do knihovny Hu-po, a hlavně plná ověřených údajů!! Krásná flotila malých, ale pohledných lodiček. Mě se moc líbí rekonstrukce pinasy "WITSEN", z toho by byl parádní a věrný model. Přemýšlím do budoucna...Trochu méně ozdob něž Holandský dvoupalubník nebo 7 Provincií... O.

[hu-pa]

To, jak uvažuješ, Ondro, se mi líbí. Knížku s plány na ten holandský dvoupalubník a plány na 7 Provincií mám, ale ta pinasa mne okouzlila. Navíc, při její velikosti bych mohl jít do lepšího měřítka než je 1:100. Vzhledem k tomu, jak je velké akvárko na La Couronne, tak bych mohl jít na cca 1:60. Jinak plány jsou super, dost detailů- třeba výzdoba, v knize spousta dalších informací. Jediným problémem je, že místo abych se věnoval Korunce, tak studuji plány a snažím se louskat text knihy.
Dávám slíbené fotky, většina stěhů není napevno, kdybych potřeboval jejich povolení nebo napnutí.Ikdyž nejsem zcela spokojen, tak takto by to mělo zůstat, snad jenom jeden stěh vyšel napoprvé, proto taky ještě nemám napnutý hlavní.

I kvůli stěhům jsem musel vyrobit sadu rohatinek a na poslední chvíli jsem si uvědomil, že jsem zapomněl na klíny okolo stěžňů u palubních průvlaků.

[BRadek]

Krásná práce. Pořád je na co se koukat. Z vlastní zkušenosti, i když ne velké, vím jak je náročné udělat správně napnuté lanoví. O to složitější je to na téhle lodi. Samé rozvětvené úchyty stěhů.
A těším se na tvou odpověď co se týče velikosti vlajek. Radek

[hu-pa]

Díky Radku,
z těch rozvětvených stěhů mně málem kleplo.
Můj pokus o kotvy, hlavní a náhradní a jak by něla být usazena hlavní.

Jenom nevím, jestli kotva měla vždy bóji, nebo za jakých podmínek, jestli bóje byla připravena a jenom v případě potřeby se uvázala ke kotvě. Taková drobnost o kterém se moc nepíše.

[BRadek]

Ahoj,
Kapitán to někde popisoval. Kotva měla bóji vždy. Za ní se zachytil hák zdviže na vytažení spodní části kotvy k boku lodi přes kotevní výložník.
Technika je popsaná v námořních příručkách. A co vlajky, budeš mít o ně zájem?
Radek

[hu-pa]

Ahoj Radku, dík za potvrzení, bóje budou. Do výroby vlajek si moc nechce,zatím ani nevím, jaké vlajky by na modelu měly být. Jestli vlajky máš a ve vhodných velikostech, tak se pravděpodobně nechám bez větší námahy ukecat, navíc budu asi potřebovat ještě nějaké kladky.
Malý progres,první ráhna.
horní čeleňové

čeleňové ráhno

Zkouším dělat raksy různě velké podle velikosti ráhen, ty jsou pro besanové a košové besanové.

A konečně jsem se přinutil a začal jsem na úvazových kolících.

[Jirka74]

Ahoj Hupo
V té změti vláken jsem přehlédl tvůj příspěvek
Korunka ti krásně vyrostla do výšky.
Přeji ti pevné nervy při vázání lanoví.
Jirka

[hu-pa]

To Jirka74: Díky za podporu.S nervy je to zatím v pohodě, ale protože začínám osazovat ráhna a lanoví vedu jenom k palubě a budu ho uvazovat najednou na konec, tak to začíná být docela zajímavá změť.
Doplněny kotevní boje.

Je tam i stěhový kladkostroj, jeden, ale na některých modelech jsou dva, ale s případným dodáním druhého problém není.

A první ráhna

[Ondras71]

Závidím Ti trpělivost ve stovce HU-PO..!! Až se to došteluje, bude to bomba!!! O.

[hu-pa]

Vždyť ty jsi taky,Ondro, zvládl Presidenta ve stejném měřítku.Ale už jsem si spočítal, že pinasu (Witsen) můžu dělat v 1:60 a bude takřka stejně rozměrná jako tahle holka v 1:100.

[ELKAN]

Ahoj, koukni do SZ, mám pro tebe vytištěný vlajky...

Přílohy