HMS PRINCE 1:180 Airfix

[ronniejames]

Oficiálním historikem francouzského námořnictva je údajně Charles de la Ronciére a předpokládám, že se z toho odkazu dá nějak stáhnout "Historie de la marine Francaise". Ale bohužel s tím nemám zkušenosti - snad budete vědět, jak na to..
http://books.google.com/books?id=68kfAAAAMAAJ&oe=UTF-8


Jinak jsem se už pustil do výroby vlajek, musel jsem trochu poupravit rozměry - helleráci bohužel trochu "ošidili hlavní a přední vlajkovou žerď, zatímco čelenová a zadní jsou velké až moc..
Takže rozměry budou nakonec takovéto:
čelenová - 5x3,5 cm
přední - 6x4
hlavní - 7x4,5
zadní - 4,5x3

Zkoušel jsem přiměřit i plamenec a podle těch oficiálních rozměrů se mi zdá příliš krátký. Když vezmu nejširší místo lodi, tak mi délka plamence vychází na cca 20 cm - což není ani vzdálenost mezi předním a hlavním stěžněm.
Pro porovnání přikládám třeba obraz kapitulace HMS Prince od nizozemského malíře Jeronymus van Diest:

Nebo třeba jiné obrazy - malíři na nich délku plamence nadsazovali?
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Van_Minderhout_Battle_of_Lowestoft.jpg
http://i231.photobucket.com/albums/ee292/Yoram777/20zeeslag.jpg
http://img716.imageshack.us/img716/8994/whiteensignbattlemartin.jpg

[Kpt.KL]

1/ ad plamenec pro SR
Předpisově měli Francouzi plamence kratší, než Angličané, ale ve skutečnosti je patrně měli někdy delší, jak vidno na některých obrazech. Mně délka 20 cm = 20 m ve skutečnosti připadá OK, ale např. podle Bakhuizenova obrazu to vypadá, že plamenec SR je jen o málo kratší, než u anglické lodi vpravo, ne-li stejně dlouhý - anglická loď by dle předpisů měla mít plamenec dlouhý 26,5 m. Myslím, že to nebude žádná chyba, když na SR uděláte plamenec o něco delší.

http://www.nmm.ac.uk/collections/images/2000/BHC0331.jpg



2/ HMS Prince by měl mít podle předpisů plamenec dlouhý 29,3 m (Pepys, 1687).



3/ Technická poznámka
Na obraze Jeronyma van Diesta není Prince, ale Royal Charles, loď ukořistěná Holanďany během jejich úspěšného nájezdu na Medway v r. 1667. Byl to obrovský úspěch Holanďanů a ještě větší potupa Angličanů. Příští týden bude výročí této události .....

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/Jeronymus_van_Diest_%28II%29_-_Het_opbrengen_van_het_Engelse_admiraalschip_de_%27Royal_Charles%27.jpg

http://www.sailingwarship.com/wp-content/uploads/2010/04/The-Dutch-burn-English-ships-during-the-expedition-to-Chatham-Raid-on-Medway-1667Jan-van-Leyden-1669.jpg

http://www.sailingwarship.com/wp-content/uploads/2010/04/Tocht-naar-Chatham-en-de-verovering-van-het-eiland-Sheppey-1667-Willem-Schellinks.jpg

http://www.sailingwarship.com/wp-content/uploads/2010/04/The-burning-of-the-English-fleet-near-Chatham-June-1667-during-the-second-Anglo-Dutch-war.jpg

http://www.sailingwarship.com/wp-content/uploads/2010/04/Het-verbranden-van-de-Engelse-vloot-voor-Chatham-The-Dutch-burn-down-the-English-fleet-before-Chatham-June-20-1667-Peter-van-de-Velde.jpg

[Kpt.KL]

Ono ani Angličané nebyli tak docela striktní, podívejte se na britské vlajky z r. 1812 - co loď, to trošku jiné rozměry, poměry stran, kantony atd.

