Royal louis Heller 1:200

[angusarmy]

Vážený kapitáne,
Vaše znalosti a ochota pomoci mi vyráží dech, smekám svůj širák a mám velikou radost, že takoví borci jsou mezi námi.
Můžu se zeptat z jakého důvodu jste onu knihu nevydal?

[Kpt.KL]

Zdravím a díky!

Tak to ještě neznáte mého kamaráda Lucu Melzera - ten v 19 odešel do Anglie, kde plul na starých plachetnicích od plavčíka až po kapitána. Učil se od největších machrů - kapitánů, lodních tesařů a mistrů takelážníků, no a dneska učí Angličany (i jiné národnosti) on sám. Několik let pracoval u společnosti Square Sail Ltd. mj. jako koordinátor výcviku. S touto společností se účastnil natáčení řady dokumentů, filmů a televizních seriálů, např. Hornblower, kde velel brize Phoenix; ve filmu Apocalypto Mela Gibsona velel po tři týdny jedné z kamuflovaných karavel (v závěru filmu se objevily na 3 sekundy, natočené záběry byly nakonec z filmu vystřiženy); a také byl koordinátorem námořních scén ve Spielbergově filmu Zachraňte vojína Ryana (řídil vyloďovací scény na začátku filmu). Momentálně je na barku Europa.

http://www.square-sail.com/index.html
http://www.square-sail.com/seamanship_training/Course_Summary.html
http://www.square-sail.com/film_tv_facilities/marine_coordination.html

briga Phoenix
[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]

bark Europa
[ Externí obrázek z nezabezpečeného zdroje ]


Co se týče mé kdysi plánované knihy o plachetnicích 18. století - ze strany nakladatelství nebyl zájem, prý by se to finančně nevyplatilo pro malý okruh čtenářů.



PS: Radkovi se omlouvám za nabourání tématu vlákna.

[kopape]

Kpt.KL napsal:
Co se týče mé kdysi plánované knihy o plachetnicích 18. století - ze strany nakladatelství nebyl zájem, prý by se to finančně nevyplatilo pro malý okruh čtenářů.

A v současné době?
Lidí jako ty,kteří mají ostatním co říct a hlavně jsou ochotni se podělit o svoje znalosti zase tolik není ! Navíc dnes vycházejí různé knihy,o kterých víš již při koupi,že jsou vlastně k ničemu...?
Nestálo by zato,třeba ještě s nějakou podporou zkusit to zas?

[BRadek]

Takové zajímavosti si přečtu rád, klidně něco přidejte. A z tou knihou, to by bylo krásné, uvítal bych ji, už proto, že má angličtina je mizerná. Jen jelikož jsem v tomhle praktik, tak bohužel ekonomika vydání knihy asi zajímavou věc porazí.
Radek

[Kpt.KL]

to: Radek

Zdravím,
koukal jsem na Monaku, že sháníte nějaké informace o vázání děl. Snad nebude vadit, když to dám sem:

Pro španělská děla na lafetách pouze s předními koly nebo bez kol dobová literatura z 16. století uvádí jen velmi povrchní popis, že děla byla před výstřelem přivázána k boku lodi. V důsledku toho celý zpětný ráz absorbovalo dřevo boků lodi, což způsobovalo obrovský nápor na lodní konstrukci, proto měli španělské lodě mohutná žebra těsně u sebe, až se „…málem vzájemně dotýkala…“. Anglické lodě měly lehčí konstrukci, jejich děla byla při palbě uvázána k bokům lodi volně (loose), zmiňovány jsou železné kruhy (rings). Zpětný ráz částečně absorboval pohyb lafety po palubě, a silné zádržné lano. Angličané si velmi brzy uvědomili výhodu lafet na kolech a proto zavedli lafety se čtyřmi koly. Posun děla po výstřelu dozadu umožňoval Angličanům snadnější nabíjení, proto byla jejich rychlost palby vyšší, než u Španělů s jejich napevno uvázanými děly. Španělská bojová taktika totiž předpokládala jednu salvu z děl, poté zahákování nepřítele a abordáž vojáků (španělští vojáci byli v 16. stol. považováni za nejlepší). Pokud by abordáž nebyla z nějakého důvodu možná – a Angličané vědomí si převahy španělských vojáků dělali vše proto, aby jejich abordáž nepřipustili – byly španělské lodě vyzbrojeny velkým množstvím otočných děl (swivel guns) malého kalibru na předních a zadních kastelech (nástavbách), kterými ostřelovali paluby nepřátel a ničili živou sílu šrapnely (také ostřelováním z mušket a vrháním ručních granátů).

