Avia B-534 V. série - Šnekovo silvestrofské delirium

[Monika M.]

Koukám že dobře cvičená kočka je horší, než skupina diverzantů.
Naše čtyřnohá potvůrka vousatá neničí, jen se chce s každým modelem kamarádit , zfetovat se zbytky výparů z Gunze Céček a nechat na povrchu co nejvíc dlouhých chlupů

[PantherG]

hmm..ty kočky jsou stejně divné....třeba můj kocour...zatím mě teda jenom vysypal jednu krabičku,škody žádné....ale porád se mě dobývá na klín,když chci něco dělat...a pak všude mrská ocasem....a když em posledně foukal barvičky,tak se povaloval přesně v místech,kam semtam ufouklo trochu barvy (lesklá modrá Revellka ředěná S6006)....tak vážně nevím...

Jinak modely mě dřív likvidovalo zdatně menší/mladší příbuzenstvo z široké rodiny....když jsem si teda nedal pozor

[Jarek S.]

Hmm tak to moje čičy,už v tom maj vycvik,ale jak byly mladši,tak pravidelně přesouvaly postaveny modely...teď spíš jedna ujíždí na savu..a druhá se motá kolem nohou...jinak maj respekt..z modelářského stolu..

[Olda Homola]

Jo panstvo, copa kočky..
není nad malý děcka, resp. jedno - od mý polovičky bráchojc..
Ten maley zmetek si jednou otevřel dvířka od vitriny , sebral mi What if čs. Harika - při tom oškubal Hasegavího Harika a Mustanga od Ácy...kupodivu čs Harikovi, co měl v tlapkách, se nic nestalo (no jo, good old Směr!)
Mno a jako třešnička - moje drahá polovička iniciativně chtěla utírat prach v mojí nové vitrině a PŘED MÝMA OČIMA OČESALA VRTULI NA BEAUFORTU!!!!!!
Pánové, tak blízko vraždy jsem dlooouho nebyl..
Od tý doby má zakázán k vitríně přístup (zkrátil jsem řetěz z kuchyně )

[Monika M.]

To mi připomíná památnou poslední větu před smrtí: "Miláčku, já ti otřu ten ošklivý prach na modýlcích, ano?"
A navrhuji další debatu přesunout na "dvoreček", co vy na to?
Takže pokračování tady: viewtopic.php?f=124&t=28666&p=533163#p533163

[Matouš Rybár]

Čas kvapí, tak jsem si vzal dneska volno (zatímco má drahá polovička vydělává), vstal v osm, do CDčka založil album Ram od Paula McCartneho a pustil ho na repeat, a začal stříkat. Prýšmejding jsem naschvál nechal hodně svítit, protože na moc dalších opičáren jako oleje, pigmenty a podobně není čas...

Teď sedí Avia na chodbě a schne na ní lesklý gunze. Taky jsem udělal některý detaily a pokecal si zánovní kalhoty sidoluxem, doufám, že půjde vyprat... Teď jdu hledat dekály a jestli je nenajdu, tak asi skočím z okna...

[PantherG]

Z okna neskákej...radši si udělej šablonky a foukni je...já to asi budu muset řešit taky tak,.....holt našekokardy jsou nějak nedostatkové zboží....

[zdesko]

..anebo jí udělej ve španělskejch barvách..! Celej svět tam posílal svoje nejnovější výplody na otestování,tak proč né Avia..??

[Matouš Rybár]

...dekály jsem našel, nikam se neskáče. Ovšem nebudou český, ani španělský. Jaký budou až s půlnočním fotem - vypadá to totiž, že to snad stihnu! Dekály jsou aplikovaný, taktéž lehké zašpinění olejem; dám mu půl hodiny, stříknu polomatem, výplety, pár detailů a hotovo.

[Matouš Rybár]

...tak tvrdim, že to stihnu, a vono né! Chybí dodělat výplety, zadní kolečko, výfuky a kulomety. Snad zítra ráno...

Tak alespoň jednu fotku těsně před dokončením a druhou část legendy. Šťastnej novej rok, s novym godom, happy new year nebo jak se říká Hebrejsky, shana tova!