http://www.crwflags.com/fotw/flags/gb%5Ew1812.html

[ronniejames]

Děkuji za objasnění Kapitáne, udělám tedy plamenec o pár cm delší - je ovšem otázkou, jak se mi ho nakonec povede "pokroutit", aby to vypadalo aspoň trochu věrohodně

Ty obrazy a odkazy na ně jsou nádherné - copak používáte za doostřovací program, že konkrétně Váš odkaz na onen Bakhuizenův obraz je daleko ostřejší a větší, než co se dá normálně najít na netu?
A co se týká samotného nájezdu na Medway - bezpochyby jde o jednu z nejskvělejších akcí v dějinách válek na moři, a holandský admirál Michiel de Ruyter se díky této akci stal "nesmrtelným" ..
A je udivující, že zatímco o třeba o strategicky takřka bezvýznamné bitvě u Trafalgaru ví skoro každý, tak tenhle de Ruyterův geniální kousek je širší veřejnosti prakticky neznámý...
(a to už nemluvím o jiné Nelsonově akci, která přispěla k šíření jeho "slávy a věhlasu" - nájezdu na Kodaň roku 1801 - kterýžto čin by dnes byl bez váhání označen za akt mezinárodního terorismu..., a i tehdy byl pro Evropu - samozřejmě s výjimkou Anglie - jen těžko stravitelný a za hranicí mezinárodního práva..)
Snad se tedy i v našich končinách najde někdo, kdo nájezd na Medway, a s tím vlastně všechny události anglo-holandských válek 17. století, vydá knižně..

[Kpt.KL]

......A na tomhle modelu je kromě kotevního lana a lana zvedajícího kotvu ke krakorci ještě další lano - to silnější, smotané v rohu přední nástavby - to tam patří také? Pokud ano, k čemu sloužilo?

Doplnění k lanům kotev:
Lano v rohu na přední palubě slouží k zavěšení kotvy v pohotovostní poloze a nyzývá se kotevní stoper (anchor stopper), též kotevní krakorcový stoper (cathead anchor stopper). Jeden konec je připevněn na kotevním krakorci - na francouzských lodích v otvoru v krakorci; lano je zakončeno uzlem, aby se neprovleklo - poté je vedeno zevnitř kotevním kruhem vně, dále nahoru do drážky na čele krakorce a na úvazník na palubu. Následně je vyháknut z oka kotvy krakorcový kladkostroj (cathead tackle), který slouží k vytažení kotvy k palubě od kotevního průvlaku. Po uvolnění kotevního stoperu lze hodit kotvu (kotva je připevněna k boku lodi ještě úvazem na dříku kotvy). Obrázek dole představuje kotvu vytaženou ke krakorci pomocí kladkostroje, kotevní stoper je již provlečen a uvázán na palubě - zbývá vyháknout krakorcový kladkostroj, vytáhnout dřík kotvy do vodorovné polohy a zajistit jej k boku lodi úvazem, jak vidno na horním obrázku.

[Kpt.KL]

Narazil jsem na tento obrázek z cyklu Sv. Uršuly z r. 1490 - na detailu je vidět italského námořníka na latinském ráhnu:

[ronniejames]

Děkuji za přehledné vysvětlení systému zavěšení kotev Kapitáne, musím přiznat, že na ten kotevní stoper jsem ještě nikde nenarazil a ani většina modelů, co znám, něco takového vůbec nemá.
A jen pro upřesnění - pokud tedy loď plula, tak běžný stav byl ten, že kotva byla vyháknuta z krakorcového kladkostroje? Opět většina modelů i se zajištěnými kotvami (přivázanými k boku lodi) má kotvy stále zaháknuty na onen kladkostroj..
Čekám už jen až mi dojde objednané kotevní lano, objednal jsem si originál od Amati - má to být nejsilnější lano lodi, tak ať jako pořádné lano aspoň vypadá..