Děla na lafetách pouze s předními koly nebo bez kol byla napevno uvázána ke kruhům na bocích lodí, nejspíše klasickým jednouchým úvazem (simple lashing) – jako jachtař asi znáte, ale snad se bude hodit odkaz na moji kresbu
http://img392.imageshack.us/img392/2204/uvazswivelgifmg9.gif

Skica ukazuje nejběžnější námořnický úvaz (lashing):
1 - lano o dostatečné délce se upevní ke kruhu provlečením a protažením přes vlastní oko - poté se třikrát obtočí přes upevňovaný objekt a skrze kruh,
2 - dotáhne,
3 - zbývající část lana se obtočí kolem úvazu. Zakončuje se lodním uzlem (lodní smyčkou).
Úvaz je co nejkratší, aby se zamezilo pohybu hlavně (nebo obecně jiného objektu) při kolébání lodi na vlnách. Na modelu doporučuji udělat jen tři ovazy (na skutečných lodích pro těžší předměty bývá ovazů více, 5-6) z tenčí nitě, než činí zmenšený průměr v daném měřítku - jinak kompletní úvaz vypadá nevzhledně.

O dělových kladkostrojích (gun tackles), sloužících k zatahování děl po nabití do palebné pozice do střílen, jsem v dostupné literatuře nenašel žádnou zmínku. Předpokládá se, že tyto kladkostroje byly zavedeny až v 17. století.

Použitá literatura:
Angus Konstam: Sovereigns sof the Sea. The Quest to Build the Perfect Renaissance Battleship, Hoboken 2008
Angus Konstam: Spanish Galleon 1530-1690, Oxford 2004
Brian Lavery: The Arming and Fitting of English Ships of War 1600-1815, London 1987
Arthur Nelson: The Tudor Navy 1485-1603. The Ships, Men and Organisation, London 2001

[BRadek]

Díky za odpověď. Na Monako jsem dotaz dal z toho důvodu, že se tam více objevuje odborná diskuze na takovéto rozličné témata. Informaci chci pro model Nau San Gabriel Vascode Gama. Konečně jsem slepil trup a snad už budu rychleji pokračovat. Stavím zároveň i Mataro.
Radek

[Kpt.KL]

A v současné době?
Lidí jako ty,kteří mají ostatním co říct a hlavně jsou ochotni se podělit o svoje znalosti zase tolik není ! Navíc dnes vycházejí různé knihy,o kterých víš již při koupi,že jsou vlastně k ničemu...?
Nestálo by zato,třeba ještě s nějakou podporou zkusit to zas?

Zdravím,
v současnosti s Lucou zvažujeme napsat opravdu odbornou knihu o ráhnových plachetnicích - máme hotový koncept a taky předběžný pracovní návrh obálky. V druhé polovině roku (teď jsme oba "zasekaní") zkusíme oslovit nějaké nakladatelství a pokud se dohodneme, tak by knížka mohla být na světě koncem příštího roku nebo na jaře 2011:

Pracovní návrh obálky plánované knihy
http://i61.photobucket.com/albums/h64/unyva2/Rahnoveplachetnice-bookcover-1.jpg

Pracovní návrh zadní strany obálky (ale tam asi bude povídání o knize samotné, profily autorů dáme dovnitř)
http://i61.photobucket.com/albums/h64/unyva2/Rahnoveplachetnice-backcover.jpg


