Jarek S. píše:Raptor píše:Zpět však k tématu.Ono to vybombardování Vatikánu není pokus o zničení církve Protože zatčení podstatně lépe chráněného papeže nebyl možné s omezenými silami provést (osobně si myslím že k útoku na Vatikán by bylo vzhledem k jeho ostraze a skutečnosti že v této době se v něm stále ještě pohybovala řada žoldnéřů a fanatiků ochotných chránit papeže za každou cenu nutno nasadit nejméně prapor specialistů v plné parádě a za těžkých ztrát což je politicky nepřijatelné a technicky obtížně realizovatelné), jeví se použití bombardérů v rámci jednorázové útočné akce zcela uspokojivé (ideologicky si to zdůvodni jako předání papeže vyšší soudní instanci).
Hele ani přeoráni Vatikánu bombardery tam a zpátky ti nezaručí,že ti pak z ruin papež nezamáva..nehledě,že tohle by si do ty italie ani nedostal takovej svaz. To víš eště líp...ale pokud panáček chce si založit plantáž ve Vatikánu pruletem svazu skrz itálii,která jistě bude ještě k tomu mavat mávatkama..budiž.
Nedostal?Tito nám dluží službičku a protože mu ji hodlám osladit dvacítkou nových letadel (zbrusu nové MiGy-19 po kterých by v roce 1958 v Evropě skočil každý s kouskem mozku v hlavě), vidím otázku krátkodobého pronájmu letiště v Pule jako pouhou formalitu.46.bombardovací letecká divize, tj 24.bolp, 25.bolp a 29.bolp jsou jednotky cvičené pro denní i noční bombardování, navíc s čerstvými zkušenostmi z Polska kde se noční nálety v malé výšce prováděly takže by to měly zvládnout.No a teď počítej se mnou.Jako první vzlétne diverzní skupina letky MiGů-17PF, které zamíří k Rimini, potom podle pobřeží na sever a u Benátek to otočí zpátky.Poletí dost vysoko tak, aby byly náležitě vidět a aby jim obrana věnovala náležitou pozornost - pokud na chvíli přetnou hranici italského vzdušného prostoru, bude to jedině dobře protože na sebe navážou nepřátelskou obranu v oblasti.Těsně za nimi poletí bombardéry po trase Pula-Pesato Fano-Rieti-Vatikán-Pescara-Pula (necelých 800km - to Il-28 i nabakovaný MiG-17 splivne jako nic) což jsou body s význačnými terénními charakteristikami, které by měly být dobře vidět na radarech, což spolu s navigačními radiomajáky, které tam v určenou dobu zapnou specialisté (poslední bude v autě v těsné blízkosti cíle) a které vyznačí celou trasu zaručí velmi přesné navedení letounů nad cíl.V proudu poletí 60 sekund před hlavním svazem skupina tří vybraných posádek, která těsně nad hranicí Říma nastoupá a podle radarového a vizuálního zamiření shodí nad Vatikán "stromečky" osvětlovacích flér (zejména z důvodu snahy nálet maximálně zkoncentrovat do jednoho místa bez toho aby bomby padaly kam nemají). Potom následuje útok první skupiny, tedy 24.bolp a 25.bolp, která zaútočí na cíl následovaná po 5 minutách 29.bolp, který už pouze s pomocí radarového záměru (vizuální se nepředpokládá protože cíl bude pod kouřem s požárů) shodí své bomby a otočí na Pescaru k návratu.Po celou dobu náletu, tedy po 5 minut bude cíl osvětlován osvětlovací skupinou.Tolik plán pro dobré počasí.V případě horšího počasí se v bodě oddělení osvětlovací skupiny zvedne celý svaz a pomocí radarového záměru provede z výšky 1000 metrů odbombardování „na slepo“ dle radaru.V obou případech nicméně bude na zemi cíl pozorován návodčím s dalekohledem a radiostanicí, který bude ve spojení s letouny a bude schopen případně korigovat bombardování.