Jinak se mi povedlo konečně jakž-takž navěsit besanovou plachtu, musím přiznat, že jsem si několikrát říkal, že nápad se skasanou besanovou plachtou byl hodně pitomý a že jsem měl plachtu raději ztvárnit ve spuštěné poloze, napnutou větrem.. No ale snad tenhle výsledek je aspoň trochu ucházející a hlavně aspoň trochu reálný .

Chci se ještě zeptat Kapitáne, jak to u besanové plachty bylo s otěží a halží (halžemi?)
Plánek o tomhle zarytě mlčí (uvádí se jen tolik, že v obou případech "lano vede k palubě", p. Cajthaml pak u otěže uvádí, že v otěžovém růžku byl upevněn "napínák" (podle něj "táhlice"), jehož pevný konec byl buď v kovovém oku - upevněném v usazení vlajkové žerdi, nebo v jakési "povůzce", což je podle vyobrazení jakýsi podivný zahnutý kus železného držáku, trčící z paluby..., volný konec je pak veden ke křížatce (tady zřejmě boky lodi v nejzadnějším možném místě osadím malou rohatinkou, na každou stranu jednu..)
Halže latinské plachty pak byly podle něj u velkých lodí dvě (každá z jedné strany plachty), upevněné v kovovém kruhu za hlavním stěžněm. Už jen díky přečnívající zadní nástavbě je toto umístění nerálné -lano by se ostře lomilo právě o palubu nástavby. Vychází mi to tedy tak, že ony kovové kruhy bych zapustil do paluby ubytovací nástavby někde na boku vedle člunu ? Může to takhle být? A opravdu mají být halže dvě?

[Kpt.KL]

A jen pro upřesnění - pokud tedy loď plula, tak běžný stav byl ten, že kotva byla vyháknuta z krakorcového kladkostroje? Opět většina modelů i se zajištěnými kotvami (přivázanými k boku lodi) má kotvy stále zaháknuty na onen kladkostroj.

Po zajištění stoperem a upevnění kotvy k boku lodi se kladkostroj vyhákl, aby byla kotva připravena k okamžitému použití. Při delší oceánské plavbě se lano i kladka z krakorce sundaly a uložily v podpalubí.

Chci se ještě zeptat Kapitáne, jak to u besanové plachty bylo s otěží a halží (halžemi?)
Plánek o tomhle zarytě mlčí (uvádí se jen tolik, že v obou případech "lano vede k palubě", p. Cajthaml pak u otěže uvádí, že v otěžovém růžku byl upevněn "napínák" (podle něj "táhlice"), jehož pevný konec byl buď v kovovém oku - upevněném v usazení vlajkové žerdi, nebo v jakési "povůzce", což je podle vyobrazení jakýsi podivný zahnutý kus železného držáku, trčící z paluby..., volný konec je pak veden ke křížatce (tady zřejmě boky lodi v nejzadnějším možném místě osadím malou rohatinkou, na každou stranu jednu..)
Halže latinské plachty pak byly podle něj u velkých lodí dvě (každá z jedné strany plachty), upevněné v kovovém kruhu za hlavním stěžněm. Už jen díky přečnívající zadní nástavbě je toto umístění nerálné -lano by se ostře lomilo právě o palubu nástavby. Vychází mi to tedy tak, že ony kovové kruhy bych zapustil do paluby ubytovací nástavby někde na boku vedle člunu ? Může to takhle být? A opravdu mají být halže dvě?

Typické provedení šotu latinské plachty (sheet) - do zadního rohu latinské plachty je zaháknuta kladka, další kladka je upevněna do železného kruhu v rožnici záďového zrcadla. Lano je pak vedeno buť na rohatku na palubě poblíž vpředu, nebo přímo na rožnici. Průměr lana šotu - cca 3/4 průměru zadních úpon.