Před několika léty jsem přemýšlel nad vlastními webovými stránkami, podmínkou bylo, abych našel někoho, kdo takové jednoduché stránky vytvoří a bude se o ně technicky starat. Dostal jsem jednu nabídku a málem to vyšlo - pak jsme se s nastávajícím provozovatelem nepohodli, začal si diktovat, co tam má být a jak to má vypadat. Po nějakém čase se dalo dohromady pár námořníků, kteří byli ochotni něco napsat - vytvoření webu se zadalo profíkovi, ale opět z toho nic nebylo - začal mít vyšší a vyšší finanční požadavky, dokonce požadoval autorská práva pro sebe, např. abychom mu platili za grafický znak stránek tantiémy, třeba kdybychom si chtěli dát onen znak vytisknout na trička. Tak jsme poděkovali a doporučili mu, ať si znak i celý design stránek strčí za klobouk. Nutno dodat, že znak jsme si vymysleli sami, on to jen zpracoval v grafickém editoru. To člověka znechutí - něco napsat, přidat fotku, to ano, ale ještě za své věci někomu platit, to teda ne.


Já v poslední době pracuju v ústraní - občas poradím nějakému modeláři, který chce postavit špičkový model, např. ruskou řadovou loď Trjoch Ierarchov (Three Hierarchs) z r.1766 - no, z mého komentáře radost neměl, když se dozvěděl, jak mizerné ty plány jsou:
http://i61.photobucket.com/albums/h64/unyva2/Page1a-edit.jpg
http://i61.photobucket.com/albums/h64/unyva2/Page6-edit.jpg
http://i61.photobucket.com/albums/h64/unyva2/Page8-edit.jpg


To o mizérii některých knih v češtině jsi vystihl hezky. Teď zrovna dokončuju něco jako odbornou recenzi k Novotného knížce Plachty v ohni, prakticky jen k ukázce stránek 322-341, to bohatě stačí. Nedělám jen kritiku, snažím se věc vysvětlit:
Ukázka stránky 327 s nedostatky
http://i61.photobucket.com/albums/h64/unyva2/327_Plachty_v_ohni.jpg
Můj komentář ke stránce 327
http://i61.photobucket.com/albums/h64/unyva2/327_Plachty_v_ohni_komentar.jpg
Pro lepší pochopení souvislosti uvádím stránky, kde se nachází ukázky z knihy pro děti Plachty v ohni:
http://militaria.cz/cz/clanky/mrozoviny ... -ohni.html
Pro lepší přístup k odkazu na Steelovo dílo, kde zmiňuje používání oblohových plachet již několik let před postavením amerických fregat:
http://www.hnsa.org/doc/steel/part4.htm#pg135


Když vidím tohle, tak se jeví napsání odborné knihy o historii plachetnic jako nutnost a morální povinnost. Co se týče Cajthamlovy knihy Historické lodě s tisíci nedostatky, tak tam jsem z obliga. Nakladatelství jsem několik měsíců před jejím vydáním nabídl provádění odborné korektury námořní literatury - ani neodepsali, zřejmě si mysleli, že jsem nějaký blázen , přestože jsem pro ně přeložil 2 knihy.

[kopape]