Stroj Modi Alona po návratu z prvního letu

Nasazení

Všech 32 strojů V. série bylo dodáno mezi říjnem a prosincem roku 1939 leteckému pluku 4 v Hradci Králové, kde nahradily Avie IV. série; ty byly dodány ostatním LP jako náhrady za odepsané stroje. Zbarvení strojů V. série neodpovídalo novému standardu (trojbarevnému schématu, jaké bylo aplikováno na nové Avie B-35), kopírovalo starší schéma, kdy horní plochy byly v barvě khaki, spodní pak stříbrné; všechny fotograficky zdokumentované stroje mají spodní plochu horního křídla v barvě khaki, není však vyloučené, že některé stroje byly na tomto místě stříbrné.

Jejich aktivní působení však trvalo jen půl roku a všechny byly vyřazeny do rezervy. To ovšem nebyl zdaleka konec jejich kariéry, neboť se na MNO obrátili vyjednávači budoucího státu Izrael. Protože Československo potřebovalo peníze a nepotřebovalo tyto Avie, byly nabídnuty zástupcům Izraele k prodeji.

Stroje si osobně prohlédl a odzkoušel budoucí velitel Chel HaAviru Werner Voss a ač ho plně neuspokojovaly, nakonec podepsal kontrakt na odkup všech Avií B.534 V. série i s náhradními díly, zbraněmi a municí. Avie též dostaly novou kamufláž dle izraelských požadavků, tedy horní plochy byly nastříkány tmavou pískovou a spodní šedomodrou barvou.
Ještě s československými výsostnými znaky byly stíhačky přelétnuty do Jugoslávie, kde označeny izraelskými výsostnými znaky i označením jednotek a předány izraelské straně. Následně byly Avie rozebrány a do Izraele, kde mezi tím naplno zuřila válka o nezávislost, byly poslány lodí.

K prvnímu nasazení došlo okamžitě poté, co první stroje dorazily na letiště v Lodu. Takto o něm píše Modi Alon, první velitel 101. Tajeset:

„První tři Avie byly vytaženy z beden a smontovány na letišti v Lodu v noci z 19. na 20. září. Nebyl čas stroje zalétat a náležitě seřídit, přesto jsem vydal zbrojířům pokyn připravit stroj na bojový let. Egyptské Dakoty jsme čekali jako vždy kolem deváté hodiny a abychom je zastihli ještě před shozením bomb, zbrojíři nezvládli namontovat pod trupem podvěšené kanóny.
Když se rozednělo a Avie jsme vytlačili před hangár, poprvé jsme viděli na denním světle standardní stroj Chel HaAviru ve standardní kamufláži, – tu letadla dostala ještě v Čechách. I když izraelské letectvo existovalo již od vzniku Státu Izrael, teprve zavedením stíhacích letadel se stal moderním válečným letectvem, schopným významněji přispět k zápasu o samu existenci našeho mladého domova. Zápasu, který se do té doby nevyvíjel moc dobře…
Odstartovali jsme kolem půl deváté a začali jsme stoupat, já v čele, na křídlech Syd Cohen a Rudi Augarten. Letěli jsme jihozápadním směrem, abychom přilétající Egypťany překvapili ze slunce. Asi patnáct minut po startu však vysadil Rudimu motor. Tato nepříjemná událost narušila naši koncentraci a místo abychom pokračovali v akci podle plánu, doprovodili jsme se Sydem Rudiho, který se snažil klouzavým letem co nejvíce přiblížit letišti v Lodu; báli jsme se, aby nepadl do zajetí v některé z arabských vesnic. Nouzově přistál na silnici jen několik kilometrů od letiště a během pár minut mu dorazila pomoc v podobě našich mechaniků.
Po této nepříjemné epizodě jsme se vrátili k plnění naplánované mise. Rudiho porucha na motoru však znamenala nejen zdržení, ale i citelný úbytek paliva, které nám později chybělo. Zároveň však toto zdržení znamenalo, že zpráva o stíhacích letadlech s modrými hvězdami na křídlech se dostala do Tel Avivu a rozšířila se tam neuvěřitelnou rychlostí. Když jsme přiletěli nad město, spatřili jsme, jak lidé místo aby – jako již po mnoho dní – trávili ráno v leteckém krytu, tísnili se na střechách, náměstích i na pláži po celém městě.
Z pohledu na Tel Aviv nás vytrhl zvuk explozí. Egyptské Dakoty stihly vysypat svůj smrtonosný náklad na město, ještě než jsme je vůbec zaznamenali. Na druhou stranu, měli jsme nyní výhodnou pozici: byli jsme ve vyšší letové hladině, byli jsme skrytí ve slunci a navíc jsme Dakotám odřízli cestu domů. Egyptské bombardéry byly dva a naprosto nečekaly, že by se mohly setkat s jiným nebezpečím, než s protiletadlovým dělostřelectvem.
Každý jsme si vybrali jeden stroj. Nic netušící Egypťany jsme obletěli a zahájili palbu z bezprostřední vzdálenosti. Pilot Sydovy Dakoty pochopil poměrně rychle, co se děje a hned poté, co jeho stroj zasáhla první dávka, provedl úhybný manévr, začal klesat a stočil se k moři. Pilot stroje, který jsem si vybral za cíl já, neměl zdaleka tolik duchapřítomnosti a na můj útok začal reagovat teprve v momentě, kdy jeho levý motor zachvátily plameny. Požár se rychle šířil, přenesl jsem tedy palbu na pravý motor; ještě než se projevil výsledek mé střelby, posádka Dakotu opustila na padácích. Letoun se zřítil do moře kousek od pobřeží jihozápadně od Jaffy, před zraky a za mohutného jásotu celého Tel Avivu.
Syd mezi tím pronásledoval „svého“ Egypťana, ovšem – k Sidově značné nelibosti – byl jsem nucen vydat rozkaz, aby pronásledování přerušil a neprodleně se vrátil na letiště v Lodu, neboť nám začalo docházet palivo; riskovat cenný stroj nemělo smysl. I když to znamenalo, že Dakota unikla, ukázalo se to být dobrým rozhodnutím, neboť v Lodu jsme přistáli s posledními zbytky paliva v nádržích.
Těsně před přistáním jsem se dostal do kulometné palby, vedené z jedné z arabských vesnic. Palba byla překvapivě přesná a téměř okamžitě mi začal unikat olej, hned na to se zadřel motor. Naštěstí letiště bylo již blízko, přistál jsem tedy bez úhony; motor však byl na odpis a protože jsme neměli náhradní, byl první let první izraelské stíhačky také jejím posledním.“

