HMS PRINCE 1:180 Airfix

[ronniejames]

Nádherné obrazy Kapitáne..., nějakou takovou reprodukci bych chtěl mít jednou doma na stěně..

Ta upravená záď na Princi - zdá se mi to, nebo je tam doopravdy něco jako minibalkón? Stejně tak je na druhém obraze (tom inspekčním) vidět, že jednorožec na erbu nebyl zlatý, ale buď bílý, nebo stříbrný - mohlo by to zadní zrcadlo docela barevně oživit..

"Udělátko" vypadá hodně jednoduše a přitom to určitě neuvěřitelně usnadní práci. Já zatím vždy věšel plachty na už připevněná ráhna a snažil se je nějak vytvarovat až po zavěšení.., na SR je ještě jakž-takž přístup, ale u menších modelů už by to takhle bylo nemožné. Takže až budu dělat plachty u Prince, tak něco podobného určitě použiju.

[Kpt.KL]

Nádherné obrazy Kapitáne..., nějakou takovou reprodukci bych chtěl mít jednou doma na stěně..

Ta upravená záď na Princi - zdá se mi to, nebo je tam doopravdy něco jako minibalkón? Stejně tak je na druhém obraze (tom inspekčním) vidět, že jednorožec na erbu nebyl zlatý, ale buď bílý, nebo stříbrný - mohlo by to zadní zrcadlo docela barevně oživit..

"Udělátko" vypadá hodně jednoduše a přitom to určitě neuvěřitelně usnadní práci. Já zatím vždy věšel plachty na už připevněná ráhna a snažil se je nějak vytvarovat až po zavěšení.., na SR je ještě jakž-takž přístup, ale u menších modelů už by to takhle bylo nemožné. Takže až budu dělat plachty u Prince, tak něco podobného určitě použiju.

Reprodukce obrazů prodává přímo muzeum na papíře (print) nebo na plátně (canvas), v různých velikostech, včetně možnosti zarámování (framed). Můžete si vybrat z nabídky rámů a prohlédnout si výsledek. Zde reprodukce obrazů s HMS Prince / Royal Prince:

http://www.nmmprints.com/image.php?id=330212&idx=0&fromsearch=true
http://www.nmmprints.com/image.php?id=388713&idx=6&fromsearch=true
http://www.nmmprints.com/image.php?id=379630&idx=4&fromsearch=true
http://www.nmmprints.com/image.php?id=396035&idx=5&fromsearch=true

Reprodukce menších obrazů se doporučuje kupovat v přibližně stejném rozměru, jako originál, reprodukce velkých obrazů pak podle možnosti, kde doma reprodukci pověsit, obvykle ale menší než originál (kdo si může doma pověsit dvoumetrový obraz?).

Mají také obrazy se Soleil Royal, ale pouze v pozici, kdy prohrává v bitvě, nebo končí v plamenech
http://www.nmmprints.com/image.php?id=394048&idx=8&fromsearch=true
http://www.nmmprints.com/image.php?id=379535&idx=0&fromsearch=true
http://www.nmmprints.com/image.php?id=389191&idx=1&fromsearch=true


Ten minibalkón - nemám k dispozici větší obrázek, takže nemohu říct na 100%


Jednorožec byl bílý, je to vidět i na té originální řezbě lodi Royal Charles z r. 1667:
http://www.rijksmuseum.nl/images/aria/ng/z/ng-mc-239.z
http://www.rijksmuseum.nl/aria/aria_assets/NG-MC-239?lang=en&context_space=&context_id=

[ronniejames]

Měl bych další dotaz Kapitáne. Jedná se o otěže košového ráhna hlavního stěžně. Podle Hellerovic plánku začíná otěž svou pevnou částí na besanovém stěhu - je to vidět třeba na tomhle obrázku: http://www.modelships.de/Friesland/gIMG_2133.jpg.
To samé je pak vidět třeba na fiktivním modelu Louis Quinze (který je dobou i původem mému SR nejbližší) - pevná část otěží opět začíná na besanovém stěhu: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:MuseeMarine-LouisXV-p1000436.jpg

Nicméně aniž bych to dnes už považoval za směrodatné, nebo skutečnosti odpovídající, tak p. Cajthaml uvádí, že pevná část otěží (jím nazývaných zvratičky) začíná na předním lanu besanových úpon.., a pořád mi nějak nejde do hlavy, že by si ty údaje do své knihy jen tak vymýšlel...
No a aby toho nebylo málo, tak u modelu Prince (díky Vám již dříve publikovanému odkazu) se dokonce zdá, že pevná část otěží začíná přichycením ke stěžni (nebo spíše čnělce) někde nad košem: http://www.modelships.de/HMS_Prince_I/Science_Museum_IMG_0588.jpg
Kterou z možností bych tedy měl na svůj model raději použít?

