Ta příprava je samzřejmě zábava a je to součástí mého záujetí tímhle autem. Není asi moc dalších, kvůli kterým bych to absolvoval (alespoň dnes si to myslím), nicméně znovu musím říct, že tahle přípravná fáze obrovským způsobem zjednodušuje budoucí práci a eliminuje chyby.
Modelovat rám a jeho díly je jedna věc, ovšem v okamžiku, kdy dojde na kóty, které se nedají změřit, končí legrace. V tuhle chvíli tu legraci ukončila především poloha rámu vůči podložce (=zemi).
Jasně, za normálních okolností (v případě nějakých konverzí) vezmu postavený rám, kola a nějak to skloubím s nápravami a nějak to vyjde. Pokud ale nechci z ničeho vycházet, tak musím postupovat jinak, protože výška rámu je to, co potřebuju dodržet (podle mě to má velký vliv na finální proporce a vzhled auta). Jenomže měřit výšku rámu na úplně odstrojeném autě je nesmysl (tím spíš, když to auto už ani nestojí na kolech) a stejně tak je nesmysl oměřovat tvary svazků listových per, když nejsou zatížené. Musel jsem na to tedy jít jinak.
První věc byly pneumatiky. Auta měla pneumatiky 11,00 R20 (do roku 1975) a od roku 1975 pak 12,00 R22,5. To je samozřejmě tovární údaj a v praxi neplatil úplně vždycky, gumy i disky se střídaly podle toho jaký materiál byl k dispozici. Nicméně vnější rozměr výše uvedených pneumatik je v podstatě stejný, vycházel jsem z rozměrových tabulek firmy Matador držel se jich:
http://matador.sk/uploads/file/tab_NP_2009.PDFDalší věc jsou pak rozměry samotného podvozku, rozvory a převisy a výška rámu.
Rozvory jsou jasné: 3200 mm a 1350 mm. To je v techničáku i příručce
Jezdíme úsporně v silniční ákladní a autobusové dopravě (Týbl S., Smejkal M., NADAS 1982), takže to považuji za ověřený údaj.
Rozchod kol odpovídá částečně výkresům, částečně údajům z příručky - jsou mezi nimi drobné odlišnosti, které se do měřítka 1/24 promítají v řádu několika desetin milimetru a proto je, myslím si, můžu zanedbat.
Přední převis je podle všech výkresů (
http://public.fotki.com/modeltrucks25th ... _8_series/ )a schémat 1155 mm, takže o tom taky nemám důvod pochybovat, ale když dojde na celkovou délku auta a zadní převis, tak tam už nastává docela zmatek, protože v dokladech auta uváděný není (zadní převis), v tabulkách taky ne a v příručce k autu, která byla k autu dodávaná (přesněji řečeno v jejím cyklostilovém překladu) je nesmyslná hodnota pro nějaký podvozek. Přední převis je další věc, která se na odstrojeném autu dost blbě měří, protože na přední příčce rámu je usazený ještě nárazník. Navíc celkové délce vozidla uváděné v techničáku nevěřím, protože mi oproti rozměrům skkutečného auta vychází asi o 120 mm jinak (částečně to může být chyba měření ale také přejímání údajú schválovaných vozidel i pro pozdější typy, které se mohly mírně lišit).
Rozhodl jsem se tak nakonec vyjít z polohy kol na nápravě tak jak ji mám vymodelovanou (dle nejlepšího vědomí a svědomí) a směrem od ní dopředu udělat 1350 kola hnací nápravy a pak ještě 3200 kola přední řidicí.
Docela velká alchymie je taky výška rámu. Jak už jsem psal, tak si jí teď neoměřím, jiná dochovaná auta jsou stejně po letech unavená a pokroucená, takže o nějakém měření na milimetry nelze vůbec hovořit. Nakonec jsem se tedy rozhodl věřit výkresům z modeltrucks25. Docela nepraktická věc je, že v naloženém stavu je udávaná jiná výška rámu nad přední nápravou a nad hnací nápravou. Vychází to tak, že v nominálním naloženém stavu je auto asi o 60 mm do kopce (se zvedačkou položenou na zemi). Jestli to sedí i s tímhle autem, to se ukáže po jeho sestavení.Faktem je, že výkresy na modeltrucks25 postihují úplně první variantu zavěšení zvedací nápravy (na Volvech už jsem našel celkem 4 různé varianty) ale já se nemám čeho jiného držet, takže tomu budu věřit a v případě odhalení nějaké chyby pak budu muset v nejhorším případě předělat svazky listových per, což nepovažuju za nějakou celonárodní tragedii.
Díky výše uvedené anabázi jsem dokázal umístit kola vzhledem k podvozku a celé auto postavit na imaginární podložu (se spuštěnou zadní nápavou) a mám tak přesně definovanou polohu os pro obě nápravy, tedy první řidicí a hnací. Jejich rozměry si můžu zjistit (oměřením skutečných dílů), namodelovat je a když je pak vložím do osy kol v modelu, zjistím potřebné rozměry (stlačení, propružení) svazků listových per při zatíženém autě, které budou tím posledním chybějícím pojítkem podvozku se zemí a zároveň asi poslední co bude na rámu auta chybět ve 3D modelu před jeho dokončením a počátkem stavby podvozku z plastu.