Helleráci rovněž zapomněli na modelu ony výztužné rožnice, které náš společný přítel Cajthaml vtipně nazývá kolenovitá kleč, což je jinak v botanice zakrslý keř. Z těch Cajthamlovských pseudonázvů občas dostávám křeč, ale do ruky, ne do kolena
http://modelforum.cz/download/file.php?id=435482&mode=view

Rožnice na SR mají být takhle:
http://www.modelships.de/Soleil_Royal/dDSC00371.jpg

Umístění je OK, ale tvar nikoli, také by neměly přesahovat zrcadlo. Správný tvar výztužné rožnice záďového zrcadla na Gotheborgu:
http://www.modelismonaval.com/magazine/gotheborg/images/galeria2/cubierta1/Epsn0048.jpg

Doporučil bych na SR dolní části 4 rožnic na palubě dodělat, takto je vysoké přečnívající zrcadlo bez potřebného vyztužení. Železné kruhy pro šot udělejte do dvou vnitřních rožnic, kruhy nemusí být v zaobleném rohu, ale klidně více vpředu, cca v polovině vzdálenosti rožnice na palubě.


Hals/halže - buďto jedno silné lano, o stejném průměru jako zadní úpony, upevněné na vhodném místě, tj. přes kladku v železném kruhu na palubě (kruh k zaháknutí kladkostroje k odtažení děla od střílny) a odtud na nejbližší rohatku; nebo na úvazník/rohatku na boku lodi u hlavních úpon. Místo jednoho silného lana se mohl použít podobný kladkostroj s háky v obou kladkách - jedna kladka zaháknuta do dolního rohu plachty, druhá do některého vhodného železného kruhu na palubě. Protože se kladkostroj po zkasání / svinutí plachty obvykle sundával, Ve Vašem případě možno dolní halsový roh uvázat jednoduchým úvazem k nejbližšímu kruhu na palubě, aby plachta ve větru neplandala a nedala někomu "facku".

[Kpt.KL]

A když už jsme u toho latinského ráhna, teprve nyní jsem si všiml šikulky námořníčka na lodi Prince, kterak šplhá na ráhno na Vroomově obraze:

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/87/VROOM_Hendrick_Cornelisz_The_Arrival_at_Vlissingen_of_the_Elector_Palatinate_Frederick_V.jpg

[ronniejames]

Mohutnost válečných plachetnic (a hlavně jejich výška) té doby je patrná hlavně v porovnání s nějakým takovým námořníčkem šikulou.
I já jsem na svou Soleil jednoho předběžně umístil - hlavně pro zvýraznění té velikosti:
[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

Jinak musím znovu konstatovat, že používáte nějaký vynikající doostřovací prográmek, i při velkém zvětšení dosáhnete vynikající ostrosti a nádherně vyniknou krásné detaily všech Vámi dodávaných obrazů..
A jen pro upřesnění - na tom obraze je Royal Prince (mám pocit, že označení HMS se na počátku 17. století ještě nepoužívalo), který myslím není totožný s pozdějším HMS Princem.
Mám za to, že šlo o dvě zcela jiné lodi z různých období - u HMS Prince se uvádí rok spuštění na vodu 1670, zatímco u Royal Prince se uvádí rok spuštění na vodu 1610 (http://en.wikipedia.org/wiki/HMS_Prince_Royal_(1610)) a podle wikipedie najel Royal Prince během angloholandské Čtyřdenní bitvy v roce 1666 na mělčinu, kde jej dobyl holandský kontradmirál Cornelis van Tromp. Nizozemcům se jej sice podařilo posléze vyprostit, ale pro jeho poškození byl pak Royal Prince na příkaz nizozemského admirála Michiela de Ruyter spálena..
Výsek z oné Čtyřdenní bitvy je vidět třeba tady: http://www.portcities.org.uk/london/upload/img_400/BHC0286.jpg