Jinak ukončení otěží už je myslím jasné - i když se o tom plánek vůbec nezmiňuje, tak zřejmě přes kladku na prvním lanu úpon k úvazníkům na brlení lodi, že?

[Kpt.KL]

Měl bych další dotaz Kapitáne. Jedná se o otěže košového ráhna hlavního stěžně. Podle Hellerovic plánku začíná otěž svou pevnou částí na besanovém stěhu - je to vidět třeba na tomhle obrázku: http://www.modelships.de/Friesland/gIMG_2133.jpg.
To samé je pak vidět třeba na fiktivním modelu Louis Quinze (který je dobou i původem mému SR nejbližší) - pevná část otěží opět začíná na besanovém stěhu: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:MuseeMarine-LouisXV-p1000436.jpg

Nicméně aniž bych to dnes už považoval za směrodatné, nebo skutečnosti odpovídající, tak p. Cajthaml uvádí, že pevná část otěží (jím nazývaných zvratičky) začíná na předním lanu besanových úpon.., a pořád mi nějak nejde do hlavy, že by si ty údaje do své knihy jen tak vymýšlel...
No a aby toho nebylo málo, tak u modelu Prince (díky Vám již dříve publikovanému odkazu) se dokonce zdá, že pevná část otěží začíná přichycením ke stěžni (nebo spíše čnělce) někde nad košem: http://www.modelships.de/HMS_Prince_I/Science_Museum_IMG_0588.jpg
Kterou z možností bych tedy měl na svůj model raději použít?

Jinak ukončení otěží už je myslím jasné - i když se o tom plánek vůbec nezmiňuje, tak zřejmě přes kladku na prvním lanu úpon k úvazníkům na brlení lodi, že?

Pro SL doporučuji řešení podle Louis Quinze. Pevná část ráhnové otěže na zadním (bezanovém) stěhu pod hruškou, pohyblivá část prochází kladkou na závěsu pod křížovým ráhnem. odtud přes kladku na první zadní (bezanové) úponě na bok lodi, kde je uvázána. Ty kladky pro vedení hlavní košové ráhnové otěže nad křížovým ráhnem jsou dvě, pro pravou a levou otěž. Toto řešení se vyskytuje nejčastěji a je bezpečnější, než třeba vedení otěží jako u Ambitieux - hlavní košová plachta je velmi důležitá a navíc obrovská, při upevnění otěží na zadní košovou čnělku mohlo dojít náporem větru k jejímu zlomení. Angličané to řešili podobně.

Na modelech Frieslandu a Prince je to patrně chybně.

O tom, že by pevná část otěží začínala na první úponě zadního stěžně jsem neslyšel. Cajthaml má především omezené znalosti z několika málo knih v němčině, především modelářských (Mondfeld - tam se nachází dost chyb, a Curti - to je slabá knížka se spoustou nesmyslů, tu vůbec nedoporučuji). Cajthaml problematiku vůbec nestudoval do hloubky a z těch správných knih, ale ve své knížce udělal výběr z výběru. Něco špatně přeložil, někde opsal chyby, něco popletl a občas si vymýšlel - nejslabší je 16. a 17. stol., 18. stol. opsal od Marquardta, který je na nesrovnatelně vyšší úrovni (byť z 1. vydání jeho knihy, kde je pár chyb). Mně osobně nejvíc vadí, že nesprávné modelářské provedení vydává za skutečnost - řada věcí je tak postavená na hlavu.

[ronniejames]

Děkuji za rady Kapitáne - bez Vaší odborné pomoci by ta závěrečná fáze stavby probíhala všelijak - jen ne dobře.
A doufám, že s Vaší pomocí můžeme všichni počítat i do budoucna - zrovna dneska jsem koukal do plánků ohledně besanu - a mám obavu, že použít se z toho asi nedá nic..

[ronniejames]

Po třech týdnech zase o něco blíže k vyplutí..

U hlavní brámové plachty ještě nejsou buliny - mám trochu problém jejich vedením, respektive umístěním jejich konce.
P. Cajthaml píše, že končily buď na palubě, nebo v některých případech i v koši.. Informace dosti strohé a vzhledem k tomu, že těch různých lan už je tam docela dost (docela nechutně dost ), tak už není jednoduché najít takové vedení, aby se lana vzájemně nekřížila, což by ve větru asi nedělalo dobrotu.
Tedy další dotaz na Vás Kapitáne - odporovalo by hodně skutečnosti vedení od kladky v přední části brámového stěhu přes kladku někde na předních brámových úponách a k poslednímu úvazníku na přední nástavbě?

