Tohle téma nemá rozřešení, každému podle jeho chuti se říká. Byla tu otázka porovnání aut. Pokud porovnávat tak podobné, dejme tomu když přejdu k osobákům tak třeba Octavia. Kde byla na začátku výroby a kde je dnes ? Je to pořád jen Octavia jen v jiném kabátě a řadou nových "kurvítek" pod kapotou i v interiéru. Dříve měla nesmrtelné motory tdi a dnes, sice výkonnější ale také žravější a poruchovější agregát. Ne vždy je ten pokrok ku prospěchu věci.
Tak nějak se přikláním spíše k Honzovi, nové je pravda hezké, komfortní, milion pomocníků pro řidiče, ale je to ještě řidič ? Nebo už jen ten co to monstrum uvede do chodu a udržuje v jízdním pruhu a jak je něco co elektronika vyhodnotí jako nestandartní situaci hned zasahuje. Nic nenutí řidiče se "učit jezdit".
Jistě, namítne někdo že tohle všechno přispívá k bezpečnosti, jen si nejsem jist že řidič spoléhající se na "pomocníky" je vůbec schopen se naučit jak má reagovat v mezních situacích a zbytečně neriskuje s vidinou že za něj elektronika všechno zvládne.
Šoféřina je i o pocitech, bohužel dneska za volant vleze kde kdo a je velký machr že řídí velké auto. Kdysi jsem slyšel názor jednoho letitého šoféra že jsou dva druhy lidí, jedni co mají šoféřinu jako svou drogu a druzí kterým se nechce hákovat rukama a učit se jim také bylo zatěžko tak raději volí volant. S odstupem let poznávám že měl pravdu. Šlapat pedály se naučí kde kdo. Ale mít cit pro to co mám pod zadkem, chuť se naučit auto ovládat i v mezních situacích to má málo kdo.
Co se mne týká klidně bych to eFko osedlal a zase po letech ochutnal syrovost náklaďáku který mi poskytne všechno co potřebuju a vodit si ho podle sebe ne podle kdejakého čidla které si vzpomene že to a to musím dělat jinak.



a v létě popřemýšlet jak šlapat brzdy abych si je neohřál a od půlky ho nevzal šusem.




















