Vikingska lod 1/50 Revell

[ELKAN]

To fakt obdivuju takhle pracovat s barvama. To už chce určitou praxi....

[turbo32]

@ELKAN: skor zaciatocnicke stastie

maly posun... celu lodku som pretrel washom umbra palena. utlmilo to kusok tie hrave farby
no a stazen a rahno v bielom zaklade plus preshading XF63 kou
este musim doladit podstavec a rozmyslam ci uz lod nechat v tomto stadiu alebo ci to nieje fadne? skuste sa vyjadrit majstri

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

[MAT]

Dřevo fakt nádherný !!! A ten stojan asi klidně můžeš nechat v tý barvě dřeva dobře to k tomu půjde. Já už tak nějak ze zvyku u všech modelů, protože u některých stavebnic jsou stojany takové "inertní" a jakoby k lodi ani nepatřily, dělám stojany vždy matově černé - tak nějak to pak "zmizí" v pozadí a neruší to. Ale u tohohle modelu bych to asi nechal dřevěné - vypadá to jako loď vytažená na trámech.

[mesek]

Nádhera,nádhera,nádhera. Jen mě prosím za následující řádky nekamenujte.
Tento model je ne příliš přesnou kopií Karvu Gokstad. Jedná se o "pohřební loď" 32-veslici o délce 23,24m a šířce 5,2m. Byla to velice pevně postavená loď schopná plavby na Atlantiku(první kopie postavena koncem 19 století a Norové na ní přepluli Atlantik- viz. http://en.wikipedia.org/wiki/Longship) Jsou na ni velmi přesné plány a loď sama je už přes sto let objektem intenzívního archeologického výzkumu. Přesto se na ní pořád nachází nové skutečnosti. Nějaké plány jsou tady http://vikinglongship.wordpress.com/abo ... d-gallery/ jinak internet. Zkusil bych se ještě podívat i na Oseberg, je to podobná loď i když o něco mladší. Gokstad byl postaven v roce 890 a pohřben byl v roce 910. Jednalo se o plně funkční a užívaný karv (žádná stavba jen pro pohřeb). Tyto lodě byly pravděpodobně prvními jednotkami s kterými vikingové mohli na širý Atlantik. Loď byla z dubu a pravděpodobně něčím napuštěna(na našich "drakkarech" používáme lněný olej). Díky vysokému obsahu tříslovin v dubu toto dřevo ve vlhku zčerná. Ovšem pravidelně napouštěné dřevo( je tam, kam se bez problémů dostanem štětkou) má takovou hodně tmavě hnědou barvu. Tam kde se někdo pravidelně drží, jsou černé fleky od zpocených ruk. Paluba by měla být víc ošoupaná. Na této lodi se u vesel sedělo na bednách s osobními věcmi posádky, navíc prkna paluby se musí poměrně často zvedat. Občas při kontrole stavu lodi v podpalubí, ale daleko častěji při vylévání vody. Voda se vylévá buď dřevěným, nebo plátěným vědrem. Na lodi by určitě neměl chybět velký dubový sud s víkem. Je na vodu a námořník bez vody prostě nikam nedopluje. Sud najdeš na fotkách Osebergu - internet. Ostatně tam bych hledal i v případě jakýchkoli nejasností na trupu lodi. Jak originál Gokstadu tak Osebergu jsou velmi často fotografovanými objekty, jen je dobré si dát pozor na to co je ještě originální přes 1000 let stará vikingská práce a co je zásah restaurátora. Vesla, stěžeň a ráhno je z borovice, ta moc barvu nemění. Otvory pro vesla mají pohyblivé uzavírací klapky(jsou krásně vyřezávané, ale co kus to originál) a nejsou kruhové. Nátěr barvami nebyl na lodi potvrzen, ovšem barvenou vikingskou loď známe - Ladby. Osobně bych se zdobení barvou vůbec nedivil, vikingové byli zdobností posedlí. Štíty zdobené byly! Leckdy dost divoce. Štít má uprostřed kovový hříbek chránící ruku ve kterém probíhá madlo.(podívej se na internet) Štít samotný byl velmi tenký max.1,5cm a potažený kůží. Štíty se na bok lodi připevňovali vložením za relling(otěrovou lištu na okraji boku) NEBYLI!!! na lodi v průběhu plavby.(to by je ztratili při první větší vlně) Na bok se připevňovali teprve až loď se dostávala do oblasti kde mohla být ostřelována. Co se týče pevného lanoví, muselo jít sundat. Stěžeň na těchto lodích se dá sejmout i na širém moři(nesmí být vlny), koneckonců když chceme vztyčit plachtu musíme na jedné straně odvázat vanty. Ráhno s plachtou se pokládá na kozlíky(takové ty téčka). Pokud je sejmutý stěžeň, pokládá se na kozlíky vedle ráhna. Na provedení pevného lanoví bych hledal inspiraci tady http://www.regia.org/Ships1.htm . Pohyblivá takeláž a plachta je kapitola sama pro sebe, protože dnes už asi nikdo neví jak to fungovalo. Plachty na historických vyobrazeních jsou sešité ze čtverců(cca.80cm) a orientovány na plachtě kosočtverečně. Jen na několika vyobrazeních malých lodí jsou plachty do šachovnice. Ovládací lana bych asi moc neřešil, protože v tom se stejně vyzná jen pár lidí na světě a zbytku je to jedno. Nebo skasat plachtu, položit na kozlíky a je po problému. Pokud bys přesto chtěl pátrat podívej se na vyobrazení lodí na runových kamenech.(jeden je na http://en.wikipedia.org/wiki/Longship )
P.S. Nevím jestli dobře vidím, ale podle mě jsou ty originál úchyty pro štíty stejně špatně rozmístěné. Musí vycházet tak že kraje štítů jsou přesně nad otvorem pro veslo. Pokud by tak nebyl umístěný je k ničemu, protože nekryje veslaře.

[turbo32]

tak toto bolo vycerpavajuce

[turbo32]

ahojte. nejak ma znova chytil vikig idem sa pustit do stitov a vesiel. mam v plane urobit stity s roznym farebnym zakladom, teda svetlejsie a tmavsie nech to trocha hra. urcite tam nedam tie dekaly zo stavebnice, resp. dam 1-2 zdobene stity na palubu.

Přílohy

[Ondras71]

Jsme rádi, že jsi rozšířil řady lodičkářů... Držíme palce, ať Tě to dlouho drží!

[turbo32]

Ďakujem za povzbudenie