Další dotaz zkopíruji z vlákna Král Slunce - le Soleil Royal, kde jsem se v něčem snažil poradit dopředu Mirdovi...
"3. Stejně tak si připrav už dopředu delší lano, které bude později sloužit jako otěž hlavní plachty. Začíná úvazem na jedné z křížatek na hlavní palubě, vede dozadu až těsně před galerie, kde je v oblasti druhé dělové střílny (počítáno od zádi) průvlak na vnější bok lodi, odtamtud pak povede ke k dolnímu rohu hlavní plachty a zpátky ke kovovému kruhu na bočnici. ¨
Celá věc je komplikována tím, že Heller v tom průvlaku na venkovní stranu udělal zřejmě další chybu - podle obrázků, co jsem doposud viděl, by průchod měl být nad oním kruhovým okem a ne pod ním. Vést lano nad děly by pak sice bylo složitější, ale zase by to asi více odpovídalo historické zkušenosti - sám ještě nejsem rozhodnut, jestli to tak nechám, nebo průvlak s okem prohodím. V každém případě se mi teď ale hlavní otěž bude hodně obtížně provlékat - když to uděláš rovnou, znovu si nějakou pozdější práci ušetříš.
Jak moc velkou chybou je ponechat průvlak pro hlavní šot pod kovovým okem, kde šot začíná uchycením kladky? Na modelu Louis Quinze je krásně vypadat, jak to má vypadat, ale Helleráci to prostě udělali naopak - průvlak je dole a předvrtaná díra pro to kovové oko je nad průvlakem..
A že by se mi nadvakrát chtělo pouštět se do tmelení již přelakovaného boku lodi, když tu modrou barvu na bočnice jsem si míchal jen tak "vodvokativní" ( ) metodou.., tak to ani náhodou.."

Naposledy upravil ronniejames dne 14 kvě 2010, 15:31, celkově upraveno 3

[DORIS]

Nádherné , plachty se mi neskutečně líbí, ostatně jako celý model. Mám pro tuto loď slabost.
Doris

[Kpt.KL]

Pro francouzské lodě z konce 17. stol. existovaly dva způsoby vedení hlavních brámových bulin:
Starší způsob - z tzv. bulinové uzdy (rozvětveného konce lanek připevněných na bočním lemu plachty) jsou buliny vedeny dopředu přes kladky na hlavním brámovém stěhu, dolů přes kladky na košových úponách předního stěžně a odtud dolů na koš, kde jsou uvázány na rohatkách na košových úponách.
U druhého způsobu, který se začal používat, byly brámové buliny vedeny přes kladky vzadu na salingu (na zadní příčce) a odtud za přední košovou čnělkou dolů na koš. Buliny byly obvykle vedeny z uzdy na lemu plachty přímo ke kladkám na salingu předního stěžně - bez kladek na brámovém stěhu.

Průměr bulin:
Hlavní buliny – cca ½ průměru hlavních úpon
Košové buliny – cca ½ průměru šotu košové plachty
Brámové buliny – cca ½ průměru košových bulin
Lanka uzdy měla průměr asi 2/3 průměru příslušné buliny.

Naposledy upravil Kpt.KL dne 16 kvě 2010, 23:57, celkově upraveno 1

[Kpt.KL]

ad vedení hlavního šotu SR:

Myslím, že je vše jasné z obrázku, pokud nějaké pochybnosti, doplním.

[ronniejames]

Super schéma (jak buliny, tak i šoty), děkuji moc Kapitáne a jdu zase vázat

Zkoušel jsem se už dopředu podívat na besanový stěžeň a jalové ráhno, ale informace, které jsem sehnal jsou jen kusé - otěže vedly od poslední úpony hlavního stěžně přes kladku zavěšenou na konci ráhna, zpátky k poslednímu lanu hlavních úpon a přes kladku k palubě...?
Angličané to prý navíc řešili křížovým vedením (z pravého konce ráhna k poslední úponě na levé straně).., a kromě toho se p. Cajthaml zmiňuje ještě o jakémsi "zadním vedení"..?
A stejně kusé jsou i informace o zavěšení jalového ráhna - poradíte opět Kapitáne?

Naposledy upravil ronniejames dne 17 kvě 2010, 02:42, celkově upraveno 1

[El Thud]

To je krása....

[MirdaPr.]

ronniejames je to super.Tvůj model je mi inspirací.Musím pohnout se stavbou.Jinak pročítal jsem veškeré příspěvky a chlapi opět moc velká omluva,nepranýřujte mě,ale ku..a do pizze co to je brámová bulina?Nějáká nemoc?Nebo francouzký parfém.Nebo vřed na žaludu? A co to je boha zvratička?A besanový úpon?No nic.Vracím se ke Spitfirům,Messerschmidtům,Zerům..... Fakt sorry,ale s takovou SR nedodělám.

