Jsem občasný modelář, který vždy lepil metodou - rychle slepit, napatlat barvou a hurá na další model. Mám velmi stresující práci a modelaření beru jako relax. Ale nemám tu správnou trpělivost hrát si s jedním modelem měsíce, nebo dokonce roky, jak zde často sleduji.
Moc rád čtu zdejší příspěvky, sleduji fotky a s hlubokou úklonou obdivuji vaše výtvory. Toto berte proto prosím jako poděkování vám všem !
Loni jsem od přítelkyně dostal model plachetnice Elisabeth (Zvezda 1:200), že prý se jí nelíbí mé tanky. Zkusil jsem ji slepit a ke svému překvapení jsem zjistil toto:
-Hrozně mne to baví!
-Pletení lanoví není depresivní zážitek pro maniaky.
-Místo vztekání nad smotanými nitěmi jsem kupodivu v klidu a pohodě.
-Chtě nechtě musím uznat, že plachetnice jako doplněk bytu vypadá mnohem lépe, než zelenošedé tanky nebo letadla.
A tak jsem se rozhodl rovnou pro pořádnou loď a koupil U.S.S Constitution od Revella.
Nebýt tohoto fóra a vás tady, nejspíš bych slepil loďku podle návodu během vánočních svátků a dnes dělal dávno něco jiného.... Ale když vidím zdejší snahu a výsledky, nedá mi to a přeci jen se snažím dělat vše trochu pořádněji.
Vycházel jsem z rozsáhlého materiálu od Marose – a drze sem přejal i jeho barevné schéma! Tímto mu moc děkuju. Samozřejmě mne ani nenapadlo snažit se napodobit dokonalost jeho modelu a spíš se v tom tak plácám... Ale jak říkám, baví mne to.
Myslel jsem si, že bych si nikdy netroufnul zde ukazovat fotku svého výtvoru. Přeci jen je to má druhá loď a první pořádný pokus.
Ale jednak mi přijde, že je tu málo vláken o plachetnicích a vypadá to tak, že plachetnice kromě pár odvážlivců nikdo nedělá!
Zadruhé bych chtěl vážně poděkovat všem, kteří sem píšou, ukazují svá díla, radí, pomáhají. Dávají nám – patlalům – vizi, radost, naději, atd. atd... už raději mlčím...
Díky
Víťa
Život je krásnej 