JInak moc děkuji za objasnění ohledně uchycení otěže a halží.
Ty rožnice bohužel Helleráci opravdu opominuli, ale snad díky nějaké prozíravosti jsem ze stavebnice nepoužil všechny konzoly-podpěry, které podle plánku jsou pod spojující lávkou mezi přední a zvýšenou ubytovací palubou. Bylo jich tam zbytečně moc, takže čtyři jsem ušetřil a teď je myslím mohu použít jako ty rožnice. Jsou sice asi o něco menší, než by správně měly být, ale lepší něco, než vůbec nic..
Ty podpěry jsou vidět tady:
[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

No a díky tomuhle obrázku: http://www.modelships.de/Soleil_Royal/dDSC00371.jpg je mi konečně jasné, jak se mohl kdokoliv dostat na tu nejvyšší palubu na zádi, Helleráci nemysleli ani na ten žebřík..

[ronniejames]

Kvůli zdravotním problémům se práce na tři týdny zastavily, ale už opět pokračuji..
Chybí už opravdu jen pár drobností - nicméně v této závěrečné fázi stavby jsou i ty "drobnosti" hodně časově náročné - místa už je opravdu málo i pro pinzetu..
Zrovna se potýkám s kladkostroji, což je další hellerovic "vychytávka" - tak nějak se v návodu zapoměli zmínit o tom, že někam pod koš bude někdy v budoucnu potřeba upevnit pro každou stranu lodi jedno lano - a dostat se tam teď přes všechny úpony a ostatní takeláž - je opravdu zážitek..
Nějak si s tím už poradím, ale měl bych na Vás Kapitáne poslední dvě (teda doufám, že budou poslední) otázky.
První se týká lan k rezervním kotvám. Na téhle fotce opravdu nádherného modelu pana Fichanta je vidět, že lana pro rezervní kotvy jsou každé jiného průměru.
http://modelshipbuilder.com/e107_images/custom/models/vaisseau/10.jpg
Pokud je to tak správně, tak proč tomu bylo..., pokud to tak správně není, tak jak to má být správně? Mám pocit, že jste se někdy zmiňoval o tom, že rezervní kotvy měly lana menšího průměru... dejme tomu tedy poloviční?
Druhá otázka se týká "zajišťovacího prvku" u kormidla - na různých modelech - i pro modely ze stejného období - je použito buď lano silného průměru, nebo řetěz.
Co patří správně na SR? Pokud lano - v jakém přibližném vztahu je jeho průměr k průměru kotevního lana?

[Kpt.KL]

První otázka se týká lan k rezervním kotvám. Na téhle fotce opravdu nádherného modelu pana Fichanta je vidět, že lana pro rezervní kotvy jsou každé jiného průměru.
http://modelshipbuilder.com/e107_images/custom/models/vaisseau/10.jpg
Pokud je to tak správně, tak proč tomu bylo..., pokud to tak správně není, tak jak to má být správně? Mám pocit, že jste se někdy zmiňoval o tom, že rezervní kotvy měly lana menšího průměru... dejme tomu tedy poloviční?

Koncem 17. stol. měly lodě jako SR několik kotev, z toho 4-5 hlavních, o různých velikostech.

SR by měla mít tyto kotvy:
levobok - vpředu hlavní příďová, za ní proudová, může být ještě malá přitahovací kotva
pravobok - vpředu příďová, za ní hlavní záložní
náhradní kotva - na levoboku nebo uložena v podpalubí

K běžnému kotvení se používaly obě příďové kotvy. Největší bývala hlavní záložní kotva na pravoboku, o něco menší levá příďová (o 10 až 25% hmotnosti); pak pravá příďová (o 10% menší hmotnost); náhradní bývala stejná jako pravá příďová; proudová cca 1/3 hmotnosti levé příďové; malá přitahovací cca 1/3 hmotnosti proudové.