Další nasazení Avií nebylo dlouhé, zato bylo velmi dramatické. Stroje nebyly stavěny na středomořské povětrnostní podmínky a proto trpěly častými poruchami; v letuschopném stavu nebylo nikdy více než 11 strojů najednou. Přesto během sedmi měsíců bojů dosáhly celkem sedmnácti sestřelů egyptských letadel (z toho šesti stíhacích Gloster Gladiátorů), Modi Alon se na nich stal prvním izraelským esem, když sestřelil pět protivníků (později na dalších strojích dosáhl šesti dalších sestřelů). Ve vzdušných soubojích byly zničeny dvě Avie, dalších sedm padlo za oběť protivzdušné obraně.

V lednu 1941 dostal Chel HaAvir z Německa první dodávku Messerschmidtů Bf 109E. Tyto stroje, známé v Izraeli pod přezdívkou Sakin (nůž) nejprve doplnily a později plně nahradily posledních sedm letuschopných Avií, které byly přesunuty do role průzkumných strojů a na konci března definitivně vyřazeny.

[PantherG]

[Raptor]

Super model a super historka

Gratuluji k úspěšnému dokončení

PS:Mohu-li dotaz-z jaké alternativní roviny historie vycházíš?Trochu mi tam nesedí ta dodávka Bf-109E do Izraele (že by nacisti dodávali židům zbraně se mi zdá trošku přitažené za vlasy) ale jinak je to velmi zajímavé .

[ujík]

Sakra dobré , když už nemá naše znaky, tak alespoň ty správné hvězdy . Ale přesně jak říká Raptor, že by němci dodávali židům mašiny? To mi nejde dohromady. Ty mezky bych tam nechal, ale co je koupit od Švýcarů, nebo s jejich pomocí? Mám pocit, že plány na výrobu Mirage 5/ Nesher taky získali pomocí švýcarů, takže by se potvrdilo, že historie se opakuje.

[PantherG]

Plány na Mirage 5 ve švajcu ukradli...no ne tak doslova...oni si je tam vypůjčili/okopírovali....

Jinak co se týče historie s těmi Avkami,měl bych jedno z možných řešení.....
Ty Messouny 109 E šly via Jugoslávie.....s tichým souhlasem Německa,které podpořilo vystěhování židů z vlastního území.No a radši jim pomohli i s výzbrojí....aby se stát Izrael udržel a židé se tak nevraceli do Německa.....

Jo...je to blbina,no ale TEORETICKY by to snad mohlo takhle být,nebo ne?

[Monika M.]

Shana tova chaverim.
Perfektní příběh i éro.