[Kpt.KL]

Super schéma (jak buliny, tak i šoty), děkuji moc Kapitáne a jdu zase vázat

Zkoušel jsem se už dopředu podívat na besanový stěžeň a jalové ráhno, ale informace, které jsem sehnal jsou jen kusé - otěže vedly od poslední úpony hlavního stěžně přes kladku zavěšenou na konci ráhna, zpátky k poslednímu lanu hlavních úpon a přes kladku k palubě...?
Angličané to prý navíc řešili křížovým vedením (z pravého konce ráhna k poslední úponě na levé straně).., a kromě toho se p. Cajthaml zmiňuje ještě o jakémsi "zadním vedení"..?
A stejně kusé jsou i informace o zavěšení jalového ráhna - poradíte opět Kapitáne?

ad SR - otěže křížového (jalového) ráhna

[Kpt.KL]

ad SR - zvěšení křížového ráhna (franc. vergue de fougue), obr. 72

Všimněte si, že závěs křížové otěže není na zobáku ráhna, ale je posunut blíže ke středu ráhna - to je kvůli tomu, aby křížová otěž nepřekážela jiným lanům. Na pláncích je měřítko v metrech, pro SR 1:100 je to 1 cm, možno snadno použít pro umístění na modelu.

[ronniejames]

Děkuji moc Kapitáne, hlavně za to upozornění na uchycení závěsu, to bych určitě přehlédl! Teď už se s tím snad nějak "poperu"..

A pro Mirdu - nic si z toho nedělej, že sem tam nevíš, o čem je řeč - já na tom byl před třemi lety (když jsem s SR začínal) asi ještě hůře. Ber to prostě tak, že (když použiju nějaký školský příměr) jsi se jako prvák na střední přichomýtl někde na chodbě k dotazům druháka na vysokoškolského Pana Profesora..

A i když se naprosto necítím způsobilý rozdávat nějaké rady, tak něco málo zkusím objasnit (pokud bude někde chyba, tak doufám, že to Kapitán, nebo kdokoliv znalejší, uvede na pravou míru)

Vše, co má loď nad palubou, je rozděleno do jakýchsi pater, bráno podle stěžňů a jejich čnělek.
Stěžeň se tedy skládá z hlavního pně (přízemí), košové čnělky (1.patro), brámové čnělky (2.patro), pak je ještě královská čnělka, ale tohle patro pro SR potřebovat nebudeme..
Pro vše, co je s těmito "patry" spojeno, se tedy používá upřesňující výraz hlavní, košový, brámový..
Úpony jsou lana, která tvoří ty "provazové žebříky" (prioritně ovšem nesloužily ke šplhání námořníků, ale k ukotvení stěžňů a jejich členek proti tlaku větru). Besanová úpona je tedy úpona besanového (zadního) stěžně.
(kromě těch hlavních žebříkových úpon ještě existovaly jiné, pracovně jim říkám "pomocné", u SR jsou třeba na úponových kobylicích schovány až za "žebříkem", takže pozor, pokud uděláš nejprve žebříky, tak pak tam ty pomocné úpony už nedostaneš!!!! Proto si je musíš připravit dříve, než začneš vyplétat výblenky = "šprušle" /= krásný moravský výraz pro příčky / toho žebříku)
Buliny - takové to "rozvětvení" (výraz jsem si vypůjčil od Doris) lan, umístěné někde v dolní polovině (??)plachty na jejím bočním obrubníkovém lanu. Buliny vytahovaly a napínaly plachtu směrem dopředu (takové to klasické vyboulení plachty)
Brámová bulina je tedy bulina u brámové (na SR nejvyšší) plachty.
Halže (hals) - poměrně tlustá lana u hlavní a hlavní přední plachty, vypínala dolní rohy těchto plachet směrem dopředu.
Otěže - lana na koncích jednotlivých ráhen, sloužila k jejich natáčení.
Šoty - lana upevněná v oku obrubníkového lana (na dolních rozích plachet), napínala dolní rohy plachet proti tlaku větru.
Kasouny - gejtavy - ty umístěné v dolních rozích plachet (opět v oku obrubníkového lana) sloužily k "podkasávání" rohů plachet směrem ke středu ráhna..., ty na přední a boční straně plachet sloužily k podkasání plachty nahoru směrem k ráhnu.

Ale většinu z toho stejně teď nepotřebuješ - a až bude tepleji, vezmeme noťas a zajdeme na zahradu na Střelnici (doufám, že ještě stojí a je otevřena) - tam to všechno probereme u pivka..


Jo a termín "zvratička" raději rovnou zapomeň, v knize p. Cajthamla se tak říká otěžím jednotlivých ráhen..,