Průměry kotevních lan byly adekvátní hmotnosti jednotlivých kotev. Největší záložní kotva měla průměr kotevního lana cca 190 mm, levá příďová obvykle stejně, pravá příďová cca 180 mm, proudová cca 120 mm. Praktický vzorec pro orientační výpočet velikosti kotevního lana: lano má obvod v palcích roven 1/2 počtu stop největší šířky lodi. V praxi mělo obvod o něco menší - např. loď o šířce 46,5 stop měla kotevní lano o obvodu nikoliv 23,25 palců, ale 22 palců, tj. průměr 178 mm.

Kotevní lana byla levotočivá a dehtovaná (nové mělo černohnědou, používané tmavohnědou barvu). Kotevní lano v Toulonském námořním muzeu:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dry_dock_1_Toulon_img_0458.jpg


Jak to řeší Heller na SR? Jsou kotvy stejné, nebo různé?

Druhá otázka se týká "zajišťovacího prvku" u kormidla - na různých modelech - i pro modely ze stejného období - je použito buď lano silného průměru, nebo řetěz. Co patří správně na SR? Pokud lano - v jakém přibližném vztahu je jeho průměr k průměru kotevního lana?

Pokud vím, tak v 17. stol. se používalo zajišťovací lano, které mělo dvě funkce - zabránilo ztrátě kormidelního listu, pokud při nějaké nehodě vyskočil ze závěsů, a v případě ustřelení horní části kormidelního pně pod kormidelní pákou v boji se pomocí těchto lan dalo nouzově (havarijně) kormidlovat. V 17. stol. byla tato lana buďto vedena u kormidelního listu otvory v záďovém zrcadle na dolní palubu (např. Louis Quinze), nebo po obou bocích kolem bočních galerií nahoru na zá´dovou palubu. Řetězy se, myslím, začaly používat teprve v 18. stol. Zajišťovací lana byla mírně prověšena, aby umožnila otáčení kormidla (cca 35 stupňů na oba boky). Průměr těchto dehtovaných lan odhaduji na cca 75-90 mm.
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Louis_Quinze_mg_9805.jpg

[ronniejames]

Kotvy - ve stavebnici dodává Heller 4, všechny stejně velké - 4,2 cm. Ale klidně tam můžu přidat ještě nějakou další, menší, tuším že ze Sirény mi nějaké kotvy zbyly (jen pro zajímavost - tam helleráci "zapoměli" udělat na přídi otvory pro průchod kotevních lan, stejně tak i u Phénixe) - mají zhruba 2,5 cm.
Nemáte třeba nějaké foto, kde je vidět, jak jsou kotvy za sebou umístěny? Visely všechny na boku úponové lavice, nebo mohly zasahovat až k zábradlí?

To zajišťovací lano - opět nová informace, vůbec by mě nenapadlo, že se pomocí něho dala loď nouzově kormidlovat. Takže žádné kovové kruhy, v nichž je lano - popřípadě řetěz - upevněno (jako třeba na tomhle modelu - http://www.hobbiesguinea.com/imagenes/images2/80839image3.jpg), ale pěkně průchod dovnitř na palubu.. Rozteč těch průchodů od kotevního listu můžu zvolit jen čistě esteticky, nebo i tady bylo nějaké pravidlo? A upevnění přímo na kormidelním listě - do železného kruhu, nebo jako u Louis Quinze jen provrtáním kormidelního lista a uzlem na druhé straně? A ještě něco - u Louis Quinze prochází zajišťovací lano nejprve podlahou balkónu a teprve pak jde zřejmě dovnitř lodi - proč neprochází rovnou někde v úrovni (nebo nad) zadních střílen?

[Kpt.KL]

Kotvy - ve stavebnici dodává Heller 4, všechny stejně velké - 4,2 cm. Ale klidně tam můžu přidat ještě nějakou další, menší, tuším že ze Sirény mi nějaké kotvy zbyly (jen pro zajímavost - tam helleráci "zapoměli" udělat na přídi otvory pro průchod kotevních lan, stejně tak i u Phénixe) - mají zhruba 2,5 cm.
Nemáte třeba nějaké foto, kde je vidět, jak jsou kotvy za sebou umístěny? Visely všechny na boku úponové lavice, nebo mohly zasahovat až k zábradlí?