To:Kpt.KL

-víš,když jsem měl namysli ty odpovědi,tak jsi přesně s děly ukázal co mám na mysli.
-vydání kvalitní knížky o lodích v češtině by byla nejen pro mě,ale i pro spoustu dalších lidí velmi potřebná věc.Ne každý totiž zvládá cizí jazyk a pak hledá podklady všude možně.Tím pádem se dostane do situace,kdy vezme to co je,bez ohledu na kvalitu.Další možnost je ve shánění nákresů a obrázků,ale ty jsou kolikrát bez popisu zcela k ničemu.
-jak jsem koukal na obálku knihy,tak by tam měl být i námořní slovník,což je další věc,která u nás zcela chybí.A když pominu kdysi vydávané Lodní modely a Minilexikon,tak v této oblasti u nás snad ani nic nevyšlo.Takže to by byla další suprová věc.
-plány a kvalitní plány je kapitola sama pro sebe.Stavět loď podle plánů stažených z internetu podle mě není dobrý nápad.Ale ono i kvalitní plány koupené v zahraničí nejsou vždy perfektní a i na nich se najdou chyby a nejasnosti.
-u Cajthamlovi knížky bych se chtěl jen zastat korektora,protože měl s autorem několik střetů co se týká odborných termínů.A dopadlo to podle autora - bohužel.
-co se týká stránek,jestli o nich ještě přemýšlíš,mohu nabídnout pomocnou ruku,stačí napsat.

[Kpt.KL]

Díky za odpověď. Na Monako jsem dotaz dal z toho důvodu, že se tam více objevuje odborná diskuze na takovéto rozličné témata. Informaci chci pro model Nau San Gabriel Vascode Gama. Konečně jsem slepil trup a snad už budu rychleji pokračovat. Stavím zároveň i Mataro.
Radek

Doplňující informace ke španělským lodím z 15. století a z počátku 16. století:

Děla byla během boje přivázána k bokům lodi napevno, u zezadu nabíjených děl (breech-loaded) nebylo potřeba děla zatahovat dovnitř - nabíjení probíhalo výměnou komorového závěru hlavně. To se týkalo starších děl ze svářkového železa (wrought-iron guns) a zpočátku také pozdějších litých děl nabíjených zepředu. Děla mohla být k bokům lodi přivázána také přímo za manipulační kruhy na hlavních některých typů.

Jednoduchá skica (jeden obrázek je často lepší než 100 slov):
http://i61.photobucket.com/albums/h64/unyva2/delo_15stol-upevneni-jpg.jpg


Pár odkazů, které se mohou hodit:
http://www.abc.se/~pa/bld/cannon.htm
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Early_breech_loaders.jpg
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Cannons
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:16th_Century_Artillerie.jpg

Otočná děla (angl. culverin)
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:EarlyCoulevrines.jpg
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:40KgWroughtIronMurderer1410France.jpg

Francie
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Cannons_in_France
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Canons.JPG
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:200KgWroughtIronBombard1450MetzFrance.jpg

La Lomellina z r. 1516
http://www.archeonavale.org/lomellina/fr/l_11.html
http://www.archeonavale.org/lomellina/fr/l_101.html

Přehled děl dle zemí
http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Cannons_by_country

[Kpt.KL]

K realistickému provedení modelu zejména lanoví doporučuji projít na webu fotky repliky holandské lodi z konce 16. stol. Duyfken - ta je po stránce námořnického řemesla na špičkové úrovni.

Takové detaily se hodí i pro nao z 15. století:
http://farm1.static.flickr.com/77/194744680_aaf74d5b7d_o.jpg
http://www.flickr.com/photos/shebalso/195248605/

http://www.flickr.com/photos/kirrilyrobert/sets/72157600298495205/
například:
http://www.flickr.com/photos/kirrilyrobert/525794288/sizes/o/
http://www.flickr.com/photos/kirrilyrobert/525880199/sizes/o/
http://www.flickr.com/photos/kirrilyrobert/525884745/sizes/o/
http://www.flickr.com/photos/kirrilyrobert/525883725/sizes/o/in/set-72157600298495205/
http://www.flickr.com/photos/kirrilyrobert/525795866/sizes/o/in/set-72157600298495205/
http://www.flickr.com/photos/kirrilyrobert/525882607/sizes/o/in/set-72157600298495205/
http://www.flickr.com/photos/nofixedaddress/506768988/

Nejlepší výchozí přehled plachetnic včetně rekonstrukcí lodí 15.-16. století je na stránkách (ne všechny jsou ale košer):
http://www.timedesign.de/ship/ship.html