I já patřím ke šťastným majitelům této skvělé stavebnice a na podzimním patláku jsem se do ní pustil. Podélníky rámu jsem si ohnul předem v práci pomocí dlouhého úhelníku. Nešlo to tak hladce, jak jsem si představoval a měl jsem pak trochu problém dostat dovnitř příčníky. Leptané díly jsem lepil vteřiňákem. S pájením nemám zkušenosti. A vteřiňák svému jménu dostál na výbornou. Až mě to štvalo, protože se mi některé díly chytly ne úplně přesně a já pak musel rozlepovat. A tím jsem získal zkušenost s křehkostí 3D dílů. Naštěstí mi tvůrci stavebnice byli schopni pomoct novými díly. Díky pánové.
Postupně k sobě lepím díly, které si pak troufnu nastříkat jako podsestavy. Ty nejkřehčí budu lepit až na poslední chvíli, abych je neulomil. Tady je pár pracovních fotek.