Velké kotvy byly upevněny na bocích, na úponových lavicích, způsob upevnění je perfektně vidět na Fichantově modelu. Narychlo jsem nic lepšího nesehnal, většina modelů má nerealistické provedení. Upevnění kotev a jejich výstroj záležela na tom, zda loď plula na volném moři, daleko od pevniny a mělčin, nebo blízko břehu, připravená k zakotvení - v tom případě bývaly přední kotvy v pohotovostní poloze a zajištěné pro plavbu byly jen záložní a proudová kotva. Zajištění pro plavbu znamená důkladné uvázání ve dvou-třech místech kotvy. Proudová kotva bývala často upevněna na náhradní. Fichant má kotvy v situaci, kdy po jejich vytažení loď odplouvá na moře, tj. levoboční příďovou ještě zavěšenou na kotevním krakorci, před zajištěním na boku.

http://gerard.delacroix.pagesperso-orange.fr/74/$11.jpg
http://gerard.delacroix.pagesperso-orange.fr/74/$27.jpg
http://gerard.delacroix.pagesperso-orange.fr/74/$28.jpg

L'Ambitieux bernarda Frolicha:
http://pic.aceboard.net/img/5500/11607/1192906237.jpg
http://pic.aceboard.net/img/5500/11607/1192906305.jpg

více zajímavých foto:
http://5500.aceboard.fr/5500-1899-33110-0-Ambitieux.htm

např. upevnění člunů, vedle kterých je uložen přenosný kotevní davit (jeřábek) ke zvedání vytažené kotvy do polohy na boku lodi:
http://i046.radikal.ru/0908/4c/0c3a6a0e3235.jpg

Zkuste se podívat na francouzské modelářské fórum, jestli nenarazíte na další vhodné foto - je toho tam strašně moc. Pokud najdu nějakou kvalitní info a foto, doplním.
http://5500.aceboard.fr/

Spousta info přímo pro Soleil Royal:
http://5500.aceboard.fr/5500-323-28683-0-Soleil-royal.htm

To zajišťovací lano - opět nová informace, vůbec by mě nenapadlo, že se pomocí něho dala loď nouzově kormidlovat. Takže žádné kovové kruhy, v nichž je lano - popřípadě řetěz - upevněno (jako třeba na tomhle modelu - http://www.hobbiesguinea.com/imagenes/images2/80839image3.jpg), ale pěkně průchod dovnitř na palubu.. Rozteč těch průchodů od kotevního listu můžu zvolit jen čistě esteticky, nebo i tady bylo nějaké pravidlo? A upevnění přímo na kormidelním listě - do železného kruhu, nebo jako u Louis Quinze jen provrtáním kormidelního lista a uzlem na druhé straně? A ještě něco - u Louis Quinze prochází zajišťovací lano nejprve podlahou balkónu a teprve pak jde zřejmě dovnitř lodi - proč neprochází rovnou někde v úrovni (nebo nad) zadních střílen?

Zajištění kormidelního listu se vyvíjelo a měnilo, používaly se různé kombinace. Nejdříve bylo jen zajišťovací lano s uzlem, obvykle jen jedno zprava - procházelo otvorem v kormidelním listu hned vedle něj nahoru do kormidelního otvoru a na palubu, viz Batavia:
http://www.modelships.de/Museums_and_replicas/Batavia/gPICT0581.jpg

Později se přidala kormidlovací lana, vedoucí ze železného kruhu na kormidelním listu vzadu kousek nad hladinou otvory v záďovém zrcadle na palubu. Otvory byly dále od sebe, což umožňovalo natáčení listu, tj. kormidlování. Někde se používala jen lana ke kormidlování, která sloužila zároveň jako zajišťovací.
http://www.museumshipmodels.com/IMG_0445%20HP.JPG
http://pagesperso-orange.fr/pierre.rouanne/Vazerac13.jpg

