El Thud píše:Tak co je podle tebe nejhezčí tryskáč ? Podle mého názoru Starfighter. Žádné jiné letadlo nevypadalo tak rychle. Starf je taková malá pilotovaná raketa...Někde jsem četl že to je snad dodnes nejobratnější stíhačka jakou kdy USAF ve své výzbroji mělo. To sem četl v nějakým článku, že na jedné US. air show předváděl týpek akrobatění na Starfovi, přihlíželi tomu nervózně přežvykující piloti F-15 a jeden novinář se jich jízlivě zeptal jestli je neštve že nejobratnější stíhačku na air show má civilista...
PS: MiG 21 za nejhezčí tryskáč nepovažuju...

Nejhezčí tryskáč (nebo průtokový ohřívač vzduchu jak se svého času vyjádřil Olda Homola)? Podle mě je to Su-22, které na záda těsně dýchá Su-25

.Dle vkusu každého soudruha...
Stran zbytku, mám o tom stejně jako kolegové dost zásadní pochybnosti.Nějak si nedokážu představit že tahle pilotovaná raketa je obratnější než třeba F-22 s vektorovatelnými tryskami motoru.A i ta bude v obratnosti dost daleko za rodinou Su-27...Obé je ovšem stavěno na trochu jiný styl boje.
Mimochodem padl tu argument úmrtnosti posádek F-104.Osobně si myslím že je potřeba trochu přihlédnout k tomu za jakých podmínek k těm katastrofám docházelo...Nezapomínejme že němci na F-104 přecházeli z úplně jiné kategorie letounů se zcela jinými charakteristikami-navíc pokud je mi známo se přeškolovali bez spárek takže riziko bylo ještě větší.K tomu si připočtěte chybnou konstrukci letounu (zejména dolů vystřelovanou sedačku) a na průser bylo zaděláno.Abychom ale nebyli zaujatí, ona podobná situace byla i u nás a také se tu řada MiGů-19, 21 a Su-7 rozflákala jen kvůli tomu že piloti neměli za sebou dost praxe na spárkách ale jejich výcvik spočíval ve své podstatě v tom že je na zemi proškolili, posadili do letounu vyzvednutého do přistávací polohy, potom si objeli letiště a šlo se na sólo (což sice+-stačí na zvládnutí pilotáže ale nácvik krizových situací je už o něčem jiném).Jedinou výhodou potom byla skutečnost že skoky v technologii naštěstí nebyly tak velké jako v případě Canadairů a Starfighterů (které navíc narozdíl od MiGů byly podstatně méně tolerantnější k chybám posádek) takže piloti obvykle měli možnost postupného přechodu (tedy vyjma Su-7 na které se většinou přecházelo rovnou z patnáctek)