Co se týče zajištění akce, vzhledem k faktu že i přes velkou snahu umístit trasu letu tak, aby se vyhnula radarovým stanicím to nebude stoprocentně možné, musí specialisté na zemi těsně před náletem napadnout a zničit radarové stanice v Avezzanu, Sezze, Fara in Sabina a v Braccianu, které tvoří radarové zajištění Říma. Jsou to stanice stojící mimo velké vojenské základny a nepředpokládám v bojeschopném stavu víc jak četu což je síla s níž jsme schopni si v tichosti poradit. Takže specialisté/výsadkáři vniknou dovnitř, do oken budov naháží fosforové granáty, které by měly zpacifikovat posádku a samotné radiolokátory vyřadí zničením obslužných stanic a anténních parabol (na to stačí klidně i ruční granáty, v lepším případě pár štanglí dynamitu či sofistikovanější výbušnina).Nicméně protože i tak nelze vyloučit zásah nepřítele (nejbližší základna italských radarových Sabrů v Římě na letišti Ciampino a potom ve Foggii kde sedí americké radarové Sabry) jež je omezen dlouhými hotovostními dobami (tehdy velmi benevolentních 15 minut v případě že posádky jsou podle našeho v hotovosti č.1 – u nás se z jedničky musí startovat do čtyř minut), je proud bombardérů po celou dobu úmyslně doprovázen dvěma letkami MiGů-17PF, které mají případnou opozici zlikvidovat (což bude dostačující protože pro scramble kompletní squadrony nebudou mít na letišti lidi, nanejvýš tak dva piloty). Případně sestřelené posádky budou mít rozkaz probít se na jedno z několika evakuačních míst kde je budou očekávat specialisté či rezidenti jejichž úkolem bude propašovat je buď na evakuační místo na pobřeží kam pro ně přijede loď nebo přímo na ambasádu odkud bude možné je zpět dostat pod diplomatickým krytím.V případě zajetí se očekává že každý letec splní svou povinnost danou přísahou.Pokud to možné nebude (zranění, selhávka, šok,…), bude učiněn pokus o násilnou záchranu zajatců.
Nicméně úspěch akce nelze zaručit ani takto neboť akce může být i přes veškerou snahu vyzraditelná (v rámci historie také ke splnění primárního úkolu nedojde protože vzlet svazu bude vyzrazen lidmi z biskupství v Pule a papeže se podaří tak tak evakuovat).Proto je o den později proveden druhý nálet na Castel Gandolfo, který jednak využije již vytvořená radarová okna ale zároveň stáhne nepřátelské stíhačky stranou do návnady jíž budou dvě letky MiGů-17PF jejichž úkolem bude vyprovokovat střet s italskými a americkými stíhačkami v prostoru Bari a Ancona a snažit se na sebe navázat nepřátelské síly, které se dostanou do vzduchu.Bombardéry doprovázené jednou letkou sedmnáctek, tentokrát poletí podle Jugoslávského pobřeží až ke Splitu kde se nad mořem otočí na Pescaru a přímým letem zamíří na palác v Castel Gandolfu, který budou bombardovat jednak klasickou směsí tříštivých a zápalných bomb a jednak (poslední nalétávající letka 29.bolp, který opět tvoří ocas formace) pomocí chemických bomb plněných směsí tabunu a somanu (všechny posádky z tohoto důvodu poletí v plné protichemické výstroji) který bude plně schopen zlikvidovat veškerou živou sílu nepřítele v cílové oblasti a konečně tak splnit zadaný úkol. Zpáteční let potom proběhne po stejné trase, tedy Pescara-Split-Pula přičemž trasa i cílová oblast budou opět značeny radiomajáky a voleny tak aby tvořily kontrastní terénní body pro radar.Mimo divezní akce stíhacích letounů proběhne i diverzní akce na zemi, konkrétně budou na několika místech v Římě zapáleny bloky bytových domů k jejichž hašení bude stažena většina záchranných a hasičských jednotek, které by jinak mohly zasahovat na Castel Gandolfu.Navíc bude učiněn pokus o sabotáž letiště Ciampino s ohledem na zničení zásob PHM a poškození letištní sítě RTZ natolik, aby se letiště stalo neprovozuschopným.