Např. francouzských lodích 2. pol. 18. stol. byla lana dvě - jedno zajišťovací s krátkými řetězy, druhé k havarijnímu kormidlování. Perfektně je to vidět na Fichantově modelu 74dělové lodi cca 1780, kde měli navíc druhou možnost havarijního kormidlování - krátké řetězy jsou napojeny na lana procházející otvory v záďovém zrcadle:
http://gerard.delacroix.pagesperso-orange.fr/74/74-4.htm
http://pagesperso-orange.fr/maquettes-marine/boullongne/boullongne18.jpg

Řetězy se začaly používat v 18. stol., nejprve jen krátké zajišťovací ve spojení s kormidlovacími lany, vedoucími po bocích na palubu. Později se začaly delší řetězy provlékat železnými oky v záďovém zrcadle, kde na ně byla napojena lana, vedoucí nahoru na palubu - princip je samozřejmě stejný:
http://image63.webshots.com/63/3/5/49/537230549ybdfOF_fs.jpg
http://lh4.ggpht.com/_kirPVESy8gM/R4pJWDo9XmI/AAAAAAAABNM/mnFfIK1JOa0/P1010448.JPG
http://www.sanschagrin.com/wordpress/wp-content/gallery/feb-2008-baltimore/350D_1_200802_IMG_9046.jpg

Na mnoha modelech je vidět zplácaninu různých způsobů a období, včetně různých pseudovariací či nesmyslů. Na modelu Louis Quinze je jen jedno zajišťovací lano - zde se patrně jedná o chybu, to má být vedeno nahoru podél kormidelního pně; na boky by měla být vedena dvě kormidlovací lana, vycházející ze železného kruhu na kormidelním listu.

SR mohla mít následující řešení: jedno zajišťovací lano s uzlem, vedoucí otvorem v kormidelním listu nahoru a kormidelním otvorem na palubu; plus dvě havarijní kormidlovací lana, vedoucí ze železného kruhu na kormidelním listu na palubu buďto otvory v záďovém zrcadle, nebo vně pod bočními galeriemi. Zajišťovací lano mělo větší průměr, než kormidlovací lana. Druhá možnost - bez samostatného zajišťovacího lana, jen s kormidlovacími lany, která zároveň plní zajišťovací funkci.


P.S.: Přítel Cajthaml by mi měl začít platit tantiémy . V té jeho knize je prý vše potřebné ke stavbě dokonalého modelu

[ronniejames]

Děkuji moc za rady, Kapitáne.., taktéž za krásné a velmi inspirativní fotky a odkazy.
Se zajišťovacími lany už mám jasno a ohledně těch kotev ještě jedna doplňující otázka - mohou být na lodi kotvy různých tvarů?
Myslím tím, že zatímco původní kotvy ze stavebnice mají ve spodní části kulatý průřez (p. Cajthaml - koruna, na kterou je nasazen "pazour"?) - jako třeba na téhle Ambitieux - http://pic.aceboard.net/img/5500/11607/1192906305.jpg, tak ta menší proudová kotva (z jiné stavebnice) by měla spodní část kotvy špičatou/lomenou (nevím, jak přesně to nazvat) - jako tady u p. Fichanta - http://gerard.delacroix.pagesperso-orange.fr/74/$27.jpg.
Ale pokud oba dva typy kotev pochází z různého období, tak bude mít prostě Soleil 4 stejně velké kotvy, třeba časem narazím na nějakou jinou, vhodnější..

P.S. S těmi tantiémami od p. Cajthamla máte naprosto pravdu, jen v mém případě jste už opravil tolik nepřesností té knihy, že je to jako by jste ji minimálně z poloviny přepsal (ono by toho ve skutečnosti bylo na přepsání asi více..)
Nezbývá než doufat, že snad již brzy vydáte svou vlastní knihu - budu mezi prvními, kdo si ji koupí!